Libor Štěpán, generální ředitel společnosti ČEZ Teplárenská
Výstavbu nových teplárenských zdrojů to ale zásadně neovlivní, je přesvědčený Libor Štěpán, generální ředitel společnosti ČEZ Teplárenská, která investuje do konverzí tradičních uhelných lokalit desítky miliard korun. „Hledáme cesty, jak si pomoci k lepším nabídkám. Daleko více zvažujeme, kterou zakázku necháme jako velký celek a jakou rozdělíme na více částí, abychom dostali do soutěží co nejvíce firem. Na druhou stranu to klade větší nároky na nás jako investora,“ uvedl v rozhovoru pro All for Power Štěpán, s nímž jsme hovořili i tom, jak se Teplárenské radikálně mění obchodní model a proč jsou Dětmarovice lakmusovým papírkem i pro další lokality.
Jak přistupujete k rozvoji teplárenství?
Vycházíme z toho, že postupně narážíme na hranici efektivity uhelných zdrojů, ale musíme i nadále zajišťovat kontinuální dodávky tepla našim zákazníkům. Tomu je podřízena naše strategie rozvoje, do které samozřejmě zásadně promlouvá i záměr celé Skupiny ČEZ, že v průběhu následujících let kompletně ukončí uhelnou výrobu. Navrhli jsme proto nový mix zdrojů pro jednotlivé lokality, který bere v potaz jak dekarbonizační závazky, tak budoucí konkurenceschopnost v dodávkách tepla pro zákazníky, kteří by zvažovali stavbu lokálního řešení. Všechny chceme i nadále udržet v naší centrální soustavě.
Jak máte plán dekarbonizace namyšlený po jednotlivých regionech?
Provozujeme lokality, kde už máme prakticky hotovo. V Jindřichově Hradci více než patnáct let vyrábíme teplo a elektřinu z biomasy, sena a slámy. Rovněž ve Dvoře Králové spalujeme dřevní štěpku a provoz je zainvestovaný. Na ostatních lokalitách postupně stavíme zdroje tak, abychom plynule přešli z uhlí na ekologičtější paliva. Největší investiční akce realizujeme v Ústeckém kraji, kde postupně proinvestujeme 20 miliard korun a vznikne úplně nová skladba teplárenských zdrojů.
V minulém roce jsme postavili plynové kotelny v Tušimicích a Prunéřově, které slouží primárně pro letní provoz, kdy jsou odstavené uhelné bloky. A to především z ekonomických důvodů, protože čím dál častěji se v létě elektřina obchoduje za záporné ceny a nedává smysl mít je permanentně spuštěné. V lokalitě dále stavíme biomasový zdroj o výkonu 2 x 17,5 MW a kogenerační jednotky o výkonu 45 MW. A plánujeme postavit další dvě plynové kotelny 2 x 26 MW v Prunéřově, které budou sloužit jako špičkovací a záložní zdroje. Vše máme namyšlené tak, aby topnou sezonu 2028/2029 kompletně zajišťovaly už nové zdroje.
Jak to bude vypadat v Ledvicích, kde stojí nejmodernější uhelný blok?
Aktuálně probíhá výběrové řízení na biomasovou kotelnu o výkonu 20 MW, který doplní už stojící plynovou kotelnu o výkonu 135 MW. Do energetického mixu přispěje i nový elektrokotel o výkonu 30 MW a plánujeme i fotovoltaické elektrárny. Část výkonu spustíme už letos v červnu a další budou navazovat. Tyto nové zdroje budou v kombinaci se stávajícími klasickými zdroji garantovat stabilní dodávku tepla zákazníkům za optimální a příznivé ceny.
Budujete je i s bateriovým úložištěm?
Spíš plánujeme propojení s elektrokotlem, i když i nad bateriemi uvažujeme.
Zvažujete v lokalitě i nové paroplynové cykly?
Přemýšlíme nad tím. Máme v plánech dvě varianty. Buď postavit nový paroplynový cyklus nebo jít cestou částečného repoweringu stávajícího zdroje. Bude záležet na ekonomice i na tom, jak budou zapadat do celkové skladby lokality.
Čekáte na kapacitní platby?
Je to jedna z klíčových podmínek.
NOVÝ OBCHODNÍ MODEL
V Ústeckém kraji provozujete ještě velkou teplárnu v Trmicích, která zásobuje větší část Ústí nad Labem, jaké máte plány tam?
Úspěšně jsme vysoutěžili stavbu biomasové kotelny. Aktuálně probíhají přípravné a projekční práce a spouštět bychom chtěli na přelomu let 2028/2029, kdy biomasa nahradí stávající uhelný zdroj, který je doplňovaný plynovou kotelnou o výkonu 133 MW. Výhledově zvažujeme stavbu nového paroplynového cyklu a pravidelně si s městem vyhodnocujeme, zda by dávalo smysl i zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO).
Na druhém břehu jsme pak vybudovali a spustili pět nových plynových kotelen, které na Střekově zásobují zhruba 3000 bytů a příští rok doplní zásobování teplem ještě kogenerační jednotky ve dvou dalších lokalitách. Ve spolupráci s městem investujeme asi 200 milionů korun. Sto milionů společnost Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem a sto milionů ČEZ Energo ze skupiny ESCO, abychom dokázali dlouhodobě zajistit bezpečné dodávky tepla.
Plánujete v Ústí nad Labem i konverzi sítí z páry na horkou vodu?
Jednoznačně, ale bude to trvat více než dekádu, abychom co nejméně ovlivňovali život ve městě. Pokud jste někdy byl v Ústí nad Labem, víte, jak je profil členitý. Proto jsme si konverzi rozplánovali do čtyř etap. Letos začínáme v lokalitě Skřivánek a budeme končit čtvrtou etapou na konci roku 2037. Od konverze si slibujeme lepší služby pro zákazníky i nemalé úspory díky snížení tepelných ztrát.
Co další investice do sítí?
Budujeme nový horkovod z Prunéřova do Kadaně za 400 milionů korun a připravené jsou i další projekty. U nich bude záležet, jestli se podaří získat veřejnou podporu, protože jde o velmi náročné investice.
Jak pokračuje výstavba nové teplárny v Dětmarovicích?
Testujeme postavené plynové motory i biomasovou kotelnu a v testovacím režimu jsme dodali první kilowatthodiny do sítě. Vše běží tak, abychom další topnou sezonu zvládli už s novými zdroji.
Bude to pro vás bez uhlí velká provozní změna?
My jsme si provoz bez uhlí vyzkoušeli už v nedávno skončené topné sezóně, která v Dětmarovicích jela kompletně na plyn a s plynovými provozy mají naši lidé zkušenosti. Novinkou bude zapojení biomasy. Testujeme softwarové nástroje, které budou sloužit k řízení zdroje. Budeme se učit, jak vyhodnocovat kvalitu biomasy, jakým způsobem pracovat s odvolávkami paliva, abychom ho měli dostatek. A změny nás čekají i v tradingu. Již teď pracujeme na hedgingu cen plynu pro příští rok i na zobchodování vyrobené elektřiny. Myslím, že nás najíždění nových zdrojů do ostrého provozu prověří, ale jsme připraveni.
Jak to mění obchodní model ČEZ Teplárenská?
Zcela zásadně. Měníme se ze společnosti, která nakupovala teplo od uhelných elektráren, prodávala ho zákazníkům a starala se o rozvody, na výrobce i obchodníka s teplem a elektřinou. Je to o nových lidech, nových dovednostech i know-how, nových procesech, které zavádíme.
PŘEHŘÁTÝ TRH OVLIVŇUJE TENDRY
Jaké lekce si odnášíte z výstavby v Dětmarovicích?
Byla to velká lekce v přípravě projektu a stavebního řízení. Trefili jsme se do období, kdy se měnila stavební legislativa a s novou jsme se učili pracovat my i úředníci na druhé straně. Pro nás v tom bylo skryté obrovské riziko zpoždění, které stojí samozřejmě peníze. Naučilo nás to nepodceňovat papírovou přípravu, mít dostatek kvalifikovaných lidí, kteří se projektům permanentně věnují, a hlavně nečekat, že za nás někdo něco odpracuje.
Druhou lekcí je stav dodavatelského řetězce. Výstavbový trh je extrémně přehřátý. Když soutěžíme plynové kotelny, menší kogenerační jednotky nebo malé biomasové kotle, sejde se nám většinou dost nabídek a je z čeho vybírat. Čím je zdroj větší a technicky náročnější, tím méně nabídek se nám schází a naše vyjednávací pozice je složitější. Ať už kvůli technickým nedostatkům nebo kvůli nabízené ceně.
Mění zkušenosti z Dětmarovic přístup k budoucím tendrům?
Určitě ano. Daleko více zvažujeme, kterou zakázku necháme jako velký celek a jakou rozdělíme na více částí, abychom dostali do soutěží co nejvíce firem. Na druhou stranu to klade větší nároky na nás jako investora. Musíme si pohlídat návaznosti na staveništi, koordinovat dodavatele, je to vždy něco za něco.
Dětmarovice si prošly náročnou přípravnou fází a jsou typickým příkladem výše zmíněného. Nejdříve se zvažovaly 1-2 velké celky, nakonec jsme se rozhodli rozdělit projekt na několik dílčích zakázek, což se ukázalo jako dobrá volba, protože jsme uspořili náklady. Ale za cenu složitějšího řízení.
Není tajemstvím, že jste chtěli do tendrů dostat i více zahraničním EPC kontraktorů, mají zájem o vaše investiční akce?
Když se podívám napříč kvalifikacemi, máme zapojené firmy ze Slovenska, Polska a konkurence se pomalu zvyšuje. Na druhou stranu přehřátý je celý evropský trh a dostat sem firmy, které mají dost práce doma, není úplně jednoduché.
Jaké máte plány s lokalitou v Hodoníně?
Hodonín je lokalita, která má přeshraniční tepelný styk. Dodáváme teplo do města Holíč a naše závazky tak sahají i na Slovensko. Pokud jde o investice, připravujeme projekt na vybudování biomasového zdroje o výkonu 14 MW, který bude součástí našeho klasického palivového mixu. Biomasu doplníme o plynové motory na KVET a dvě plynové kotelny o výkonu 2 x 15 MW. Aktuálně probíhá kvalifikace dodavatelů, jejichž nabídky letos vyhodnotíme. Pro nás je důležité, že jsme získali i provozní podporu na výrobu elektřiny a tepla.
Rád bych zdůraznil, že využívání biomasy pro nás není novinkou. Máme dlouholeté zkušenosti se zajišťováním biomasy pro velké zdroje právě v Hodoníně a také v Poříčí. V Hodoníně provozujeme i laboratoř, která zkoumá výhřevnost a další parametry paliva, což jsou cenné zkušenosti i pro další lokality.
Jak přistupujete k dodávkám biomasy?
Asi vás nepřekvapím, když řeknu, že sázíme na dlouhodobé kontrakty a preferujeme lokální zdroje. Standardně jsou rámcové kontrakty připravené dva roky před začátkem výstavby, abychom měli jistotu, že budeme mít dost paliva ideálně na deset let dopředu. Ono je to logické, protože proti tomu jsou uzavírané dlouhodobé kontrakty na dodávky tepla s našimi zákazníky, kterým potřebujeme garantovat rozumné ceny tepla.
VÍCE SLUŽEB Z JEDNOHO MÍSTA
Na jedné straně investujete dvacet miliard do nových zdrojů. Ekonomiku provozů ale ovlivňují i zateplení a úspory. Jak to ovlivňuje cenotvorbu?
U investic je to jednoduché. Regulace nám ukládá, kolik můžeme do ceny přenést. Odpisy jsou rozložené na dlouhá léta dopředu. V principu nám jde o to, aby zákazník neměl motivaci odejít od CZT. A samozřejmě úspory do toho zasahují. Stejně jako trendy ve výstavbě, cena povolenky a další vlivy. Ale myslím, že to dokážeme slušně balancovat a držet ceny na rozumné výši.
Teplárenství se mění i v tom, že velké entity nabízejí vedle tepla i další služby. Je to i vaše cesta?
Jednoznačně. Připravujeme nové produkty, které se zaměřují například na pomoc s regulací, modernizací bytového fondu a další služby. V tomhle je velmi logická synergie ČEZ Teplárenská a ČEZ ESCO. Chceme nabídnout vějíř doplňkových produktů.
Jaký máte přístup k BESS?
Věnují se tomu kolegové z ČEZ a. s. a ČEZ OZE. Pokud vím, jsou připravené velké projekty bateriových úložišť. My jako ČEZ Teplárenská do našeho portfolia baterie neplánujeme.
Máte za sebou kapacity velké energetické skupiny, co byste poradil menším teplárnám, které váhají, jestli od uhlí odejít?
Upřímně, včera bylo pozdě. Pokud se již teď nezabývají přípravou, která zahrnuje řadu povolovacích procesů, budou mít velký problém od uhlí odejít do roku 2030. Můžou samozřejmě spoléhat na to, že dojde ke změnám legislativy a rozvolnění pravidel, ale to je obrovské riziko. Nejen kvůli samotnému povolení pálit uhlí, ale i kvůli dostupnosti komodity za rozumnou cenu. Není na co čekat.
Petr Svoboda
FOTO: Rastislav Suchý
