Hlad po energii se nedaří ukojit – během 20 let stoupne spotřeba o třetinu, jádro bude stále potřeba

Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com) Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com)

Tradiční Energy Outlook, výhled budoucího vývoje energetiky do roku 2040, publikovaný společností BP, opět rozčeřil debatu o možnosti lidstva uspokojit stoupající poptávku po energiích a přitom si nezničit planetu. Podle BP i v budoucnu zůstane role jádra významná. Pokud bychom skutečně chtěli protlačit ambiciózní cíle na snižování emisí, pak bude jeho přínos o to důležitější.

V příštích dvaceti letech stoupne celosvětová spotřeba energie o jednu třetinu. Většina tohoto nárůstu bude realizována ve formě elektřiny a zemního plynu. Osm z deseti lidí na planetě přitom dnes spotřebovává méně než 100 GJ energie na osobu. Při současném tempu změn klesne tento podíl během příštích dvaceti let zhruba na šest lidí z deseti. Více než polovina globální populace tedy nebude ani za dvě desetiletí dosahovat současného evropského průměru spotřeby energie (120 GJ/osobu).

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by tažení obnovitelných zdrojů a zemního plynu mělo v nejbližší době zpomalit. Na „triko“ těchto dvou zdrojů má jít pokrytí 85 % celkového očekávaného nárůstu spotřeby. Podíl obnovitelných zdrojů na zajištění energie v celosvětovém měřítku má do dvaceti let vzrůst na téměř 30 %, zatímco v roce 2010 živořily kolem 3 %.

Také podíl jaderné energie v příštích letech poroste, v průměru o 1,1 % ročně, což odpovídá tempu posledních let. Do roku 2040 v základním scénáři stoupne výroba v jaderných elektrárnách na 3 400 TWh (z dnešních zhruba 2 506 TWh), podíl na celkové výrobě ale kvůli ohromnému nárůstu zdrojů bude spíše menší. Zatímco jaderná výroba v zemích OECD má v příštích letech klesat, v Číně, Indii a v dalších asijských zemích ji čeká prudký růst.

I přes světový boj proti emisím skleníkových plynů se v nejbližší době nedočkáme výraznějšího snížení spotřeby ropy či uhlí. Zatímco poptávka po ropě zřejmě ještě minimálně deset let poroste, než začne stagnovat, uhlí i navzdory tlaku v příštích dvaceti letech poklesne jen na úroveň spotřeby z roku 2010. Uvolněné místo po zemích OECD a brzy i Číny s radostí zaplní Indie a další rychle rostoucí asijské země (Filipíny, Indonésie, Vietnam).

Studie BP nesrší optimismem ani v případě snižování emisí CO2. V základním scénáři, který vychází ze současných politik a plánů, stoupnou emise do roku 2040 globálně oproti dnešku o 7 %. Odborníci přitom varují, že již hranice 2 % může být pro planetu spouštěčem nedozírných škod a nevratných změn. Energy Outlook proto nabízí alternativní scénář s názvem „Rychlý přechod“, jehož výsledkem by mělo být naopak snížení emisí o 45 % proti dnešnímu stavu. V takovém případě by jaderná energie hrála mnohem důležitější roli – její výroba by měla stoupnout na cca 4 300 TWh.

Energy Outlook v současné veřejně přístupné podobě vychází od roku 2011, navazuje ale na tradiční ročenku Statistical Review of World Energy, kterou BP publikoval pravidelně od roku 1956.

Radek Svoboda
Česká nukleární společnost, z. s.

Reklama

Vážené čtenářky a čtenáři,

od dubna 2020 jsme spustili nový web časopisu All for Power. Všechny historické články lze dohledat na „staré verzi webu“ - old.allforpower.cz. Pokud jste si na své firemní stránky některý z našich článků někdy vložili, upravte si v administraci odkaz - vložte slovo „old“, čili old.allforpower.cz/ … (link článku). Odkaz bude plně funkční.

Kalendář akcí