Přeprava nadrozměrných komponent do paroplynové elektrárny Počerady v roce 2011
„První převozy nadrozměrných komponent očekáváme už od roku 2030 a budou trvat až do roku 2036. Ty největší díly budeme navážet pro pátý blok mezi lety 2032-2033 a pro šestý o rok později. Za dopravu z místa výroby na staveniště je odpovědný dodavatel, tedy KHNP, protože jde o komponenty jeho konstrukce a již při jejich návrhu je nezbytné řešit prvky umožňující jejich manipulaci a způsob přepravy do Dukovan, tj. nejen po území České republiky,“ říká v rozhovoru pro All for Power Petr Svoboda, expert přípravy investic společnosti Elektrárna Dukovany II.
V souvislosti s výstavbou nových jaderných bloků v lokalitě Dukovany se intenzivně řeší také doprava nadrozměrných a těžkých komponent. O jakých rozměrech se pro představu bavíme?
Ročně se v České republice přepraví po silnicích cca 30 000 nadrozměrných nákladů. Vyhláškou ministerstva dopravy je stanoveno, jaké hmotnosti a rozměry může mít vozidlo nebo souprava včetně nákladu. Pokud je některý z nich překročen, musí přepravce žádat o povolení zvláštního užívaní komunikací. Naprostá většina z výše uvedeného počtu nadrozměrných nákladů se však na silnice vejde a jejich přeprava nepředstavuje zásadní problém. Odlišné to však bude v případě přeprav pro nové jaderné bloky. Některé komponenty budou zřejmě tím největším a nejtěžším, co se kdy u nás přepravovalo. Nejtěžším zařízením je parogenerátor s hmotností přes 560 tun. Ty budou celkem čtyři. Jiné komponenty jsou přes 7 m vysoké nebo až 9 m široké. K tomu je třeba ještě přičíst hmotnost a výšku přepravní soupravy. I v případě vnitrozemské vodní dopravy jsou vyhláškou stanoveny maximální rozměry a ponor plavidla, které jsou pochopitelně mnohem větší než pro silnici. Obdobné je to i na železnici
Výstavba nových bloků sice začne až v roce 2029, ale přepravu komponent je nutné řešit s dodatečným předstihem. Jak dlouho se tomu EDU II věnuje?
EDUII (původně ještě jako součást Skupiny ČEZ) se problematice přepravy nadrozměrných komponent věnuje již od samého počátku úvah o nových blocích, kdy byla přepravitelnost komponent řešena jako součást studie proveditelnosti, tj. někdy od roku 2010. Následně bylo zpracováno několik přepravních studií, ze kterých vzešla doporučená trasa pro největší kusy. Významným milníkem byl rok 2017, kdy bylo přijato usnesení vlády ČR o přípravě tras pro přepravu těžkých a nadrozměrných komponent do Dukovan i Temelína. Tím byla potřeba nadrozměrných přeprav promítnuta do přípravy některých staveb veřejné dopravní infrastruktury. V současné době jsou již první stavby na trase hotovy a na ostatních se intenzivně pracuje. Dalším významným milníkem byl podpis smlouvy s vybraným dodavatelem nových bloků, firmou KHNP. Nyní již plánujeme s konkrétními rozměry a hmotnostmi technologií a společnost KHNP je do přípravy naplno zapojena.
Jaké podmínky obecně jsou v Česku pro přepravu takto velkých komponent?
ČR je vnitrozemský stát s rozvodím řek, nemá v průběhu roku vyrovnanou a dostatečnou výšku hladiny pro celoroční provoz vodní dopravy. Lokalita Dukovany se nachází v blízkosti kopcovité Vysočiny a okolní silniční i železniční síť i přes svou velkou hustotu je v mnoha ohledech nevyhovující parametrům transportu nadrozměrných a těžkých dílů. Návrh transportní trasy je tedy složitou rovnicí o mnoha neznámých se spoustou limitů.
Základním principem při úvahách o dopravě tohoto typu komponent bylo maximální možné využití vodní dopravy, námořní a říční, a dále dle podmínek po silnici, případně železnici.
Jaké různé možnosti jste posuzovali, než se vykrystalizovala nejoptimálnější varianta přepravy?
Prověřovali jsme řadu různých variant. Společně se Škodou JS a Vítkovicemi, které dodávaly klíčové velké komponenty do našich současných jaderných elektráren Temelín a Dukovany, jsme například ověřovali možnost přepravy dílčích částí komponent na staveniště a jejich následnou kompletaci až na místě. Záměrem bylo prověřit, zda takováto doprava komponent po částech přispěje ke snížení množství nutných úprav na dopravní infrastruktuře. Tato zvažovaná varianta však nepřinesla efekt v podobě zjednodušení nebo zásadního zlevnění transportu. Dále byla posuzována možnost transportu po železnici. Komponenty vyšší než 4,8 m a širší než 5 m bohužel nelze po železnici bez přerušení přepravit od vhodného místa přeložení z vodní cesty nebo od státní hranice na místo staveniště. Uvedenou výškou a šířkou však není vyloučena železnice pro možnost přepravy větších komponent v některém úseku, kde místo nevyhovující silnice by po dalším prověření mohla být železnice při použití speciálních vozů využita. Pro komponenty do těchto uvedených rozměrů, například transformátory, bude využití železnice posouzeno individuálně. Orientačně byly rovněž posouzeny nekonvenční způsoby transportu jako např. vzducholoď nebo velkokapacitní letadla.
Každého napadne, proč se nevyužije trasa, která sloužila pro přepravu nadrozměrných komponent, když se stavěly původní Dukovany?
Nadrozměrné a těžké komponenty v dnešních provozovaných elektrárnách v Dukovanech nebo Temelíně mají výrazně menší rozměry a hmotnosti než komponenty pro nové bloky. V případě Dukovan vážily parogenerátory cca 170 t proti současným 560 t. Tlaková nádoba reaktoru měla cca 220 t proti současným 420 t. V době výstavby Dukovan i Temelína tedy byly tyto komponenty přepravitelné po železnici. Mimochodem, důsledkem modernizace železničních tratí, tedy elektrifikace a zajištění bezbariérových nástupišť v zastávkách, došlo k výraznému zúžení jejich průjezdního profilu. Transport komponent do Temelína a Dukovan v dnešní době by tedy také už nebyl možný bez provedení úprav některých tratí. Pro nejtěžší zásilky současně ani není k dispozici vhodná technika, na provozované speciální vagóny je to prostě příliš těžké.
Jak je tedy koncipována současná trasa pro přepravu nadrozměrných komponent do Dukovan?
Jako nejvhodnější varianta z hlediska geopolitického, technického, časového, enviromentálního a finančního byla zvolena doprava vodní cestou z Hamburku po Labi na místo překládky z lodě na silnici u Chvaletic. Následně je transport veden po komunikacích I. a II. tříd za pomoci těžké přepravní techniky ze směru od Kutné Hory na Havlíčkův Brod, Jihlavu, dále Třebíč a na staveniště do Dukovan. Návrh silniční trasy v maximální možné míře respektoval existující záměry rozvoje krajů a obcí, k jejímu přizpůsobení docházelo v omezené míře a pouze z vlivu nutnosti zohlednění technických hledisek přepravní soupravy. Po výběru všech subdodavatelů KHNP mohou být trasy pro některé komponenty upřesněny podle toho, kde budou vyráběny a jaké budou jejich konečné rozměry. V úvahu připadá využití dunajské vodní cesty do Bratislavy, silniční i železniční přeprava přímo na stavbu od místního výrobce nebo z přístavu přímo na stavbu.
Kolik úprav bude muset být na vybrané hlavní trase uděláno a jakého rázu?
Připravováno je 7 obchvatů a oprava nebo rekonstrukce řady mostů. To jsou ty úpravy, které jsou součástí veřejné dopravní infrastruktury a po ukončení přeprav budou sloužit široké veřejnosti. Kromě toho bude muset přepravce při každé přepravě zajistit řadu operativních opatření, jako například řešit podjezdy pod elektrickým vedením, železniční trakcí, otočení nebo dočasné odmontování dopravních značek, semaforů, veřejného osvětlení a podobně.
Kdy musí být trasa nejpozději připravená a stíhá se to?
První převozy nadrozměrných komponent očekáváme už od roku 2030 a budou trvat až do roku 2036. Ty největší díly budeme navážet pro pátý blok mezi lety 2032-2033 a pro šestý o rok později. Za dopravu z místa výroby na staveniště je odpovědný dodavatel, tedy KHNP, protože jde o komponenty jeho konstrukce a již při jejich návrhu je nezbytné řešit prvky umožňující jejich manipulaci a způsob přepravy do Dukovan, tj. nejen po území České republiky. Na základě usnesení vlády probíhá prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury financování přípravy a realizace trvalých opatření na trase.
Probíhají intenzivní jednání EDU II s KHNP a s vlastníky dopravní infrastruktury (dotčené kraje, Ředitelství silnic a dálnic, Povodí Labe) a státní správou (např. Policií ČR, Ministerstvem dopravy). Všichni tedy dělají maximum pro to, aby se příprava trasy zvládla včas.
Jaké jsou tedy další kroky?
Realizují se daná opatření – to mají v gesci Ředitelství silnic a dálnic a kraje. Další velká práce je před KHNP a jejich subdodavateli, kteří musí vypracovat detailní plány přeprav všech komponent na stavbu tak, aby sladili možnosti výroby a potřeby komponent na stavbě se započtením rizik, která mohou při přepravě nastat.
-red-
