Petr Mach
Klíčové projekční kapacity pro nový blok v Dukovanech budou fungovat samostatně. ENERGOPROJEKT PRAHA se stává stoprocentní dceřinou společností ÚJV ŘEŽ a ředitel divize Petr Mach si od toho slibuje maximální využití kapacit pro rozvoj jádra i projekty dekarbonizace. „Plně využijeme synergie celé skupiny pro přípravu nového bloku a zároveň udržíme klíčové kapacity pro údržbu těch stávajících doma i v zahraničí a na klíčové dekarbonizační projekty mateřské Skupiny ČEZ,“ říká Mach v obsáhlém rozhovoru pro All for Power.
Co stojí za osamostatněním ENERGOPROJEKTU PRAHA?
ENERGOPROJEKT PRAHA se připravuje na výstavbu nových jaderných zdrojů a dekarbonizaci klasických lokalit. Významnou část kapacit nasadíme na nový blok v Dukovanech a projekty se SMR a z toho důvodu nabíráme i stovky nových kolegů. A souvisí s tím i vyčlenění divize ENERGOPROJEKT PRAHA jako samostatné obchodní společnosti, která bude stoprocentní dceřinou společností ÚJV Řež. Prioritou však zůstává i podpora stávajících jaderných bloků v ČR i SR.
Vyčlenění tedy souvisí s rozšiřováním kapacit?
Je to tak. Během dvou let bychom měli mít více jak dvojnásobek projektantů, což je kolem pěti set lidí. A pro kontext, přibližně stejný počet lidí pracuje dohromady ve všech ostatních divizích ÚJV. Proto nám přijde logické rozvíjet Energoprojekt Praha samostatně, sleduje vlastní byznys, z velké části nezávislý na zbytku skupiny ÚJV. Pro Energoprojekt Praha nepůjde o novou situaci, neboť samostatně fungoval už před začleněním do ÚJV před třiadvaceti lety. Tehdy se tak stalo pod tlakem radikálního úbytku práce v jádru po dostavbě Temelína, dnes se dá čekat naopak boom jaderných projektů v dlouhodobém horizontu a dává tak smysl rozvíjet kapacity samostatně. Neznamená to, že bychom přestali využívat synergie a další výhody provázání s celou skupinou ÚJV. Když to řeknu ve zkratce, ÚJV bude naším subdodavatelem na výstavbě nových jaderných zdrojů a my naopak dodavatelem ÚJV při údržbě těch stávajících jaderných bloků.
Kde chcete tolik lidí vzít a budete k tomu využívat i akvizice?
Půjde o kombinaci přístupů. Ale primárně se soustředíme na naše regionální centra, kde projektanty organicky nabíráme. Jde o Uherský Brod, Trnavu, nově jsme otevřeli pobočku v Plzni, Ostravě, Brně a Bratislavě. A trvalé kanceláře máme samozřejmě v lokalitách jaderných elektráren. A když to překlopím do organizace práce, dnes není problém, aby se tým skládal z jednotlivých lidí z různých regionů. Nemusí sedět na jednom místě. I to je jeden z důvodů, proč se daří projektanty nabírat, přestože jich je na trhu omezené množství. Máme pro ně vizi, dlouhodobou práci a zapojení do extrémně zajímavých projektů.
Nabíráte primárně pro jádro nebo jsou dneska projektanti univerzální vojáci, kteří musí umět na všech typech projektů?
Většinou platí to druhé. Třeba strojní oddělení, které se zabývá primárně klasickými zdroji, zároveň pracuje na systémech BOP (Balance of Plant – pozn. red.) v jaderných elektrárnách a turbínových ostrovech. Koneckonců větší část jaderné elektrárny je „nejaderná“. Projektanti tak musí být všestranní.
SMLOUVA S KHNP
Jaký podíl tržeb děláte na provozovaných blocích?
Práce na stávajících blocích nám přináší přibližně 40 % tržeb. Počítáme s tím, že relativní podíl bude klesat s tím, jak bude přibývat práce pro nové jaderné zdroje. Ale v absolutních číslech chceme objem práce na provozovaných blocích zachovat na dnešní úrovni.
Příprava pátého bloku v Dukovanech nabrala na dynamice, jak máte nastavenou spolupráci s KHNP?
Na novém bloku budeme odděleně pracovat pro investora i pro dodavatele. Aktuálně jednáme o smlouvě s KHNP, která je těsně před podpisem.
Předpokládejme, že smlouva je podepsána, jaké práce budete mít na starosti?
Naším úkolem je zpracovat licenční dokumentaci pro povolení výstavby a dokumentaci pro povolení záměru podle stavebního zákona. Rozběhly se již práce na licenční dokumentaci, kde je zapotřebí zpracovat 24 licenčních dokumentů. Ještě v listopadu očekáváme, že nám KHNP poskytne první podkladové dokumenty a tím práce naberou na intenzitě.
A dokumenty pro povolení záměru?
Očekáváme, že dostaneme podkladové dokumenty na jaře 2026. A po kontrole dat bychom mohli naplno projektovat od července. Právě v druhé polovině roku 2026 a v roce 2027 pak čekáme vrchol nasazení našich kapacit.
Jako projektanti máte z českých firem první byznys s korejským dodavatelem, jak funguje spolupráce a vzájemná komunikace?
Primárně komunikuje EDU II jako investor a my komunikujeme prostřednictvím nich. Účastníme se pravidelných technických jednání. Tzn., pokud budeme mít připomínky ke korejské straně, půjdou řízeně přes EDU II. Zatím jde vše podle plánu a dohody se drží.
Smlouvu budete mít přímo i s KHNP?
Je to tak. O smlouvě jednáme paralelně s činností pro EDU II a přímo s korejským partnerem. S EDU II pak máme nastavené jasné procedury, jak postupovat.
SLOVENSKO ROZHODNĚ NEOPUSTÍME
Jak budete zapojeni do potravního řetězce pro Rolls-Royce SMR?
Doufáme, že budeme v obdobné roli jako na velkém bloku v Dukovanech. Projekt je v ranější fázi a teprve bude docházet k licencování umístění SMR podle atomového zákona. A následně i vypracování dokumentace umístění na „situ“ podle stavebního zákona. V tuhle chvíli významně podporujeme ČEZ ve všech studiích, které jsou zapotřebí. Jde o přípravu pro licenční dokumentaci a další činnosti. V zásadě předpokládáme, že bychom měli podobný kontrakt jako s EDU II a jako Skupina ÚJV se snažíme nabídnout své služby i společnosti Rolls-Royce. Zdůrazňuji, že by šlo o daleko širší spektrum činností celé skupiny, tedy nejen podporu ENERGOPROJEKTU při designu SMR v českých lokalitách.
Primárně se zaměřujete na rozvoj SMR v České republice?
Soustředíme se na Temelín a přípravu ostatních lokalit. Nebráníme se v budoucnosti spolupráci na dalších projektech, ale v tuhle chvíli je priorita doma. Temelín jako jaderná lokalita, kde se předpokládá relativně snadné licencování a povolování. Pak průzkum nejaderných lokalit, kde už probíhá geologický screening a další činnosti, aby se vyloučily veškeré pochybnosti o vhodném umístění malého modulárního reaktoru. Nejblíže k dokončení průzkumů a analýz má aktuálně lokalita v Tušimicích.
Nestaví se jen v Česku, na Slovensku je v poslední fázi nájezd čtvrtého bloku v Mochovcích. Jak jste participovali na něm?
Pro nás byly Mochovce dlouho jednou z klíčových zakázek, která pomohla firmě zachovat kapacity. Máme roli generálního projektanta, který zpracoval dokumentaci pro povolení stavby a nyní se vyjadřuje ke všem změnám v průběhu výstavby i spouštění. Dnes máme na čtvrtém bloku už nižší desítky lidí, ale pořád se podílíme i na provozu stávajících bloků, na nichž pracujeme pro Slovenské elektrárne. Podpora slovenských jaderných bloků je pro nás stále prioritní a perspektivní, abychom diverzifikovali zakázky napříč jaderným průmyslem a neopakovala se situace z roku 2002, kdy ENERGOPROJEKT málem zkrachoval.
Co projekt nového bloku v Jaslovských Bohunicích?
Ten nás samozřejmě velmi zajímá. Připravujeme dokumentaci pro územní rozhodnutí, zpracovali jsme i zadávací bezpečnostní zprávu ve spolupráci s VUJE a vidíme další možnosti uplatnění.
Budete mít kapacitu i na projekty mimo český a slovenský trh?
V zahraničí chceme dlouhodobě udržet podíl kolem 5-10 % tržeb. To se týká například Ukrajiny, zemí EU, máme běžící kontrakt v Saudské Arábii a Egyptě pro jaderné dozory a vidíme tam velké příležitosti pro celý jaderný průmysl. Saúdové se chystají do jádra masivně investovat a jaderná komunita se tam teprve rodí. Stejně jako kdysi v Turecku tam máme co nabídnout. Sledujeme i Vietnam, který plánuje stavět nové jaderné elektrárny a má poměrně slušně rozvinutý jaderný výzkum. Navíc tam řada lidí umí Česky, což je pro nás bonus navíc.
Svého času hodně do jádra šlapali Poláci, s nimi jste v kontaktu?
Podepsali jsme smlouvu se společností OSGE (ORLEN and Synthos Green Energy – pozn. red.), která má stavět varné reaktory typu BWRX-300 od GE Vernova Hitachi a budeme jim poskytovat podporu v oblasti bezpečnostních analýz a licencování. V podstatě by šlo o adaptaci designu do evropských podmínek. U ostatních projektů lehce zpomalili, tak uvidíme, co se bude dít.
Pokračuje nějak byznys s francouzskou EDF a potažmo Framatomem?
S Framatomem dlouhodobě spolupracujeme. Zároveň ale vnímáme velikost francouzského jaderného programu a s francouzskými partnery jsme se o tom bavili i na nedávném World Nuclear Exhibition v Paříži.
Funguje v rámci jaderné komunity spolupráce s ruskými a čínskými firmami?
Prakticky vůbec. Naše poslední interakce proběhla na přípravě finské jaderné elektrárny Hanhikivi. Sledovali jsme i Pakš, ale tam jsme se přes velkou snahu neprosadili. A v Maďarsku to platí i pro výstavbu paroplynových cyklů, kterou obsadily hlavně turecké a egyptské EPC společnosti. V podstatě jsme tak maďarský trh opustili. A pokud jde o další trhy, ani tam s ruskými a čínskými firmami nekooperujeme. Díváme se daleko více na západ.
PODPORA TEPLÁRENSTVÍ
Už jste naznačil, že se podílíte i na projektech dekarbonizace, kde konkrétně?
Pro ČEZ Teplárenská jsme se podíleli na dokumentaci potřebné pro získání dotací na přestavbu uhelných lokalit. A pro některé z nich jsme dělali i podklady pro získání stavebního povolení – konkrétně například v Prunéřově a Hodoníně. V příštím roce bychom se pak měli zapojit po boku ČEZ ESL do projektu výstavby nové biomasové a plynové kotelny v Prunéřově. To je velký a zajímavý projekt, kde budeme plnit roli generálního projektanta. A máme zájem i o další teplárenské projekty v severní části republiky. Projektů bude více a k tomu je zapotřebí silná inženýrská kapacita, která by je zaštítila. Předpokládám, že dlouhodobě se bude kolem deseti procent našich kapacit věnovat právě dekarbonizačním projektům, které pojedou minimálně do roku 2030.
A co investoři mimo Skupinu ČEZ?
V minulosti jsme participovali na projektech ostatních investorů. Teď si myslím, že budeme mít tak akorát co dělat, abychom v rámci nových trhů pokryli výstavbu nového jádra, zahraniční zakázky a dekarbonizaci ve skupině.
Petr Svoboda
