„Potrubí je uložené do stabilizačních kameninových lavic, to nemá v Evropě obdoby.“

Vít Tůma Vít Tůma

Řekl v rozhovoru pro časopis All for Power Vít Tůma, ředitel projektu výstavba inženýrských sítí Hořanského koridoru.

Můžete podrobněji popsat genezi celého projektu a co vše si pod přeložkou koridoru představit?
O Hořanském koridoru se rozhodlo v 50. letech, první studie se začaly formovat již v 90. letech minulého století. Celý projekt by měl být dokončen v roce 2021. Následně bude moci těžební společnost pokračovat v dobývání hnědého uhlí na přilehlých svrchních řezech lomu Vršany.

Jaké inženýrské sítě do uzlu zasahují a jak jsou rozsáhlé?
Produktovody ropy a zemního plynu, meziprodukty etylbenzen, etylen a frakce C4 a průmyslová voda z Nechranic. Součástí jsou také linky velmi vysokého napětí, tepelný napáječ a datové či optické kabely. Délka všech nových potrubí dosahuje 60 km.

Do koridoru zasahuje i Unipetrol, sítě ČEPS a další provozy, jak se vše podařilo zkoordinovat a co byly klíčové milníky přeložky?
Koordinace jednotlivých přeložek a časový harmonogram byly asi tím nejnáročnějším na celé stavbě. Hned na začátku jsme museli harmonogram změnit, začali jsme později. Předem jsme ale znali pevně dané termíny odstávek Unipetrolu a Synthos, do kterých bylo klíčové se trefit.

Museli jste dodržovat speciální opatření kvůli blízkosti lomu Vršany?
Z preventivních důvodů jsme veškeré potrubí uložili do stabilizačních kameninových lavic, což nemá nikde v Evropě obdoby. Na jednom potrubí s konstantní teplotou média jsme na třinácti vytipovaných stanovištích instalovali po obvodu každé roury čtyři tenzometry, které přesně měří případné odchylky a výkyvy potrubí. Tento typ tenzometrů jsme v České republice použili jako jediní.

Jaké provozy a jaká řemesla jsou při tak náročné přeložce potřeba?
Na přeložce se podíleli geologové, stavaři, strojaři a elektrikáři.

Jaké technické a technologické aspekty přeložky byste vyzdvihl?
Za ojedinělý postup považuji už výše uvedené ukládání potrubí do stabilizačních kameninových lavic a instalaci tenzometrů. Vyzdvihl bych rovněž dálkově ovládané řídicí systémy propojené s armaturními šachtami optickými kabely. Jedná se o moderní systém řízení průtoku produktů v produktovodech. Za zmínku také stojí nemodernější a nejkvalitnější materiály, ze kterých jsou nové roury vyrobeny a stress test, kterým všechno potrubí prošlo dříve, než byly produktovody propojeny. Použita byla také inspekce inteligentním ježkem, což dává záruku absolutní bezzávadnosti celého rozvodu.

Související články