V Turecku, známém svými největšími zásobami hornin s obsahem boru na světě, se plánuje výstavba nového závodu s roční kapacitou výroby 2 000 tun karbidu boru a 500 tun feroboru. Společnost Uniboron, která továrnu staví, se díky tomu chce stát stěžejním centrem pro dodávky pokročilých materiálů pro automobilový, letecký, těžební a energetický průmysl v Evropě.
Výrobní zařízení, obsahující vstupní linku na zpracování briket pro speciální pece, dodá česká společnost ALTA. Co vše zakázka obnáší a jaké další projekty brněnská firma chystá, o tom jsme hovořili s Jiřím Bartuňkem, členem představenstva a ředitelem obchodní skupiny 1.
Pane Bartuňku, čím je tato zakázka zajímavá?
Už jen tím, že jde o strategický projekt pro potřeby členských zemí EU. Karbid boru je totiž velmi tvrdý a chemicky odolný materiál, který se používá v automobilovém průmyslu, při výrobě brusiv, regulačních tyčí v jaderném průmyslu a dalších vysoce odolných produktů. A pokud chce být Evropa rozhodujícím regionem v rozvoji elektromobility, musí v souladu s novými normami snížit jak výfukové emise, tak i ty z oděru pneumatik a částic z brzd. Proto byl vypracován projekt na vylepšení brzdového páru za použití karbidu boru. Ten je díky své vysoké tvrdosti a odolnosti vůči opotřebení hlavní přísadou brzdového obložení a brzdových kotoučů. Při použití tohoto materiálu mohou být u vozů vyráběných v EU zachovány vysoké provozní vlastnosti v souladu s emisní normou Euro sedm. A právě Turecko se svými 72 procenty celosvětových zásob hornin s obsahem boru na světě může Evropě v tomto směru výrazně pomoci.
Co přesně budete v rámci projektu dodávat?
V současné době chystáme dodávku vstupní linky na zpracování briket, která zajistí jejich správné chemické složení a homogenitu jednotlivých surovin. Brikety budou sloužit jako vsázka do pecí, kde se z nich po zpracování vytvoří blok karbidu boru, který následně po ochlazení podstoupí velmi náročné drcení. Proti klasickému způsobu sypání jednotlivých surovin do pece tato speciální linka zajistí vyšší výtěžnost, čistotu a lepší řízení výrobního procesu.
Kdy se chystáte linku dodat?
Dodávky zahájíme v polovině roku 2026. Zařízení bude uvedeno do provozu formou šéfmontáže, což znamená, že každý subdodavatel vyšle svého specialistu, který zařízení smontuje a uvede do provozu. U složitějších zařízení budou pomáhat i místní specialisté. Komponenty chceme přepravovat klasickou silniční dopravou, čímž objednavateli šetříme náklady. Se subdodavateli si dělíme konstrukci tak, aby nebyla nutná speciální a drahá opatření pro realizaci transportu.
Můžeme uvést cenu zakázky?
Jelikož se zákazníkem průběžně doplňujeme a rozšiřujeme technologické možnosti zařízení, předpokládám, že se cena bude pohybovat v řádu nižších desítek milionů eur. Jde zhruba o necelou pětinu finančního objemu z celkové dodávky technologického zařízení budované továrny.
Zakázku realizujete v Turecku – je pro vás tato země důležitým trhem?
Ano, naše společnost se v oblasti exportu specializuje na dodávky investičních celků, obráběcích strojů, technologií pro těžbu a zpracování rudných a jiných surovin a na obchod s dalšími strojírenskými produkty. Turecký trh je pro nás stabilní destinace, kam jsme za posledních třicet let prostřednictvím bývalé dceřiné společnosti TOS Kuřim dodali nemalý počet obráběcích strojů.
Umíte se prosadit na asijském kontinentu, což není u evropských firem tak obvyklé. Jaké projekty zde realizujete?
Dlouhodobě se zaměřujeme na země střední a východní Evropy, nicméně v poslední době rozšiřujeme působnost i na další země včetně západní Evropy. Pokud se ptáte na asijský trh, tam jsme vnímáni jako stabilní, a dovolím si říci i preferovaný dodavatel automatizovaných linek v železniční dopravě, například v Kazachstánu. Za posledních dvanáct let jsme do této země dodali kusové i komplexní dodávky technologických celků pro obrábění kol a náprav, výrobu dvojkolí a obručí, dokončování polotovarů náprav – a to vše na bázi vlastního technického a obchodního řešení. V současnosti zde realizujeme dodávku zařízení na rozšíření výroby kol a dalších komponent pro dvojkolí. Zajímavostí je, že se tohoto projektu účastní výhradně české a slovenské strojírenské firmy, které v rámci zakázky dodávají obráběcí stroje, kontrolní stanice, monitoring výroby i stroje pro povrchovou úpravu atd.
Můžete říci, v čem je asijský trh specifický, v čem je odlišný od evropského?
Jako dodavatel musíte nabídnout komplexní technologické řešení. Nabízet zde jednotlivé stroje nemá valnou šanci na úspěch. Například zmíněné dodávky do Kazachstánu jsou příkladem, jak může evropský dodavatel uspět na asijském trhu i oproti místní konkurenci.
Vraťme se opět na západ, a to konkrétně na Ukrajinu. Podílíte se zde na nějakých zakázkách?
Ukrajina v současné době potřebuje od Evropy výraznou pomoc, která bude nutná i po ukončení válečného konfliktu při obnově země. My máme v současné době na Ukrajině rozpracované v rámci programu Evropské unie a Národní rozvojové banky „Ukraine Recovery Guarantee“ tři exportní projekty v celkové hodnotě 34 milionů eur. Aktuálně čekáme na dokončení příslušné smluvní dokumentace mezi Evropskou unií a Národní rozvojovou bankou. Předpokládáme, že úvěrové a záruční smlouvy budou podepsány co nejdříve a poté bude následovat realizace projektů.
Co sem plánujete dodat?
S firmami na Ukrajině jsme měli řadu obchodních partnerství. Proto se chceme podílet na modernizaci už dříve dodaných obráběcích center, zároveň jednáme o nových projektech i dodávkách náhradních dílů a nářadí.
Postupně jsme se přes Ukrajinu vrátili zpět do České republiky. Zde se kromě jiného zabýváte i zpracováním odpadního dřeva poškozeného kůrovcem. Co z něj vyrábíte?
Jak vidíte, naše obchodní skupina prostřednictvím dceřiných společností poskytuje širokou škálu obchodních, engineeringových, výrobních a finančních služeb v řadě průmyslových oblastí. Jednou z nich jsou i dřevěné pelety, které vyrábíme na naší výrobní lince v Dolní Rožínce. Jde o materiál, který jako náhrada uhlí přispívá k ekologickému vytápění. Díky našemu hlavnímu zaměření jsme také dodavatelem technologických linek na výrobu dřevěných pelet a briket. V poslední době jsme dodali například dvě linky na Slovensko.
Pojďme se ještě krátce zastavit u oblasti energetiky. V České republice pracují organizace jako Svaz energetiky ČR nebo Aliance české energetiky (CPIA). Jaký přínos podle vás mají tyto organizace pro český energetický průmysl?
ALTA se na obor energetiky zaměřuje především v oblasti importu. Poskytujeme komplexní řešení v oblasti palivového cyklu jaderných elektráren, zejména v části služeb spojených s dodávkami jaderných materiálů a čerstvého jaderného paliva. Například CPIA si za nedlouhou dobu své existence vydobyla u odborné i laické veřejnosti respekt svým odborným, sofistikovaným a zároveň viditelným způsobem prezentace kompetencí a know-how českého jaderného průmyslu a jeho zapojení do výstavby nových jaderných bloků nejenom v České republice. Pokud takto oborové organizace pracují, je jejich přínos pro český průmysl stěžejní.
