Rozhovor s Martinem Wichterle: Wikov vyráží na globální trh servisu převodovek. Společně se Siemensem

Martin Wichterle Martin Wichterle

Strojírenská firma Wikov podnikatele Martina Wichterleho má kromě výroby průmyslových převodovek další globální ambice – chce se stát mezinárodním lídrem v oblasti jejich údržby a servisu. Nedávno proto spojila síly s německou firmou Flender ze skupiny Siemens. „Servis je činností s vysokou přidanou hodnotou, vyžaduje mnohem více tvůrčí duševní a konstrukční práce než sériová výroba převodovek,“ říká Martin Wichterle v rozhovoru pro All for Power.

Známý český byznysmen navazuje na tradice prvorepublikové strojírenské firmy Wikov (Wichterle a Kovářík), jejímž spolumajitelem byl jeho pradědeček. Martin Wichterle má také slavného dědečka – byl jím vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle. Majitel současného Wikovu – předního světového výrobce převodovek – vidí budoucnost českého strojírenství navzdory těžké porevoluční transformaci nadějně. Někdejší strojírenské konglomeráty vystřídaly menší a střední firmy, které přicházejí s inovativními produkty – například výrobci vodních turbín nebo kogeneračních jednotek.

Martin Wichterle považuje za důležité, aby české strojírenské firmy získávaly zakázky na domácím trhu. „Společnost Škoda Transportation díky takovým zakázkám v minulosti dobyla pozici předního evropského dodavatele kolejových vozidel,“ upozorňuje. Velkým tématem Martina Wichterleho je v současnosti průmyslový design. Právě v něm vidí velkou příležitost i pro český strojírenský průmysl.

Letošní rok je pro vaši firmu mimořádný. Dokončili jste akvizici firmy v Německu, dohodli jste spolupráci s další firmou ze skupiny Siemens v oblasti servisu a údržby průmyslových převodovek, a navíc jste otevřeli montážní závod v Rusku. Zvládnout toto všechno je asi hodně náročné?
Opravdu toho není málo. Hodně se teď soustředíme na hlavní cíl letošního roku – úspěšně integrovat nové firmy do naší skupiny. Vždy je hodně náročné, když se skupina rozšiřuje o mnoho nových pracovníků, produktů, ale i dodavatelů a zákazníků. Nějakou dobu trvá, než do sebe všechna kolečka zapadnou.

Je nevýhodou, že se všechny akvizice a dohody o spolupráci koncentrovaly do krátkého časového úseku?
Ideální by samozřejmě bylo, kdyby šlo všechno hezky popořádku. Takhle nám to nadělil osud. Nezáleželo jenom na nás, kdy dokončíme jednotlivé transakce. Nejde ale o neřešitelnou záležitost. V každém případě firma musí růst, zaměřovat se na nové technologie a rozšiřovat obchodní aktivity. Kdybychom polevili, nečekalo by nás nic dobrého.

Tou nejčerstvější novinkou je uzavřená spolupráce s firmou Flender ze skupiny Siemens, která se týká servisu převodovek po celém světě. Předpokládám, že právě v tomto segmentu vidíte další velkou příležitost pro Wikov…
Je tu skutečně obrovský potenciál. Servis je činností s vysokou přidanou hodnotou, vyžaduje mnohem více tvůrčí duševní a konstrukční práce než sériová výroba převodovek. Stejně jako Siemens jsme si vyhodnotili, že má smysl do tohoto segmentu vstoupit. Díky dohodnuté spolupráci mohou obě firmy překonat určité nedostatečné kapacity nebo schopnosti, které jim zatím ve vstupu na tento trh bránily. Nám chyběla rozvinutá obchodní síť, protože jako servisní společnost musíte být u svého zákazníka velmi blízko. Flender, který se v rámci skupiny Siemens zaměřuje na převodovky, se zase potýkal s nedostatkem konstrukčních a technologických kapacit. Naší výhodou je také určitá flexibilita, jsme zvyklí se pružně přizpůsobovat požadavkům zákazníků. 

Zvažovali jste možnost vytvořit s firmou Flender společný podnik, nebo jste od počátku předpokládali nějakou formu užší spolupráce dvou společností?
Původně jsme připravovali společný podnik. Ukázalo se ale, že v případě Siemensu jako velké korporace a jeho dceřiných firem je rychlé vytvoření společného podniku téměř nemožné. Rozhodli jsme se tedy pro obchodní model užší spolupráce, který de facto funguje na podobných principech, jako kdybychom společný podnik vytvořili. Další možnosti zůstávají do budoucna otevřené.

V některých oblastech narážíte na limity daného odvětví. Pokud se nepletu, třeba rok 2016 byl pro vás poměrně těžký, protože ubývalo zakázek kvůli omezené výstavbě nových elektráren a těžbě surovin. Je to důvod, proč se pouštíte do dalšího segmentu?
Určitě platí, že čím víc produktů na trhu nabízíte, tím větší stabilitu zajišťujete vaší firmě. Především jsme si ale vyhodnotili, že na trhu je určitá mezera, kterou můžeme vyplnit. A velmi zajímavé pro nás je, že spojujeme síly s velmi silným partnerem. To také zvyšuje naši kredibilitu ve vztahu k zákazníkům.

Budete nabízet servis a údržbu převodovek ve všech odvětvích, nebo váš záběr nějak omezíte?
Servis se týká prakticky všech odvětví, pro která převodovky vyrábíme. Samozřejmě od určité velikosti – tedy od převodovek pro kolejové dopravní prostředky výše. Netýká se menších převodovek pro automobilový průmysl. Pokud jde o průmyslové převodovky, tak kdekoliv cokoliv.

Na energetiku sázet budeme

Takže například převodovky pro energetiku?
Ano. Energetika je příkladem segmentu, který vyžaduje vysoce kvalifikovaný, dokonalý servis a také abychom byli velmi blízko zákazníkovi. Na tento obor budeme určitě hodně sázet – ať už jde o výrobu, nebo servis.

Tím se dostáváme k vašemu core byznysu – výrobě průmyslových převodovek. Jak velký je podíl převodovek pro energetiku na vašem celkovém obratu?
Každý rok je v tomto ohledu trochu jiný. Tipoval bych, že letos to bude kolem dvaceti procent. Jde o převodovky pro tepelné elektrárny, plynové turbíny, vodní a větrné elektrárny.

Mezi vaše klienty patří například velké světové společnosti jako GE nebo už zmiňovaný Siemens. Kdo jsou nejvýznamnější zákazníci z řad českých firem?
V energetice je pro nás nejdůležitějším zákazníkem společnost ČEZ, které dodáváme nebo servisujeme celou řadu převodovek pro tepelné i větrné elektrárny. Nyní realizujeme servisní práce ve větrném parku ČEZ v Rumunsku. Dalšími zákazníky jsou výrobci energetických zařízení jako brněnský Siemens, plzeňský Doosan Škoda Power nebo dodavatel vodních elektráren Mavel. Co se týká kolejové techniky, je našim velkým zákazníkem Škoda Transportation. Dodáváme převodovky pro lokomotivy, metra, tramvaje.

Díky tomu, že vyrábíte také převodovky pro větrné elektrárny, jste se před časem stal velkým oblíbencem zastánců obnovitelných zdrojů. Jak vy sám vnímáte větrnou energii?
Když budeme její potenciál hodnotit v globálním měřítku, určitě má smysl. A to ze dvou důvodů. Za prvé jsou v řadě oblastí světa takové větrné podmínky, které těmto elektrárnám umožňují dosáhnout vysoké konkurenční schopnosti. Díky tomu, a také díky vývoji technologií, se cena za megawatthodinu větrné energie v posledních dvaceti letech výrazně snížila. Druhým důvodem je skutečnost, že větrné elektrárny jsou skutečně příznivé pro životní prostředí. Také tu jsou ale oblasti, v nichž je větrná energetika vyloženě nevhodná – buď z hlediska větrných podmínek, nebo charakteru krajiny. Mělo by se opravdu velmi dobře vážit, které země mají potenciál využívat energii z větrných elektráren nebo obnovitelných zdrojů jako takových. Aby nedocházelo k takovým excesům, jaké jsme zažili v Česku v době solárního boomu.

Image podnikatele, který pomáhá obnovitelným zdrojům, vám tedy nijak nevadí?
Spíš bych řekl, že obnovitelné zdroje pomáhají mně. Ale dívám se na to pragmaticky. Ne černobíle.

Náskok německých strojařů

Vrátím se k vašim letošním akvizicím. Koupili jste německou firmu Gmeinder. V minulosti jste několikrát mluvil o tom, že Němci jsou ve výrobě převodovek – a nejenom převodovek – absolutní světovou špičkou. Proto se s nimi dáváte dohromady?
Německé strojírenství je opravdu o pár kroků před námi. Není to jenom díky kvalitě produktů, ale také organizaci práce. Němci jsou schopni dodat precizní, dokonalý výrobek, na který bude spolehnutí. Velkou roli hraje, že tyto výrobky mnohokrát zkoušejí, než je pustí na trh. Na druhé straně jsou někdy méně flexibilní, nevycházejí tolik vstříc jednotlivým požadavkům zákazníků jako my. Je ale velmi užitečné pochopit německé přednosti a implementovat je v českých firmách. 

Rýsuje se jasnější dělba práce v tom, co budete vyrábět v Česku a co v Německu?
Ano. Obě firmy jsou z hlediska svého technologického zázemí k něčemu předurčeny více, k něčemu méně. Ta dělba práce musí být vzájemně výhodná. V konečném důsledku jde o to, jak vyrábět levněji a produktivněji.

Pokud jde o výrobní náklady, ty jsou asi nižší v Česku?
Bývají samozřejmě nižší v Česku, ale u těch provozů, kde už jsme dosáhli vysoké automatizace, velké rozdíly ve výrobních nákladech nejsou. Vyšší rozdíly jsou u montáže, konstrukce a podobných činností. Na druhé straně si někteří zákazníci přejí, aby měli německou převodovku s německou značkou. V Německu budeme převodovky vyrábět a dodávat pod značkou Gmeinder, což nám pomůže i obchodně. S tím, že firma Gmeinder se primárně zaměřuje na dodávky pro kolejovou techniku – tramvaje, metro, lokomotivy. V této oblasti má obrovské zkušenosti, stejně jako v servisu těchto převodovek. I tady chystáme spolupráci a dělbu práce. U některých typů převodovek bude vhodnější využít zkušeností Gmeinderu, u jiných Wikovu.

Váš závod v Rusku se bude zaměřovat také na kolejová vozidla…
Ano, montáž se týká převodovek pro kolejovou techniku. V Rusku jsme vytvořili společný podnik, který se ale bude zároveň zabývat obchodem a servisem. A tyto aktivity budou zasahovat stále více i do energetiky. Chceme se přiblížit také ruským zákazníkům.

Šli jste do Ruska kvůli tamnímu tlaku na lokalizaci výroby?
V Rusku je důležité mít lokální značku, potvrzení, že finální výrobek vznikl tam. Jde o určitou úroveň lokalizace. Není to úplně stejné jako v Číně, kde chtějí mít úplnou lokalizaci včetně výroby jednotlivých dílů.

Přemýšlíte také o výrobě v Číně?
To je nekonečná story, ke které se v průběhu let neustále vracíme. Ozvala se nám řada potenciálních partnerů, kteří chtěli, abychom v Číně lokalizovali část našich aktivit. A mnohokrát jsme takovou navrhovanou spolupráci vyhodnotili jako příliš riskantní. Možná se nám teď rýsuje spolupráce, která by teoreticky mohla vést ke zdárnému cíli – tedy k určité lokalizaci výroby. Vždy ale budeme k takové lokalizaci přistupovat opatrně, jako ke krátkodobému projektu, který může zase relativně brzy skončit. A musíme samozřejmě počítat s tím, že to může mít také své ekonomické důsledky.

Co pro vás znamená asijská konkurence? Hrozí vám, že se třeba Číňané dostanou na vaši technologickou úroveň?
To samozřejmě hrozí pořád. Pohybujeme se ale na trhu, který není tak silně zaměřen na sériovou výrobu. A vyrobit třeba jenom sto kusů čehokoliv je pro čínskou firmu v podstatě nemožné zadání. Číňané nejsou příliš zvyklí něco rychle zkonstruovat, zavést do výroby a pak se zaměřit zase na něco jiného. Naši zákazníci si navíc uvědomují, že převodovka je klíčovou součástí jakéhokoliv soustrojí a chtějí mít jistotu, že bude velmi dobře fungovat. To vytváří přirozenou obranu před levnou asijskou konkurencí. A samozřejmě se hodně zaměřujeme na vývoj a inovace, abychom si stále udržovali naší konkurenční schopnost.

Vyvážíte prakticky do celého světa. Jaký je podíl západní Evropy, východní Evropy a dalších kontinentů na vašem exportu?
To je každý rok jinak. Ale z hlediska kontinentů máme náš export rozložený docela rovnoměrně – hodně vyvážíme do východní i západní Evropy, Asie i severní Ameriky. Slabším trhem je z našeho pohledu Afrika a také Jižní Amerika, kde ale teď máme poměrně velké ambice.

Co se vám rýsuje v Jižní Americe?
V Jižní Americe je silná poptávka po důlní technice, což nás velmi zajímá, protože se zaměřujeme i na výrobu převodovek pro důlní stroje. Nebude to ale jednoduché, tento trh je hodně vzdálený a dopravní podmínky komplikované. V řadě případů jsou přitom kritickým faktorem nejenom peníze, ale také čas, během kterého jsme schopni zákazníkovi naše produkty dodat. Musíme se s tím nějak porvat.

Bez domácích zakázek to nejde

Energetické strojírenství v Česku doplácí na nedostatek tuzemských příležitostí, další velké elektrárny se příliš nestaví, výstavba jaderných bloků se stále odkládá. Výroba dopravních prostředků je na tom přece jenom lépe. Jak tuhle situaci vnímáte vy?
Myslím, že jde o velké téma. Škodě Transportation v minulosti hodně pomohlo, že získala řadu významných zakázek od státu, od Českých drah. Bylo by samozřejmě možné diskutovat, za jakých podmínek. Některé z těchto zakázek se hodně probíraly v tisku a na politické scéně. Mojí ambicí není toto hodnotit. Faktem ale je, že škodovka také díky těmto zakázkám získala pozici významného evropského výrobce kolejové techniky. Pro stát je nemalou výhodou mít zde takového výrobce. Škoda Transportation je jednou z mála tuzemských strojírenských firem, které mají finální konkurenceschopný produkt. A také v zahraničí, ať už v Německu, Francii nebo Británii, platí, že tamní firmy získávají reference díky státnímu sektoru. Samozřejmě by se přitom měla respektovat pravidla, nemělo by to vybočit z určitých mantinelů. Měli bychom si ale připustit, že takhle svět funguje.

Jak vidíte budoucnost českého strojírenství? Jste spíše optimistou nebo skeptikem?
České strojírenství se opět postavilo na nohy. Po složitém porevolučním období tady vznikla řada malých a středních firem, které přinášejí na trhy vlastní inovativní produkty. Myslím, že už nikdo neobnoví průmyslové konglomeráty, molochy typu někdejšího ČKD. Někdejší velké skupiny se atomizují. To platí například i pro Vítkovice. Český strojírenský průmysl tady ale pořád je, sílí a jsem přesvědčen, že přežije v dobré formě. Svědčí o tom úspěch firem, jakými jsou například výrobce malých vodních turbín Mavel nebo kogeneračních jednotek Tedom.

Nedávno jste se stal členem představenstva Svazu průmyslu a hodně se zaměřujete na téma podpory designu a kreativního průmyslu, který kromě designu zahrnuje také kulturní obory včetně třeba architektury, nakladatelství, audiovizuální tvorby, reklamní činnosti nebo řemesel. Jaké máte zatím reakce na tyto vaše aktivity?
O tomto tématu se teď začíná více diskutovat, Svaz průmyslu se k podpoře designu a kreativního průmyslu staví pozitivně. Potíž je v tom, že kreativní průmysl zasahuje do celé řady oborů, spadá částečně pod ministerstvo průmyslu, ministerstvo kultury i ministerstvo školství. Je důležité, aby tyto instituce našly konsenzus v tom, jaká forma podpory dává smysl. Třeba průmyslový design byl v Česku dlouhodobě dost podceňovaný. Chceme vlastně jediné – aby se podpora průmyslového designu dostala na stejnou úroveň, jakou má podpora vědy a výzkumu. Jsem také přesvědčen, že bychom mohli více využít kreativní průmysl při propagaci našeho státu, což by zase mohlo pomoci firmám z klasického průmyslu, které míří na zahraniční trhy.

Průmyslový design se ostatně týká právě i těch tradičních strojírenských odvětví...
A hraje stále důležitější roli. Pokud dodávám třeba tramvaj do západní Evropy, zdaleka už nesoutěžím jenom technickou kvalitou a cenou. Zákazníci chtějí, aby ta tramvaj byla hezká, a váha tohoto kritéria roste. To pro Českou republiku znamená také velkou příležitost, kterou by neměla propásnout. Máme tu spoustu kreativních lidí a český design má velkou tradici. Můžeme se pochlubit špičkovou vysokou školou UMPRUM, která vychovala řadu hvězd světové architektury nebo designu.

Reklama

Vážené čtenářky a čtenáři,

od dubna 2020 jsme spustili nový web časopisu All for Power. Všechny historické články lze dohledat na „staré verzi webu“ - old.allforpower.cz. Pokud jste si na své firemní stránky některý z našich článků někdy vložili, upravte si v administraci odkaz - vložte slovo „old“, čili old.allforpower.cz/ … (link článku). Odkaz bude plně funkční.

Kalendář akcí