Lenka Kovačovská
Další zlepšení stavu ovzduší v České republice. To je hlavní cíl třetí vlny programu tzv. kotlíkových dotací, která odstartovala počátkem letošního dubna. Ve hře je tentokrát 3,125 miliardy Kč. Jak připomíná Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu, lidé mají poslední možnost získat dotaci až 127 500 Kč na výměnu starých kotlů na tuhá paliva za ekologické zdroje vytápění.
Pokud byste měla ve stručnosti shrnout první a druhou vlnu kotlíkových dotací?
Finanční prostředky pro první a druhou výzvu kotlíkových dotací, poskytnuté ze zdrojů Evropské unie, dosáhly souhrnné výše 6,7 miliardy Kč. Díky této částce už mohly kraje schválit zhruba 60 tisíc žádostí zastaralých kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním. Výměna se uskutečnila už u více než 48 tisíc žádostí za 5,25 miliardy Kč. Realizací výměn vzešlých z první a druhé vlny se podařilo ročně snížit množství emisí tuhých znečišťujících látek o 2,7 kilotuny, oxidu uhličitého o 388 kilotun, emisí prachových částic PM2,5 o 427 tun a benzo(a)pyrenu o 1,5 tuny. A to rozhodně není zanedbatelné množství.
Jak vypadá situace ohledně kvality ovzduší v Česku?
Česká republika se dlouhodobě potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na řadě míst dochází k pravidelnému překračování jednotlivých imisních limitů, výjimkou nejsou ani vyhlašované smogové situace. Podle statistik ministerstva životního prostředí zemře v ČR na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší bezmála 6000 lidí. Z domácích kotelen přitom pochází zhruba tři čtvrtiny prachových částic a téměř 100 % karcinogenního benzo(a)pyrenu. Za připomenutí jistě stojí, že spálením jedné tuny hnědého uhlí ve starém kotli na tuhá paliva se do ovzduší dostane asi 11 kg prachových částic a další nemalé množství plynných látek.
Všechny tyto zplodiny způsobují vážné potíže dýchacího ústrojí, srdce nebo cév. „Černého Petra“ z tohoto pohledu dlouhodobě drží Moravskoslezský kraj, v němž se nacházejí nejvíce znečištěné lokality v ČR. Nejhorší situace byla vloni s nadlimitními hodnotami polétavého prachu ve Věřňovicích, v Ostravě-Radvanicích, Ostravě-Přívozu, Rychvaldově, Karviné nebo v Havířově.
Otálet s výměnou starého kotle na tuhá paliva asi nemá cenu?
Kotle 1. a 2. emisní třídy budou muset domácnosti vyřadit z provozu už za tři roky, a toto jsou zatím poslední peníze, které ministerstvo životního prostředí občanům na výměnu starých kotlů poskytne. Výhodnější podmínky už patrně nebudou. Od září 2022 totiž vejde v platnost zákaz provozování právě těchto nejstarších kotlů. Domácnosti si tak stejně budou muset pořídit ekologičtější zařízení, ovšem tentokrát už bez jakékoli dotace, a navíc pod hrozbou finančního postihu až 50 tisíc Kč. Rozhodně se tedy zavčas vyplatí provést nezbytnou výměnu. Podle Českého statistického úřadu se těchto starých kotlů nachází v Česku stále ještě zhruba 300 tisíc.
Nastaly nějaké změny v souvislosti se třetí vlnou?
V rámci třetí vlny byly poprvé z podpory vyjmuty kotle spalující uhlí. Zůstaly tak 
plynové kondenzační kotle, tepelná čerpadla a kotle na biomasu. V tzv. uhelných regionech, konkrétně v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, budou mít domácnosti možnost navíc využít tzv. kotlíkové půjčky. Stát na ně vyčlenil 740 milionů Kč. Bezúročné půjčky si mohou lidé vyřídit v obci a v kombinaci s kotlíkovou dotací z ní výměnu kotle zaplatit. Peníze na nový kotel budou poskytnuty dopředu.
Jaké důvody vedly k tomuto kroku?
Nejstarší kotle využívají často lidé s nízkými příjmy, právě proto, že nemají finance na pořízení ekologičtějších zařízení. Vstupní investice, mnohdy přesahující 100 tisíc Kč, pro ně byla výraznou překážkou ve využití kotlíkových dotací. Nový program kotlíkových půjček zajistí nízkopříjmovým skupinám potřebné finance dopředu a nabízí jim i velice výhodné podmínky následných splátek.
Půjčka je svými parametry nastavena tak, aby pomohla sociálně slabším vrstvám a zároveň je neuvedla do případných dalších finančních problémů. Je bezúročná, s maximální výší měsíční splátky 2000 Kč a s možností ji zdarma kdykoli splatit. Rovněž ji nelze získat bez toho, aniž by dotyčný využil kotlíkovou dotaci, kterou následně splatí většinu půjčky. Odbornou pomoc nabídnou žadatelům v obcích i tzv. energetičtí specialisté, kteří je provedou celým procesem vyřízení dotace i půjčky.
Jak si stojí zemní plyn v porovnání s ostatními ekologickými zdroji vytápění?
Průběh druhé vlny kotlíkových dotací jasně ukázal, že mezi obyvateli České republiky výrazně narůstá zájem o plynové kondenzační kotle, což ostatně potvrzuje i zprovozňování nevyužívaných plynových přípojek. Plynaři v posledních dvou letech evidují několikanásobný nárůst počtu oživení tzv. mrtvých přípojek plynu. Důvodem je jednak výstavba nových rodinných domů v dříve plynofikovaných lokalitách, a pak právě i fungující program kotlíkových dotací. Každá nová přípojka sníží roční objem vypouštěného prachu do ovzduší v průměru o více než čtvrt tuny.
Proč by si tedy měli lidé vybrat právě plynový kotel?
Plynový kondenzační kotel se vyznačuje nižšími pořizovacími náklady ve srovnání s kombinovanými kotli 5. třídy i s tepelnými čerpadly, která zpravidla neřeší dostatečnou dodávku tepla v zimních měsících. Má vysokou účinnost, která je zárukou nízké spotřeby plynu. Ostatně žádný jiný zdroj vytápění neohřeje zásobník vody tak rychle jako právě plynový kotel. K tomu je nutno připočíst nenáročnost obsluhy – stačí jednoduše otočit ovladačem termostatu – i nižší četnost čištění a údržby. Plynové kotle se navíc oproti srovnatelným technologiím osvědčují jako zdroje s nejnižší poruchovostí.
Zemní plyn tak představuje komfortní a ekologický způsob vytápění, zejména z dlouhodobého hlediska. Po výměně kotle zároveň odpadne mnoho manuální práce, jako je například skládání uhlí, pravidelné přikládání či vynášení popela. Zmizí i starosti se zásobováním nebo skladovacími prostory. Nebude už potřebná plechová popelnice na žhavý popel ani tak časté malování zaprášených místností v domě. Pokud shrnu, tak zemní plyn představuje moderní, kvalitní a ekologické palivo, které je nejvyužívanější pro vytápění rodinných domů v České republice.
