Skupina ČEZ

Skupina ČEZ pokračuje v dekarbonizaci českého teplárenství. Do roku 2029 nahradí první část uhelné výroby v lokalitě Elektrárny Mělník za nízkoemisní paroplynový zdroj. Zástupci společnosti Energotrans a zhotovitele, sdružení firem Metrostav DIZ a Siemens Energy, slavnostně podepsali smlouvu na výstavbu nového zdroje tepla pro Prahu. Současné zdroje v lokalitě Mělník – největšího výrobce tepla v Česku – projdou do roku 2030 významnou změnou. Ta s sebou nese odstavení starých zařízení, které nahradí nové, moderní zdroje šetrné k životnímu prostředí. Mělník tak do roku 2030 zcela skončí s výrobou elektřiny a tepla z uhlí.

Rozhovor s Janem Hráčkem ze společnosti ŠKODA JS

Na začátku května informovali zástupci Jaderné elektrárny Dukovany, že zde energetici poprvé úspěšně vyzkoušeli zcela novou metodu automatického svařování. S její pomocí vyměnili v rámci odstávky třetího bloku část kolektoru jednoho z parogenerátorů. Zařízení nepotřebuje přímo lidskou obsluhu, jeho provoz je bezpečnější a rychlejší. Co všechno se za tím skrývá, jak se vše připravovalo, kolik času bylo nutné věnovat tomu, aby se společná věc podařila a další detaily této unikátní výměny přibližuje v rozhovoru Jan Hráček ze společnosti ŠKODA JS. „Práce probíhaly při odstávce 3. bloku, zahájené 22. března letošního roku. A díky pomoci partnerů z mateřské společnosti ČEZ i zkušených subdodavatelů se nám podařilo použít automatické svařování, jak se říká „na první dobrou“. Jsem hrdý, že jsme tento náročný úkol zvládli,“ zdůrazňuje Hráček, který je součástí týmu Divize 2 Servis.

Pavel Slezáček, senior technik EG.D.

„Přičemž samotná technologie 110 kV má životnost přibližně 30 let. Po uplynutí této doby je možné provádět výměnu nebo modernizaci jednotlivých komponent, především těch, které jsou nejvíce zatížené provozem – typicky jde o spínací přístroje nebo systémy řízení,“ říká Pavel Slezáček, senior technik EG.D.

Distribuční společnost EG.D, člen skupiny E.ON

Distribuční společnost EG.D, člen skupiny E.ON, uvedla do provozu jednu z letošních nejdůležitějších a největších investic. Nová transformovna 110/22 kV na ulici Klusáčkova v Brně významně navýší kapacitu sítě, umožní připojování dalších obnovitelných zdrojů a podpoří rozvoj elektromobility i průmyslových zón v rámci jihomoravské metropole. Součástí investice je i nové kabelové vedení velmi vysokého napětí o délce 2,7 kilometru. Stavba byla realizována v rámci přeshraničního projektu ACON. Náklady na její realizaci činily zhruba 400 milionů korun, z toho zhruba polovinu pokryla evropská dotace.

Rozhovor s Tomášem Novotným

Snaha evropského kontinentu zbavit se co nejrychleji uhelných ekonomik se zásadně propsala i do globálního obchodu s dalšími komoditami. A to přesto, že evropský trh představoval méně než 20 % celosvětového obchodu s uhlím. „Tradiční dodavatelé do Evropy, ať už šlo o Američany, Kolumbijce, Jihoafričany nebo Rusy, se všichni nuceně přeorientovali na Indo-pacifický trh. Podstatné je to i z hlediska dalších komoditních toků, které využívaly komplementarit v lodní dopravě. Třeba agrární komodity, kterým se v důsledku změny toků prodražila doprava,“ říká ve dvoudílném rozhovoru pro All for Power Tomáš Novotný, zakladatel investiční skupiny ResInvest, která se zaměřuje na komoditní aktiva po celém světě. Skupina investorů nedávno koupila například podíly v australských dolech na železnou rudu a zajímavé projekty rozvíjí i v Indonésii a dalších zemích Indo-pacifického regionu.

Martin Horenský, ČEPS a.s.

Společnost ČEPS v letech 2023-2025 zrealizovala investiční záměr výstavby dvojitého vedení 400kV s názvem V403/803 – zdvojení vedení. Realizací došlo k naplnění základních povinností provozovatele přenosové soustavy tzn. bylo nahrazeno původní přes 60 let staré jednoduché vedení V403, byla zvýšena přenosová schopnost a byla zvýšena spolehlivost přenosové soustavy jako celku.

Školní jaderný reaktor VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, známý jako „Vrabec“, v prosinci oslaví 35 let od svého spuštění. A protože takové výročí si zaslouží něco speciálního, otevře fakulta 8. října 2025 reaktor pro širokou veřejnost!

V Maďarsku je při výrobě dálkového tepla prakticky jediným fosilním palivem, které je třeba nahradit, zemní plyn. V tomto procesu chtějí aktéři v sektoru dálkového vytápění stavět především na velmi příznivých geotermálních podmínkách země, na využití výkonných tepelných čerpadel, biomasy pocházející z udržitelného lesního a zemědělského hospodářství a také na využití zbytkového tepla vznikajícího v průmyslových a servisních procesech. Pro realizaci těchto rozvojových projektů sektor počítá s významnými nevratnými finančními prostředky z fondů Evropské unie.