Pavel Cyrani: Postavíme 6 GW nových zdrojů, plyn bude jen přechodné palivo k bezemisní budoucnosti

ČEZ se připravuje na bezemisní budoucnost a plánuje výstavbu nových jaderných bloků a obnovitelných zdrojů energie, které mají nahradit výrobu z uhlí. „Jen za poslední dva roky jsme odstavili deset uhelných bloků o výkonu 1500 MW, což jsou dvě třetiny výkonu Temelína,“ říká v rozhovoru pro All for Power Pavel Cyrani, místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie ve společnosti ČEZ. Přechod na bezemisní paliva si vyžádá rozsáhlé investice rovněž v teplárenství, distribuční soustavě a podle Cyraniho bezpochyby vzroste i střednědobá role plynu. „Berme ale v potaz, že plynu má Evropa minimum a měli bychom proto posílit vlastní energetickou soběstačnost. Z tohoto pohledu jsou investice do domácích zdrojů v čele s jádrem a OZE logické.“

V jaké fázi je tendr na EDU 5?
Příprava projektu má za sebou hlavní milníky v podobě kladného závěru procesu posuzování vlivu na životní prostředí (2019) a povolení k umístění dvou bloků (2021). V současnosti probíhá územní řízení. Čekáme na to, až nám uchazeči pošlou zpět dotazník v rámci bezpečnostního posouzení.

Psalo se, že by ho mohla vyhlásit ještě současná vláda, máte signály, že by se tak mohlo stát? A v jaké fázi je dialog mezi státem a ČEZ?
Český stát a ČEZ podepsali loni vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele. Výběrové řízení může být vyhlášeno po bezpečnostním posouzení a je otázkou politické shody.

Hovoří se i o možnosti prodlužování životnosti bloků v Temelíně a Dukovanech, je to reálný a rentabilní scénář?
ČEZ dlouhodobě investuje miliardové částky do zvyšování spolehlivosti a bezpečnosti těchto zdrojů, vynikající provozní parametry obou elektráren opakovaně potvrdily i kontroly mezinárodních organizací jaderného dohledu. Na prodloužení životnosti našich elektráren intenzivně pracujeme.

Jak jste daleko v oblasti malých jaderných reaktorů a které z potenciálních technologií jsou pro ČEZ zajímavé?
Malé modulární reaktory umožní snížení investičních nákladů díky zavedení sériové výroby modulů, snazší kompletaci a instalaci nebo možnosti umístění jaderných zdrojů v méně rozvinutých zemích. Celosvětově proto probíhá velmi intenzivní vývoj těchto technologií. Pozadu nezůstává ani Česká republika a ČEZ. V letech 2019 a 2020 jsme uzavřeli dohodu o spolupráci na zkoumání a vývoji malých modulárních reaktorů se společnostmi NuScale, GE Hitachi Nuclear Energy a Rolls-Royce. Dlouhodobě se výzkumu věnuje také dceřiná společnost Centrum výzkumu Řež, která loni obdržela patent na svůj malý modulární reaktor Energy Well a zahájila přípravu nejaderné experimentální jednotky reaktoru.

AŽ 40 MILIARD DO TEPLÁRENSTVÍ

Skupina ČEZ oznámila svou Vizi do roku 2030 zvanou Čistá energie zítřka. Zavázali jsme se skončit s uhlím v oblasti teplárenství do roku 2030, snížit výrobu elektřiny z uhlí na minimum a postavit 6000 MW v obnovitelných zdrojích.

Jak bude vypadat energetika bez uhlí a ČEZ bez uhlí?
Skupina ČEZ oznámila svou Vizi do roku 2030 zvanou Čistá energie zítřka. Zavázali jsme se skončit s uhlím v oblasti teplárenství do roku 2030, snížit výrobu elektřiny z uhlí na minimum a postavit 6000 MW v obnovitelných zdrojích. ČEZ výrazně snižuje podíl výroby z uhlí už nyní. Zatímco v roce 2019 v uhelných elektrárnách vyráběl 39 % elektřiny, v roce 2025 už to bude pouze 25 % veškeré produkce a o pět let později maximálně 12,5 %. Za poslední dva roky jsme odstavili celkem 10 bloků uhelných elektráren o celkovém výkonu 1500 MW, tedy dvě třetiny Temelína.

A pokud se podíváme na teplárenství?
Pokud se podíváme čistě na sektor teplárenství, v první fázi plánujeme přejít zejména na zemní plyn a biomasu, doplněné o zařízení na energetické využití odpadů. To si vyžádá investice odhadem 30-40 mld. korun. Konkrétně třeba ekologizace provozu teplárenského zdroje v Mělníku je jedním z významných kroků v dosažení nízkoemisní výroby. S ohledem na velikost mělnického zdroje a jeho důležitost pro Prahu budeme právě sem směřovat největší podíl plánovaných investic do modernizace teplárenství.

V další fázi pak chceme využít inovativní technologie: elektrokotle, velkokapacitní tepelná čerpadla, vodík, fototermiku, geotermální zdroje, malé modulární reaktory apod.

Hodně se diskutuje o povolenkách, není to jen další náklad, který se přenáší na spotřebitele a na „špinavé“ zdroje nemá zásadní vliv?
Trh s emisními povolenkami je logickým nástrojem umožňujícím dekarbonizaci Evropské unie. Evropa oznámila ambiciózní klimatické cíle a povolenka je jedním z pilířů, jak jich dosáhnout. Na začátku své existence povolenka tuto úlohu příliš neplnila, její cena byla nízko. Teď se ale pohybuje na úrovních okolo 60 eur za megawatthodinu, takže vytváří velmi silný tlak na marže uhelných elektráren, které se postupně zavírají.

MOŘE NEBO JÁDRO

Taxonomie je jistě jedním z důležitých nástrojů pro stanovení jasných pravidel a parametrů pro energetické zdroje, které budou smět fungovat v energetice budoucnosti. Samotná pravidla by ale neměla blokovat rozvoj zdrojů, které jsou důležité pro dosažení uhlíkové neutrality vnitrozemských států.

Jaký dopad na vás má taxonomie a vnímáte ji jako rozumný nástroj pro rozvoj moderních technologií?
Taxonomie je jistě jedním z důležitých nástrojů pro stanovení jasných pravidel a parametrů pro energetické zdroje, které budou smět fungovat v energetice budoucnosti. Samotná pravidla by ale neměla blokovat rozvoj zdrojů, které jsou důležité pro dosažení uhlíkové neutrality vnitrozemských států. Jak Česko, tak Slovensko, Maďarsko a nově i Polsko spoléhají na jádro, a to by mělo jako jeden z důležitých zdrojů bezemisní energie mít v Evropě své místo. Přímořské státy mohou stavět offshore větrné elektrárny, to mi nemůžeme. Ideologie by tady neměla zvítězit nad logikou. Jaderné elektrárny uspořily podle statistik IEA za 50 let 60 miliard tun ekvivalentu emisí CO₂. Tato hodnota odpovídá téměř dvěma letům globálních emisí z celé energetiky. Jaderná energetika je druhým největším zdrojem nízkoemisní energetiky na světě, prvním jsou vodní elektrárny. Evropa by měla vedle obnovitelných zdrojů využít jadernou energetiku jako jeden z nástrojů boje proti klimatickým změnám.

Je reálné, aby se jádro v rámci texonomie stalo čistým zdrojem energie?
Pevně věříme, že po zhodnocení všech variant vývoje dojde ke konsenzu ve prospěch zařazení jádra mezi čisté zdroje. Je to v zájmu co nejplynulejšího přechodu celé evropské energetiky do bezemisní budoucnosti a snížení uhlíkové stopy celého kontinentu. V říjnu se k jádru vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von Der Leyen a řekla, že Evropa potřebuje stabilní zdroj elektřiny, kterým jádro je.

Kde vidíte úzké hrdlo směřování evropské energetické politiky?
Směr k bezemisní a udržitelné energetice, který Evropa nastoupila, je bezesporu správný a v dlouhodobém výhledu by měl znamenat zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti pro náš kontinent. Diskuse se jistě povedou o nejbližší fázi, aby se zajistil co nejméně bolestný přechod z pohledu České republiky i spotřebitelů. Například dnešní energetická krize, kdy se před topnou sezónou prudce zvýšily ceny plynu a ceny elektřiny, ukazuje, že je třeba posílit energetickou soběstačnost. Plynu má Evropa minimum, a právě ten teď táhne i vysoké ceny elektřiny. Investice do domácích zdrojů, jako jádro nebo obnovitelné zdroje, jsou logické.

Mají aktuální turbulence vliv na vaši obchodní a investiční strategii nebo to berete jako krátkodobý výkyv na spotech?
Naše strategie v obchodní rovině je dlouhodobě založena na nákupu elektřiny pro naše zákazníky dostatečně dlouhou dobu dopředu. To nám umožňuje zajišťovat se proti rostoucím cenám na trhu a do značné míry eliminovat tyto výkyvy. Aktuální vývoj na trhu s elektřinou ukázal, že náš postup je správný.

Investiční strategie, kterou rozumíme investice do nových výrobních kapacit a optimalizaci provozu těch současných, je v energetice během na středně dlouhou a dlouhou trať. Taková strategie se rozhodně nezačne hroutit kvůli krátkodobým výkyvům na trhu. Ve strategii Vize 2030 Čistá Energie zítřka jsme jasně stanovili cíle v čele s výstavbou nových jaderných bloků a obnovitelných zdrojů o výkonu až 6 GW. Není důvod tyto mety jakkoli měnit.

Elektřinu nakupujete většinou na tři roky dopředu, čeká nás podle futures kontraktů věk drahých energií?
Je pravdou, že období nejbližších měsíců bude ve znamení vysokých cen elektřiny. Výhled na další roky 2023 a 2024 ukazuje, že by se cena mohla pohybovat v rozmezí 70–90 eur. To jsou ale pouze forwardy, jak se bude vše vyvíjet, teprve uvidíme.

BANKY ŘEŠÍ UHLÍ, PLYN JE (ZATÍM) V KLIDU

Změní podle vás rychle rostoucí ceny energií pohled investorů na některé plánované zdroje (i jejich výstavbu) – ať už jde o plynové elektrárny nebo ekologizace tepláren?
Výstavba tohoto typu zdrojů je jedním z pilířů transformace energetiky, zejména v teplárenství. Velká část těchto projektů má dlouhodobou povahu, je spolufinancována pomocí evropských peněz a pohyby cen tak nemají na jejich rozvoj bezprostřední vliv. Zároveň ale vidíme, že u našich zákazníků roste zájem o projekty energetických úspor a vlastní výrobu elektřiny z fotovoltaiky. Růst zájmu je markantní.

Takže zlatý věk pro ČEZ ESCO?
Poptávka po řešeních z dílny ČEZ ESCO jednoznačně roste. Novinkou je produkt Fotovoltaika za korunu, který umožňuje pořídit si fotovoltaiku pro firmy zcela bez vstupních investičních nákladů. Investice se pak splácí v ceně elektřiny, která je typicky stejná nebo nižší než elektřina odebíraná z distribuční sítě. V době rostoucích cen komodit na burze je zájem o vlastní výrobu z ekologického zdroje stále větší. Podobně stoupá zájem o projekty energetických úspor formou EPC.

Dlouhodobě se chcete zaměřovat na OZE a jádro. Jaké místo v mixu by ale měl mít u nás plyn, který se stává dominantním palivem v řadě zemí Evropy?
Plyn vnímáme jako přechodový zdroj, který vyplní mezeru po uhlí zejména v teplárenství. Jeho význam proto rozhodně nepodceňujeme, naopak s ním do budoucna počítáme jak ve „velké“ energetice, tak i na místní úrovni v podobě kogenerací. Jde ale samozřejmě stále o zdroj produkující emise CO₂. Proto do budoucna počítáme s tím, že budou naše teplárny připraveny spoluspalovat i vodík.

Je pro ČR důležité spustit Nordstream?
Plynovod Nordstream 2 je politickým rozhodnutím. Rusko chce snížit objem plynu posílaného přes Ukrajinu. Dosavadní transportní kapacity plynu do Evropy jsou dostatečné.

Některé banky už odmítají financovat retrofity uhelných elektráren, jak je to s chutí investovat do plynu či spaloven?
Investice do plynových zdrojů je vnímána kladně jako cesta k překlenutí přechodové fáze při transformaci evropské energetiky. I zařízení na energetické využití odpadu samozřejmě zanechávají CO₂ stopu, na druhou stranu zase umožňují snížit podíl skládkování. Banky a pojišťovny nyní řeší zejména uhlí, to považují za hlavní problém.

Jak se s postupnou decentralizací energetiky mění distribuční soustava ČEZ?
ČEZ Distribuce investuje do distribučních sítí průběžně každý rok částku přesahující 10 miliard korun, kterou navýšíme až na více než 14 miliard korun. Posilujeme kapacity ve všech oblastech a přispíváme tak k tomu, aby česká energetika jako celek byla připravena na přechod do moderní bezemisní budoucnosti. Jen do digitalizace a chytrých distribučních sítí investujeme během pěti let přes 20 miliard korun. Chceme být připraveni na nástup obnovitelných zdrojů, elektromobility a akumulace.

Měl na ČEZ vliv nárůst cen řady komodit?
V tuto chvíli má růst cen elektřiny z letošního podzimu na ČEZ omezený dopad. Prodáváme svou elektřinu na několik let dopředu a naprostou většinu elektřiny na příští rok už máme prodanou. Podobně postupujeme i v případě nákupu elektřiny pro naše zákazníky. Mrzí nás to, ale musíme jim cenu elektřiny na příští rok zvýšit. Ale nepromítáme jim do cen celý současný růst právě proto, že pro ně nakupujeme postupně.

ČEZ Prodej přebírá jako DPI řadu zákazníků po zkrachovalých alternativních dodavatelích energií, čekáte, že se zákazníci budou více přesouvat k velkým dodavatelům?
Zatím uplynula příliš krátká doba na širší hodnocení a jakékoli předpovědi dalšího vývoje. Je každopádně rozumné, že většina zákazníků je rozhodnuta rychle přejít na standardní produkty u stabilních dodavatelů.