Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com)
Odklon tuzemských tepláren od uhlí a jejich přechod na zemní plyn je zvládnutelný. Podmínkou úspěchu ale je nastavení dobré spolupráce mezi podnikateli z plynárenského a teplárenského sektoru a intenzivní investiční podpora z národních i evropských fondů. Shodli se na tom účastníci on-line konference nazvané Informační minimum pro přechod na zemní plyn, kterou uspořádal Český plynárenský svaz (ČPS).
„V současnosti se více než 60 % tepla v tuzemských teplárnách vyrábí z uhlí. Odklon od vytápění tímto palivem a transformace tepláren na zemní plyn považuji za jedinou cestu, jak dokážeme splnit nové emisní limity a zároveň zabráníme rozpadu teplárenských soustav. S moderními teplárnami počítají všechny strategické dokumenty státu včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo kogeneraci,“ uvedl Martin Slabý, předseda Rady ČPS, a dodal: „Český plynárenský svaz a Teplárenské sdružení ČR už počátkem letošního července podepsaly Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství. Plynárenské i teplárenské společnosti jsou do modernizace připraveny investovat miliardy korun.“
Jak připomněl Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení (TS) ČR, boj o uhlí teplárenství prohrálo a transformace na zemní plyn je nutná. „Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují do roku 2023 splnit výrazně zpřísněné ekologické normy. Provoz je konkrétně ohrožen u 19 menších tepláren na uhlí, které bez rychlé reakce nedokážou za tři roky splnit emisní limity. Také cena jimi vyráběného tepla přestane být konkurenční, a to s ohledem na výrazný nárůst cen emisních povolenek. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí,“ řekl T. Drápela s tím, že naopak ze snížení emisí v teplárnách budou mít prospěch všichni. Celkový přechod teplárenství od uhlí je podle něj otázkou příštích 15 let.
Podle Tomáše Varcopa, předsedy představenstva innogy ČR, má zemní plyn perspektivu minimálně na několik dekád dopředu. „Tuzemská plynárenská soustava je robustní a spolehlivá. Důležité jsou v této souvislosti také zásobníky plynu, které jsou nezbytné pro zajištění dodávek českým domácnostem i firmám zejména v zimním období. Rozhodujícím argumentem pro skladování plynu je zajištění jejich bezpečného provozu,“ konstatoval T. Varcop.
Pro splnění zpřísněných emisních limitů je zapotřebí ve větší míře vedle plynu využívat i další čistší formy primární energie, jako je biomasa nebo odpady. Jak nastínil Martin Hájek, výkonný ředitel TS ČR, první vlna odchodu tepláren od uhlí probíhá a její ukončení by mělo nastat v roce 2022. Druhou fázi má vymezovat období let 2026–2030, s úplným odchodem od uhlí se počítá v roce 2035. Podle Radka Benčíka, výkonného ředitele společnosti NET4GAS, je transformaci z uhlí na zemní plyn potřeba plánovat s dostatečným časovým předstihem. Doba realizace připojení teplárny na plyn potrvá minimálně dva až tři roky podle složitosti případu.
Také podle ministerstva průmyslu a obchodu patří zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace mezi priority tuzemské energetiky. „Jsme připraveni podpořit provozně i investičně přechod tepláren na jiné zdroje a udržet zásobování cenově dostupným teplem,“ potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podle něj je cílem zachovat centrální zásobování teplem, ať už kvůli úsporám, spektru zdrojů, ekologickým faktorům a v neposlední řadě i energetické bezpečnosti. „Tuzemská energetika stojí před skutečně zásadními výzvami, jako je dekarbonizace a s ní spojená kompletní transformace teplárenství, v plánu je výstavba nového jaderného bloku a samozřejmě očekáváme další podporu obnovitelným zdrojům energie,“ shrnul K. Havlíček.
Podle Reného Neděly, náměstka pro energetiku na ministerstvu průmyslu a obchodu, si modernizace tepláren spojená s přechodem na zemní plyn vyžádá investice v řádu desítek miliard korun. Proto je nezbytné, aby alespoň část financí získala ČR z evropských fondů. Pouze z tuzemských zdrojů by totiž částka byla nedostatečná. Samozřejmě je důležité nastavit co nejlepší podmínky pro čerpání financí. Z Modernizačního fondu by mohlo být uvolněno pro přechod tepláren na nízkouhlíkové zdroje zhruba 40 miliard Kč, z Národního plánu obnovy pak další přibližně 4,5 miliardy Kč. Pokud jde o Modernizační fond, tak v prvním čtvrtletí roku 2021 se dají očekávat první výzvy s termínem pro přijetí žádostí na podzim.
„Od roku 2022, po účinnosti novely zákona o podporovaných zdrojích energie, lze očekávat zásadní změny nejen v podpoře kombinované výroby elektřiny a tepla. Cílem Energetického regulačního úřadu je stanovit přiměřenou, předvídatelnou a transparentní podporu, která bude zcela v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory. Ke splnění cílů je nezbytné včasné dokončení legislativy a její příslušné notifikace,“ zakončil Stanislav Trávníček, předseda Rady Energetického regulačního úřadu.
