Lukáš Zedník
Energetický trh zažívá nebývalý stavební boom. Nové energetické celky se připravují a realizují napříč republikou a postupně se připravuje staveniště i pro pátý blok v Dukovanech. „Jsme připraveni nabídnout kompletní rozsah včetně přípravných prací i externí infrastruktury. A jak se skupina rozvíjí, jsme schopni nabídnout i projekční práce a dodávky některých nejaderných technologií formou dodávek takzvaně na klíč,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro All for Power Lukáš Zedník, ředitel projektu EDU II ve společnosti Metrostav CZ, která se podílí jako stavebně-technologický partner i na velkých dekarbonizačních projektech v Komořanech, Opatovicích a dalších lokalitách v Česku i na Slovensku.
Máte za sebou klíčovou část stavebně-technologických prací na výstavbě nové spalovny v Komořanech, jak práce na lokalitě probíhaly a vzájemně navazovaly?
Jednalo se o první energetický projekt velkého rozsahu jdoucí do realizace po dlouhé pauze od výstavby paroplynu v Počeradech nebo ZEVO Chotíkov. I proto jsme k projektu přistoupili s velkým respektem a možná i mírně nervózním očekáváním, jak se vše podaří rozběhnout. Věnovali jsme projektu velkou pozornost a výsledek je za mne zatím velmi dobrý. Vím, že je před námi ještě kus cesty a že nejdůležitější je až dosažení PAC, zatím se nám ale podařilo stavebně připravovat dílo tak, aby technologové měli vše včas a správně nachystané. Zde bych chtěl vyjádřit velké díky jak našim týmům, které vedou práce na stavbě, tak i týmu, který vede projektovou dokumentaci. Nesmím zapomenout ani na naše partnery ve sdružení, společnosti SES Tlmače a I&C Energo. U technologických projektů není vůbec jednoduché skloubit postupy prací a požadavky jednotlivých částí projektu – obecně technologa, stavaře a části elektro. Zatím se nám to daří velmi dobře a věřím, že výstavbu dotáhneme.
Jak probíhá provázání stavebních a technologických dodávek u tak komplexního celku a jaké milníky vás ještě do spuštění čekají?
Jako stavební dodavatel máme situaci složitější v tom, že podklady pro projekt stavby dostáváme až ve chvíli, kdy je vyřešená technologie, a to je až ke konci. Zároveň ale na staveniště nastupujeme jako první. To místy vyžaduje velkou míru flexibility ale i odbornosti, kdy se nevyhneme práci s odhady. Pro zajištění plynulého průběhu projektu musíme někdy řízeně přistoupit k postupům, které vedle bezpečnosti projektu umožňuje i plnění harmonogramu, což nemusí být vždy nejhospodárnější. Například konstrukce navrhneme na vyšší, tedy bezpečnější zatížení, než je potřeba. Zároveň ale víme, že nemusíme čekat na přesné zatížení od technologů a neblokujeme tím postup na stavbě. V tomto segmentu to ale považuji za relativně standardní postup, který jsme do jisté míry předem očekávali.
Stavebně máme v podstatě hotovo. Dodělávají se detaily na fasádách a nájezdový objekt k bunkru odpadu. Ve vazbě na montáže technologů budeme uvnitř objektů dokončovat povrchové úpravy. V nejbližším období již začneme s finálními úpravami kolem objektů – komunikacemi, terénními úpravami apod. Na projektu dodáváme i některé provozní soubory – jedná se třeba o příjem odpadu, ale také o celý vnější chladící okruh. Veškeré komponenty máme na stavbě a jsou propojené. V následujících týdnech a měsících již budeme začínat s dílčím a komplexním vyzkoušením.
Jak jste si poradili se změnami v projektu? Není tajemstvím, že se měnily např. parametry kotle nebo spalinové cesty.
Jsem rád, že prakticky všechny zásadnější změny vůči stavbě se podařilo vyřešit již během projekční fáze. Nenastávalo tak, že bychom následně museli předělávat konstrukce, které už byly provedeny. Samozřejmě jsme se nevyhnuli dílčím méně podstatným věcem, jako například nyní doplnění odvedení spalin od dieselgenerátoru, který musíme nakonec vést vertikálně přes celý objekt, nebo klasickému doplňování prostupů. Není to ale nic, co by představovalo významné komplikace při realizaci. Řadu věcí si také technologové odehráli na své straně, aniž by tím zásadně ovlivnili stavbu.
V Komořanech mají vyrůst i paroplynové cykly, na kterých se podílíte, jak je tam nastaven dodavatelský model?
Je to projekt, který soutěžně i časově navazoval na projekt EVO Komořany. Nabízelo se tak, abychom zopakovali partnerství se SES, u něhož jsme neměli žádný důvod ho měnit. U tohoto projektu je tak EPC dodavatel sdružení firem SES a Metrostav CZ. Naše divize zajišťuje již tradičně kompletní stavební část včetně souvisejícího TZB a elektro. Mimo stavbu dodáváme i veškeré potrubní mosty a zařízení staveniště pro celý projekt.
Lokalita je poměrně sevřená, jak jste řešili logistiku nadměrných komponent a pohyb na staveništi?
Parametry lokality jsou v tomto případě až natolik zásadní, že byly jedním z hlavních faktorů pro skladbu realizačního harmonogramu. Je potřeba sladit potřeby stavaře s požadavky technologů a elektrikářů, navíc v určitém rozsahu i s dalšími akcemi investora. V tom jsme na sebe docela přísní a stává se, že musíme operativně některé postupy upravovat a přizpůsobovat tak, aby se stíhala připravenost pro kritické činnosti. Občas jsme museli zavádět i noční směny, abychom se na staveništi dokázali vystřídat. To ale k takovým projektům přece jen patří.
AKVIZICE NOVÝCH KAPACIT
Energetický a průmyslový holding plánuje podobnou konfiguraci zdrojů i v Opatovicích, jak se budete podílet na ZEVO a připravovaných paroplynových cyklech?
Vlastní realizace paroplynových cyklů v Opatovicích je již v plném proudu. Stavba je zahájena na všech stavebních objektech. Na rozdíl od jednoho bloku v Komořanech se zde jedná o výstavbu bloků tří. Další rozdíl je, že investor se zde rozhodl dílo rozdělit do pěti obchodních balíčků. Naše společnost působí na dvou z nich – výstavba hlavní rozvodny pro EGEM a pak hlavní výrobní blok pro SES. Na tomto projektu se opět nejedná čistě o stavební část, ale zajišťujeme i provozní soubory plynového hospodářství a tradičně i vnější chladící okruh. Předtím jsem to nezmiňoval, ale veškeré naše dodávky na diskutovaných projektech máme vždy včetně všech stupňů projektové dokumentace.
Projekt ZEVO Opatovice je nyní ve fázi nabídky, kdy proběhlo kvalifikační kolo a byla podána první předběžná nabídka. Na projektu dokážeme replikovat naše znalosti a nabyté zkušenosti z projektu EVO Komořany. I proto jsme se rozhodli pro shodné sdružení dodavatelů, tedy se SES a I&C Energo.
Sledujete i plánované investice v plzeňských lokalitách holdingu a máte dost kapacit obsloužit paralelně všechny projekty?
Projektu věnujeme dlouhodobě velkou pozornost. Současně probíhající tendr je opakovaný s tím, že investor se rozhodl tendr zúžit pouze na oblast Teplárny. Samozřejmě naše účast je vždy spojena i s plánováním kapacit. Už samotná účast v tendru je ekonomicky velmi nákladná a velmi zvažujeme, jestli nám to dává smysl. Naštěstí v rámci naší společnosti, případně i v rámci celé Skupiny Metrostav, si dokážeme kapacitně vypomoct, pokud je to potřebné. Dokážeme se tak případně spojit s jinou divizí, jako je to v případě Plzně, nebo využít naše odborné provozy a střediska, která pro nás zajistí určitou část díla. Synergií napříč Skupinou tak dokážeme účelně využít naší lokální přítomnosti a odbornosti.
Jak přistupujete k dobudování kapacit a plánujete inženýrské nebo i jiné akvizice?
Zni to jako klišé, ale stejně jako další společnosti cítíme, že obtížnosti při navyšování kapacit na úrovni ČR i Evropy představují významné faktory při zvažování vyššího výrobního potenciálu. Ze zkušenosti víme, že zajímavé projekty táhnou a pokud lidem dokážeme nabídnout účast na významných investičních akcích, pomáhá nám to přitáhnout pozornost potenciálním uchazečům o práci. Toho se snažíme průběžně využívat a zatím se nám nestalo, že bychom museli odmítnout zájmový projekt z důvodu nedostatku personálu. Samozřejmě do toho vstupuje i dlouhodobé plánování, odhad směřování trhu, víra v daný segment apod.
Jednou z cest posilování jsou samozřejmě i akvizice. Mám velkou radost z posledního přírůstku, kterým je projekční společnost Chemoprojekt Slovensko. Název se bude měnit, ale společnost si u nás velmi rychle buduje stabilní pozici projekčního partnera se schopností plně využívat kompletní know-how celé Skupiny včetně opravdu hluboké odbornosti našich specializovaných entit. O rozšíření této schopnosti jsme ve Skupině dlouho stáli i vzhledem k nepřehlédnutelné tendenci trhu zadávat čím dál více zakázek formou Design&Build. Jako výhodu vnímám i to, že v rámci této speciální formy zakázek dokážeme mít kontrolou nad kompletním procesem.
Vedle skupiny EPH pracujete i pro „jihočeskou“ skupinu C-Energy, jaká je historie vašeho byznysového partnerství a liší se jejich přístup od jiných investorů?
Pro skupinu C-Energy jsme v minulosti provedli několik projektů. Stavbu horkovodů, optických sítí, výstavbu administrativní budovy či dalších prací v rámci rozvoje jejich areálu. Nyní se tam pro společnost Invelt Servis podílíme na výstavbě nového zařízení pro energetické využití odpadu jako stavební dodavatel.
U všech investorů v tomto oboru cítíme vysokou profesionalitu. Všichni jsou zkušení provozovatelé vlastních zařízení, která dlouhodobě operují a udržují. Máme k nim velký respekt a diskuze s nimi jsou nanejvýš odborné. C-Energy je z mého pohledu investor, který sleduje moderní trendy, nebojí se aplikovat pokrokové technologie a který má velmi praktický přístup k řešení situací, se kterými se v průběhu projektů potkáváme.
Jaké další projekty byste v klasické energetice vypíchl?
Jsem rád, že se nám daří diverzifikovat naše podnikání nejen do více segmentů, ale i mezi investory. Upřímně si vážíme každého z nich a snažíme se budovat pověst spolehlivého dodavatele, který je odborníkem v daném segmentu. Jinak se staví byty, jiný přístup vyžadují stavby elektráren. K tomu se snažíme přizpůsobovat i naše podnikání.
Mezi další projekty naší divize patří například stavební subdodávka pro společnost Metrostav DIZ na projektu ZEVO Mělník nebo účast na projektu Bioethanol Brdy pro společnost VAE, která tam působí jako EPC dodavatel. Opomenout samozřejmě nemohu ani naši stabilní účast na projektech v rámci českých i slovenských jaderných elektráren, kdy se jedná o řadu projektů od těch malých, až po větší investiční.
Jak se daří rozvíjet kapacity v segmentu horkovodů?
Jedná se o velice kompetitivní trh, který bych rozdělil na dvě potenciální části. První z nich jsou menší lokální zakázky, kde jsou často silní místní dodavatelé. Druhou částí jsou rozsáhlejší zakázky, které ze své podstaty předpokládají větší dodavatele. Dosud nám více slušely zakázky z druhé kategorie a k tomu již máme vybudovaný kompletní strukturu a myslím, že již máme i reference z velmi složitých realizací. Podařilo se nám ale získat a provést i ty menší zakázky. Nyní zvažujeme, jak se k této části trhu postavit. Určitě je to něco, co nás zajímá a kde jsme ušli kus cesty.
TRPĚLIVOST U DUKOVAN
Za několik týdnů to bude rok, co KHNP podepsalo smlouvu na výstavbu nového bloku v Dukovanech. Jak zatím hodnotíte postup přípravy a komunikaci korejské strany?
Uvědomujeme si složitost a komplexnost celého procesu výstavby nového jaderného zdroje a obdivujeme KHNP, jaké výzvě se postavili. Jedná se o nesmírně rozsáhlý mix činností napříč různými segmenty, navíc za velké pozornosti veřejnosti i politických reprezentací. Nelehké je rovněž místní očekávání ohledně míry zapojení českého průmyslu. Přijde mi, jaderný trh měl i po zdárném dokončení projektu v Temelíně, částečně i v Mochovcích, až euforická očekávání, jak bude do tohoto „projektu století“ zapojen. Ovšem plná odpovědnost za doručení díla je na straně KHNP. Dále tady máme značný vliv kulturních rozdílů, zde míněných hlavně v přístupu k obchodním vztahům a organizací firem, který bych rozhodně nepodceňoval. V této konstelaci se může snadno stát, že nastanou asymetrická očekávání, předpoklady či obavy jednotlivých stran. Harmonizace těchto faktorů na jednotlivých stranách tak bude zřejmě vyžadovat ještě nějaký čas a úsilí.
Jak vnímáte probíhající přípravy?
Jsem přesvědčen, že na projektu se velmi tvrdě pracuje. Tím, že se to zatím přímo netýká stavební části, tak nedisponujeme uceleným souborem informací a současný postup přípravy si tak nedovolím hodnotit.
Z pohledu stavební společnosti budeme muset být ještě trpěliví, byť bychom již rádi plně pracovali na přípravě. Víme, že investice věnována začátku se většinou pak pozitivně zúročí během, a hlavně na konci stavby. V kontextu celého projektu je ale pro stavební část ještě nutno připravit řadu věcí, a proto musíme ještě chvíli počkat.
Má český trh dost kapacit? Občas zaznívají ve veřejném prostoru pochybnosti od samotných firem…
Také vnímáme, že společnosti údajně vyjadřují obavy ohledně svých kapacit. Často se to pak zkratkovitě překládá tak, že firmy nemají lidi. Je jasné, že řešení kapacit je pro firmy zásadní téma. Obecně to ale považuji za poněkud nešťastné zjednodušení. Všechny firmy se pohybují v tržním prostředí a přizpůsobují tomu své kapacity – zjednodušeně to pak funguje tak, že tam kde je důvěryhodný trh, tam jsou kapacity. Čtu to jako snahu firem říci, že ocení čas pro konsolidaci svých kapacit společně s důvěryhodném harmonogramem pro plánování jejich mobilizace. Potřebné kapacity tedy umí zajistit, jen si to potřebují naplánovat s ohledem na jejich další podnikání a musí věřit jejich budoucímu uplatnění.
O jaké dodavatelské celky budete mít zájem a jaký obchodní model byste považovali za optimální?
Je řada oblastí, například jaderný ostrov, kde bude zkušenost KHNP z výstavby jiných bloků velmi cenná a je žádoucí, aby získané lessons learned bylo aplikováno i na projekt v České republice. V rámci projektu bude ale i podstatná část, která bude muset být od začátku připravena plně dle lokálních podmínek a zohlední všechna specifika daného místa. U těchto oblastí si naopak dovedu představit, že můžeme pomoci více my a jsme na to připraveni. Ekonomicky i z pohledu operativního řízení by se zde proto jevil nevhodnější co nejkratší a nejpřímější dodavatelský řetězec. Určující osobou je v tomto ovšem KHNP a my se jejich představám musíme přizpůsobit.
Ohledně rozsahu jsem rád, že zmiňujete slovo celky. Rádi bychom se vyhnuli prostým dodávkám pracovní síly a spíše se bavili o dodávkách ucelených částí, kde můžeme uplatnit a rozvíjet naše know-how. Z podstaty našeho podnikáni nás samozřejmě nejvíce zajímá stavební část, kde jsme připraveni nabídnout kompletní rozsah včetně přípravných prací i externí infrastruktury. Jak se naše skupina rozvíjí, jsme již schopni nabídnout i projekční práce a dodávky některých nejaderných technologií formou dodávek takzvaně na klíč.
Nedávno jste uzavřeli joint-venture s MVM a Sigmou na potenciální výstavbu hybridní chladicí věže, můžete partnerství podrobněji představit?
Je to tak. Jeden z prvních tendrů, který v nejbližším období očekáváme, je soutěž na zmíněné takzvané hybridní chladící věže. Jedná se o technologii, při které se dokáže významně snížit spotřeba vody, neboť část chlazení probíhá místo odparu v uzavřeném systému. Jedná se o velmi důležitou část elektrárny, která by v případě nedosažení požadovaných parametrů ovlivnila výsledný výkon celé elektrárny.
Pokud jsme se tendru chtěli účastnit, cílem pro nás bylo mít vedle sebe zkušeného a důvěryhodného partnera, kterému věříme, že daného cíle dokáže dosáhnout. Zároveň musel být dostatečně finančně silný a stabilní. Veškeré tyto předpoklady pro nás představovala společnost MVM Egi a jsem tak velmi rád, že jsme dokázali najít shodu na spolupráci a využijeme synergického efektu. Když to zjednoduším, MVM Egi zajišťuje návrh plus dodání technologické vybavení a Metrostav CZ stavební část. Chceme plně využít kombinace zkušeností technologa s vlastnictvím daného řešení a lokálního stavaře s místní znalostí a zázemím.
Mezi naše uvažované partnery patří i zmíněná společnost Sigma. Jen bych drobně poopravil, že Sigma v tomto případě není účastníkem v JV, ale je v pozici partnera MVM Egi pro část technologie. Rovněž na úrovni Metrostav CZ již jednáme o potenciální zapojení dalších českých společností.
Jak je obecně celý stavební trh připravený na peak stavebně-technologických prací?
Je to segment trhu, který byl relativně dlouho v útlumu a nyní se vrátil s o to vyšší intenzitou. Nárust příležitostí i vlastních výkonů je v této oblasti opravdu značný. Nechci to nijak zlehčovat, ale pokud to budu komentovat za společnost Metrostav CZ, máme v tomto jako stavaři oproti technologům trochu snazší pozici. Pro nás se stále jedná o provádění konstrukcí, byť třeba v jiných tvarech a ano, s určitými dílčími specifiky, jako je jiný způsob projektování či významná koordinace s technologem. Ale jak už jsem říkal, kapacity jsou tam, kde je trh. Zatím se nám daří výrobu plánovat tak, že zvládáme obsloužit veškeré projekty, které máme, případně které bychom mohli mít, pokud uspějeme v soutěžích, jichž se účastníme. Ostatně, v současné době ve Skupině realizujeme současně sedm velkých energetických zdrojů, ať už paroplynů či spaloven, a další soutěžíme s předem rozmyšlenou kapacitou.
Slabší místo by se možná dalo pozorovat v projekčních kapacitách, kde by bylo posílení určitě prospěšné. Na daný peak jsme ale dostatečně připraveni a věříme, že to může být třeba i dobrý předstupeň na stavbu velkých jaderných zdrojů.
Jaké projekty máte za sebou na provozovaných blocích v Česku a na Slovensku?
Projektů v rámci jaderných elektráren jsme dodali desítky a další stále realizujeme. Mám radost, že se nám daří stabilně působit na všech jaderných elektrárnách v Česku i na Slovensku a postupně rozšiřovat naši vlastní kapacitu. V rámci dalšího rozvoje bychom se chtěli soustředit na středisko strojních montáží, které v současné době výrazněji zapojujeme i do projektů mimo jádro nebo rozvoj vlastních projekčních kapacit.
Díváte se i na potenciální projekt nového jádra v Jaslovských Bohunicích nebo přestavby klasických energetických lokalit na Slovensku?
Z pohledu jádra tomu určitě pozornost věnujeme, avšak v současné době spíše formou zvažování strategie a vyhodnocování situace. Klasická energetika je pak pro nás stejně významná jako na území České republiky. Účastníme se tam několika výběrových řízení v pokročilejší fázi a věříme, že v některým z nich se nám podaří uspět.
Petr Svoboda
