ČEZ zahájil provoz 4 MW baterie v rámci společného pilotního projektu s ČEPS

Velkokapacitní bateriový systém k ukládání energie a testování různých režimů poskytování podpůrných služeb pro energetickou soustavu České republiky zahájil v prosinci 2019 provoz v areálu Elektrárny Tušimice. Zařízení spuštěné v rámci společného výzkumného projektu BAART společností ČEZ a ČEPS slavnostně pokřtili místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Jde o další z řady projektů využívajících rozsáhlé elektrárenské pozemky pro řešení z oblasti tzv. nové energetiky.

Zařízení s výkonem 4 MW, kapacitou 2,8 MWh a s minimálně desetiletou životností bude zapojeno v bloku se stávajícím turbogenerátorem o výkonu 200 MW certifikovaným pro poskytování služeb výkonové rovnováhy (služby používané k zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou), konkrétně automatické regulace frekvence. Na rozdíl od některých projektů bateriových úložišť, které v nedávné minulosti v ČR vznikly, nepůjde v tušimickém případě o testování technologie baterie jako takové, ale o ověření různých typů provozních režimů v odlišných podmínkách a nastavení pravidel pro baterie v rámci národní elektrizační soustavy tak, aby byla zajištěna dlouhodobá spolehlivost jejich řízení a stabilita dodávky služeb výkonové rovnováhy.

„Zásadní změny ve fungování celého energetického trhu znamenají výrazné posuny ve výrobě, přenosu, distribuci a spotřebě elektřiny. Také rozvoj obnovitelných zdrojů a decentrálních energetických systémů klade zvýšené nároky i na tvorbu regulační zálohy pro poskytování primární regulace frekvence. Podobné projekty služeb energetické soustavě, jaký otevíráme v Tušimicích, vidíme fungovat a růst po celé Evropě. Jsem rád, že Česká republika v tomto směru neztrácí krok,“ řekl Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu České republiky.

Právě v návaznosti na tyto zmiňované trendy realizují společnost ČEZ a provozovatel přenosové soustavy ČEPS výzkumný projekt BAART (Bateriová Akumulace pro Automatickou Regulaci Frekvence Tušimice), který si klade za cíl otestovat více typů provozních režimů bateriových systémů akumulace energie, včetně pilotního provozu pro regulaci frekvence. Automatická regulace frekvence je jednou z klíčových podpůrných služeb řízení stability přenosové soustavy spočívající v přesně definované změně výkonu elektrárenského bloku v závislosti na odchylce frekvence od zadané hodnoty. Projekt počítá s jedním rokem základních testů a následně dalšími speciálními testy.

„Jsme rádi, že spolupráce s ČEPS na tomto projektu dnes dospěla k úspěšnému startu 4 MW bateriového úložiště. Jde nám o společný praktický test podpůrných služeb pro energetickou soustavu a zároveň vyzkoušení kooperace a synergií při zapojení bateriového úložiště ve vazbě s konvenčním elektrárenským blokem. Projekt je také zcela v souladu s programem budoucího využití stávajících elektrárenských lokalit, v jehož rámci jsou jejich areály průběžně adaptovány na fungování v podmínkách tzv. nové energetiky,“ uvedl Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.

„Rozvoj nových technologií s sebou přináší i potřebu nastavit podmínky jejich začleňování do elektrizační soustavy. Realizace výzkumného projektu BAART umožní prohloubit a prakticky ověřit dosavadní poznatky ČEPS o možnostech využití bateriových systémů pro poskytování podpůrných služeb,“ řekl Martin Durčák, předseda představenstva ČEPS.

ČEZ je výhradním investorem projektu, ČEPS bude hradit cenu za službu regulace frekvence v pilotním režimu v souladu s metodikou regulace stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Projekt spadá do programu budoucího využití stávajících elektrárenských lokalit. V Tušimicích už je v provozu mj. centralizované datové úložiště Skupiny ČEZ s kapacitou provozních úložišť 2 PB nebo skleníky pro pěstování zeleniny, které jsou vyhřívány teplem z provozu. Bateriový systém je umístěn v elektrárenském areálu na prostranství, kde dříve během komplexní obnovy elektrárny stála záložní plynová kotelna pro vytápění města Kadaně.

Skupina ČEZ se oblasti akumulace energie věnuje komplexně. Svědčí o tom mj. aktivity v segmentu veřejných rychlodobíjecích stanic pro elektromobily nebo společná iniciativa se slovenskou firmou Inobat při hledání potenciálu skladování energie ve střední a východní Evropě.

Společnost ČEPS je na poli inovací, výzkumu a vývoje dlouhodobě aktivní. Realizuje řadu inovačních projektů zaměřených na nová řešení pro spolehlivý provoz české elektrizační soustavy. Vedle projektu BAART jsou to například projekty zaměřené na problematiku výkonové flexibility, přiměřenosti a agregace v rámci Národního akčního plánu pro chytré sítě (NAP SG).

Z podkladů ČEZ a.s.

BUDOUCNOST AKUMULACE V ČESKÉ REPUBLICE
Legislativa v oblasti akumulace je v České republice stále značně pozadu a bez pochyby lze říct, že brzdí rozvoj rychle se rozvíjející technologie ukládání energie, která je ve většině vyspělých států legislativně podporována. Navíc jsme jako členové Evropské unie povinni do národní legislativy transponovat tzv. zimní energetický balíček, významně podporující právě akumulaci, a to ještě letos, tj. do 31. 12. 2020.

Nutnost rozvoje akumulace byla deklarována už před několika lety ve strategických dokumentech naší země, jako je např. Národní akční plán pro Smart Grids (NAP SG), Aktualizovaná státní energetická koncepce (ASEK) nebo studie od OTE. Snahy o novelizaci aktuálního energetického zákona započaly už před více než dvěma lety, ale v praxi se toho příliš nezměnilo. Ambiciózní start novelizace energetického zákona na podzim roku 2017 se postupně změnil v protahování prací a postupné zužování upravené oblasti akumulace, až byla nakonec bez jakéhokoliv vysvětlování odborné veřejnosti předložena vládě finální verze novely, ve které akumulace zcela chyběla. Toto se událo v říjnu 2019. Při mnoha následujících jednáních se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které má energetický zákon v gesci, bylo jasně deklarováno, že to je konečná verze a s úpravou akumulace je třeba počítat až ve zcela novém energetickém zákoně.

Práce na novém energetickém zákoně byly zahájeny v listopadu loňského roku, kdy se zástupci napříč energetickým sektorem, sdružení ve čtyřech pracovních skupinách a jednom řídícím výboru, začali pravidelně scházet s cílem vytvořit do jara letošního roku věcný záměr zákona. Tentokrát se s akumulací skutečně počítá; její adekvátní úpravu mají ohlídat zástupci Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT a Svazu moderní energetiky, kteří jsou zastoupení ve všech pracovních skupinách, konkrétně akumulaci řešíme v pracovní skupině pro elektroenergetiku.

Vedle energetického zákona je zde také Kodex přenosové soustavy, bez jehož aktualizace by se akumulace rozvíjela jen těžko. Loni v dubnu sice vešla v platnost aktualizovaná verze, která byla iniciována na základě nařízení Evropské komise, tzv. „EBGL“. Nicméně tento legislativní dokument, svou povahou závazný pro členské státy v plném rozsahu (tj. bez nutnosti transpozice do národního práva), nebyl implementován důsledně, neboť rozvoj akumulace je v Kodexu podporován pouze částečně. Z našeho pohledu je největším problémem omezení, že samostatně stojící bateriové systémy stále nesmí být připojeny do sítě, a podmínky pro provozování akumulačních zařízení ve spojení s obnovitelnými zdroji jsou zcela neodůvodněně natolik přísné, že je v praxi jejich provoz prakticky nemožný. Jedinou možností tak zbývá propojení bateriového systému s klasickým točivým zdrojem, tedy typicky v rámci provozu elektrárny či teplárny.

Takto byly v roce 2019 zapojeny dva nové velkokapacitní bateriové systémy. V září instalovala společnost Siemens bateriové úložiště pro společnost C-Energy v areálu jejich teplárny v Plané nad Lužnicí o výkonu 4 MW a kapacitě 2,5 MWh. Baterii pomáhá dobíjet spolu s ní nainstalovaná fotovoltaická elektrárna, čímž tato moderní teplárna ještě více snižuje svou emisní stopu.

Úložiště dodané společností IBG Česko s výkonem 4 MW a kapacitou 2,8 MWh, nyní největší úložiště v ČR, bylo spuštěno v prosinci v tušimické elektrárně společnosti ČEZ. Unikátem této baterie, byť samozřejmě pouze v českém prostředí, je, že na ní firmy ČEZ a ČEPS společně testují fungování BESS (Battery Energy Storage System), včetně tzv. „stand alone“ instalací, pro různé režimy podpůrných služeb. První výsledky by dle vyjádření obou společností měly být známy v průběhu několika měsíců.

Podobné bateriové systémy mají v plánu i jiné společnosti, což je bez pochyby pozitivní zpráva, nicméně tři již existující česká bateriová úložiště stále nemohou být připojena do sítě a ocitají se již roky v testovacím režimu. První bateriové úložiště od společnosti Alfen uvedla do provozu společnost Solar Global v listopadu 2017, v únoru 2018 ji následoval E.ON s bateriovým systémem od Siemensu a v srpnu pak společnost Energon Advanced Energetics, která však své zařízení kvůli omezeným možnostem provozu testuje v sousedním Německu.

Pár menších kroků směrem k podpoře akumulace je za námi, nicméně pokroky jsou to stále velmi malé. Pozadu jsme oproti původním plánům v českých strategických i legislativních dokumentech, oproti plánům EU v transpozici tzv. zimního energetického balíčku i v souvislosti se stále rostoucím technologickým rozvojem. Zůstáváme tak pozadu nejen oproti ostatním energeticky vyspělým zemím, ale i oproti zemím tzv. „Visegrádské čtyřky“ či dalším zemím jako Čína či Indie. A kromě významnějšího postavení na globálním energetickém trhu se sami připravujeme i o mnohamiliardové příjmy, které by rozvoj akumulace do země mohl přitáhnout.

Mgr. Jan Fousek,
výkonný ředitel AKU-BAT CZ, z.s.