Podstatou dvoumiliardové zakázky je v dobývacím prostoru Slatinice na Mostecku přeložit deset nejdůležitějších potrubí v Česku a také linky velmi vysokého napětí či tepelný napáječ. Do nového koridoru se již podařilo úspěšně přepojit ropovod Družba, páteřní plynovody, produktovody s benzínem a naftou i sítě s produkty chemické výroby. V současnosti stavbaři přepojují poslední klíčovou linku – průmyslový vodovod Nechranice. Stavbu provádí největší česká stavební společnost Metrostav.
„To nejhorší máme za sebou, takže nyní mohu potvrdit, že jde o jeden z nejnáročnějších projektů, co pamatuji. Pracovali jsme nonstop i přes zimu a na staveništi se pohybovalo až 170 lidí najednou. Hodně starostí nám nadělalo odtěžení kopce s objemem 130 tisíc m3 zeminy či drenáže na 150metrovém úseku vydatně nasyceném spodní vodou. Úplně nejtěžší však bylo trefit se termínově do všech odstávek, aby nebylo narušeno zásobování v zemi. Při této příležitosti bych rád poděkoval za perfektní práci celému týmu včetně kolegů z provozu ocelových konstrukcí i všem subdodavatelům,“ říká Jan Juštin, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav, která je generálním dodavatelem stavby.
Zásadním okamžikem, od kterého se odvíjel celý harmonogram výstavby, byla několikatýdenní technologická odstávka společnosti Unipetrol. Tyto tzv. „zarážky“ jsou jen jednou za cca 4 roky a využívají se k opravám výrobního zařízení chemické výroby. Během poslední z nich na jaře letošního roku se podařilo ve Slatinicích úspěšně přepojit potrubí s etylenem a C4 frakcí.
„Nová infrastruktura hodně vybočuje z laickém představy o inženýrských sítích. Jde o velmi sofistikovaný systém chytrého potrubí s armaturními šachtami, softwarem, optickými kabely a spoustou kontrolních i řídicích prvků. Proto jsme kladli mimořádně přísné nároky nejen na technologie, ale třeba také na řemesla. Speciálním dovednostním testům jsme museli podrobit například najímané svářeče. Z technických zvláštností bych ještě vyzdvihl tzv. tenzometry, které hlídají stabilitu svahů a jsou napojené na automatický monitoring v lomu Vršany,“ říká Vít Tůma z Vršanské uhelné, ředitel projektu výstavba inženýrských sítí Hořanského koridoru.
Hořanským energetickým koridorem putují kromě ropy a zemního plynu také produkty chemické výroby, meziprodukty etylbenzen, etylen a frakce C4 a brzy i průmyslová voda z Nechranic. Součástí jsou také linky velmi vysokého napětí, tepelný napáječ a datové či optické kabely. Přeložka má mimořádný význam pro budoucnost hnědouhelného lomu Vršany. V řeči čísel totiž znamená zpřístupnění zásob 232 milionů tun hnědého uhlí. Současná rozloha Slatinické výsypky je zhruba 440 hektarů, podle plánů by měla být odtěžena její západní polovina.
Že jde o velmi rozsáhlou a dlouho plánovanou stavbu srovnatelnou s investicemi do dopravní infrastruktury, o tom svědčí i fakt, že první studie se začaly formovat již v 90. letech minulého století. Celý projekt by měl být dokončen v roce 2021. Následně bude moci těžební společnost pokračovat v dobývání hnědého uhlí na přilehlých svrchních řezech lomu Vršany. Z hlediska horního zákona nejde o investici, ale o náhradu důlní škody. Stavba je tedy financována podobně jako rekultivace výhradně ze zdrojů těžební společnosti, která si na ni musela dopředu vytvářet finanční rezervu.
Společnost Vršanská uhelná zajišťuje těžbu hnědého uhlí v lokalitě Vršany v centrální části Severočeské hnědouhelné pánve. Lom disponuje uhelnými zásobami s nejdelší životností v České republice v rámci stávajících územních limitů. Vršanská uhelná je součástí mezinárodní energetické skupiny Sev.en Energy, jejímž posláním je prostřednictvím tradičních zdrojů pomoci Česku k bezpečnému a plynulému přechodu k obnovitelné energetice.
Stavební společnost Metrostav disponuje specializovanými provozními středisky v oblasti výstavby inženýrských sítí a liniových staveb. Jejich prostřednictvím ovládá technologie zdění kanalizačních stok, malých ražených tunelů, trubních vedení kanalizací, vodovodů, vedení nízkotlakých, středotlakých a vysokotlakých plynovodů, areálových rozvodů a domovních přípojek. Hořanský koridor byl pro ni přesto svým rozsahem a technologickou podstatou průkopnickým projektem.
Petr Lenc, generální ředitel těžebních společností skupiny Sev.en Energy:
„O výstavbě tzv. Hořanského energetického koridoru se rozhodlo již v 50. letech. Tehdy se do dobývacího prostoru Slatinice umístily všechny inženýrské sítě, které propojovaly chemické závody v Litvínově se zbytkem republiky, a dopředu se počítalo s tím, že je kvůli dotěžení ložiska jednou bude nutné přeložit. Ta doba nyní nastala, a proto jsme v posledních dvou letech ve spolupráci s Metrostavem a desítkami specializovaných firem z ČR i ze zahraničí vybudovali tento unikátní bypass. Délka všech nových potrubí dosahuje neuvěřitelných 60 km! Projekt lze bez nadsázky označit za přeložku století, protože svým rozsahem a významem odpovídá Ervěnickému koridoru ze závěru toho minulého.
Pozn. redakce: detailnější informace o Hořanském energetickém koridoru přineseme v All for Power č. 4/2020.
