Dny kogenerace 2025
Kogenerace, neboli kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET), prochází v současnosti zásadním obdobím transformace. Zatímco v minulosti byla její role v energetickém mixu relativně stabilní, nadcházející roky přinesou výrazné změny ovlivněné jak evropskou klimatickou politikou, tak specifickými podmínkami v České republice. Tento článek se zaměřuje na klíčové výzvy a příležitosti, které před kogeneračními jednotkami stojí a o kterých se velmi živě diskutovalo na konferenci Dny kogenerace 2025 pořádané sdružením COGEN Czech.
Současný stav kogenerace v Evropě
Podle sdružení COGEN Europe představuje kombinovaná výroba elektřiny a tepla v rámci zemí Evropské unie (EU-27) přibližně 12 % výroby elektřiny a zhruba 15–16 % výroby tepla. Tato čísla jsou poměrně stabilní, avšak skrývají významný potenciál pro další rozvoj. Kogenerace totiž představuje přibližně 30 % vysoce účinné výroby tepelné energie v Evropě, což znamená, že zbývajících 70 % se stále vyrábí pomocí neefektivních kotlů nebo přímo z elektřiny. Je tedy zřejmé, že prostor pro růst a modernizaci je stále značný.
Evropská unie si stanovila ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. V rámci Evropské zelené dohody (European Green Deal) byla přijata řada směrnic, z nichž klíčovou je směrnice o energetické účinnosti. Ta měla být transponována do vnitrostátního práva členských států do 11. října 2025, avšak dosud tak učinila pouze jedna země – Dánsko. Tato skutečnost ukazuje na složitost implementace evropských cílů na národní úrovni.
Aktuálně se Evropa zaměřuje na Clean Industrial Deal (Dohodu o čistém průmyslu), v jehož rámci se snaží udržet své ekologické ambice a zároveň posílit svoji konkurenceschopnost a znovu se industrializovat. Cena energií je v tomto ohledu pro mnoho společností významnou součástí konkurenceschopnosti, a proto budou velmi důležité připravované iniciativy, jako je strategie vytápění a chlazení či akční plán elektrifikace. Neopomenutelnou součástí evropské spolupráce je propojování systémů s podpůrnými službami. Česká republika se v září připojila do systému ALPACA, díky jemuž mohou provozovatelé kogeneračních jednotek prodávat podpůrné služby do zahraničí.
Situace kogenerace v České republice
Sdružení COGEN Czech hodnotí situaci kogenerace v Česku jako stání na křižovatce. Velké kogenerační jednotky nad 1 MW čeká poslední kolo aukce v rámci stávající notifikace provozní podpory. Další kola již nebudou, protože končí období, na kdy bylo schéma aukcí notifikováno. Ve dvou aukčních kolech bylo doposud celkem vysoutěženo 2 185 MW (z celkových 3 080 MW), z čehož kogenerační jednotky představují přibližně 13 % celkového objemu – konkrétně 221 MW nových projektů a 62 MW modernizací stávajících jednotek.
Pro menší kogenerační jednotky do 1 MW platí specifická pravidla. Podpora je nastavena pro jednotky zprovozněné nebo modernizované v letech 2022–2025, přičemž důležitým datem je 31. prosince 2025. Do tohoto data je nutné nejen uvést jednotku do provozu, ale také ji zaregistrovat u operátora trhu OTE. Pozdější registrací provozovatel přichází o bonus na celou dobu životnosti kogenerační jednotky. Proces registrace je náročný a vyžaduje odborné znalosti, proto je doporučeno využít služeb specializovaných konzultantů.
Důležitou informací pro provozovatele je také prodloužení schématu podpory pro starší jednotky o výkonu nad 1 MW uvedené do provozu před rokem 2013 v rámci LEX OZE III, a to do 31. prosince 2029. Tato možnost poskytuje určitou stabilitu stávajícím provozovatelům.
Významné projekty s kogeneračními jednotkami
Projekty, jejichž implementace zahrnuje i kogenerační jednotky se netýkají jen průmyslového využití, ale nepřímo bude z jejich prospěchu čerpat také veřejnost. Zářné příklady jsou hned dva - Národní divadlo v Praze a T-Mobile aréna v Brně. V Národním divadle doplňuje kogenerační jednotka tepelná čerpadla, která využívají k výrobě tepelné energie teplo z vody řeky Vltavy. Výsledkem pořízení nové technologie bude 10% úspora energií oproti původnímu stavu a hmatatelné snížení emisí CO2.
Multifunkční T-Mobile aréna v Brně zajde ještě dál. Krom toho, že jednotka Quanto 800 bude zásobovat elektřinou a teplem samotnou arénu, přebývající tepelnou energií bude zásobovat společnost Teplárny Brno. Ta bude přebytky distribuovat dále směrem k obyvatelům. Kogenerační jednotka tak přispěje k efektivnímu a ekologickému energetickému řešení celé haly, a to v rámci strategického projektu města Brna.
Mezi zajímavé projekty prezentované na Dnech kogenerace 2025 patří bezesporu také biometanová stanice Krakořice, kde kogenerační jednotka slouží pro krytí vlastní spotřeby elektřiny, nebo skleník na produkci rajčat, kde jsou umístěné velké kogenerační jednotky o celkovém výkonu 6 MW, nebo teplárna ve Vimperku, kde je implementována efektivní kombinace kogenerační jednotky s biomasovým kotlem. Diverzifikace zdrojů umožňuje tlumit dopady volatility cen paliv na koncovou cenu tepla.
Co bude po roce 2026?
Zásadní otázkou pro celý sektor je, co bude následovat po roce 2026, kdy současné schéma podpory končí. Od roku 2026 není schváleno žádné nové schéma podpory pro KVET využívající zemní plyn. Schválení nové nebo prodloužení stávající podpory je nepravděpodobné, což vytváří značnou nejistotu pro investory a provozovatele.
Jednou z perspektivních možností je podle Ministerstva průmyslu a obchodu podpora pro kogeneraci využívající biometan. Tato varianta je silně preferována a podporována v rámci transformace bioplynového sektoru. Klíčové vlastnosti podpory biometanu zahrnují garantovanou podporu po dobu 15 let, přičemž výše podpory je soutěžena výhradně v aukci. Aukční bonus by byl i pro jednotky menší než 1 MW a fungoval v podobném systému jako stávající schéma zohledňující cenu energií na trhu, s uplatněním principu contract for difference.
Upgrading bioplynových stanic na výrobu biometanu je tedy silně preferovanou variantou, která může zajistit budoucnost kogenerace v nízkouhlíkovém energetickém systému. Tato cesta však vyžaduje dostatečnou motivaci stávajících provozovatelů bioplynových stanic k transformaci stanic na výrobu biometanu. Kromě systému podpory existuje řada dalších faktorů, které budou ovlivňovat ekonomiku provozu kogeneračních jednotek. Jedním z nich je EU ETS2 (systém obchodování s emisními povolenkami), který může ovlivňovat ceny plynu již od roku 2027. Provozovatelé by se měli zajímat o přístup svých obchodníků s plynem k nákupu povolenek, protože různí obchodníci budou nakupovat povolenky za různé ceny, což se promítne do konečné ceny plynu.
Navzdory nejistotám ohledně podpory zůstává role kogenerace v energetickém systému klíčová. Kogenerační jednotky nabízejí několik zásadních výhod, které budou v budoucnosti stále důležitější:
Flexibilita a vyrovnávání soustavy: S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie s proměnlivou výrobou bude potřeba flexibilních zdrojů, které dokážou rychle reagovat na změny v síti. Kogenerační jednotky, zejména ty s plynovými motory, tuto flexibilitu poskytují.
Energetická účinnost: Kombinovaná výroba elektřiny a tepla dosahuje celkové účinnosti až 90 %, což je výrazně více než u samostatné výroby. V době, kdy je energetická účinnost jedním z pilířů evropské energetické politiky, je tato vlastnost neocenitelná.
Integrace s obnovitelnými zdroji: kogenerační jednotky mohou být hybridizovány s obnovitelnými zdroji energie, jako jsou solární panely nebo tepelná čerpadla, což vytváří efektivní a flexibilní energetické systémy.
Budoucnost kogenerace v České republice i Evropě bude záviset na schopnosti sektoru adaptovat se na měnící se podmínky. Přechod od podpory kogenerace na zemní plyn k podpoře biometanu představuje výzvu, ale zároveň příležitost pro dekarbonizaci sektoru. Kogenerace zůstává klíčovou technologií pro dosažení energetické účinnosti a flexibility, které budou v budoucím energetickém systému nezbytné.
Pro provozovatele je důležité využít zbývající možnosti podpory, zejména registraci menších jednotek do konce roku 2025, a připravit se na nové podmínky po roce 2026. Úspěšná transformace kogeneračního sektoru bude vyžadovat koordinaci mezi tvůrci politik, provozovateli a výrobci technologií, ale potenciál pro udržitelnou a efektivní kombinovanou výrobu energie zůstává značný.
Drahuše Veverková, COGEN Czec
