Historie výstavby VD Gabčíkovo

Vodní dílo Gabčíkovo, původně projektované a stavěné jako součást soustavy vodních děl (SVD) Gabčíkovo – Nagymaros, leží na Dunaji jižně od Bratislavy. Jedná se o největší vodní dílo na Slovensku.

Stavba se začala realizovat podle tzv. „Společného smluveného projektu“, který byl vypracován Maďarskem a Československem v roce 1976 a byl technickým podkladem k vytvoření mezinárodní smlouvy v roce 1977. Maďarská strana na jeho podkladě vypracovala vykonávací projekty. Na československé straně byl „Společný smluvený projekt“ základem pro vypracování úvodního projektu. Ten už obsahoval tzv. národní investice, úpravy, které nebyly předmětem společné investice. Jen objekty dohodnuté jako společné investice byly podkladem pro určení prací a jejich finanční dělbu v poměru 1:1. I když větší část díla byla plánována na slovenském území, musela maďarská strana pro zachování dělby nákladů budovat i část objektů vodního díla Gabčíkovo ležících na slovenské straně.

Avšak Maďarská republika v roce 1989, v době, kdy bylo vodní dílo na slovenské straně z 90 % hotové, nejdříve pozastavila práce, a nakonec se v roce 1992 pokusila vypovědět smlouvu. Československo ve snaze zachránit investice a zabránit rozsáhlým ekonomickým a environmentálním škodám přistoupilo k alternativnímu řešení. Slovenská strana tedy dokončila práce na své straně a část vodního díla ležícího na území Maďarska nahradila variantou, která umožnila aktivaci VD Gabčíkovo na území Slovenska. Toto řešení dostalo název „Uvedení vodního díla Gabčíkovo do provozu dočasným řešením“ a většinou je známo pod názvem „Varianta C“.

Varianta C – náhradní řešení vodního díla Gabčíkovo

Po odstoupení Maďarska od původního projektu vypracovalo Slovensko následné varianty řešení, přičemž se po nelehkém zvažovaní rozhodlo pro variantu C.

Varianty řešení:

• A - Dokončení soustavy vodních děl na Dunaji Gabčíkovo - Nagymaros (SVD G-N) podle původního projektu
• B - Dokončení VD Gabčíkovo podle původního projektu bez vodního díla Nagymaros a jeho provoz v průtokovém režimu
• C - Náhradní řešení VD Gabčíkovo
• D - Dokončení VD Gabčíkovo bez výstavby zdrže Hrušov a bez VD Nagymaros, jen s ohrazením koryta Dunaje v úseku Bratislava – Dunakiliti a s instalací turbín v hati Dunakiliti.
• E - Využívaní derivačního kanálu VD Gabčíkovo pouze pro plavební účely a jako ochranu před povodněmi
• F - Zastavení veškerých prací na SVD Gabčíkovo – Nagymaros a zakonzervování celého díla
• G - Postupná demontáž VD Gabčíkovo a rekultivace krajiny do původního stavu

Varianta C zvítězila mezi celkem 7 navrhovanými alternativami. Od původního plánu se liší tím, že obsahuje řešení vzdutí vody a její odklon do derivace výstavbou objektů ležících jen na území Slovenské republiky. Z původní verze VD Gabčíkovo se využívá bez dalších úprav:

• pravostranná hráz nádrže po začátek její trasy podle „Varianty C“,
• spojovací hráz, levostranná hráz nádrže Hrušov,
• přívodní kanál, stupeň Gabčíkovo
• odpadový kanál.

Úpravy podle „Varianty C“ začínají vybudováním 850 m dlouhé první části hráze nádrže navázané na původní pravostrannou hráz nádrže Hrušov zhruba u obce Čunovo, před státní hranicí s Maďarskou republikou. Na první část této Pravostranné hráze nádrže na pravém břehu Dunaje navazuje Odběrný objekt do Mosonského ramena. Druhá část této hráze (dlouhá 145 m) je spojnicí mezí odběrným objektem a hatí v inundaci. Na tuto hať navazuje Vodní elektrárna při hati o výkonu 22,4 MW, s průtokem 400 m³/s, která je už součástí Trojpólové hatě a pomocné plavební komory. Mezi touto hatí a Hatí na obtoku je těleso násypu Přehrazení koryta Dunaje s integrovaným areálem vodních sportů. Na Hať obtoku navazuje Pravostranná hráz nádrže na levém břehu Dunaje, která uzavírá změnu původního řešení nádrže Hrušov napojením na spojovací hráz. Tedy podle této varianty se mění pouze řešení pravé strany nádrže Hrušov.

V cenových relacích z roku 1993 je uváděná alternativa nákladem asi 6 mld. SK. V tomto jsou obsaženy i náklady na:

• práce, které bylo potřeba dokončit za maďarskou stranu
• doplňující protipovodňová opatření
• úpravy v záplavovém území Dunaje

Vodní dílo je v provozu od roku 1992. Elektrárna je sestavena ze čtyř dvojbloků, ve kterých je instalováno 8 hydroagregátů. Ty jsou tvořeny vertikálními kaplanovými turbínami a výkon každého hydroagregátu je 90 MW. Ze šesti agregátů je výkon vedený přes zapouzdřenou rozvodnu 400 kV, z které jsou vývody tažené do Bratislavy (Petrželka), ale i do Maďarska. V Gabčíkově je v provozu všech osm turbín průměrně 2 měsíce v roce.

Elektrárna Gabčíkovo

Slovenský stupeň elektrárny Gabčíkovo tvoří dva hlavní objekty:

• Plavební komory (součást mezinárodní plavební cesty Rýn – Mohan – Dunaj)
• Vodní elektrárna

Úlohou vodní elektrárny Gabčíkovo je:

• pomocí dvou plavebních komor přepravovat lodě a lodní soupravy přes výškový rozdíl hladin v přiváděcím kanálu až 23,6 m
• využívat na stupni vytvořený spád na výrobu elektrické energie
• při povodňových průtocích se účastnit na jejich bezpečném odvádění

Zdroj: gabcikovo.gov.sk