Česká republika od července do prosince roku 2022 předsedá Radě EU. Rada EU je jednou z vrcholových institucí Evropské unie. Mezi její hlavní úkoly patří projednání a přijímání legislativních předpisů EU předložených Evropskou komisí, koordinace politik členských států ve vymezených oblastech, tvorba společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, uzavíráni mezinárodních dohod a přijímání rozpočtu EU. Přesto, že zasedá v 10 různých formacích podle jednotlivých oblastí působnosti EU a předmětu jednání, je nutné na ni pohlížet jako na jeden subjekt.
Aby mohla Rada na ministerské úrovni v jakékoliv formaci úspěšně proběhnout, musí být její program předem dobře předjednán a dohodnut. To je úkol pro Výbor stálých zástupců vlád členských států EU (Coreper I, Coreper II) a více jak 150 přípravných orgánů Rady, kterými jsou pracovní skupiny a výbory. Předsednictví Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, vykonávají předem určené skupiny tří členských států po dobu osmnácti měsíců. Česká republika tvoří toto „trio“ spolu s Francií (která předsedá v první polovině roku 2022) a Švédskem (které bude předsedat v první polovině roku 2023)1. Společný program tria2, stejně jako program, který si pro dobu svého předsednictví v Radě EU přijme Česká republika, udají směr práce všech složení Rady za CZ PRES 2022, ovlivní program jednání (plánované legislativní úkoly a operativní rozhodnutí) každé jedné formace Rady. Předsednictví v Radě EU pro předsednickou zemi znamená, že její zástupci předsedají po dobu 6 měsíců jednáním všech formací a pracovních orgánů Rady, určují jejich program a řídí jejich průběh. (Pouze některé stanovené orgány Rady jsou předsedány stálými předsedy).
Pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) je důležitá Rada pro obecné záležitosti (tzv. „GAC“). Pod tuto spadá pracovní skupina pro jaderné otázky (dále také „PS AQG“), kterou má SÚJB v gesci a jíž bude za CZ PRES 2022 předsedat. Jednání Rady pro obecné záležitosti připravuje Coreper II. Coreper II usiluje o dosažení dohod a kompromisních řešení tak, aby je GAC mohla následně přijmout. Pracovní skupina pro jaderné otázky byla založena za účelem projednání záležitostí regulovaných Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) (dále jen „Smlouva o Euratomu“). Konkrétně se PS AQG zabývá především právní úpravou ochrany před ionizujícím zářením, bezpečností jaderných zařízení, nakládáním s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, systémem záruk, mezinárodní spoluprací se třetími zeměmi v oblasti mírového využívání jaderné energie. Každé předsednictví má k ruce pomocníka – Generální sekretariát Rady (GS Rady). Jeho zaměstnanci pomáhají předsedům Rad všech složení a na všech úrovních (od ministerské až po pracovní) organizovat a koordinovat práci Rady EU. GS Rady asistuje předsednictví i při jednáních s jinými orgány EU, poskytuje logistickou podporu a je odpovědný za praktickou organizaci zasedání (rezervaci zasedacích místností, tvorbu, distribuci a překlady podkladových materiálů pro jednání aj.). Významnou složkou GS Rady je právní služba. Ta při jednání orgánů Rady dbá na to, aby byly akty Rady po formální i právní stránce v pořádku. Zástupce GS Rady je přítomen na každém jednání Rady a je se svými znalostmi procedur a minulých dění osobou pro předsedajícího téměř nepostradatelnou.
Česká republika předsedala Radě EU v minulosti již jednou, a to v první polovině roku 2009. SÚJB tehdy, jako nyní, předsedal PS AQG a podařilo se mu dosáhnout dohody na textem směrnice o jaderné bezpečnosti3, jejíž projednávání bylo zahájeno za francouzského předsednictví v roce 2008. Jednalo se o druhý návrh Evropské komise, první návrh směrnice z roku 20034 podporu členských států v Radě nezískal.
Program PS AQG je určován s ohledem na program tria a program aktuální předsednické země v Radě EU. Jeho podobu velkou měrou ovlivňují počiny minulých předsednictví, legislativní a nelegislativní aktivity Evropské komise, dění v EU, ve světě a na mezinárodních fórech. Konkrétní program každého zasedání určuje předseda pracovní skupiny ve spolupráci s Generálním sekretariátem Rady. Výhled předsednictví – priority, aktivity, významné akce a očekávané události – bývá předsedou pracovní skupiny prezentován na první pracovní skupině pod jeho vedením. Evropská komise tento zvyk drží také a prezentací svých plánů a priorit na předsednictví pravidelně navazuje. Na PS AQG je Komise zastupována nejčastěji představiteli Generálního ředitelství pro energetiku (DG ENER), konkrétně Ředitelství pro Jadernou energii, bezpečnost a ITER (ENER.D). Právní předpisy projednávané na PS AQG (předkládané Komisí na základě článků č. 31 a 32 Smlouvy o Euratomu, čl. 203 Smlouvy o Euratomu) mají oproti jiným předpisům EU specifický přijímací režim. Evropský parlament, který je u předpisů EU přijímaných řádným legislativním postupem stejně důležitý, jako Rada, má úlohu pouze poradní. Jeho vyjádření není nikterak závazné a nemusí být zohledněno. Text těchto právních předpisů tedy není dohadován v rámci trialogů mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem, ale je přijímán pouze na půdě Rady EU.
Pro dokreslení je možno uvést příklady nejzajímavějších témat, které se objevily na PS AQG od minulého CZ PRES v roce 2009 až po to současné. Švédské předsednictví v roce 2009 projednalo dvoje závěry Rady - ke zprávě ENSREG a k zabezpečení dodávek radioizotopů. Španělské předsednictví zařadilo na pořad jednání studii zadanou Evropskou komisí k právní úpravě jaderné odpovědnosti v členských státech EU. Studie analyzovala, zda je možné na základě ustanovení Smlouvy o Euratomu předložit návrh jednotné právní úpravy a nastínila možná politická řešení rozdílných právních úprav v EU. Této problematice se EK věnovala intenzivně až do roku 2013, poté však iniciativa bez konkrétního výstupu usnula. V druhé polovině roku 2010 (předsednictví Belgie) bylo prezentováno sdělení o využívání ionizujícího záření v lékařství a zajištění dodávek radioizotopů pro nukleární medicínu, k tomu přijalo belgické předsednictví závěry Rady. Bylo zahájeno projednávání návrhu směrnice Rady o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem (směrnice byla přijata za polského předsednictví v druhé polovině roku 2011). Maďarské předsednictví v roce 2011 poznamenala havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima I. Mimořádné zasedání Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem (ENSREG) a PS AQG se uskutečnily ještě před jednáním Evropské rady dne 24. a 25. března, na kterém bylo rozhodnuto o provedení zátěžových testů jaderných elektráren v EU. V druhé polovině roku 2011 byly Radě představeny dva významné legislativní návrhy, a to návrh směrnice Rady, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě, a návrh směrnice, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření. Projednávání obou návrhů zaměstnalo členské státy na další dva roky. Na poslední PS AQG roku 2011 byl představen návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje systém Společenství pro registraci dopravců radioaktivních látek. Předpis byl předmětem mnoha diskusí na PS AQG v následujících letech, podporu České republiky a některých dalších členských států však nezískal a jeho přijetí bylo na půdě Rady zablokováno. Dánské předsednictví v roce 2012 otevřelo projednávání návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti. Litevské předsednictví (2. polovina roku 2013) zahájilo projednávání návrhu revidujícího směrnici o jaderné bezpečnosti. Řecké předsednictví (1. polovina roku 2014) otevřelo projednávání návrhu nařízení, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii (dojednáno za předsednictví Itálie v roce 2014). Hlavním tématem PS AQG v první polovině roku 2015 (za lotyšského předsednictví) byla příprava mandátu Rady pro jednání diplomatické konference o pozměňovacích návrzích k Úmluvě o jaderné bezpečnosti a aktualizace pokynů pro spolupráci, přípravu a prezentaci pozic Euratomu na mezinárodních jednáních svolaných v rámci dohod, jejichž stranami jsou jak členské státy, tak Euratom. Lucemburské předsednictví se věnovalo přípravě závěrů Rady na dvě témata - odůvodnění lékařského zobrazování zahrnujícího vystavení ionizujícímu záření a havarijní připravenost a odezva na mimořádné události mimo areál jaderného zařízení.
Nizozemsko, které předsedalo Radě EU v první polovině roku 2016, soustředilo diskusi na problematiku nezbytnosti zajištění dodávek lékařských radioizotopů. Evropská komise představila Jaderný ukázkový program připravený na základě článku 40 Smlouvy o Euratomu.
Za předsednictví Slovenska byly dohodnuty závěry Rady ke zvláštní zprávě Evropského účetního dvora „Programy pomoci EU pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Litvě, Bulharsku a na Slovensku: od roku 2011 bylo dosaženo určitého pokroku, zásadní výzvy však teprve čekají.“. Slovensko očekávalo, že EK předloží avizovanou revizi nařízení podle čl. 41 Smlouvy o Euratom (notifikace investic - nařízení Rady (Euratom) 2587/1999, nařízení Komise (Euratom) č. 1209/2000 ), tuto iniciativu však Komise nepřijala (a nebyla přijata dodnes). Slovensko se ujalo po dohodě s maltskou stranou předsednictví PS AQG i v první polovině roku 2017.
V druhé polovině roku 2018, za rakouského předsednictví, se PS AQG věnovala třem návrhům právních předpisů – návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě (program Ignalina) a zrušuje nařízení Rady (EU) č. 1369/2013, návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013 a návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu (přijaty byly však až za německého předsednictví v roce 2020, bylo nutné vyčkat na dosažení pokroku při vyjednávání víceletého finančního rámce).
Rumunské předsednictví (1. polovina roku 2019) navrhlo, podporováno EK, přijetí závěrů Rady k fyzické ochraně jaderných zařízení. U členských států se tento návrh však s podporou nesetkal (oblast fyzické ochrany považují ČS Euratomu za svou za výlučnou pravomoc) a po několika kolech přesvědčování musel být opuštěn. Dojednat se však rumunskému předsednictví podařilo závěry Rady na méně citlivé téma, a to k ne-energetickému využití jaderných technologií.
Za slovinského předsednictví byl dohodnut mandát Euratomu pro modernizaci Smlouvy o energetické chartě. Francouzské předsednictví je v jaderné oblasti aktivní spíše na poli jaderného výzkumu (spadající pod společnou pracovní skupinu pro výzkum a jaderné otázky).
Lucie Hertlová,
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
1 Pořadí, ve kterém členské státy vykonávají předsednictví Rady od 1. července 2017 do 31. prosince 2030, jakož i rozdělení tohoto pořadí do skupin po třech členských státech je uvedeno v ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2016/1316 ze dne 26. července 2016, kterým se mění rozhodnutí 2009/908/EU, kterým se stanoví prováděcí opatření k rozhodnutí Evropské rady o výkonu předsednictví Rady, a o předsednictví přípravných orgánů Rady.
2 Společný program Francie, České republiky a Švédska: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14441-2021-INIT/cs/pdf.
3 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX%3A32009L0071.
4 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=COM:2003:32:FIN&from=EN.
