Ondřej Krutílek
„Při současných cenách emisních povolenek ETS kolem 75 eur by náklady na likvidaci odpadu náhle a výrazně vzrostly. Motivovalo by to ke skládkování odpadu, které je k přírodě méně šetrné,“ je přesvědčený Ondřej Krutílek, poslanec Evropského parlamentu za ODS.
Jak vnímáte roli systému EU ETS v sektorech, které nemají plně tržní charakter, jako je například odpadové hospodářství?
Nemyslím si, že se jedná o správnou cestu, jelikož dojde ke zbytečné regulaci, k znevýhodněným podmínkám a navýšení cen pro koncového zákazníka.
Má podle vás zahrnutí zařízení Waste-to-Energy do EU ETS ekonomickou a environmentální logiku?
Při současných cenách emisních povolenek ETS kolem 75 eur by náklady na likvidaci odpadu náhle a výrazně vzrostly. Ale nedává to smysl ani z environmentálního hlediska, motivovalo by to ke skládkování odpadu, které je k přírodě méně šetrné.
Spalovny komunálního odpadu nemají reálnou možnost změnit „palivo“. Není jejich zahrnutí do EU ETS spíše penalizací než motivačním nástrojem?
Podle mého názoru se jedná o zbytečnou penalizaci.
Hrozí podle Vás, že EU ETS v této oblasti povede k omezení investic nebo modernizace zařízení?
Obávám se, že dopady budou jen negativní, kromě přeregulování a zvýšení byrokratické zátěže je dopad na investice hlavním problémem. Provozovatelé zařízení již nyní podléhají přísným povinnostem vyplývajícím z různých částí evropské legislativy, především environmentální. Významné investice a modernizace těchto zařízení prostřednictvím směrnice IED a implementace ambiciózních BAT standardů, zaměřené na snižování znečištění, dnes probíhají. Zahrnutí těchto zařízení do ETS by zvedlo provozní náklady a modernizaci by minimálně přibrzdilo.
Do jaké míry se podle vás promítnou náklady EU ETS do cen tepla a služeb pro domácnosti?
V této chvíli se to zřejmě nedá spolehlivě odhadnout. Ale v případech, kdy jsou nové sektory zahrnuty do systému ETS, nevyhnutelně dojde ke zdražení. A i zde to pocítí na svých účtech na nakládání s odpady domácnosti v celé EU. Je to vlastně podobný příběh, jakého jsme svědky v případě systému ETS2.
Lze to vnímat jako nepřímé zdanění obyvatel, aniž by o tom proběhla širší veřejná debata?
Ano, bohužel je to tak.
Může mít tento vývoj dopad na stabilitu teplárenských soustav v ČR a regionu?
Energetické využití odpadu je důležitou součástí systémů dálkového vytápění v EU. V České republice navíc pomáhá efektivně nahrazovat uhlí. Pokud by bylo energetické využití odpadu zahrnuto do systému EU ETS, odrazovalo by to místní samosprávy od investic do moderních zařízení v době, kdy vidíme rozvoj této technologie.
Nehrozí, že přísná regulace povede k vývozu odpadu mimo EU, a tím k tzv. carbon leakage?
Podle mého názoru spočívá hlavní riziko v nárůstu počtu skládek odpadu v celé Evropě. Nelze však vyloučit ani riziko zvýšeného vývozu a likvidace odpadu mimo Evropu.
Existuje v Evropském parlamentu shoda na tomto tématu, nebo jde spíše o střet různých ideových přístupů?
Několik skupin v Evropském parlamentu v rámci svého klimatického „náboženství“ usiluje o rozšiřování EU ETS na stále více sektorů. Nejde tedy pouze o zařízení na spalování odpadu, ale i o další sektory, například zemědělství. Já budu rozhodně s kolegy z mé politické skupiny ECR usilovat o vytvoření široké koalice napříč europarlamentem s cílem zabránit tomuto rozšiřování.
-red-
