Pro bezpečný provoz elektrizační soustavy je nutné dočasně zachovat dva bloky elektrárny Chvaletice

Tisková zpráva, 27. 1. 2026

Regulace napětí a jalového výkonu v severní části ČR, řízení elektrických toků a obnova soustavy po blackoutu. Kvůli těmto třem systémovým oblastem je podle analýzy společnosti ČEPS nezbytné nadále dočasně provozovat dva ze čtyř výrobních bloků elektrárny Chvaletice na Pardubicku. Elektrárna Počerady a uhelná část teplárny Kladno naopak mohou ukončit výrobu, aniž by to ohrozilo bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy. 

Vyplývá to z dnes zveřejněného vyhodnocení dopadů, které ČEPS zpracovala v souladu s energetickým zákonem poté, co společnost Sev.en oznámila záměr ukončit provoz uhelných zdrojů k přelomu let 2026/2027. Ekonomické aspekty provozu dvou bloků elektrárny Chvaletice nad rámec licence nyní posoudí Energetický regulační úřad (ERÚ). 

Dopady odstavení elektráren na bezpečný provoz české elektrizační sítě ČEPS hodnotila pro rok 2027, a to ve třech oblastech. Konkrétně se jednalo o analýzy zdrojové přiměřenosti, dostupnosti služeb výkonové rovnováhy a systémové přiměřenosti. Z prvních dvou vyplynulo, že i po odstavení zdrojů Sev.en bude mít Česko dostatek elektřiny i kapacit pro stabilizaci frekvence a zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. 

Analýza systémové přiměřenosti však poukázala na to, že elektrárna Chvaletice má v současnosti nezastupitelnou úlohu v oblasti regulace napětí a jalového výkonu, řízení elektrických toků a obnovy soustavy po blackoutu. „Pro udržení systémové přiměřenosti je proto nezbytné dočasně zachovat dva bloky této elektrárny do doby realizace navazujících opatření. Jedním z nich je přestavba jednoho z chvaletických bloků na tzv. synchronní kompenzátor, který umožňuje odebírat jalový výkon,“ vysvětlil předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.

Podle analýzy systémové přiměřenosti by odstavení všech hodnocených zdrojů Sev.en nepředstavovalo riziko z hlediska zkratových výkonů či setrvačnosti soustavy. Úplné odstavení Chvaletic by však v některých provozních stavech mohlo způsobit problémy s regulací napětí v severní části přenosové soustavy, zvýšit riziko přetížení některých vedení a omezit schopnost obnovit soustavu v případě rozsáhlého výpadku elektřiny.

Modelování ukázalo, že po úplném odstavení Chvaletic by v přenosové soustavě mohlo docházet k přepětí, a to zejména v okolí rozvodny Týnec. Napětí by v některých případech mohlo dosáhnout až 427 kV, což překračuje limit stanovený evropským nařízením SOGL. Při plánovaných odstávkách vedení nebo zdrojů by navíc hrozilo přetížení řady vedení 400 kV v severních Čechách. V některých scénářích tak nebylo možné splnit bezpečnostní kritérium N-1.

Elektrárna Chvaletice je zároveň jako tzv. blok obnovy soustavy schopna obnovit svůj provoz podáním napětí z blackstartového zdroje (přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně), vytvořit tzv. ostrovní provoz a podat napětí dalším elektrárnám, které samy start ze tmy neumějí. Dále lze takový zdroj využít pro obnovu napájení klíčové spotřeby v distribučních soustavách. To je zásadní v situaci, kdy by došlo k rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny a velká část přenosové soustavy by byla bez napětí. 

Analýza zdrojové přiměřenosti naopak potvrdila, že i po odstavení Chvaletic, Počerad a Kladna bude mít česká energetika dostatek výrobních zdrojů i dovozních kapacit k pokrytí spotřeby elektřiny, aniž by se porušila norma spolehlivosti dodávek. Experti ve sledovaném roce 2027 v žádném ze zvažovaných scénářů neidentifikovali hodiny, ve kterých by elektřina chyběla. Pozitivně vyšla i analýza služeb výkonové rovnováhy, které ČEPS využívá k udržení stability frekvence a dostatečného výkonu v elektrizační soustavě. I po odstavení zdrojů Sev.en zůstane kapacita regulačního výkonu dostatečná.

ČEPS rovněž navrhuje několik technických a investičních opatření, která mohou v budoucnu umožnit úplné odstavení výrobní části elektrárny Chvaletice. Kromě již zmíněné přestavby jednoho bloku elektrárny ve Chvaleticích na synchronní kompenzátor k nim patří instalace nových kompenzačních prvků (tlumivek), posílení tras 400 kV v severních Čechách a ověření nových blackstartových tras v provozní praxi. Tato opatření však vyžadují investice, mezinárodní koordinaci, technické přípravy a testování. Do jejich realizace je podle ČEPS nutné zajistit alespoň minimální rozsah výroby ve Chvaleticích.

Předmětem hodnocení ČEPS nebyly ekonomické ani cenové dopady ukončení provozu výrobny elektřiny. Zpráva se nezabývala dopady na ceny silové elektřiny, náklady služeb výkonové rovnováhy ani širšími ekonomickými důsledky odstavení daného zdroje. Nehodnotila rovněž ekonomickou rentabilitu ani ekonomickou výhodnost jeho dalšího provozu, neboť tyto otázky nespadají do rozsahu vyhodnocení podle § 34 energetického zákona.

Zpracované vyhodnocení dopadů nyní podle zákona směřuje na Ministerstvo průmyslu a obchodu, ERÚ a provozovatele zdrojů. ČEPS dále předala ERÚ a provozovateli zdrojů také návrh technických podmínek a rozsahu provozu ve formě návrhu smlouvy o službě poskytnutí výkonu. Konečné rozhodnutí o dalším provozu elektráren včetně ekonomických aspektů nyní náleží ERÚ.

Závěrečná zpráva o vyhodnocení dopadů odstavení elektráren Chvaletice, Počerady a teplárny Kladno je k dispozici na webových stránkách ČEPS: https://www.ceps.cz/cs/analyza-potrebnosti-zdroju

Otázky a odpovědi

1) Proč ČEPS tuto zprávu zpracovala a v jakém kontextu vznikla? O jaký legislativní rámec se celý proces opírá?

Zpráva vznikla na základě oznámení společnosti Sev.en o plánovaném ukončení provozu jejích uhelných zdrojů, které ČEPS obdržela 28. 11. 2025. Energetický zákon (konkrétně § 34) ukládá ČEPS povinnost posoudit, zda odstavení těchto elektráren neohrozí bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy ČR.

Podle zákona má ČEPS doporučit zachování provozu zdroje v případě, že by jeho odstavení vedlo k ohrožení bezpečnosti provozu elektrizační sítě a zároveň by nešlo za tento zdroj zajistit adekvátní náhradu.

Výsledky slouží jako odborný podklad pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který vydává konečné rozhodnutí o dalším provozu elektráren. 

2) Kterých elektráren se hodnocení týká? 

Hodnocení se týká uhelných elektráren Chvaletice a Počerady a uhelné části teplárny Kladno. Naopak plynové bloky v Kladně nejsou předmětem tohoto posouzení. 

3) Jaký je hlavní cíl analýz ČEPS? 

Cílem je ověřit, zda plánované odstavení zdrojů může vést k překročení bezpečných provozních mezí elektrizační soustavy. Pokud by takové riziko existovalo, ČEPS zároveň hodnotí, po jakou dobu by mohlo nastat a jakými opatřeními by se mu dalo předejít.

4) Z jakých hledisek ČEPS dopady odstavení daných elektráren posuzuje? 

ČEPS hodnotí dopady odstavení elektráren ve třech oblastech: 

• zdrojové přiměřenosti (dostatek elektřiny k pokrytí spotřeby v ČR) 
• dostupnosti služeb výkonové rovnováhy (SVR), které ČEPS využívá k udržení stability frekvence a dostatečného výkonu v elektrizační soustavě 
• systémové přiměřenosti (zda je soustava technicky stabilní, jak zvládá poruchy a obnovu soustavy po rozsáhlém výpadku dodávek elektřiny). 

Tato hodnocení se doplňují a každé řeší jiný typ rizika pro bezpečnost provozu soustavy. 

Předmětem hodnocení naopak nejsou ekonomické ani cenové dopady ukončení provozu elektráren. Zpráva se nezabývá dopady na ceny silové elektřiny, náklady služeb výkonové rovnováhy ani širšími ekonomickými důsledky odstavení výrobních zdrojů. Nehodnotí ekonomickou rentabilitu výrobny ani ekonomickou výhodnost jejího dalšího provozu. Tyto otázky nespadají do rozsahu vyhodnocení podle § 34 energetického zákona.

5) Jaký byl výpočetní horizont analýz?

Všechny analýzy byly provedeny pro rok 2027 (1. 1. – 31. 12. 2027), tedy od okamžiku plánovaného odstavení posuzovaných zdrojů. Jedná se o hodnocení založené na nejaktuálnějších datech dostupných v době zpracování (počátek roku 2026). Delší časový horizont (po roce 2027) nebyl předmětem tohoto technického vyhodnocení.

6) Jaký je závěr analýz? Co ČEPS doporučuje?

Analýzy potvrzují, že Česká republika bude mít i po odstavení hodnocených zdrojů dostatek elektřiny a dostatečné kapacity pro zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Zároveň však identifikují oblasti, ve kterých je pro zachování bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy nutné dočasně zachovat část výrobních kapacit.

Z pohledu zdrojové přiměřenosti analýzy ukazují, že po plánovaném odstavení zdrojů bude Česká republika schopna pokrýt svou spotřebu elektřiny z domácí výroby a dovozu ze zahraničí a nebude překročena norma spolehlivosti. Ve sledovaném roce 2027 nebyly ve žádném ze zvažovaných scénářů identifikovány hodiny, ve kterých by elektřina chyběla.

Stejně tak nebyl zjištěn problém v oblasti služeb výkonové rovnováhy, které ČEPS využívá k udržení stability frekvence a výkonové bilance v elektrizační soustavě. Dostupný výkon pro tyto služby zůstává i po odstavení dostatečný.

Analýzy systémové přiměřenosti však ukázaly, že úplné odstavení elektrárny Chvaletice by v některých provozních stavech mohlo vést k problémům s řízením napětí v severní části přenosové soustavy, ke zvýšenému riziku přetížení vybraných vedení a ke zhoršení schopnosti obnovy soustavy v případě rozsáhlého výpadku elektřiny.

Z těchto důvodů ČEPS doporučuje zachovat v provozu dva bloky elektrárny Chvaletice, a to v omezeném režimu, do doby realizace návazných systémových opatření. U elektrárny Počerady a uhelné části teplárny Kladno nebyla potřeba dalšího provozu z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti soustavy identifikována.

Zdrojová přiměřenost 

Zdrojová přiměřenost vyjadřuje, zda má soustava dostatek výrobních zdrojů a dovozních možností k pokrytí spotřeby i v nepříznivých situacích. Sleduje se konkrétně počet hodin, kdy by výroba nestačila pokrýt spotřebu (ukazatel LOLE), a zároveň jaké množství energie v GWh nebylo v daném čase dodáno (ukazatel EENS).

Z pohledu zdrojové přiměřenosti analýzy ukazují, že po plánovaném odstavení zdrojů bude Česká republika schopna pokrýt svou spotřebu elektřiny z domácí výroby a dovozu ze zahraničí. Ve sledovaném roce 2027 nebude překročena norma spolehlivosti, která odpovídá 6,7 hodinám nedodávky za rok. V žádném ze zvažovaných scénářů rovněž nebyly identifikovány hodiny, ve kterých by elektřina chyběla. 

Dostupnost služeb výkonové rovnováhy (SVR) 

Služby výkonové rovnováhy (SVR) slouží k udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v reálném čase. Všechny hodnocené elektrárny se řadí mezi poskytovatele SVR pro ČEPS. Konkrétně poskytují kladné i záporné vyrovnání výkonu pro stabilizaci sítě (např. zvyšováním nebo snižováním výroby podle potřeby) v průběhu roku.

Provedená analýza dostupnosti SVR ukázala, že v České republice bude po uzavření hodnocených elektráren dostatečný certifikovaný výkon pro zajištění poptávky ČEPS po všech kategoriích služeb. Všechny scénáře ukázaly 0 hodin nedostatku SVR, pro pokrytí poptávky SVR proto není potřeba provoz hodnocených elektráren udržovat. 

Systémová přiměřenost

Jednoduše řečeno, systémová přiměřenost posuzuje, zda elektrizační soustava funguje technicky bezpečně. Systémová přiměřenost byla hodnocena v pěti oblastech: zkratový výkon, setrvačnost soustavy, napětí a jalové výkony, opatření Plánu obrany a Plánu obnovy soustavy, toky výkonu (dodržení kritéria N-1). 

Ukončení provozu elektrárny Chvaletice se ukázalo jako problematické ve třech z pěti analyzovaných oblastí. Konkrétně se jedná o napětí a jalové výkony, opatření Plánu obrany a Plánu obnovy soustavy a toky výkonu (kritérium N-1). 

Analýzy systémové přiměřenosti ukázaly, že úplné odstavení elektrárny Chvaletice by v některých provozních stavech mohlo vést k problémům s řízením napětí v severní části přenosové soustavy, ke zvýšenému riziku přetížení vybraných vedení a ke zhoršení schopnosti obnovy soustavy po rozsáhlém výpadku elektřiny. 

Napětí a jalové výkony

Napětí v síti musí zůstat v přesně daných mezích, jinak hrozí poruchy nebo blackout. Velké elektrárny přispívají k řízení napětí dodávkou jalového výkonu. Jejich odstavení může tuto schopnost oslabit. 

Analýzy ukázaly, že odstavení elektrárny Počerady a uhelné části teplárny Kladno není z hlediska řízení napětí problematické, neboť jejich příspěvek k řízení napětí lze nahradit jinými dostupnými kompenzačními prostředky v soustavě (např. stávajícími elektrárnami, tlumivkami, případně novými zařízeními, která budou dostupná v průběhu roku 2026). 

Jako problematické bylo vyhodnoceno odstavení elektrárny Chvaletice, která hraje důležitou roli v řízení napětí v severní části přenosové soustavy a v prevenci přetížení některých vedení. Odstavení elektrárny by v některých provozních stavech vedlo k překročení povolených napěťových limitů, a tím k ohrožení bezpečného provozu soustavy. Ta by se dostala do stavu systémové nepřiměřenosti, což znamená zvýšené riziko poruch a nestability.

Pro zajištění řízení napětí v oblasti rozvodny Týnec bude proto v nejbližším období nutná dostupnost dvou bloků elektrárny Chvaletice, případně ve střednědobém horizontu úprava jednoho bloku elektrárny Chvaletice na synchronní kompenzátor.

Opatření Plánu obrany a Plánu obnovy soustavy 

Některé elektrárny jsou klíčové pro tzv. start ze tmy, tedy obnovení dodávek po rozsáhlém výpadku. Elektrárna Chvaletice je jako tzv. blok obnovy soustavy schopna obnovit svůj provoz podáním napětí z blackstartového zdroje (přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně), vytvořit tzv. ostrovní provoz a podat napětí dalším elektrárnám, které samy start ze tmy neumějí. Dále lze takový zdroj využít pro obnovu napájení klíčové spotřeby v distribučních soustavách. To je zásadní v situaci, kdy dojde k rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny a velká část přenosové soustavy je bez napětí. Analýzy ukázaly, že odstavení Chvaletic by zhoršilo schopnost rychle a bezpečně obnovit provoz soustavy. 

K dalším důvodům pro zachování provozu dvou bloků elektrárny Chvaletice patří také 

minimalizace rizika selhání strategie obnovy soustavy vlastními zdroji po blackoutu i zajištění vyšší flexibility při plánování údržby kritických vedení. 

Toky výkonu (kritérium N-1)

Kritérium N-1 říká, že soustava musí bezpečně fungovat i při výpadku jednoho důležitého prvku, například vedení nebo transformátoru. Pokud by jeden prvek vypadl a došlo k přetížení jiných částí sítě, kritérium by nebylo splněno. Dopady odstavení elektráren Chvaletice a Počerady se soustřeďují hlavně na vedení zvlášť vysokého napětí (400 kV) v jejich blízkosti. Bez odstávek vedení kritérium N-1 splněno je, ale po započtení nevyhnutelných plánovaných odstávek se objevují stavy, kdy je kritérium N-1 porušeno.

Analýzy ukázaly, že ukončení provozu elektrárny Chvaletice a Počerady je problematické z hlediska plnění kritéria N-1, naopak ukončení provozu uhelné části teplárny Kladno nebude mít na plnění kritéria N‑1 dopad. Vzhledem k výše uvedené potřebě zachovat provoz elektrárny Chvaletice pro oblasti řízení napětí a obnovu soustavy po rozsáhlém výpadku, doporučuje ČEPS zachovat dva bloky elektrárny Chvaletice. 

7) Znamená to, že elektrárna Chvaletice zůstane v plném provozu?

Zajištění bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavy vyžaduje dočasně udržet v provozu dva ze čtyř bloků elektrárny, a to v omezeném technickém režimu, který zajistí potřebné systémové služby. Nejde o plnou výrobu elektřiny, ale o provoz bloků dle vyžádání ČEPS.

8) Jak dlouho bude nutné Chvaletice zachovat v provozu?

Tato zpráva hodnotí rok 2027. Případné pokračování v dalších letech bude předmětem dalších analýz ČEPS. 

9) Jaká systémová opatření ČEPS navrhuje a v jakém časovém horizontu budou realizována? 

Mezi klíčová investiční a technická opatření, která mohou v budoucnu snížit závislost na elektrárně Chvaletice, patří: 

• Instalace nových kompenzačních prvků (tlumivky) včetně dynamických (STATCOM) v přenosové soustavě
• Tyto prvky hrají v přenosové soustavě zásadní roli při řízení napětí a jalového výkonu a jsou schopny nahradit funkce, které dříve zajišťovaly velké uhelné zdroje. 
• Možná přestavba bloku elektrárny Chvaletice na synchronní kompenzátor

Přestavba bloku elektrárny Chvaletice na synchronní kompenzátor znamená, že z původního „výrobního“ generátoru vznikne zařízení, které už nevyrábí elektřinu, ale nadále plní klíčové podpůrné funkce pro stabilitu přenosové soustavy – hlavně řízení napětí, jalového výkonu a zajištění zkratového výkonu.

Posílení přenosových tras 400 kV v oblasti severních Čech

Závěrečná zpráva ČEPS uvádí, že po odstavení Chvaletic a Počerad se toky výkonu výrazně přelévají na vedení 400 kV v jejich blízkosti. Konkrétně se ukázalo, že při započtení nevyhnutelných plánovaných odstávek vedení a při běžné poruchovosti zdrojů dochází k nedodržení kritéria N-1, přetížení až na 120 % a vzniku stavů, které nelze plně vyřešit ani redispečinkem ani PST.

Ověření možnosti nových blackstartových tras v praxi

Nové blackstartové trasy (tedy schopnost obnovit soustavu i přes více prvků a delší vzdálenosti) by pomohly zvýšit flexibilitu a odolnost české přenosové soustavy při rozsáhlém blackoutu. Jedná se o potenciální budoucí opatření, které je nutno provozně ověřit a otestovat.  

Tato opatření mohou být realizována v průběhu roku 2026 a dalších letech, nicméně vyžadují investice, koordinaci se zahraničními provozovateli i praktické testování.

10) Proč není nutné zachovat i elektrárnu Počerady a teplárnu Kladno?

Viz výše. U elektrárny Počerady ani teplárny Kladno analýzy neprokázaly nezbytnost dalšího provozu z hlediska řízení napětí, přetížení soustavy ani obnovy po blackoutu, pokud zůstane k dispozici část elektrárny Chvaletice.

11) V roce 2024 společnost ČEPS v rámci superkritického scénáře vyhodnotila, že se bez uhelných elektráren obejde. Co se od té doby změnilo?

Superkritický scénář v roce 2024 analyzoval oblast zdrojové přiměřenosti, služeb výkonové rovnováhy a systémové přiměřenosti ve scénáři, kdy by došlo k odstavení uhelných elektráren ve třech vlnách. Konkrétně se jednalo o simulaci odchodu elektráren Sev.en a SUAS v roce 2025, ČEZ do roku 2027 s výjimkou nového zdroje Ledvice, který by ukončil provoz v roce 2029. Provoz ostatních uhelných tepláren zůstal v tomto scénáři zachován s ohledem na postupnou konverzi na plyn či nefosilní paliva. Scénář počítal i s mimořádnými odstávkami jaderných elektráren Temelín a Dukovany a byl modelován na evropském modelu zdrojové přiměřenosti ERAA 2023. 

Z výsledků zdrojové přiměřenosti tohoto scénáře vyšlo, že odstavení většiny uhelných elektráren by způsobilo nedodávky elektřiny pohybující se okolo hodnoty normy spolehlivosti ČR (tj. 6,7h/rok) a nárůst importu na cca 14 TWh ročně. Analýza dostupnosti výkonu SVR tehdy přinesla závěry, že by došlo ke zmenšení portfolia zdrojů poskytujících SVR v oblasti aFRR a FCR. Z pohledu systémové přiměřenosti pak bylo vyhodnoceno, že odstavením zdrojů Sev.en dojde k omezení schopnosti obnovy soustavy po poruše typu blackout. 

Nynější výpočty jsou oproti tomu založeny na nejaktuálnějších modelech a předpokladech jak pro Českou republiku, tak pro zahraničí. Obě analýzy se ale v podstatě shodují v tom, že odstavení zdrojů skupiny Sev.en nepředstavuje problém, v oblasti zdrojové přiměřenosti byl problém řešitelný navýšením importu elektrické energie. 

Oblast hodnocení systémové přiměřenosti nyní potvrdila i závěry ze superkritického scénáře o potřebnosti zachování části výkonu elektrárny Chvaletice pro zachování schopnosti obnovení soustavy. Stejně tak byly v obou vyhodnoceních avizovány možné problémy s napětím.

Nad rámec hlavního scénáře pak byly v rámci aktuálního vyhodnocení zdrojové přiměřenosti provedeny i citlivostní analýzy. Jedna z nich zkoumala například vliv odstavení profilu do Rakouska kvůli rekonstrukci V437/V438 nebo vyšší spotřeby v kombinaci s delšími odstávkami jaderných bloků Dukovan a Temelína (obdobně jako u superkritického scénáře). Ani při zvážení těchto stresových faktorů však nebyly identifikovány problémy se zdrojovou přiměřeností.

12) Jaké jsou ekonomické dopady nynějšího doporučení ČEPS? 

Role ČEPS jako provozovatele přenosové soustavy spočívá podle zákona výhradně ve vyhodnocení dopadu odstavení zdroje na bezpečnost provozu sítě. Ekonomické aspekty ČEPS nijak nehodnotí.

13) Jaký bude nyní další postup? 

ČEPS podle platné legislativy předložila výsledky hodnocení Energetickému regulačnímu úřadu, provozovateli zdrojů a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Vzhledem k tomu, že z hodnocení vyplynula nezbytnost pokračování provozu dvou bloků elektrárny Chvaletice, ČEPS předala ERÚ a výrobci rovněž návrh technických podmínek a rozsah provozu, a to ve formě návrhu smlouvy o službě poskytnutí výkonu tak, jak jí ukládá zákon. Konečné stanovisko o dalším provozu elektráren včetně ekonomických aspektů vydává ERÚ. Hodnocení ČEPS slouží jako odborný podklad pro jeho rozhodnutí. 

Společnost ČEPS si zároveň vyžádala nezávislé hodnocení výsledků v oblasti systémové přiměřenosti u poradenské a analytické instituce EGÚ Brno. 

ČEPS, a.s.
Akciová společnost ČEPS působí na území České republiky jako výhradní provozovatel přenosové soustavy (elektrická vedení 400 kV a 220 kV) na základě licence na přenos elektřiny, udělené Energetickým regulačním úřadem podle Energetického zákona. 
Udržuje, obnovuje a rozvíjí 45 rozvoden s 82 transformátory, z nichž některé jsou určeny pro převádění elektrické energie z přenosové do distribuční soustavy, a vedení s napěťovou hladinou 400 kV o délce 4 188 km a 220 kV o délce 1 687 km. V rámci elektrizační soustavy České republiky poskytuje ČEPS, a. s., přenosové služby a služby spojené se zajištěním rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v reálném čase (systémové služby). Společnost ČEPS je začleněna do evropských struktur. Zajišťuje přeshraniční přenosy pro export, import a tranzit elektrické energie. ČEPS, a. s., se také dlouhodobě aktivně podílí na formování liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR i v Evropě. Více informací naleznete na www.ceps.cz