K vodě musíte mít vztah, práce se na ní předává po generace

Ačkoliv se může zdát, že voda je v Česku energeticky vytěžená na maximum, příležitosti se stále najdou. Ať už ve zvyšování účinnosti díky moderním technologiím nebo v rozvoji nových mikroelektráren, které ČEZ testuje na svých lokalitách. „Mikrozdroje můžou naši sestavu vodních elektráren zajímavě doplňovat. Na Želině, což je malá vodní elektrárna na řece Ohři, zkoušíme vírovou turbínu. V Ledvicích zase testujeme odvalovací turbínu a snažíme se najít cesty, jak mikroelektrárny integrovat,“ nastiňuje plány energetické jedničky v Česku Róbert Heczko, podle nějž mají malé vodní elektrárny potenciál na stovkách lokalit.

V čele hydroenergetiky ve Skupině ČEZ stojíte dva roky, jak se vám daří vodní zdroje rozvíjet?

ČEZ má široké portfolio malých i velkých vodních zdrojů, o které se stará. A jak říkáte, velké vodní elektrárny jsem převzal předloni s tím, že chceme najít cesty, jak ještě lépe využít kapacity vodních toků, které v České republice máme. Aktuálně provozujeme 7 velkých elektráren, 25 malých vodních elektráren a 3 přečerpávací elektrárny. A to vše dělá v rámci České republiky 85 % veškeré výroby elektrické energie z vody. Hodně k tomu přispívají zdroje na Vltavské kaskádě, Dlouhé stráně, Dalešice a v součtu výkonů jsou zajímavé i malé vodní elektrárny. A tomu musí odpovídat i péče o zařízení.

Jak se těmto cílům přizpůsobuje investiční program?

Za posledních 15 let jsme investovali 3,5 miliardy korun, abychom měli zdroje v dobré kondici, a především u těch velkých byli schopni plnit úlohu špičkového zdroje. Ve smluvních podmínkách garantujeme, že elektrárna najede do 90-150 sekund dle požadavků ČEPS nebo dispečinku. Jednoduše řečeno, pokud vypadne v síti velký zdroj, musíme být schopni ho okamžitě nahradit. Samozřejmě v odpovídajícím výkonu, který jsme schopni poskytnout.

Spolupráce s ČEPS je pro vás klíčová?

Jednoznačně. Strategicky i finančně. A odpovídá tomu i moderní dispečink, který máme umístěný ve Štěchovicích. Investovali jsme do něj 6,5 milionu korun, což nevypadá jako závratná částka, ale pro nás je stěžejní, protože dává smysl všem modernizacím, které průběžně v provozech vodních elektráren děláme. Abychom mohli poskytovat kvalitní služby, potřebujeme přesné informace z jednotlivých lokalit, aby se v tom velmi omezeném čase potkaly s požadavky ČEPS. Dispečink je tedy pro nás naprosto klíčový.

Popisujete spíše proběhlé investice, co připravujete v dalších letech?

Rozdělím to na dvě oblasti. První jsou investice do nových zdrojů. České toky mají ještě kapacitu, i když ne velkou, na výstavbu menších vodních zdrojů. Převážně půjde o mikrozdroje, ale přesto nás to zajímá a děláme si průzkum, které lokality by na to byly vhodné.

U velkých vodních elektráren se pak zaměřujeme výhradně na modernizace, aby ty provozy absorbovaly velký technologický pokrok posledních let a nezůstaly pozadu. I kvůli zmíněným závazkům vůči ČEPS. Každá modernizace samozřejmě musí dávat ekonomický smysl a rovněž je třeba brát v potaz logiku celé soustavy. Takže kupříkladu na Vltavské kaskádě se nemůžeme pustit do modernizací dvou elektráren zároveň, protože závislost jedné na druhé je veliká.

ŠPIČKOVÁ KASKÁDA

Když so podrobněji podíváme na větší zdroje, jaké máte plány s Dlouhými stráněmi?

Z těch velkých akcí nás v nejbližších letech čeká výměna statoru, z menších dokončení rekonstrukce šikmého výtahu na horní nádrž nebo nátěry přivaděčů. Ty plánujeme letos. A po roce 2030 projdou Dlouhé stráně komplexní modernizací, což je investice, na kterou se začínáme připravovat už teď. Obecně se snažíme, abychom zvýšili účinnost soustrojí, a ještě lépe využili stávající kapacitu vody. Jednoduše řečeno, aby stroj mohl vyrábět víc. A není možná od věci zmínit, že už předloni se nám podařilo navýšit energetickou úložnou kapacitu Dlouhých strání z 3500 na 3700 MWh, což je objem energie, který je elektrárna schopná poslat na jeden zátah do soustavy. A čekají nás i práce na nádržích.

Kam až se dá jít ve zvyšování účinnosti?

Bavíme se o jednotkách procent. Musíte brát v potaz, že každá konstrukce je nějak dimenzována a má své limity. V rámci zvyšování účinnosti se můžete podívat a optimalizovat třeba tvar nebo počet lopat v rámci soustrojí, což jsou nejčastější úpravy, které fungují. Ale i pár procent nárůstu není v celkovém objemu výroby zanedbatelný.

V jaké kondici je Vltavská kaskáda?

Myslím si, že je v dobré kondici. Aktuálně máme za sebou dokončenou modernizaci všech tří soustrojí na Slapech, které splňují všechny požadavky špičkového zdroje. U modernizace jsme neodstavovali celou elektrárnu, v každém z případů byl rozebrán pouze jeden stroj a dva zbylé byly standardně v provozu. A pokud jde o další části kaskády, máme před sebou modernizace soustrojí na Orlíku a ve Štěchovicích. Nic z toho by ale nemělo omezit výrobu na Vltavské kaskádě.

MIKROELEKTRÁRNY: ZAJÍMAVÝ DOPLNĚK

Je zásadní rozdíl při obnově malých vodních zdrojů?

Malé vodní elektrárny jsou povětšinou průtočné a modernizují se celé najednou. Po modernizaci může efektivita soustrojí na malých vodních elektrárnách vzrůst až k 10 procentům, ale je to samozřejmě při daleko menších objemech výroby než na velkých vodách. Svět velkých a malých vodních elektráren je zkrátka trošku jiný.

Jak daleko jste s testováním mikroelektráren?

Jsem přesvědčený, že mikrozdroje můžou naši sestavu vodních elektráren zajímavě doplňovat. Na Želině, což je malá vodní elektrárna na řece Ohři, zkoušíme vírovou turbínu. V Ledvicích zase testujeme odvalovací turbínu a snažíme se najít cesty, jak mikroelektrárny integrovat. Zatím se s těmito turbínami nepohybujeme přímo na vodních tocích, ale spíše se snažíme využívat třeba vodu z chlazení klasických elektráren, a ještě jednou ji tak energeticky využít. Ale do budoucna se dá mluvit o stovkách nízkospádových lokalit, kde si mikroturbíny umíme představit.

Co Dalešice, když se vrátíme k těm větším vodním zdrojům?

V Dalešicích nás čeká modernizace soustrojí TG3, aktuálně probíhá výběr dodavatelů. S modernizací vodní elektrárny Orlík je to druhá největší investiční akce v hydroenergetice, kterou máme před sebou. Letos v Dalešicích zahájíme postupnou výměnu amortizérů u všech strojů.

HLEDÁME NOVÉ DODAVATELE

Jak se posunuly technologie na vodních zdrojích?

Posunul se způsob návrhu lopatek turbín, které se daleko lépe přizpůsobují prostoru, ve kterém pracují. A díky tomu se daří navyšovat účinnost. A druhou oblastí, která šla hodně dopředu, jsou samozřejmě řídicí systémy. Od posledních modernizací, které proběhly před 15-20 lety, je to úplně jiná úroveň.

Jak řešíte, když potřebují starší řídicí systémy vyměnit komponenty?

To je samozřejmě hodně důležitá věc a jsem rád, že máme zásoby klíčových komponent. Ale je jasné, že nemůžete držet součástky do dvacet let starých řídicích systémů, i proto se je snažíme průběžně upgradovat a je to jedna ze zásadních položek v našich investičních plánech.

Je na trhu dost firem, které jsou schopné pracovat na vodních zdrojích?

Dodavatelský řetězec se za poslední léta změnil opravdu zásadně. Není vůbec jednoduché najít dostatek dodavatelů, kteří by pokryli poptávku v Česku a potažmo v Evropě, kde se do hydroenergetiky rovněž investuje. Nejsme v krizi v tom smyslu, že by nám modernizace neměl kdo realizovat, ale výběr se nám výrazně zúžil. Což samozřejmě tlačí i na ceny.

Zvažujete, že byste si část prací dělali sami?

To ani ne. Spíš chceme motivovat potenciální dodavatele, s kterými jsme zatím nespolupracovali, aby se zapojili do výběrových řízení a rozšířili dodavatelský řetězec. Klíčové je to především pro velké vodní elektrárny, kde jste limitovaní místem a modernizace neumí každý. Není to jen o inženýringu. Ve strojní části potřebujete zázemí, haly a potřebné kusy precizně vyrobit. Naopak najít dodavatele na výměnu malých vodních elektráren tak složité není.

Jak často se dělají odstávky na hydroelektrárnách?

Jednou ročně se soustrojí na několik dní odstaví a podrobně se projede vč. drobných oprav. Na malých zdrojích to často děláme v době sucha nebo malého průtoku, kdy ztratíme na výrobě minimum. Na velkých vodních elektrárnách je plán odstávek pro kontroly a opravy přesně daný.

Jak je voda atraktivní pro nové zaměstnance?

Za tuhle otázku jsem rád, protože vodní elektrárny jsou srdcovou záležitostí. Mnoho lidí na vodě pracuje od školy a jsou tam, když je potřeba i nad rámec pracovní doby. Prostě berou tu práci za svou. A s tím souvisí i hledání nových lidí. Na vodě potřebujete znalost strojařiny i elektra, což není tak snadné. Naopak není úplně neobvyklé, že se práce na vodních elektrárnách předává po generace. Lidé mají k vodě neuvěřitelný vztah. A za to jsem jim vděčný.