Miroslav Stříbrný
Finanční podpora akvizic, modernizace provozů nebo investice, které zvýší konkurenceschopnost českých exportérů. To jsou některé z oblastí, kde chce Česká exportní banka pomoci s financováním českého jaderného průmyslu, který se bude podílet na výstavbě minimálně jednoho bloku v Dukovanech. „Nově jsme schopni podpořit i investice na území České republiky. To se týká nejen firem z jaderného průmyslu, ale třeba i energetických projektů, které jsou investičně náročné,“ říká v rozhovoru pro All for Power Miroslav Stříbrný, obchodní ředitel ČEB.
Jak se v ČEB díváte na energetiku?
Vidíme v ní velký potenciál. Potřeba investic napříč energetikou je veliká a naše úvěrové limity najdou uplatnění. Cítíme, že firmy budou potřebovat finance na modernizace i akvizice, které jsme schopni nabídnout buď sami, nebo v rámci klubového financování, kde se často doplňujeme s tradičními komerčními bankami.
Je jádro atraktivnější než v minulosti, kdy se na něj banky dívaly „skrz prsty“?
Je pravda, že jaderná energetika neměla u některých komerčních bank před energetickou krizí velkou oblibu. Ať už kvůli mateřským společnostem ze zemí, které se od jádra odklonily. Nebo kvůli obavám z ekonomických rizik. To se ovšem změnilo a dnes už firmy nemají takový problém s financováním u komerčního bankovního sektoru. Prostor pro nás přesto vidím, proto jsme v úzkém kontaktu se společnostmi českého jaderného průmyslu. Pomohly tomu i dvě novely zákona o exportním financování, které umožňují podpořit rozvoj exportních firem i na území České republiky.
Vnímají firmy, že se podmínky změnily? Že mohou s pomocí ČEB financovat i tuzemské potřeby?
Některé firmy již povědomí mají, nicméně chystáme řadu aktivit, typicky semináře, kde chceme opakovaně nové možnosti připomínat a přibližovat v detailu. Jde o změnu zákona, která platí již cca 2 roky a díky níž můžeme podpořit export nejen na základě vývozního kontraktu, ale můžeme v rámci zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti financovat i potřeby exportéra v Čechách, pokud generuje více než 25 % tržeb v zahraničí.
Oslovujeme však i energetické společnosti, které se věnují i nejaderným projektům. Jsme schopni jim nabídnout širokou škálu financování včetně provozních, investičních či akvizičních úvěrů.
V řadě zemí je standardem, že exportní banky nebo exportní kreditní agentury aktivně podporují vývozce i na vlastním území, což jsme dlouho dobu dělat nemohli. Díky této změně se podmínky pro naše exportéry narovnaly.
Aktuálně přijatá novela zákona naše možnosti podpory opět rozšířila. Nyní můžeme financovat i českého dodavatele, jehož zahraniční odběratel působí v Česku, a který realizuje výstavbu či projekt na území ČR. Až doposud muselo zboží překročit českou hranici. Hlavním cílem přijetí této novely jsou potenciální dodávky českých firem pro nové bloky v Dukovanech.
Platí podpora i pro firmy či skupiny, které provozují nebo dodávají do uhelných zdrojů?
Společně se státní pojišťovnou EGAP musíme dodržovat striktně pravidla Konsensu OECD. Nesmíme financovat nebo podporovat jakékoliv aktivity, které by prodlužovaly životnost hnědouhelných zdrojů. Ale některé banky mají problém i s financováním podniků či skupin, u nichž jedna malá část provozuje uhelné zdroje. Takto striktní prozatím nejsme a dokážeme pomáhat i skupinám, které uhelné zdroje provozují, ale jsou na pozvolnější trajektorii k ozelenění, než mnohdy požadují zahraniční komerční banky. Více se díváme na dlouhodobé směřování firem než na rychlost zelené tranzice.
Poslední léta panovala vůči ČEB skepse, co byste pochybovačům vzkázal?
Přijďte se podívat. S příchodem řady nových odborníků se za poslední roky ČEB zásadně změnila. Změnili jsme strategii a zaměření. Měníme „mind set“ našich lidí. Funguje zde tým bankéřů, kteří prošli komerčním bankovním sektorem a mají velké zkušenosti s realizací velkých, na míru šitých transakcí. Rizika posuzujeme individuálně jako standardní komerční banky a pokud nám projekt nedává smysl, jednoduše do něj nejdeme. Nakládáme s penězi daňových poplatníků a musíme se chovat obezřetně. Naší výhodou je, že se nemusíme řídit interními politikami zahraničních mateřských společností, které nastavují různé limitace například pro jednotlivá průmyslová odvětví či teritoria. Tímto my limitováni nejsme.
Jak je to s rychlostí schvalování úvěrů? To byla v minulosti „achillova pata“ bank a noční můra pro exportéry…
Vnímám to. Snažíme se zrychlovat a reagovat tak, jak je obvyklé u komerčního bankovního sektoru. O tom, že sami ještě nejsme spokojeni, svědčí i fakt, že aktuálně rozjíždíme interní projekt, který nám umožní úvěrový proces zefektivnit a rozhodování zrychlit. Nemělo by se stát, aby klient čekal na odpověď měsíce. Podle typu transakce si dovedu představit zrychlení až na 4-6 týdnů od podání žádosti, resp. potvrzení struktury financování. Důležitou zprávou pro exportéry je, že se nevyhýbáme ani složitým transakcím, u kterých spolupracujeme s klientem již v době vyjednávání vývozního kontraktu s jeho partnerem a snažíme se ošetřovat nejen naše bankovní rizika, ale i finanční rizika našeho klienta. Zde může být vyladění úvěrového financování delší, protože vyžaduje větší objem podkladů a vyjednávání o podmínkách kontraktu.
Máte nějaká teritoria, do kterých se nepouštíte?
Teritoriální přístup k exportnímu financování spíše mizí. My následujeme naše klienty, protože oni sami nejlépe vědí, kam chtějí vyvážet. Standardně se řídíme ratingem zemí OECD. Pokud figurují ve škále 0-6, obchodovat je můžeme a většinou na ně získáme i pojištění. Země s ratingem 7 jsou buď kreditně, nebo politicky nestabilní a záleží, zda do nich EGAP pojišťuje a jak má nastavené limity.
Platí stejná pravidla i pro Ukrajinu, která je pro energetické firmy potenciálně zajímavá?
Ukrajina je specifický případ. Země ve válečném stavu je z pohledu financování kreditně neuchopitelná, a proto tam v tuto chvíli nemůžeme nabízet žádný z našich produktů. Nicméně českým exportérům je k dispozici Fond Ukrajina od EGAPu, který umožňuje krátkodobé pojišťování. Zatím tedy čekáme, jak se vyvine geopolitická situace. Nicméně už nyní se bavíme s českými investory, kteří by chtěli na Ukrajině dlouhodobě působit. Řada z nich tam v minulosti podnikala a prostředí dobře zná. Tyto projekty se nám líbí, bedlivě je sledujeme a rádi je v budoucnu podpoříme.
O jaké služby ČEB je mezi exportéry největší zájem?
Dříve jsme financovali především zahraniční odběratele českých exportérů. Takových obchodů už je minimálně. Od Covidu řádově jednotky ročně. Trh o ně jednoduše nemá zájem. A projevuje se to i tím, že řada komerčních bank redukuje svá exportní oddělení, protože se jim nevyplatí. My tuto službu a expertízu zachováváme, ale primárně se nyní orientujeme na financování zvyšování konkurenceschopnosti českých vývozně orientovaných podniků a investiční úvěry do zahraničí. To znamená, že umíme financovat akviziční úvěry v ČR i v zahraničí, ale například i stavbu nové linky nebo výrobního závodu, popřípadě financovat sklady a zásoby. Takto jsme v posledních letech realizovali řadu zajímavých transakcí, které prokazatelně exportérům pomohly. Mnohdy poskytujeme naše financování i v rámci bankovních klubů, tedy společně s dalšími komerčními bankami. Pokud tedy firmy uvažují o rozšíření portfolia svých financujících bank, jsme vhodnou volbou.
Chápu dobře, že možnosti ČEB nejsou omezené jen na export z Česka?
Přesně tak. Podporujeme i české subjekty, které v zahraničí investují. V podstatě je to důsledek energetické krize. Průmyslové zboží je výhodnější vyrábět blíže odběratelům, aby si výrobci zachovali konkurenceschopnost. Pokud česká firma zvažuje převzetí zahraniční společnosti, která je zatím např. jejím významným dodavatelem, konkurentem nebo posílí její pozici na zahraničním trhu, rádi nabídneme náš úvěr.
Petr Svoboda
Miroslav Stříbrný působí přes 30 let v bankovním sektoru, v současnosti jako ředitel úseku obchodu a exportního financování v České exportní bance. Během své kariéry se mimo jiné věnoval obchodu a financování v ČSOB, později také v HSBC, pracoval jako ředitel korporátního a strukturovaného bankovnictví ve SBERBANK CZ a zastával pozici senior viceprezidenta v CITIBANK EUROPE, kde nasbíral zkušenosti v oblasti financování, správy aktiv, tržních rizik, akvizic či rozvoje obchodu.
