Ing. Svatopluk Vnouček, Ph.D., místopředseda představenstva. ČEPS, a.s.
V hlavní roli dekarbonizace. To je termín, který létá v hlavách odborníků ze společnosti ČEPS, když promýšlí scénáře, jak bude soustava vypadat v bezuhelné budoucnosti. „Protože dekarbonizace není nic jiného než převod spotřeby jiných energií na čistou elektřinu,“ říká Svatopluk Vnouček s tím, že musí vzniknout hodně nových zdrojů, které dekarbonizovanou spotřebu pokryjí. Zda to bude dlouhodobě cestou jádra, obnovitelných zdrojů nebo flexibilních zdrojů, to už je věcí strategie jednotlivých zemí. Každopádně je jasné, že zásadní roli v tom sehraje i plyn.
Každý rok připravujete hodnocení zdrojové přiměřenosti, jak se dá predikovat na několik desetiletí dopředu a co tomu předchází?
Sledujeme několik klíčových vstupů, z kterých následně predikci vytváříme. První je, jak se budou vyvíjet zdroje. U těch nad 10 MW provádíme dotazníkové šetření mezi provozovateli, kteří vyplňují, co od svých energetických provozů čekají. A ptáme se jich, jestli chystají modernizaci nebo výstavbu nových zdrojů. Pokud ano, chceme po nich i podrobný stav přípravy. A z toho pak sestavíme předpokládaný mix výroby.
U menších zdrojů už to asi tak jednoduché nebude?
U rozptýlených zdrojů děláme predikci výkonu. Klasicky u fotovoltaických elektráren odhadujeme, jaký bude instalovaný výkon. Totéž u větrných elektráren a malé vody. Predikci samozřejmě neděláme přes palec, ale využíváme dostupné studie nebo si je necháváme zpracovat od konzultačních společností.
Jaké jsou další vstupy?
Druhým klíčovým vstupem je, jak se bude vyvíjet spotřeba. Tam sledujeme tradiční spotřebitele, jako jsou domácnosti, průmysl a další. Ale v té poslední zprávě o zdrojové přiměřenosti jsme sledovali i nové složky spotřeby, především pak elektromobily a tepelná čerpadla. Tedy ty části spotřeby, které budou určovat trend spotřeby v budoucnosti.
A pak do výpočtu vstupují ekonomické parametry. Tady přebíráme vstupy z evropského hodnocení zdrojové přiměřenosti, které dělá asociace ENTSO-E, jíž jsme součástí. Sledujeme, jak se bude vyvíjet cena plynu, povolenky, jaderného paliva, uhlí a dalších důležitých komodit pro energetiku. A důležité jsou i ceny technologií, které mají tendenci v čase klesat.
Predikce vývoje elektromobility – Respondentní/Konzervativní scénář
Dá se nějak počítat s nepředvídatelnými událostmi, jako je válka a následné vypadnutí klíčového dodavatele plynu?
To je ten podstatný “vzruch do systému”. V principu se dělají predikce na dlouhá období a sleduje se nějaký konstantní stav. Nepředpokládáme tedy, že by krize, kterou jsme prošli, měla trvat desetiletí. Ale třeba v aktuální analýze už jsme počítali i s cenou plynu z LNG terminálů, jeho dostupností, a naopak už vůbec nepočítali s plynem z Ruska. Každý odhad na 15-20 let dopředu je samozřejmě komplikovaný, ale pracujeme s nejlepší možnou predikcí v daný okamžik.
Změnila energetická krize významně plány velkých provozovatelů?
Energetika má tak dlouhý investiční cyklus, že i bez energetické krize jsou rozhodnutí provozovatelů, jestli a do čeho investovat, velmi složitá. A nemyslím si, že by své plány výrazně měnili. Možná se někde vyčkávalo, co se stane na trhu s plynem. Ale to už bych
spekuloval.
NOVÉ TYPY SPOTŘEBY
Aktuálně se spotřeba elektřiny v ČR pohybuje kolem 60 TWh ročně. Počítáte v budoucnosti s výrazným nárůstem?
Máme několik scénářů, které se snaží postihnout vějíř pravděpodobného vývoje. Co mají společné, že všechny předpokládají růst spotřeby elektrické energie. A hlavní roli v tom samozřejmě hraje dekarbonizace. Protože dekarbonizace není nic jiného než převod spotřeby jiných energií na čistou elektřinu. Uhelný kotel nahradí bezemisní zdroj. Naftové a benzinové vozy elektromobily. Vše na elektřinu. Když to převedu na řeč čísel, předpokládáme, že nové typy spotřeby budou znamenat nárůst celkové spotřeby elektřiny na 80-110 TWh v roce 2040. A nejsme v tom sami. Podobný nárůst ve vyšších desítkách procent predikují i kolegové v Německu, Francii a dalších zemích.
Pokles spotřeby vlivem krize je tedy jen krátkodobý jev?
Je to tak. Doznívající energetická krize snížila spotřebu jen dočasně a máme všechny předpoklady se domnívat, že spotřeba elektrické energie poroste.
Říkáte, že spotřeba výrazně poroste i jinde, bude ale na ni dost výrobních zdrojů?
Musí vzniknout hodně nových zdrojů, které dekarbonizovanou spotřebu pokryjí. Zda to bude dlouhodobě cestou jádra, obnovitelných zdrojů nebo flexibilních zdrojů, to už je věcí strategie jednotlivých zemí. Každopádně je jasné, že zásadní roli v tom sehraje i plyn.
Zeptám se jinak, věříte se svou třicetiletou zkušeností v energetice, že je budoucí spotřeba pokrytelná?
To je hodně osobní otázka. Je to ambiciózní plán a velká výzva.
JÁDRO NEBO PLYN
S jakým mixem počítáte v rámci Česka?
Základem musí být zdroj, který vyrábí bez ohledu na počasí. Tady nevidím jinou cestu, než je jaderná energetika. Část roku pokryjí fotovoltaiky, jejichž instalací masivně přibývá. A pak počítáme s flexibilními zdroji, kde hraje hlavní roli plyn s výhledem na vodík. V České republice vidím i slušný potenciál větrné energetiky, ale je otázka, jestli o ni budou mít municipality zájem. Ne všude chtějí mít větrníky za domem.
Pracujete i s modelem, že by nové jaderné zdroje nevznikly?
Ve scénářích zatím pracujeme se vznikem jednoho jaderného zdroje v roce 2036. Pokud by vypadl, musel by se nahradit. A tady vidím jako jedinou dostupnou technologii plyn nebo vodík. Žádný jiný zdroj není schopen jet 7500-8000 hodin ročně obdobně jako jádro.
Jak se vám promítá do přenosové soustavy exponenciální nárůst malých výrobců?
Tím, jak bude klesat počet velkých zdrojů, bude se nám snižovat počet elektráren, které jsou napojené do přenosové soustavy. A bude narůstat počet zdrojů v rámci distribučních soustav. To znamená, že bude existovat více transformačních
stanic, kde se bude převádět výkon z distribučních soustav na přenosovou. A změní se i charakter toků, který bude hůře predikovatelný. A to se netýká jen České republiky, ale celé Evropy. Až se zprovozní velké offshorové parky, budou některé země nárazově exportní nebo importní a změní se i směry toků a jejich variabilita v mezinárodně propojené soustavě.
Saldo importu a exportu evropských zemí pro Dekarbonizační scénář 2030
Jak se budou řešit toky v rámci propojené přenosové soustavy?
Funguje mezinárodní obchodování, společné aukce, společné platformy pro použití služeb výkonové rovnováhy. Takže velice úzká spolupráce na všech časových rámcích rozvoje, přípravy provozu i samotného provozování soustavy. A pak je tu celá řada investic do posilování soustavy včetně do nových softwarových nástrojů.
ČEPS je známý robustní soustavou, kde jsou ale úzká hrdla v rámci Evropy?
Nechci hodnotit kolegy v zahraničí, ale když to řeknu obecně, je třeba významně posílit severojižní směr z offshore parků na severu Německa. Dlouhodobě se řeší některé profily na pomezí států – typicky třeba Francie a Španělska. Sítě posilují i v Rakousku, na Slovensku a v dalších státech.
VÍTANÁ FLEXIBILITA
Postupně se rozvíjí i agregace flexibility, jak na to nahlížíte?
Pro nás je to jedině dobře a agregaci flexibility podporujeme. V našem kodexu počítáme s agregací flexibility už druhý rok a máme již několik agregátorů, kteří u nás certifikovali služby výkonové rovnováhy v poměrně zajímavých hodnotách.
Agregátoři se normálně účastní aukcí. Pro řízení přenosové soustavy je jedině dobře, pokud se rozšíří nabídka flexibility. A s tím, jak se rozvíjí obnovitelné zdroje, to bude zajímavá výzva i pro obchodníky při nákupu elektřiny.
Máte nastavené výkonové limity, při kterých můžou agregátoři do systému vstupovat?
My máme nastavený limit agregačního bloku 1 MW, ale ten můžete složit z menších výkonů. V podstatě tak není žádný technický limit, ale agregátorovi se samozřejmě lépe skládá 1 MW z rozumného počtu menších zdrojů.
Širokou veřejnost zaujalo vypnutí části solárních elektráren na Velikonoční pondělí, bylo to poprvé, kdy jste použili tzv. omezovací plán výroby?
Šlo o jeho první ostré použití. Teď probíhá analýza, kolik elektráren jsme vypnuli, procházíme si průběh omezení a jak opatření zafungovalo. A sbíráme podklady, abychom mohli provozovatelům vynahradit dobu, kdy solární elektrárny ne-
vyráběly.
Může se omezovací plán s nástupem obnovitelných zdrojů opakovat pravidelně?
Nemyslím si to. Stále předpokládám, že půjde o ojedinělé opatření. Ale jsem rád, že jsme tu zkušenost získali a celý energetický trh si osahá navazující procesy.
Pojďme ještě na poslední téma. K evropské soustavě byla připojena Ukrajina, jak to probíhalo a ovlivnilo to nějak evropskou soustavu?
Připojení zajišťovala pracovní skupina ENTSO-E a zájem byl na tom, aby připojení proběhlo co nejrychleji. Důležité bylo připravit, jakým způsobem se soustavy budou propojovat, postupy a podmínky na rozhraní. Například kolik je možné obchodovat výkonu směrem na Ukrajinu a obráceně. Ze začátku se podmínky nastavily konzervativněji a postupně se uvolňovaly. Dnes je Ukrajina připojená přes Slovensko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. A jsou stanovené objemy, které se mohou obchodovat. Zatím je provoz spolehlivý. Uvidíme, co bude v budoucnosti. Z mého pohledu dělají ukrajinští energetici maximum, aby soustavu udrželi v provozu.
Skladba služeb výkonové rovnováhy a DSR v rozmezí let 2025–2040
