Zpráva o stavu SMR, vyplývající z diskuze v ÚJV Řež a konference SMR 2025

Jaký je reálný potenciál SMR v České republice? Jak ovlivní podobu budoucí energetiky? A jakým způsobem se na potenciální sériové výrobě může podílet český průmysl? Takové a mnoho dalších otázek vyvstává v debatách o budoucnosti malých modulárních reaktorů. Nejzásadnější informace jsme se pokusili shrnout v textu Petra Neumana, který pro All for Power dlouhodobě mapuje důležité konference a debaty napříč energetikou.

I „MALÉ MODULÁRNÍ REAKTORY: KDY JE MŮŽEME OČEKÁVAT V PROVOZU?“

Diskuzní setkání v ÚJV Řež

Motto akce: Malé modulární reaktory (SMR) mají potenciál výrazně ovlivnit budoucí podobu české energetiky a posílit průmysl. K tomu přispívá i nedávná investice ČEZ do společnosti Rolls-Royce SMR. Na jejich vývoji se dlouhodobě podílejí i odborníci z Česka. V hlavních prezentacích se jednotliví prezentující předháněli v tom, kdo je optimističtější:

„Perspektivy využití a přípravy na SMR v ČR“

Tomáš Pleskač: místopředseda představenstva ČEZ a ředitel divize Nová energetika. Prohlásil, že SMR je budoucnost, jednání s Rolls-Royce SMR probíhají uspokojivě, ČEZ se bude významně podílet na dodávkách v rámci „dodavatelského řetězce RR“, např. ČEZ je potenciální dodavatel Tlakové Nádoby Reaktoru (i když RR SMR požaduje na každou komponentu dva dodavatele, takže tam bude i nějaký konkurent), v Česku budou postaveny dvě továrny na výrobu komponent a modulů, ČEZ má dostatek lidských kapacit a nábory nových pracovníků se jim daří.

Pleskač také oznámil, a zároveň poskytl v rozhovoru pro ČTK podrobnosti, že v České republice mohou vzniknout dvě továrny na moduly pro SMR. V příštích 20 až 30 letech by podle maximálního předpokladu zaměstnaly až 8000 lidí. Lokality pro továrny definitivně vybrané nejsou, ale existují favorizované. Jako jednu z možných variant už představili zástupci Jihočeského kraje, Rolls-Royce SMR a ČEZ místo u jihočeského letiště.

„Číslo zahrnuje maximální předpoklad. Znamenalo by to dvě továrny na výrobu modulů, které budou montovat do modulů i součástky, které vyrobí jiní dodavatelé," uvedl Pleskač. Dodal, že předpoklad zahrnuje i to, že se v ČR budou vyrábět komplety tlakových nádob. ČEZ a společnost Rolls-Royce SMR podepsaly v říjnu strategickou spolupráci na vývoji modulárních reaktorů. Spolupráce je připravována na několik desetiletí a počítá s tím, že ČEZ se bude přímo podílet na vývoji nové technologie modulárních reaktorů i na jejich výrobě v globálním měřítku.

Tomáš Pleskač rovněž doplnil, že ČEZ má také Plán B, pokud RR SMR nebude vybrán britskou vládou pro FOAK a další aplikace ve Velké Británii. Pak samozřejmě není reálná spolupráce s RR SMR v dohodnutém rozsahu.

Dohodnutý plný rozsah znamená, že ČEZ bude mít + 20% akciový podíl se zvláštními právy a výjimečným postavením (hlavní strategický partner, technologický partner, maximální minoritní akcionář => více bude mít jen „národní akcionář“ s minimálně 51 %). Pokud RR SMR nebude britskou vládou vybrán, tak akcionářská pozice ČEZ bude výrazně menší, méně než 20 %, a bude mít jiné akcionářské role.

Ve smlouvě mezi ČEZ a RR SMR je nepominutelná podmínka, že RR SMR bude vybrán vládou – pokud nebude vybrán, tak nebude zaplacena poslední, objemově největší platba za akcie.

Pokud však RR bude vybrán UK vládou, dá se reálně předpokládat, že hodnota firmy RR SMR půjde nahoru, ale tím pádem bude potřebovat další kapitál: RR SMR vydá nové akcie, ale cena akcie už bude vyšší, možná výrazně.

ČEZ tedy bude mít dvě možnosti:

(1) investovat do navýšení kapitálu tak, aby si zachoval 20% podíl/ což ho může stát víc, než kolik zaplatil nyní v roce 2024/, nebo

(2) neinvestovat a nechat si svůj podíl rozmělnit, tzn. procentuálně zmenšit (stejně jako u Plánu B).

Podmínky, které má ČEZ ve smlouvě (podle ústních informací Tomáše Pleskače), jsou logické. Zdá se málo pravděpodobné, že by UK vláda RR nevybrala. Jinak by se hypoteticky dalo očekávat, že UK vláda vybere projekty dva, aby zachovala konkurenci, přičemž jedním z nich bude RR.

„Požadavky a výzvy jejich rozvoje v ČR“

Tomáš Ehler, ředitel sekce jaderné energetiky MPO. SMR je budoucnost i pro teplárenství, rozvoj lokalit a nové české elektrárny, a pro zachování soustavy CZT. Ve své prezentaci měl Ehler zařazený i seznam 9 typů SMR vybraných EU Industrial Alliance pro SMR, tzn. včetně čistě výtopenského projektu CityHeat, který obsahuje zdroje CALOGENA a Steady Energy (LDR-50).

„Požadavky na licencování nových jaderných zdrojů v ČR“

Štěpán Kochánek, ředitel sekce jaderné bezpečnosti SÚJB

V prezentaci řekl, že procesy licencování a povolování v principu nejsou složité, přistoupí-li se k tomu celostně (holisticky), tak jsou všechny technické varianty možné licencovat (např. souběh různých typů SMR a velkých bloků stávajících i nových). V diskuzi však používal už spíše opatrnější slovní spojení: „… je to řešitelné, ale složité …“

„Role ÚJV Řež a Skupiny ÚJV při realizaci výstavby SMR v České republice“,

Martin Ruščák, předseda představenstva a generální ředitel ÚJV Řež. Společnost ÚJV Řež bude slavit 70 let od svého vzniku a její zkušenosti a znalosti tomu odpovídají, jsou na světové špici nebo hned za ní, pro investora mohou dělat v podstatě vše, např. strategického partnera, Owners Engineer, Delivery Hub, kvalifikace komponent, Design and Engineering, projekt a povolování, termohydraulického garanta, hodnocení pevnosti a životnosti TNR, těžké havárie, atd. Samozřejmě je k tomu nutné zkonsolidovat a rozšířit lidské kapacity, k tomu jsou však nutné dostatečné investice.

Autor článku poznamenává, že ÚJV nepochybně schopnosti a kapacity má, i když v globálním měřítku nejsou příliš vidět v konkurenci s inženýrskými firmami jako jsou Jacobs (nyní Amentum), Atkins, Assystem nebo Tractebel. Často jsou jejich partnerem, jsou však stále o něco lacinější než západní firmy, takže je možné je spíš vidět jako druhý stupeň „Tier 2“.

V Česku se uvažuje stále o náhradě 1:1 velkých elektrárenských bloků s relativně malým odběrem tepla. Teplárenství však vyžaduje SMR s výkony 100-300 MWe a s poměrně značným odběrem tepla. SMR budou na instalovaný kW patrně dražší než velké bloky, ale celý proces stavby, licencování se však u reaktoru RR (470 MW) zásadně neliší od stavby velkého bloku. Stavba bude (snad) rychlejší, celková investice bude menší úměrně výkonu, ale nebude to řádový rozdíl. Pro garanci nepřetržitého zásobování teplem by měly být teplárenské bloky alespoň dva. Vezme-li se SMR o výkonu třeba 130 MWe (jak říká Tomáš Ehler níže) a postaví se dva bloky, overnight cost by mohla podle mezinárodních srovnání a odhadů být někde kolem 2 miliard euro (50 mld Kč).

V rámci všeobecné diskuze (tzn. dotazy i ze strany účastníků, nejen přednášejících mezi sebou) se koncepce jaderného vytápění na bázi SMR však; z pohledu autora tohoto článku; začala „drolit“:

Martin Ruščák: Úloha a cíle UJV; CR-100 je jen malý kogenerační zdroj 100 MWt, což by sice někde mohlo na teplárenství stačit, ale jde především o elektřinu. Basic Design RR SMR dělalo v Anglii 400 lidí, tento úkol pro CR-100 v UJV dělalo násobně méně lidí.

CR-100 nebude nadále směřovat k budoucímu provozu, nebudou pro něj hledat investora. Teoreticky by mohl CR-100 převzít nějaký jiný podnikatelský subjekt (vypadalo to, že by ho byli ochotni prodat)! CR-100 se stane „trenažérem“ pro nové a mladé projektanty, a další jaderné profese. Žádné znalosti a zkušenosti však nepřijdou nazmar, všichni zaměstnanci ÚJV budou dělat nejspíše na RR SMR, nebo případně na EDU II.

Tomáš Pleskač: Po roce 2040 počítají s odběrem tepla i ze SMR. Je to však ještě „střednědobá budoucnost“, takže mezitím to „přechodně“ (ala „na věčné časy“) vyřeší plynové zdroje.

Tomáš Ehler: Potenciál RR SMR pro teplárenství bude analyzován, a za 10 až 15 let uvidíme?

Poznámka autora: Takže teprve až v roce 2040 budeme vědět, jaký je potenciál RR SMR pro teplárenství. Ehler rovněž uvedl, že Analytická studie, vypracovaná společností ÚJV Řež, stanovila optimální výkon zdroje SMR pro teplárenství do 130 MWe, s koncepcí dvou reaktorových jednotek kvůli zálohování a spolehlivosti dodávky. Pro tento zdroj se uvažuje s lokalitami Severní Čechy, EOP, Ostrava, Praha. Ze souvislostí ovšem vyplývá, že to také bude až po roce 2040, spíše však 2050 či ještě později.

Autorovi článku je jasno.

S jaderným teplem se v ČR nepočítá. A když, tak až v roce 2050, kdy už všechny teplárny budou „plynofikovány“ – a plynu prý bude dost.

Přestože autor tohoto článku osobně považuje za nejvhodnější jaderný zdroj (jak z oblasti SMR, tak i z velkých bloků) pro české teplárenství „nějaký“ kogenerační blok typu PWR s možností regulovat dodávku tepla ve velkém rozsahu, s komplementární výrobou elektřiny (flexibilitou kogenerace by vyhovoval CR-100), tak pod tíhou výše uvedené strategie společnosti ČEZ, potažmo vlády a MPO, navrhuje nyní jiný postup: Protože teplárníci sledují výše uvedené dění v ČR, tak nutně dojdou k závěru, že ani velké PWR, ani malé a střední SMR nejsou vhodné pro teplárenství a nebudou pro ně k dispozici. V České republice budou k mání pouze SMR pro elektrárenství, vyhovující dominantní energetické společnosti ČEZ.

Teplárníci proto nemohou a nezařadí SMR do svých rozvojových plánů (ani střednědobých, ani dlouhodobých) s tím, že si musí budoucnost zajistit jinými, tedy převážně plynovými zdroji.

Bylo by proto vhodné ze strany vývojářů a budoucích dodavatelů SMR seznámit české teplárníky rovněž s možností využití čistě výtopenského jaderného zdroje SMR (nejznámějšími jsou v Česku tyto: český TEPLATOR, francouzský CALOGENA, finský LDR-50), který by mohl být nasazen již počátkem 30. let, tedy podstatně dříve než jiné převážně elektrárenské typy SMR. S touto možností však musí být seznámeni co nejdříve, aby bloky SMR s výrazným odběrem tepla pro SCZT/District Heating Network mohli zařadit již nyní konkrétně do strategických a rozvojových studií. Měly by to být konkrétní koncepce pro vybrané lokality. Ideální by ovšem bylo, kdyby koncepce a projekty byly tak konkrétní, aby to nalákalo již v této fázi i potenciální soukromé investory.

Závěrem lze říci, že autorovy pesimistické predikce se vyplnily. Jeho předpovědi lze parafrázovat názvem jednoho italského filmu: Analýzy SMR skončily, na jaderné teplárenství zapomeňte!

KONFERENCE SMR 2025

ČVUT FJFI, 11. února 2025.

Do programu byla doplněna prezentace: Andrew Murdoch – Managing Director, newcleo, UK. Je to pochopitelné vzhledem k tomu, že společnost newcleo uzavřela smlouvu se slovenskými VUJE a JAVYS o postavení až čtyř reaktorů LFR-AS-200 v lokalitě Jaslovské Bohunice V1.

V programu obecně převládly prezentace „slovenských specialistů + zástupců newcleo“ nad počtem prezentací „ČEZ + zástupci Rolls-Royce“. Dle mínění některých účastníků to program konference „oživilo“.

Z průběhu konference lze již „rekonstruovat“ aspekty SMR vyvíjených v ÚJV Řež (ČEZ), záměry jaderného vytápění v Česku (MPO vs. ČEZ vs. TS ČR), další V&V českých SMR, aktivity ve vazbě na inženýrské kapacity ČEZ. Za pozornost stojí SMR CR-100, který by koncepčně mohl řešit jaderné teplárenství v Česku. Na konferenci sdělil Ing. David Harut, Ph.D. – UJV Řež, ředitel sekce: Podpora provozu reaktorů, že k vývoji byl paradoxně přiveden nátlakem ze strany MPO, které se vytrvale skupiny ČEZ dotazovalo na to, co bude s jaderným vytápěním, zejména u SMR? Za této situace společnost CV Řež, a tedy pověřený David Harut, začali vyvíjet a projektovat CR-100.

CR-100 bylo ÚJV Řež vyvíjeno, projektováno, konstruováno ve spolupráci s 15 průmyslovými podniky.

Příkladem je ŠKODA JS pro dodávku dílů reaktoru, SIGMA dodavatel čerpadel, MICO - tepelné výměníky, I&C Energo – elektro a komplexní služby v oblasti řídicích a průmyslových informačních systémů, ZAT Příbram – SKŘ.

Pro CR-100 se tedy jedná především o dodavatele členy AČE/CPIA, snad pouze s výjimkou sekundárního okruhu - strojovna, kterou zpracovala firma SIEMENS jež není členem AČE/CPIA. Zřejmě se ÚJV Řež o dodávce strojovny, resp. turbínového ostrova, nedomluvila s Doosan Škoda Power, členem AČE/CPIA.

Podle vyjádření jednoho z přítomných zástupců MPO v rámci přípravy na řešení teplárenství s využitím kogeneračních SMR, vyvolalo MPO jednání s Teplárenským sdružením ČR, jako zastupujícím reprezentantem většiny tepláren v Česku, zejména těch, které dodávají teplo do soustav SZTE/SCZT. Ze strany TS ČR se však dočkali v podstatě nezájmu o jaderné teplárenství, např. tehdejší ředitel Martin Hájek jim předložil pouze své standardní „ekonomicko-legislativní“ prezentační pásmo, zaměřené na ekonomickou efektivitu tepláren v probíhajícím roce, maximálně na příští 1 či 2 roky. Tento přístup se prý nezměnil ani za nového ředitele Jiřího Vecky (M. Hájek je nyní už jen člen rady odpovědný za legislativu).

Ve stanovisku TS ČR nebyla žádná úvaha o budoucnosti jaderného teplárenství, přičemž již v letech, kdy tato jednání začínala (2020-2022), bylo jasné, že první jaderné bloky s odběrem tepla pro vytápění (velké LWR i malé SMR) mohou být k dispozici nejdříve v roce 2032/2034 (SMR)/2036/2038 (EDU6), tedy za 10 až 15 let.MPO i ČEZ tedy nadále soustředilo své úsilí v podstatě pouze na jaderné bloky elektrárenské, s jednoznačnou prioritou na výrobu elektrické energie. Pro odbornou veřejnost je v jejich vyjádřeních pouze „zakrývající závoj“ daný formulacemi, že lze z nových jaderných bloků zajistit i dodávku tepla. Jde prý pouze o nasazení standardních zařízení známých z konvenční energetiky.

Přitom reálně není od dodavatelů NJZ smluvně požadován žádný odběr tepla, ani z bloku EDU5(6), ani z Rolls-Royce SMR.

A jaká tedy bude budoucnost českých bloků SMR z obecného pohledu?

Půjdou na dlouho k ledu a důvody jsou tyto:

a) - „subordinance“, když vedení ČEZ rozhodne, ani GŘ dceřiné společnosti s tím nic neudělá,

b) - omezené finanční prostředky ČEZ, všechno se musí vložit do podepsaných projektů, tedy APR1000 do Dukovan, a Rolls-Royce SMR 470 MW do Temelína.

c) - omezené inženýrské kapacity ČEZ, všechny se musí nasměrovat na dodávku KHNP do Dukovan a na RR SMR do Temelína.

Obří společnost ČEZ by zdánlivě nemusela mít omezené inženýrské kapacity, ale fakt je ten, že v ČEZu jsou zaměstnáni především manažeři a provozáci, nedostatek je tam v inženýrských kapacitách (vývojáři, výpočtáři, jaderní a energetičtí inženýři, konstruktéři, projektanti).

A konkrétně:

EnergyWell (20 MWt): Odložení/zmrazení, a další vývoj prý přijde na řadu až budou postaveny všechny RR SMR, řekl Martin Ruščák = duchovní otec EnergyWell.

CR-100 (100 MWt): Odložení/zmrazení/prodej nějakému investorovi (nebo obchodníkovi).

Projekt nebude dále vyvíjen, ale stane se alespoň „inženýrským a projektantským trenažérem“ pro výcvik mladých inženýrů v rámci profesní přípravy lidských kapacit na řešení již podepsaných obchodních zakázek (APR 1000 do Dukovan, Rolls-Royce SMR do Temelína).

HeFASTo (200 MWt): Takto natvrdo „k ledu“ to nebylo řečeno pro HeFASTo (rychlý vysokoteplotní modulární reaktor chlazený plynem – GFR), snad kvůli tomu, že GFR jsou ještě vzdálenější budoucností než Large LWR (PWR, BWR), Small SMR, a není tedy nutné se k tomu radikálně vyjadřovat již dnes.

Závěrem k tomu lze konstatovat, že řada kompetentních jaderných odborníků je navíc přesvědčena, že jadernou budoucností jsou „rychlé reaktory“ (vysokoteplotní, chlazené médii x, y, z /x = roztavené soli, y = olovo, z = helium/) o výkonu cca 300 MW.

Neuman Petr, energetický senior konzultant a člen Spolku Jaderní Veteráni, NEUREG energetické sdružení, Praha