Dětmarovice lze v mnoha ohledech vnímat jako pilotní lokalitu transformace teplárenství v rámci ČEZ Teplárenské. V praxi se zde ověřuje model, který kombinuje dlouhodobé smluvní vztahy s odběrateli, nízkoemisní mix biomasy a plynu a využití kogeneračních jednotek pro výrobu tepla a elektřiny. Nové zdroje byly odzkoušeny a prošly garančními testy i posouzením orgány technické kontroly jako TIČR a TÜV. Jsou tedy zcela připraveny na topnou sezónu 2026/2027. Do konce roku 2026 budou udržovány v záloze ještě rovněž stávající kotle v Dětmarovické elektrárně, které budou poskytovat bezpečnostní zálohu.
Shrnutí přípravy a výstavby jednotlivých provozních celků
Zprovozňování nových teplárenských zdrojů v Dětmarovicích pokračuje podle plánovaného harmonogramu, který se nám daří držet i s ohledem na komplikovanější realizaci díla. Dokončené jsou již všechny plánované zdroje, tedy plynová kotelna o výkonu 18 MWt, biomasová kotelna o výkonu 8 MWt, dvě kogenerační jednotky o výkonu 2 × 11 MWt a záložní a špičková plynová kotelna o výkonu 3 × 9 MWt.
Práce postupovaly v podstatě podle harmonogramu a úspěšně proběhly také všechny komplexní zkoušky a garanční testy. Kogenerační jednotky, které jsme převzali do provozu již v květnu 2026 jsou již stabilně provozovaným zdrojem, stejně jako biomasová kotelna, k jejímuž převzetí do provozu došlo v červenci 2026.
Častá překážka projektů v České republice v podobě povolovacích řízení se neukázala být jako fatální. Také finální povolení ke zkušebnímu provozu od Krajského úřadu Moravskoslezského kraje jsme získali včas: v zimě pro provoz kogenerace, na začátku léta pro provoz biomasové kotelny a v průběhu srpna také kladné vyjádření k provozu plynové kotelny.
Už dnes proto můžeme stoprocentně říci, že plný provoz nových zdrojů začne podle plánu, již od letošní topné sezóny.
Proměnu doplnily také menší projekty nezbytné pro zajištění modernizace. Mezi ně patří například čerpací stanice a úpravna vody a centrální elektrická stanice včetně vyvedení elektrického výkonu a nová administrativní budova.
Oproti původnímu záměru se realizace nových zdrojů rozdělila na několik investičních balíčků. Rozdělení dodávek do lokality nové teplárny na větší množství malých celků se teoreticky mohlo zdát jako překážkou plnění harmonogramu, ale nám se tento model osvědčil především z pohledu ceny a zároveň nám umožnil efektivní kontrolu plnění jednotlivých projektů a dílčích harmonogramů. Určitou nevýhodou byla vyšší pracnost při koordinaci jednotlivých obchodních balíčků. Avšak s tímto jsme od začátku počítali a naši kolegové v tomto smyslu odvedli skvělou koordinační práci.
Výstavba biomasového zdroje
U biomasového zdroje jsme vycházeli z jiné úspěšné realizace v rámci skupiny ČEZ, a to projektu ve Dvoře Králové nad Labem. Shodou okolností zde v rámci tendru zvítězil stejný dodavatel a technologicky je zakázka velmi podobného rozsahu, a to včetně stejného typu kotle. Zaměřili jsme se proto na slabiny technického návrhu ve Dvoře, které jsme upravili pro Teplárnu Dětmarovice. Jednalo se především o úpravu a doplnění technologií na vstupu u dopravy paliva, automatizaci skladu paliva, ale také doplnění systému čištění spalin SNCR/DeNOx, pro možnost spalování dřevní štěpky horší jakosti. Zároveň jsme použili tlakové oddělení kotle od soustavy deskovým výměníkem pro možnost zachování nižší tlakové třídy kotle.
Neméně důležité bylo již v úvodní fázi obchodně zajistit dostatek paliva - biomasy. To se podařilo díky uzavření dlouhodobých kontraktů s dodavateli z regionu. Samotná příprava, výstavba a zprovozňování biomasové kotelny proběhla bez větších komplikací a nad očekávání hladce. Rovněž dosažené parametry v rámci garančních testů vyšly v souladu s očekáváním.
Kogenerace pod tlakem dodavatelských řetězců a zkušenosti pro další dekarbonizační projekty
Díky pružnému harmonogramu, který reagoval na vzniklé krizové situace a díky akceleraci některých prací a vytvoření rezerv, jsme se za celou dobu přípravy, výstavby a zprovozňování nedostali do situace, kdy bychom byli v neřešitelné časové tísni, nebo si technicky nevěděli rady. Společnost ČEZ Teplárenská, a.s., spadá do oblasti kritické infrastruktury státu z důvodu svého strategického významu v odvětví energetiky a teplárenství. Jakožto klíčový provozovatel soustavy zásobování tepelnou energií je povinna plnit přísná bezpečnostní opatření, chránit své provozní sítě a provádět krizové plánování pro případ mimořádných situací. A splnit veškeré požadavky dané legislativou pro oblast informační a kybernetické bezpečnosti v průběhu realizace nebylo vůbec jednoduché a kladlo vysoké nároky na součinnost a spolupráci se všemi zhotoviteli.
Naštěstí se nepotvrdily naše obavy a dodávky klíčových komponent měli naši dodavatelé nasmlouvané v souladu s plánovaným harmonogramem a to i přesto, že v celém světě je typicky po kogeneraci velmi rozsáhlá poptávka. S ohledem na celosvětový dekarbonizační trend se dodací doby kotlů a kogenerací stále prodlužují a vnímáme to jako možné ohrožení pro naše budoucí projekty.
Při uvádění do provozu kogenerace pro nás bylo velkou nevýhodou přímé vyvedení tepleného výkonu do soustavy, které nám při výpadcích způsobovalo nestandardní stavy. Díky tomu, že jsme zařízení uváděli do provozu takzvaně „na ruku“ bez nadřazeného řídícího systému celého zdroje, bylo toto období velkou výzvou pro náš najížděcí tým i provozní zaměstnance. To platilo i o obchodování s elektřinou, kdy veškerá komunikace s dispečinkem tradingu probíhala bez možnosti přímého dohledu a tedy telefonicky. Řízení nové čerpací stanice, oběhových čerpadel a centrální elektrické stanice probíhalo rovněž na základě místního ovládání. Zimní uvádění kogenerace do provozu tak potvrdilo vysokou technickou úroveň našich dodavatelů a zaměstnanců, kdy i přes omezené technické možnosti (nadřazený řídicí systém nebyl dokončen a jako provizorní velín sloužila stavební buňka) byli schopni oživit v těchto polních podmínkách nový teplárenský zdroj.
Naopak uvádění do provozu plynové kotelny již bylo s ohledem na předchozí nabyté zkušenosti bezproblémovou záležitostí. Jedinou překážkou pro nás zůstalo kolísání v soustavě při nenadálém výpadku zdroje.
Během letního období byl dostatek prostoru pro vyzkoušení nových zdrojů a testů nutných k zahájení plného provozu. Personál, který pochází ze sestavy zaměstnanců původní uhelné elektrárny, se úspěšně zapracoval a je, podobně jako technologie, připraven zajistit dodávky tepla a teplé vody pro 15 tisíc domácností v Bohumíně a Orlové. Velice si vážíme, že zaměstnanci Elektrárny Dětmarovice spojili svou pracovní budoucnost se společností ČEZ Teplárenská a dokázali zdárně získat veškeré potřebné kvalifikace pro obsluhu a provozování nových zdrojů.
Výstavba a ladění provozu obslužných technologických celků
Z podpůrných celků byly nejvýznamnějšími stavbami nová centrální elektrická stanice a čerpací stanice s úpravnou vody a regulační stanice plynu. Tyto zařízení jsme uváděli do provozu postupně a to před zahájením zkoušek jednotlivých zdrojů. Jako první na řadu přišla regulační stanice plynu, která byla uvedena do provozu již v roce 2025 a to především z toho důvodu, aby zásobovala také stávající kotelny v areálu elektrárny, (tyto budou odstaveny v roce 2027). Následovalo zprovoznění centrální elektrické stanice a oživení ostatních periferií. Následně byly zahájeny zkoušky čerpací stanice s úpravnou vody. Teprve po náležitém odzkoušení těchto periferií bylo možné zahájit uvádění do provozu samotných zdrojů. Je nutné podotknout, že tyto práce probíhaly v zimním období a to včetně napouštění soustavy. Zde bychom chtěli opět vyzdvihnout kvalitní koordinaci a odbornost našeho najížděcího týmu a provozních zaměstnanců.
Provozní model nové teplárny
Základní potřebu tepla bude pokrývat biomasová kotelna na základě palivových nákladů a dle ceny elektřiny na denním trhu se budou dle potřeby zapojovat rovněž dvě kogenerační jednotky o výkonu až 24 MWe. Tyto budou zároveň využívány pro poskytování služeb výkonové rovnováhy. Plynové kotelny budou sloužit především jako špičkové a záložní zdroje, aby byla zachována spolehlivost dodávek i při zvýšené spotřebě nebo odstávce některého ze zařízení.
Nové tepelné zdroje jsou navrženy tak, aby dlouhodobě a spolehlivě pokrývaly dodávky současných zákazníků z Orlové a Bohumína.
ČEZ Teplárenská má s Orlovou a Bohumínem uzavřené dlouhodobé smlouvy na dodávky tepla nejméně do roku 2040. Jejich cílem je zajistit stabilní a spolehlivé dodávky za dlouhodobě konkurenceschopných a přiměřených podmínek. Cena tepla je ohraničena jak regulatorně, tak sjednanými cenovými vzorci, které jsou navázány na ceny vstupních komodit, jako je například cena plynu a emisní povolenky. Zároveň je cena tepla vždy nižší než při dodávce tepla z alternativního řešení, kterým by pro naše zákazníky byl například plynový kotel.
Kombinace příznivé ceny a stabilní dodávky by mohla být atraktivní i pro nové subjekty. Výkon zdroje je navržen s dostatečnou rezervou tak, aby nové připojení umožnil. Rovněž doufáme, že naše cenová politika zajišťující stabilní cenu tepla bude pro nové zákazníky lákává a při nové výstavbě v rámci měst budou využívat možnosti připojení k naší horkovodní síti.
Další rozvoj lokality
Skupina ČEZ v Moravskoslezském kraji připravuje i další projekty moderní energetiky, včetně projektů fotovoltaických elektráren a bateriových systémů. Pro velkokapacitní bateriové uložiště v rámci lokality již bylo zahájeno řízení dle zákona pro možnost výběru dodavatele. A Dětmarovice prověřujeme i z hlediska vhodnosti pro možný projekt modulárního reaktoru.
Moravskoslezský kraj je významným průmyslovým regionem, proto při posuzování budoucích zdrojů samozřejmě sledujeme také předpokládaný vývoj zdejší spotřeby a plány velkých odběratelů. Důležitá je ale rovněž energetická bilance celé České republiky a podmínky pro provoz flexibilních zdrojů. Další směřování Třineckých železáren může být jedním z relevantních vstupů, nikoliv však jediným rozhodujícím faktorem.
Radim Seidler, technický a investiční ředitel ČEZ Teplárenská
René Cuber, výrobní a provozní ředitel ČEZ Teplárenská
