Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com)
Moravskoslezský kraj se potýká s útlumem tradičního průmyslu. Vláda projednává ukončení těžby v OKD a současně se s krizí potýká ocelářství. Pro zvládnutí této situace je nutno postupovat koordinovaně, protože těžba uhlí souvisí s výrobou oceli. Zároveň je Moravskoslezský kraj centrem hutnické výroby v České republice. Historicky byl nazýván „ocelovým srdcem republiky“.
Ocel jako nepostradatelný materiál a ocelářství jako nedílná součást průmyslu Evropy. To jsou hlavní teze, s nimiž zástupci ocelářských firem včetně zaměstnanců apelují na představitele Evropské unie, aby odvrátili zánik hutního průmyslu v Evropě. Oceláři bojují za udržitelnou budoucnost tradičního evropského ocelářského průmyslu, který nyní prochází transformací. Ocelářství potřebuje plnou evropskou podporu, aby se mohlo inovovat k nízkouhlíkové budoucnosti.
Na ocelářský průmysl v Evropě a jeho globální konkurenceschopnost dopadá hned několik negativních faktorů, jako jsou krize v důsledku covid-19, ochlazování evropské ekonomiky, neustávající nárůst objemu oceli dovážené ze třetích zemí, náklady na emisní povolenky a pokračující ekologizaci, resp. dekarbonizaci ve formě evropské dohody Green deal. Ekologizace a dekarbonizace je samozřejmě žádoucí, ale představuje pro evropské firmy vysoké náklady, kterým země třetího světa nemusí čelit v takové míře. Nebudou-li přijata dostatečná opatření na ochranu výrobců oceli v Evropě, budou důsledky dramatické.
Oceláři chtějí dát najevo své rostoucí obavy ve čtvrtek 1. října, který se stane Evropským akčním dnem v ocelářství. „Ve stejný den a stejnou hodinu se na mnoha místech v Evropě setkají zaměstnanci ocelářských firem, aby veřejně vyjádřili své obavy z likvidace hutnictví. Evropa nesmí dovolit, aby byla závislá na dovozech oceli. Potřebujeme vlastní ocel, pro zajištění bezpečnosti Evropy, která je ve velké míře daná výkonností a stabilitou evropského ocelářského průmyslu. Ten je významně zasažen současnou krizí“ uvedl Marcel Pielesz, předseda ZO OS KOVO v Třineckých železárnách. Záměr uskutečnění demonstrací představili zástupci ocelářských firem na jednání tripartity v Ostravě.
Vedení Moravskoslezského kraje, zástupci zaměstnanců, odborových organizací a asociací hutního průmyslu se shodují, že ocelářský průmysl je nedílnou a klíčovou součástí průmyslu EU jeho rozvoje a musí být i jako dědictví historického vývoje zachován a podporován. „Ocel je nenahraditelným materiálem. Evropa ocel potřebuje k rozvoji své bezpečnosti, obrany i zdravotnictví, pro realizaci projektů směřujících k dekarbonizaci, rozvoji energetických sítí, dopravního systému i renovaci budov. Jako plně recyklovatelný materiál hraje ocel klíčovou roli při realizaci oběhové ekonomiky,“ upozorňuje Jiří Cienciala, předseda tripartity Moravskoslezského kraje, senátor.
„Těžba uhlí a ocelářství mají v Moravskoslezském kraji více než dvousetletou tradici. Zatímco těžba uhlí je stěžejní pro zajištění surovin k výrobě koksu a oceli, hutnická výroba je významným odvětvím Moravskoslezského kraje a zajišťuje základní vstupy jak pro průmyslové výrobky, tak i pro spotřební zboží. Firmy v oboru ocelářství a navazujících výrobních řetězců, zejména v oblasti automobilového průmyslu, zaměstnávají značné procento obyvatel kraje. Jejich úpadek by měl proto významný dopad na zvýšení míry nezaměstnanosti v kraji,“ upozorňuje Ivo Vondrák, hejtman MSK.
Mezi klíčové požadavky ocelářů patří:
- Zajistit rovné podmínky pro evropské oceláře na globálním trhu omezením dovozu oceli ze třetích zemí, které nedodržují dostatečné enviromentální a sociální standardy prostřednictvím posílením regulací obchodních obranných nástrojů a zrychlení předběžné investigativní fáze v případě přezkumu antidumpingové stížnosti.
- Pravdivě informovat o skutečných dopadech na životní prostředí a podílu na emisích skleníkových plynů, který je minimální ve srovnání s jinými segmenty.
- Podpora národních vlád členských zemí formou záruk a ve veřejných zakázkách preferovat domácí ocel.
- Pokračovat v investicích do evropských oceláren pro ekologizaci a dekarbonizaci odvětví.
- Najít nástroje ekonomické podpory do ekologických investic ocelářských firem.
- Realizovat ekonomicky přijatelnou energetickou politiku EU.
- Zavést na hranicích EU opatření na zpoplatnění dovozu s významně vyšší uhlíkovou stopou oproti evropským výrobkům (tzv. uhlíková daň).
- Poskytnout kompenzace nepřímých nákladů EU ETS promítnutých do cen elektřiny v co nejvyšší možné míře nebo dát výjimku ocelářským podnikům, aby neplatili za emisní povolenky.
- Pomoci zachovat těžbu koksovatelného uhlí s cílem zásobovat domácí hutě koksem do doby transformace hutnictví.
