V posledních měsících zaplavují mediální prostor samé negativní zprávy o nepříliš úspěšnému rozvoji vodíkových projektů, zejména zaměřených na obnovitelný vodík. Fantaskní představy Evropské komise z roku 2020 a 2022 o vybudování takových kapacit elektrolytické výroby vodíku, které do 10 let nahradí či předčí současnou výrobu vodíku z fosilních paliv, narazily na tvrdou ekonomickou realitu.

Tlak na dekarbonizaci, udržitelnost a cirkulární ekonomiku otevírají dveře oblasti Waste to Energy. Trend energetického využití odpadů je přitom patrný nejen v Evropě. Potvrzují to zkušenosti společnosti Konecranes, která do spaloven po celém světě dodává vhodné a praxí prověřené jeřáby.

Na technologické inovace, snižující emisní zátěž Brna a zároveň posilující jeho energetickou soběstačnost, se v posledních dvou letech zaměřila městská svozová a odpadová společnost SAKO Brno.

Maximální účinnost zařízení, ekonomický provoz a efektivní využívání zdrojů je v Plzeňské teplárenské (PLTEP) dlouhodobě prioritou. V současnosti, kdy celý energetický sektor je ovlivněn vysokou cenou povolenky CO2 a zejména pak vysokou volatilitou cen energií na trhu, je maximální účinnost výroby nutností. I proto jsme jako další oblast pro vylepšení zvolili využití odpadního tepla spalin a snížení největší ztráty při spalování – komínové ztráty.

Robustní zařízení, vyzkoušené technologie a fungující ekonomika. To jsou pilíře, na kterých vzniká v Komořanech nové zařízení na energetické využití odpadu. Ústeckému kraji pomůže zlikvidovat až 150 tisíc tun odpadu ročně. Investorovi, kterým je společnost United Energy ze skupiny Energetický a průmyslová holding, pak nahradit část hnědého uhlí, které bylo desítky let páteří severočeské energetiky. „S myšlenkou využití odpadu v energetickém provozu si reálně pohráváme přes patnáct let. A jsem rád, že se konečně staví. Později, než jsme doufali, ale s širokou politickou i společenskou podporou,“ říká k technologicky náročnému projektu Petr Mareš, technický ředitel United Energy. Zbrusu nové zařízení má jít do provozu za dva roky a je součástí širší strategie dekarbonizace celé lokality. 

• Spotřeba zemního plynu v ČR během 20 let vzroste o 25 %
• Transformace teplárenství zajistí pokles emisí oxidu uhličitého o přibližně 6 mil. tun ročně
• Využívání kotlů na plyn v domácnostech je ekonomičtější v porovnání s tepelnými čerpadly

Jaké jsou nejnovější trendy ve vodíkovém sektoru od základního výzkumu až po nasazení praktických aplikací? Co brání rychlejší výstavbě vodíkových elektrolyzérů v Evropě a České republice? Jsou plány Evropské unie realistické a půjde zjednodušit současnou, zbytečně přísnou, legislativu? Případně do jakých českých vodíkových projektů zamíří další tři miliardy korun?

*Menší vltavské elektrárny dostanou úplně novou strojní i technologickou část
*Investice 200 mil. Kč zajistí jejich bezpečnější, ekologičtější a efektivnější provoz
*Opravy začnou ještě letos, do plného provozu najedou oba zdroje na jaře 2027
*ČEZ už dříve na Vltavské kaskádě zmodernizoval Lipno I, Slapy, Kamýk a Vrané

• Decentralizace energetiky je v plném proudu, výrazně rostou nároky na využití sítí
• Do soustavy je připojeno zhruba čtyřikrát více zdrojů než před třemi lety
• Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren se od roku 2021 přibližně zdvojnásobil a za poslední dva roky se ztrojnásobila dodávka přebytků elektřiny do soustavy

Výrobce kogeneračních jednotek TTS Martin ze skupiny innogy se podílí na projektu modernizace teplárny v Žilině. V rámci první fáze dekarbonizačního projektu a postupného útlumu výroby tepla z uhlí TTS Martin dodá do Žiliny dva vysoce účinné kogenerační zdroje o výkonu 9 MWe. Žilinská teplárna ve vlastnictví státní společnosti MH Teplárenský holding díky nasazení kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) ze zemního plynu sníží své emise CO₂ o 12 tun ročně.