Několik doporučení mladším kolegům pro úspěšnou výstavbu nového jaderného zdroje

publikováno:

Každý Zákazník = investor má zájem, aby stavba probíhala bez zbytečných prodlení, protože investované prostředky musí mít brzkou návratnost. Smluvní cena při podepsání kontraktu je tak zvaná „over night cost“ a samozřejmě v čase narůstá o úroky za půjčky u bank, či o ztrátu jiných investičních možností při investování vlastních prostředků. Někdy se nedaří a cena narůstá nejen o úroky, ale i o ztrátu plánované produkce i o mzdy a platy těch, kteří podle plánu měli už dávno staveniště opustit.

Slováci a Češi byli u výstavby a uvádění do provozu všech českých a slovenských jaderných elektráren od A1, V1 a V2 v Jaslovských Bohunicích, přes Dukovany a Mochovce až po Temelín. Zkušenosti velké, přesto šla někde stavba dobře, někde ne. Proč? Proč nebylo možné poučit se ze zkušeností dobrých i špatných? Dobré i špatné zkušenosti jsou v domácím prostředí, i v jiných zemích. Stačí se rozhlédnout po nepříliš úspěšných: Olkliuoto 3, Mochovce 3 a 4, Vogtle, …..

Problémy neúspěšné stavby se často skrývají, hodně se lže, protože který z účastníků výstavby by chtěl přiznat, že on sám je příčinou skluzů? Příčinou skluzů jsou ale téměř vždy lidé. Něco přehlédli, zapomněli, zanedbali, pokazili, popletli, …. Pokud se rozhlédneme po zpožděných stavbách, vždy najdeme zanedbání některých z následujících zásad.

Uvedeme tedy alespoň několik rad, prospěšných pro úspěšnou výstavbu EDU 5, ETE 3 a 4, EDU 6 a snad i dalších potřebných bloků:

Investor, i když má kontrakt tak zvaně „na klíč“, nesmí být pasivním účastníkem výstavby a spoléhat jen na um Dodavatele a případné smluvní pokuty. Smluvní pokuty Dodavatele většinou, spíš nikdy, nemohou pokrýt ztráty Investora způsobené prodlužováním výstavby. Největší chybou Investora je „točit si mlýnek“ a spoléhat, že Dodavatel musí zařídit vše podle kontraktu.

Investor musí být inteligentním Zákazníkem, který je Dodavateli rovnocenným a užitečným partnerem a umí vidět jeho problémy. Musí nezávisle monitorovat postup výstavby a být ochoten pomoci Dodavateli řešit problémy, které při tak složité výstavbě, kterou je jaderná elektrárna, nastávají.

Od nové generace pracovníků investora na stavbě EDU 5 a dalších bloků na Temelíně by bylo moudré, aby si osvojili alespoň základní znalosti zkušených bardů, i když spousta zkušeností se vybavuje až při práci. Jsou to tiché, nevyslovené, znalosti, a ty se těžko předávají, je-li mezi výstavbou jednotlivých bloků ztráta kontinuity.

Je nutné, aby pracovníci investora žili s vědomím, že za průběh stavby od zahájení výstavby po uvedení do provozu jsou plně zodpovědní. Úspěch dodavatele je i jejich úspěchem. Neúspěch Dodavatele je v celém rozsahu i selháním Zákazníka. Tuto odpovědnost nemůže zákazník na nikoho delegovat a nelze se jí zbavit ani sebechytřejšími ustanoveními kontraktu a hledáním alibi. Tato odpovědnost je do značné míry morálním a psychologickým aspektem pracovníka zákazníka. Lépe než řešit problémy, je dobré se jim vyhnout. K tomu je dobré naučit se, kde je možné problém očekávat.

Pracovníci Investora by měli zejména:

  • mít znalosti obecně právních předpisů a oborových a podnikových nařízení
  • naučit se pořádně projekt. Každý z TDI musí detailně znát svou část projektu a aspoň dobře i části bezprostředně navazující. Specifické znalosti v oboru, kterému se ve své činnosti na stavbě věnuje by měli mít ideálně na úrovni, aby byli kvalifikovanými partnery pracovníků Dodavatele.
  • nedovolit během výstavby změny projektu, pokud by mohly být zdrojem zpoždění
  • vědět, že už při podpisu kontraktu existuje reálný harmonogram,
  • naučit se práci s harmonogramem na všech úrovních.
  • kontrolovat průběžně 1.kvalitu + 2.včasnost + 3.náklady = povinnost TDI. Kvalita a včasnost jsou nadřazeny ceně,
  • připravit se na to, že se občas nebude dařit, neztrácet hlavu, když se něco nepovede
  • nezdary a chyby analyzovat, poučit se a neopakovat je

Tyto požadavky lze splnit výběrem kandidátů a jejich doškolením. Obtížné je zajistit, aby pracovník investora byl týmový hráč s velkou empatií a vůlí dosáhnout výsledku s minimem konfliktu. Tomu nelze formálně naučit. Jde o přirozenou vlastnost a samozřejmě průběžnou výchovu k úctě práce jiných. K úspěchu výstavby prospěje, pokud je na stavbě stabilizovaný tým specialistů u investora i u Dodavatelů a projektanta.

Samozřejmě je třeba dát dohromady kvalitní odborníky, technický dozor investora (TDI), kteří své práci rozumějí. Ale to nestačí, oni se musí ještě sehrát. I to je práce ředitele, aby se jeho orchestr sehrál, aby spolu lidé opravdu spolupracovali, nebo také, a to je hrozně důležité, aby nedělali zbytečnou práci. Týká se to i práce dodavatelů. Pokud lidi neřídíte, budou všichni dělat to, co považují za co nejlepší podle sebe, ale výsledek bude sporadický. Proto je nutný dobrý, pro celou stavbu společný, spolehlivý harmonogram, ve kterém každý z TDI vidí svou roli a zodpovědnost. Je užitečné, aby TDI znali principy tvorby síťového harmonogramu, převodu do počítačové podoby a naopak. Dodavatelem a Zákazníkem schválený harmonogram je závazný. Úpravy harmonogramu během výstavby mohou být prováděny jen dobrými technology, znajícími průběh a potřeby stavby, montáže či spouštěcích prací, nikoliv pouze specialistou na práci s PC a příslušným softwarovým nástrojem (např. Primaverou). Takové úpravy se musí v první řadě snažit udržet původní celkovou dobu výstavby a musí být schváleny vedením stavby. Pro zabránění skluzu ve výstavbě musí mít ředitel Investora pravomoc použít rezervu rozpočtu.


Doc. Ing. František Hezoučký, PhD. (18. 8. 1942 – 9. 12. 2024)
František Hezoučký působil v jaderné energetice od roku 1966. Vedl a z pozice ředitele také dokončil stavbu JE Temelín. Působil v Jaslovských Bohunicích, byl i hlavním inženýrem při spouštění všech čtyř jaderných bloků v Jaderné elektrárně Dukovany.  Profesní kariéru začínal na jaderné elektrárně A1 na Slovensku, kde pracoval jako operátor, vedoucí bloku, směnový inženýr a posléze vedoucí oddělení technického rozvoje a provozních režimů. Na JE V1 EBO (Jaslovské Bohunice) pracoval ve funkci zástupce vědeckého vedoucího spouštění pro energetické spouštění. V roce 1979 přešel do Dukovan, kde byl hlavním inženýrem pro techniku a technologii a posléze hlavním inženýrem spouštění všech čtyř bloků EDU. Po spuštění čtvrtého bloku přešel v roce 1987 z Dukovan na JE Temelín na přípravu provozu a spouštění. Od roku 1993 působil 4,5 roku jako Advisory Engineer u firmy Westinghouse a poté jako Chief engineer u švýcarské firmy Colenco. V roce 1999 se vrátil do JE Temelín. Jako místopředseda představenstva a ředitel Divize výstavba ETE dokončil výstavbu a spustil oba bloky JE Temelín. Poté v roce 2003 působil pět let na MAAE ve Vídni a následně pracoval na pozici Key nuclear expert u Worley Parsons. Od roku 2003 přednášel jako externista na ČVUT a od roku 2008 rovněž na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni. Na Katedře energetických strojů a zařízení se spolupodílel na znovuzavedení specializace Stavba jaderně energetických zařízení magisterského studijního programu. V roce 2017 mu rektor Západočeské univerzity v Plzni udělil pamětní medaili za dlouholetou významnou činnost pro ZČU.

Zdroje: Jan Zdebor, Josef Voldřich: Spouštění jaderných zdrojů v Československu


Významnou roli může (vlastně by měl vždy) sehrát Zákazní v období, od zahájení přebírání zařízení po montáži, kdy budou prováděny pomontážní čisticí operace a následně funkční zkoušky na jednotlivých systémech, až po energetické spouštění. V tomto období bude mít Zákazník již značný počet vysoce kvalifikovaných, zaškolených, pracovníků jak ve správě zařízení, tak i ve směnovém personálu z útvarů budoucího provozu. Tento personál může být nasazen na práce ve prospěch díla a na pomoc Dodavateli, neboť Dodavatel obvykle na staveništi nedisponuje srovnatelným množstvím personálu. Z toho důvodu je potřebné, aby organizace Zákazníka (ředitel) byla během výstavby společná pro investora i budoucí provoz. Rozdělení budoucího provozu a investora do dvou organizací nepřináší dobré výsledky. Ukazuje to zkušenost z našich i zahraničních staveb.

Je nutné si uvědomit, že ředitel Investora na staveništi je zodpovědný za pracovní atmosféru na staveništi i s jednotlivými dodavateli. K tomu musí být vybaven patřičnými pravomocemi, nejlépe jako člen (první místopředseda) představenstva společnosti (ČEZ). To je nutné ve vztahu k Dodavateli/dodavatelům, kteří v něm vidí „chlebodárce“, kterého nemohou obejít. Musí mít příslušné znalosti postupu výstavby a morální integritu, která mu zajistí neformální autoritu. Postavení ředitele Investora na staveništi hluboko v organizační struktuře pod generálním ředitelem a dalšími několika řediteli se vymstí malým respektem u Dodavatelů. Zkrátka - ředitel Investora na staveništi musí mít příslušné „výložky“.

Zkušenosti z Temelína říkají, že důležitým faktorem je i politická podpora. Musí panovat všeobecná shoda na tom, že ten projekt chceme, že ho jako stát potřebujeme. I vláda musí stavbu považovat za svou.

Takže: přejeme jen úspěchy v práci!

František Hezoučký a Petr Hlavatý