Přeji si levnou elektřinu, stabilní síť a návrat výroby do Česka

Přestavba lokalit Dětmarovice a Prunéřov pro ČEZ Teplárenská, nová spalovna v Plané nad Lužnicí a pokud se podaří v dubnu podepsat, tak i stavba ZEVO Vráto v Českých Budějovicích. To jsou hlavní projekty, na kterých se aktuálně podílí společnost INVELT SERVIS. A společně s ČEZ ESL se rýsuje i paroplynový cyklus v areálu Třineckých železáren. „Zaměřujeme se na středně velké energetické zdroje. Umíme postavit kogenerační jednotky, plynové kotelny i biomasové zdroje. Projektů je ale tolik, že by mohli někteří investoři realizace posunout, protože v tuhle chvíli jim to nebude mít kdo postavit a když ano, tak za hroznou cenu,“ říká v rozhovoru pro All for Power jednatel společnosti Vlastimil Horáček.

Co vás formovalo jako energetika?
Jako řada dalších energetiků mé generace jsem začínal na energetických projektech Škody Praha a Škodaexportu. Ve škodovce pracoval celý život i můj otec, takže rodinná tradice. Když jsem do firmy v roce 1992 nastoupil, měla několik tisíc zaměstnanců a stavěla elektrárny po celém světe. Namátkou si vzpomínám na projekty v Egyptě, Argentině, Číně, Turecku, na Kubě a ve Spojených arabských emirátech, byla toho celá řada. Po revoluci se průmysl bohužel úplně rozdrobil a dnešní kapacity a know-how se s tehdejší dobou nedají srovnat. 

Směřuje dnešní energetika správným směrem?
Směr není špatný, ale naprosto mu chybí dlouhodobá koncepce a plánování. Narůst a podpora podílu obnovitelných zdrojů je logický proces, protože Evropa nemá žádné vlastní zdroje, které by mohla ve velkém využívat. Fandím fotovoltaikám na střechách domů a průmyslových hal, doplněných bateriemi. Vyrábět a ukládat zelenou elektřinu v místě, kde ji spotřebuji a minimálně zatěžovat rozvodné sítě. Dotační program Zelená úsporám měl v tomto ohledu velmi dobře nastavená pravidla. Bohužel program už v podstatě zase neexistuje a stačí na to jedny volby. Energetika se staví s výhledem na 25 let a koncepci nelze měnit každé 4 roky podle toho, kdo chce zrovna přepsat fyzikální zákony a má svůj byznysplán. V souběhu s rozvojem fotovoltaik bych rád viděl i výstavbu nových jaderných bloků, ale tempo přípravy a výstavby je katastrofálně pomalé. Co mě vadí, je chaotický odchod od uhlí, který je řízen pohyblivou cenou povolenky. Nejprve musím mít zdroje nové, s konkurenceschopnou cenou a stabilní sítí. Poté můžu plánovaně zavírat uhelné elektrárny a doly. Palivový mix, biomasa, odpady, plyn, bioplyn, fotovoltaika a jádro, vše určitě ano. Bez závislosti na jednom zdroji paliva. Vše využívané s maximální účinností.

Čemu naopak nefandíte?
Nefandím velkým fotovoltaikám na úrodné půdě a přestavbě tepláren na výtopny, tedy pálení základních paliv (biomasa, plyn) po celou topnou sezónu bez výroby elektrické energie, kterou v zimě potřebuji jako náhradu fotovoltaik. Možná to chvíli ekonomicky vychází díky dotacím, ale srdce energetika pláče a účinnost dostává na frak. 

Jak se v těchto mantinelech daří INVELTU, který má bohatou tradici dodavatele energetických celků?
Zajímají nás hlavně středně velké energetické zdroje. V zahraničí jsme v subdodavatelských pozicích dříve pracovali i na velkých elektrárenských blocích s palivem plyn a/nebo mazut včetně velkých paroplynů. Dnes se zaměřujeme na projekty s menšími výkony, které jsou úměrné našemu obratu.
Sledujeme přestavby teplárenských lokalit a náhrady uhelných zdrojů. Umíme postavit kogenerační jednotky, plynové kotelny i biomasové zdroje. Což jsou konfigurace, na které dnes sází například ČEZ Teplárenská. Ale projektů je tolik, že budeme mít problém je postavit. Tím myslím celý trh dodavatelských kapacit. 

POČKAT SI NA DODAVATELE
Můžete si vybírat, do čeho jít?
V podstatě ano. Vybíráme projekty, kde máme pocit, že je umíme opravdu dobře. O velikosti, která nám vyhovuje. Proto cílíme primárně na velké plynové motory, kterých jsme postavili v Česku nejvíc ze všech dodavatelských skupin.

Říkal jste, že historicky jste uměli i velké paroplyny. Tyhle kapacity už nemáte?
Nějaké ještě zůstaly, ale není to jen o ambicích a lidech, ale také o velikosti firmy, možnostech financování a bankovních zárukách. Pokud jde o menší paroplyn, jsme schopni ho nabídnout (a nabízíme) i teď. Aktuálně jsme podali nabídku společně s ČEZ ESL na výstavbu paroplynového cyklu v Třinci a byli jsme vyhodnoceni jako vítěz tendru.

Je pro vás nějaká změna, že se paroplyny projektují s vodíkovou koncovkou?
Většinou je podíl spoluspalování vodíku v projektech nastaven rozumně a výrobci motorů i turbín určité procento spoluspalování garantují.

Jaký objem projektů jste schopni obsloužit?
Jsme schopni paralelně řídit a financovat tři až čtyři velké projekty. Z těch, co jsou vypsané, se nám typově líbí plynové motory v Komořanech nebo plynové a biomasové kotelny pro ČEZ TAS. 

Vypsaná je i celá řada dalších plynových kotelen, nevyplatilo by se některým investorům počkat?
Těch projektů je opravdu tolik, že musíme přemýšlet, kde máme reálnou šanci uspět, co nabízet a co už ne. Podle mě by mohli někteří investoři realizace posunout, protože v tuhle chvíli jim to nebude mít kdo postavit a když ano, tak za hroznou cenu. Musíme si uvědomit, že během pěti let si předělají energetiky všechny velké skupiny v Česku. A druhá věc je, že evropští výrobci plynových turbín a motorů jsou v podstatě vyprodaní. A neskutečně našponovali ceny. I s tím musí investoři počítat. My si toho v Česku bohužel už moc nevyrobíme, takže to za nesmyslné ceny musíme nakoupit. Kdybych byl majitel menší fabriky a zvažoval předělání energetického zdroje, pár let bych počkal na příznivější dobu. Za pět let budeme mít i my více času se jim věnovat.

Zahraniční dodavatelé poptávku nevykryjí?
Nevěřím, že by menší investoři dokázali dělat například s tureckými dodavateli. Těm podle mě nezbyde nic jiného, než si „na nás“ počkat. Možná ještě polské firmy by byly schopné něco postavit, ale Poláci budou mít dost vlastních projektů.

Zvažovali jste, že byste kvůli vypsaným projektům výrazně posílili kapacity?
Chceme zachovat rozumnou velikost firmy, protože vnímáme, že trh funguje v sinusoidách. Teď letí nahoru, za pět let zase půjde dolů. A my neradi propouštíme. Ani moc nezvažujeme, že bychom nabrali více projektů a řídili je pomocí externích kapacit. Touhle cestou jít nechceme. Snažíme se fungovat stabilně a obměňujeme tým organicky, protože jako každá firma v tomhle oboru řešíme generační výměnu. Ale abych vám odpověděl přesněji, zvedli jsme počet zaměstnanců cca o 20 %. V Invelt Servisu jich pracuje necelých šedesát a v rámci celé skupiny asi 150.

SPALOVNA V PLANÉ I ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Platí, že chcete být na všech projektech EPC kontraktorem?
Snažíme se být všude jako EPC, ale většinou pracujeme v konsorciu, aby to unesly naše banky.  

Na přestavbě lokality v Dětmarovicích běží vše podle plánu?
V konsorciu s PPA jsme instalovali dva plynové motory, každý o výkonu 12 MW, nyní probíhá uvádění do provozu v koordinaci s dalšími dodavateli ČEZ TAS a Dětmarovice by měly být na novou topnou sezonu připravené. 

Jaké další projekty vás čekají?
V únoru jsme podepsali s ČEZ TAS smlouvu na další čtyři plynové motory v Prunéřově. Stavíme plynovou kotelnu v ostravském Porfixu a spalovnu pro C-Energy v Plané nad Lužnicí.

Pro C-Energy už jste dělali i motory do teplárny v Plané a Táboře. A v loňském roce jste podepsali i smlouvu na výstavbu nové spalovny, jak je projekt koncipován?
V Plané jsme EPC kontraktor a dodáváme kotel vlastní konstrukce. Na lokalitě stavíme předtřídění odpadů a homogenizovaný odpad se bude v kombinaci se štěpkou spalovat ve fluidním kotli. Poměr paliv je 50 % odpadů a 50 % štěpky. Odpad si budeme třídit sami, abychom předešli problémům s potenciálně špatnými parametry paliva. Více je spíše otázka na investora, aby popsal, proč si vybral takovou velikost kotle. Předpokládám, že mu to zapadá do koncepce výroby tepla. 

Jaký je výkon kotle?
36 tun páry za hodinu.

 Jací jsou vaši hlavní subdodavatelé?
Spalinovou cestu má na starosti ZVVZ, s kterými roky spolupracujeme, parní turbína je dodávkou firmy Siemens a stavební část má na starosti Metrostav CZ. Kotel, elektročást a SKŘ je vše dodáváno v rámci skupiny INVELT. 

Zajímá vás i projekt spalovny v Českých Budějovicích?
Na ZEVO Vráto jsme podali nabídku v konsorciu s Hochtiefem a G-Teamem. V této chvíli jsme vybraný dodavatel. Pokud vše půjde dobře, mohli bychom v dubnu podepsat smlouvu.

Nabízíte na všech projektech i servis?
Pokud instalujeme kotel, ke kterému dodáváme náš řídící systém, vždy nabízíme i servisní smlouvu. Ne všude se nám to daří, protože místní teplárny jsou zvyklé na své lokální subdodavatele. A pokud nejde o nové projekty, chytáme se spíše na větších opravách, rekonstrukcích a při dodávkách speciálních dílů. 

Řídicí systém jste si sami vyvinuli?
Spíše naprogramovali. Je to systém od kolegů z Invelt Elektro postavený na volně prodejných systémech Siemensu.

Kde vidíte byznys, až skončí boom dekarbonizačních projektů?
Jsem zvědavý, jestli se v Evropě vybudují velká datová centra jako ve Spojených státech, ke kterým se staví stovky megawatt nových energetických zdrojů. To by byl zajímavý potenciál pro budoucí byznys. 

Co od energetiky očekáváte v příštích letech?
Řeknu spíš, co bych rád viděl. Rád bych viděl, kdybychom dokázali do Česka vrátit část průmyslové výroby. Ne formou manufaktur, do kterých budeme dovážet zahraniční pracovníky na manuální práci, ale moderních, automatizovaných 4.0 závodů. Tím pádem bychom potřebovali elektřinu nejen na elektroauta a počítače. Když to shrnu, chci mít stabilní síť a u nás vyrobenou levnou elektřinu. A to nejen pro spotřebu, ale i pro výrobu.

Petr Svoboda