Energetika v jihovýchodní Asii

Jihovýchodní Asie je subregion Asie, ve kterém žije kolem 700 milionů lidí. V důsledku postupné urbanizace a industrializace skýtá zajímají cíl pro rozvoj energetiky, která je často závislá na fosilních zdrojích a nemá dostatečné výrobní ani přenosové kapacity pro rozvoj hospodářství. Ve spolupráci s CzechTrade přinášíme základní přehled o energetickém sektoru v klíčových zemích regionu.

Energetika v Thajsku
Zahraniční kancelář CzechTrade považuje energetiku za jeden ze svých klíčových sektorů, na který se dlouhodobě zaměřuje. Thajsko patří mezi nejdynamičtější trhy jihovýchodní Asie, a to nejen z hlediska ekonomického růstu, ale také v oblasti energetiky. Rychle rostoucí poptávka po elektrické energii a tlak na udržitelné zdroje vedou k zásadním změnám v energetickém mixu země. Stát se snaží vyvážit tradiční využívání fosilních paliv rozvojem obnovitelných zdrojů a modernizací energetické infrastruktury, což vytváří nové příležitosti pro české firmy v energetickém sektoru.

Spotřeba energie 
Spotřeba elektrické energie v Thajsku stále roste a reflektuje rychlý rozvoj ekonomiky. Největším odběratelem jsou průmyslové podniky, následované domácnostmi, obchodem a zemědělstvím. Roční spotřeba elektřiny dosahuje přibližně 214 000 GWh. Energetický mix je nadále dominován fosilními palivy, zejména zemním plynem.

Fosilní zdroje a plynárenská infrastruktura
Fosilní paliva zůstávají hlavním pilířem thajské energetiky, přičemž zemní plyn tvoří více než polovinu energetického mixu. Plyn pochází především z domácí těžby v Thajském zálivu, malajsko-thajské společné rozvojové oblasti a z pevninských polí, doplňován dovozem z Myanmaru a LNG. Uhlí a lignit stále hrají významnou roli, a Thajsko je desátým největším producentem elektřiny z uhlí v regionu Asie a Pacifiku.

OZE
Thajsko aktivně rozvíjí obnovitelné zdroje energie jako součást své strategie k uhlíkové neutralitě. Země si stanovila cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a stavu „net-zero“ do roku 2065, přičemž polovina nové výroby elektřiny má pocházet z OZE. Tyto ambice podporují vládní strategie AEDP a EEP, zaměřené na rozvoj čisté energie a zvýšení energetické efektivity.

Struktura a potenciál obnovitelných zdrojů
Největší podíl obnovitelné energie tvoří vodní elektrárny, přičemž významná část elektřiny je dovážena z Laosu, kde thajské firmy významně investují. Biomasa má silnou pozici díky rozsáhlé zemědělské výrobě. Solární, větrná, malé vodní a přečerpávací zdroje dohromady tvoří více než 40 % produkce čisté energie a jejich význam nadále roste.

Nové projekty a modernizace energetiky
Thajsko plánuje do roku 2026 připojit nové energetické projekty o celkové kapacitě 1 103 MW. Tyto projekty zahrnují solární elektrárny, bateriová úložiště, větrné farmy a zařízení na energetické využití odpadu. Současně se plánuje výstavba nových plynových bloků o výkonu 540 MW, které zajistí stabilitu elektrizační soustavy během přechodu k čistším zdrojům.

Soukromé PPA smlouvy a role průmyslu
Soukromé smlouvy o nákupu elektřiny (PPA) umožňují firmám instalovat vlastní solární nebo vodní zdroje a přímo využívat vyrobenou energii. Tím mohou snižovat náklady i uhlíkovou stopu. Regulace PPA se stále vyvíjí, ale zájem průmyslových podniků o tento model rychle roste.

Thajsko a podpora českých firem 
V září uspořádala zahraniční kancelář CzechTrade v Thajsku společnou účast českých firem na veletrhu Enlit Asia, který je letos nejvýznamnější akcí v oblasti energetiky v regionu. Na veletrhu se setkávají klíčoví představitelé thajských energetických společností i zástupci firem ze zemí ASEAN. Na konci listopadu pak CzechTrade zorganizovala Energetickou misi českých společností, během níž proběhla strategická jednání s distributory, EPC kontraktory, developery i státní energetickou agenturou EGAT. Českým firmám se tak naskytla jedinečná příležitost prezentovat své technologie přímo top managementu významných thajských společností. Mise byla velmi úspěšná – některé projekty již vstoupily do fáze realizace. CzechTrade plánuje podobnou misi uspořádat i příští rok a zároveň zajistit účast českých firem na veletrhu Gastech v Bangkoku. Kromě toho nabízí i možnost individuálních služeb pro české společnosti. 
CzechTrade

Filipínský energetický trh
Filipíny čelí rychlému růstu energetické poptávky, poháněné urbanizací a industrializací, a to vše při závislosti na fosilních palivech (více jak 75 %). Podle National Renewable Energy Program (NREP) 2020–2040 klesl podíl obnovitelných zdrojů (OZE) z 26 % v roce 2010 na 21 % v roce 2019, přestože instalovaná kapacita OZE vzrostla na 7 399 MW (polovina cíle NREP 2011–2030). Uhlí dominuje s 55 %, následuje plyn (20 %) a olej. Nejvíce se rozšířily solární zdroje (958 MW přidaných) a biomasa (470 MW), geotermální a vodní energie stagnují. FIT (Feed-in Tariff) systém - norma zavedená zákonem o obnovitelných zdrojích energie z roku 2008 s cílem podpořit investice do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou sluneční energie, větrná energie, biomasa a vodní energie z průtočných vodních elektráren - podnítil investice přes 217 mld. filipínských pesos a snížil emise o 17,13 mil. tun CO₂ mezi roky 2010-2019.
NREP 2020–2040 stanovuje cíle s využitím 35 % OZE do roku 2030 a 50 % do roku 2040, v souladu s PEP 2020–2040. NREP plánuje až 52 826 MW nové kapacity, z toho solární energie 27 162 MW, větrné 16 650 MW, vodní 6 150 MW. Závazné projekty (901 MW) a indikativní (27 334 MW) podporují RPS, což je cca 2,52% roční růst.

Příležitosti pro spolupráci
Pro energetickou veřejnost otevírá NREP trhy v Competitive Renewable Energy Zones (CREZ), smart grids, úložištích, offshore větru (178 GW potenciál) a off-grid microgrids. Fiskální pobídky, EVOSS a PPP (1 090 kontraktů, 36 735 MW) lákají EPC, O&M a R&D partnery z celého světa. Podpora USAID, GEF/UNDP zdůrazňuje inkluzivní růst v zemědělství a na ostrovech, které jsou právě největším problémem díky neexistující infrastruktuře a přenosové sítě. Důležitým aspektem na filipínském trhu je místní partner nebo vytvoření joint-venture z důvodu lokalizace výroby a služeb. V tomto může právě naše kancelář CzechTrade Filipíny pomoc. 

Zdroj: National Renewable Energy Program 2020-2040

Energetický sektor Indonésie
Indonésii je nutné brát jako největší ekonomiku zemí sdružení ASEAN a bránu do jihovýchodní Asie. Energetický sektor v Indonésii musí zabezpečit výrobu energie pro téměř 300 miliónů obyvatel. Indonésie produkuje okolo 1,3 % světové výroby energie a jen v roce 2023 spotřebovala kolem 275 TW elektrické energie. V letech 2000 až 2020 vzrostla produkce elektrické energie o 60 %. Je pravdou, že ne ve všech oblastech členité ostrovní země je potřeba a spotřeba stejná, opak je pravdou. Nicméně ve velkých městech a průmyslových oblastech je spotřeba energie na úrovni rozvinutých zemí. Energetika v Indonésii zůstává jednou z nejdůležitějších složek národní ekonomiky. Země v současnosti balancuje mezi dlouhodobou závislostí na fosilních palivech a rostoucím závazkem k čistším zdrojům energie.

Hlavní zdroj energie v Indonésii je nadále převážně tvořen fosilními palivy: uhlí tvoří až 40 % energetických zdrojů, ropa a ropné produkty okolo 29 %, zemní plyn 15 % a obnovitelné zdroje také kolem 15 % V sektoru výroby elektřiny zůstává páteří uhlí a zabezpečuje více než 60 % elektřiny. Indonésie je také jedním z největších producentů a zároveň vývozců uhlí na světě. Uhlí zůstává ekonomicky nejvýznamnějším fosilním zdrojem. Nicméně změna globálních energetických politik a klesající poptávka z některých mezinárodních trhů představují dlouhodobá rizika pro indonéský export.
Domácí produkce ropy v posledním desetiletí klesá a v současnosti pokrývá pouze část národní poptávky. Indonésie dováží velkou část svých ropných potřeb, což činí energetickou bezpečnost a cenovou volatilitu klíčovými obavami. Indonésie má významné zásoby plynu, ale investice, infrastruktura a regulační složitost zpomalily rozvoj v některých oblastech. Environmentální tlaky spojené s emisemi, znečištěním ovzduší a klimatickými závazky také pohánějí potřebu přechodu.

Obnovitelné zdroje energie a energetická transformace Indonésie má značný potenciál. Ačkoliv je prozatím využití OZE relativně nízké, stále jsou realizovány nové projekty. Vedle fotovoltaiky se prosazuje i využití geotermální energie, která má již desítky projektů v realizaci. Naproti tomu je evidentní stále slabé využití větrné energie. Mnohé projekty se realizují anebo jsou připraveny v oblasti využití biomasy, které má Indonésie ohromné potenciální zásoby. Na solidní úrovni (technické i co do objemu výroby energie) je využití ohromného množství vodních zdrojů. Příležitosti pro české firmy jsou například v oblasti ukládání vyprodukované energie. Vláda si klade za cíl, aby obnovitelné zdroje energie tvořily do roku 2025 23 % národního energetického mixu, ačkoli současný pokrok naznačuje zpoždění v dosažení tohoto cíle.

Nicméně využití obnovitelné energie je stále relativně nízké v poměru k potenciálním zdrojům OZE. Překážkami jsou především regulační nejistota a pomalé povolovací procesy, vysoké náklady na financování projektů, omezená domácí výrobní kapacita pro technologie čisté energie a absence systémů pro ukládání energie.
Indonésie v současné době neprovozuje žádnou jadernou elektrárnu, pracuje pouze ve výzkumných provozech. Nicméně země disponuje zdroji uranu a v členité zemi se najdou i mnohé lokality, kde nehrozí zemětřesení, takže výstavbě jaderných provozů zatím brání pouze legislativní omezení.

Energetický mix Singapuru a příležitost pro české firmy
Energetický mix Singapuru vychází z toho, že městský stát nemá vlastní primární zdroje energie a veškeré vstupy musí dovážet. Ve výrobě elektřiny proto jednoznačně dominuje zemní plyn, který pokrývá více než 95 % produkce, převážně v moderních paroplynových elektrárnách.

Pro zvýšení energetické bezpečnosti se Singapur snaží svou závislost na jednom zdroji postupně snižovat. Největší potenciál má solární energie, jejíž podíl se dnes zatím pohybuje kolem 3–4 %, avšak instalovaný výkon rychle roste díky rozsáhlému využívání střech i plovoucích fotovoltaických systémů na vodních nádržích.

Důležitým krokem je také plánovaný dovoz nízkoemisní elektřiny ze zahraničí — například z Austrálie, Indonésie či Laosu. Singapur předpokládá, že do roku 2035 by tímto způsobem mohl pokrýt až třetinu své spotřeby.

Tento vývoj vytváří nové příležitosti také pro české firmy. Perspektivu zde mají zejména řešení pro kybernetickou bezpečnost energetických systémů, software pro řízení výroby a spotřeby, technologie pro monitoring a správu bateriových úložišť, či systémy zvyšující energetickou efektivitu. Singapur dlouhodobě vyhledává spolehlivé evropské dodavatele s vysokou technickou úrovní.

Dekarbonizace Vietnamu jako velká příležitost pro byznys
Vietnam má v současnosti stále vysoký podíl výroby elektřiny z uhlí, které stále zůstává klíčovým zdrojem. Země však usiluje a směřuje k ambicióznímu cíli dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a postupně zásadně změnit svůj energetický mix. Do roku 2030 proto plánuje masivní rozšíření obnovitelných zdrojů, zejména větrné energetiky na pevnině i na moři a velkých solárních projektů, ale zároveň i budování kapacit pro LNG. Součástí strategie je také příprava na budoucí využití jaderné energetiky, rozvoj vodíkových technologií a rozsáhlá modernizace přenosových a distribučních sítí, které dnes představují jeden z hlavních limitů dalšího růstu obnovitelné energie.

Transformace vietnamské energetiky vytváří značné příležitosti pro technologické partnery ze zahraničí, včetně českých firem. Ty mohou uspět např.  v oblastech dodávek technologických zařízení, turbín, komponent pro větrné a solární elektrárny, systémů řízení sítí, digitalizace a měření, ale také v projektovém řízení či environmentálních technologiích. Díky dynamickému růstu spotřeby elektřiny a tlaku na moderní a stabilní infrastrukturu se Vietnam řadí mezi nejperspektivnější trhy v jihovýchodní Asii.