Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com)
Současná situace má dopad na obchodní činnost společností, kterou jim komplikuje uzavírání obchodů, prodlužující se lhůty dodání již sjednaných zakázek, ale firmy také zaznamenávají žádosti o odložení platby ze strany svých zákazníků. Obdobné dopady zaznamenalo 98 % ředitelů projektových a 94 % ředitelů stavebních společností. Vyplývá to z mimořádné analýzy Ekonomické dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské společnosti, zpracované analytickou společností CEEC Research.
Devět z deseti ředitelů projektových společností se setkalo se zrušením naplánovaných obchodních schůzek (91 %) či s prodloužením lhůt realizace projektů v souvislosti s nižší činností veřejné správy (79 %). Téměř třetina společností se setkala s žádostí ze strany zákazníka o odložení platby (30 %) a čtvrtina potom i se zrušením celé zakázky (25 %). Projektové společnosti se také potýkají s odložením realizace vysoutěžených projektů nebo se zpomalením procesu získávání podkladů potřebných k realizaci již běžících projektů (23 %). Michal Vacek, ředitel společnosti CEEC Research, k obchodním dopadům na společnosti dodává: „Společnosti zavádí mimo jiné i různá opatření související s omezením osobního kontaktu. Mnoho zakázek, obzvlášť těch velkých, ale nelze řešit pouze přes telefon nebo e-mail. To s sebou nese komplikace v podobě odsunu termínu realizace nebo celého zrušení zakázky. Samozřejmě i nižší stavy zaměstnanců nebo jiná bezpečnostní opatření znemožňují běžný průběh obchodního procesu firem, a to má dopad na zpomalení obchodní činnosti, potažmo na tržby firem.“
Obdobné situaci čelí i ředitelé stavebních společností, z nichž téměř všichni dotázaní se setkali se zrušením obchodních schůzek (96 %) a více než polovina z nich potom s prodloužením lhůt v souvislosti s nižší činností veřejné správy (57 %). Téměř polovině dotázaných společností byly zrušeny již potvrzené zakázky (47 %). Třetina společností se potom setkala s požadavkem na odložení platby ze strany zákazníka (35 %). Stavební společnosti také čelí nedostatku materiálu, protože část jejich dodavatelů je v zahraničí. Byly jim tedy zrušeny i dodávky materiálu, jak uvedlo 35 % dotázaných.
Stávající situace s sebou pro společnosti přinesla i finanční ztráty. V tuto chvíli finanční ztráty zaznamenalo 56 % dotázaných projektových společností a 82 % stavebních společností. U projektových společností tyto finanční ztráty mohou snížit jejich hospodářský výsledek v průměru až o 19 %. Hůře jsou na tom stavební společnosti, které v průměru predikují snížení svého hospodářského výsledku až o 26 %. Jakub Šimáček, jednatel společnosti TBG Metrostav, ke snížení hospodářského výsledku dodává: „Zakázky máme nasmlouvané na několik měsíců dopředu. Díky různým interním opatřením máme vyšší náklady na provoz, ale jak to ovlivní hospodářský výsledek, to si teď netroufám odhadnout. Počkejme si na vývoj situace. Záleží zejména na tom, jak dlouho bude restriktivní období trvat a v jaké kondici pak bude naše a světová ekonomika.“ S tím souhlasí i Tomáš Koranda, ředitel společnosti HOCHTIEF CZ: „V tuto chvíli je předčasné odhadovat, jak finanční ztráty ovlivní letošní rok, ale dopady nepochybně pocítíme. Stavebnictví nereaguje na změny tak rychle jako jiný průmysl, a může se stát, že plný dopad na hospodářský výsledek pocítíme až v následujících obdobích.“
Společnosti v současné chvíli plánují několik možností řešení krytí těchto finančních ztrát. Většina projektových společností bude čerpat prostředky ze svých rezerv (86 %), dvě pětiny potom plánují využít finanční zvýhodnění ze strany státu (41 %) a k čerpání úvěru se přikloní jedna pětina dotázaných (21 %). Většina dotázaných stavebních společnosti bude čerpat pro vykrytí ztrát z vlastních rezerv (88 %), dvě třetiny využijí finanční zvýhodnění ze strany státu (64 %) a pětina využije úvěru (21 %).
Na podobné situace se do budoucna plánuje připravit 49 % dotázaných projektových společností a 62 % dotázaných stavebních společností. Projektové společnosti plánují do budoucna tvorbu větších rezerv (59 %) či vytvoření krizového plánu pro podobné nečekané situace (52 %). Menší jejich část se potom přikloní ke sjednání pojištění (15 %) nebo k jiným možnostem, jako je např. snížení provozních nákladů (19 %). U stavebních společností, které se plánují v budoucnu na podobné situace připravit, bude v největší míře připraven krizový plán (72 %) a polovina firem plánuje tvořit i větší finanční rezervy (50 %). Téměř třetina plánuje sjednat pojištění (31 %). K jinému řešení, než jsou výše uvedená, se uchýlí 13 % společností.
Mimořádná studie Ekonomické dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské společnosti bude uveřejněna na: www.ceec.eu
