„Investice do nového centra nám umožňuje zvýšit kvalitu i rychlost prací. Naše povrchové úpravy obstály i na jaderných elektrárnách,“

Richard Kalný Richard Kalný

uvedl v rozhovoru pro časopis ALL FOR POWER Ing. Richard Kalný, manažer projektu společnosti FK system - povrchové úpravy, s. r. o. Ten ve firmě pokračuje již jako zástupce 3. generace rodiny Kalných.

Vaše nové centrum povrchových úprav má za sebou pár měsíců činnosti. Jak zatím hodnotíte tuto investici?
Už při samotné výstavbě jsme předpokládali, že zaběhnutí nového provozu bude trvat okolo dvou let. Po roce provozu můžeme říct, že máme 90 % počátečních otázek zodpovězených a nyní naše prostory představujeme zákazníkům a odborné veřejnosti. Z pohledu rozvoje naší společnosti se jednalo o naprosto zásadní a nutný krok, který nám otevřel spoustu nových možností.

Mořicí vany o celkovém objemu lázně 300 mdoplňuje postřikový box pro nadrozměrné díly. Již jste realizovali zakázky, resp. upravovali objemnější polotovary?
Ano, postřikový box využíváme pravidelně. Nadrozměrné náklady k naší hale míří velmi často, a pokud zboží není kvůli rozměrům, hmotnosti nebo technologiím možné do Brna transportovat, naše montážní týmy dojedou přímo za zákazníkem. Dalším důvodem provádění prací postřikem může být přání dodavatele chemicky čistit pouze vnější povrch dílu.

Popište zakázku, která naplno prověřila vaše nové technologie…
Uvedu příklad, který se týká potrubí z běžné uhlíkové oceli. V první polovině letošního roku jsme mořili desítky tun nadrozměrných dílů o průměru 1 000 až 1 600 mm a délkách 12 metrů. Takto rozměrné díly se dříve musely tryskat, což bylo nákladné a zdlouhavé. Nyní jsme dokázali vymořit několik takových dílů za den.

Ve kterém směru se vaše očekávání naplnila, resp. byly překonány vaše očekávání?
Z hlediska rychlosti, pružnosti, kapacity a fungování technologií byla očekávání naplněna. Příjemně nás překvapila kvalita vnitřního prostředí. I přes to, že je moření velmi náročný a specifický proces, daří se nám zachovávat vysokou kvalitu pracovního prostředí po stránce osvětlenosti pracoviště, teploty, vlhkosti a koncentrace výparů. Tento fakt nám potvrdila i návštěva našeho dodavatele mořicích prostředků ze Švýcarska. Co se recyklace odpadních vod týká, splňujeme přísné brněnské limity na vypouštěnou vodu. Jak jsem již zmiňoval, po stránce ekologické se do budoucna chceme zaměřit na možnosti recyklace lázní a prodloužení jejich životnosti.

V jednom z vašich rozhovorů jsem se dočetl, že: „Rozšíření kapacity a sloučení chemických a mechanických povrchových úprav pod jednou střechou zajistí plynulost celého procesu a úsporu času a nákladů pro nás i naše zákazníky.“ Šlo by to nějak konkretizovat?
Jde především o čas a náklady spojené s manipulací a transportem zboží. Díky sjednocení provozů nemusí mezi pobočkami cestovat ani zboží, ani naši technici, kontroloři nebo manažeři. Z technologického hlediska jsme díky systému mostových jeřábů a kolejí schopni zajistit manipulaci jakéhokoliv dílu, který k nám zákazník doveze a jeho snadný přesun mezi jednotlivými provozy. Následné naložení a expedice je také snadná a výrazně jednodušší.

Jste specialisté na povrchovou úpravu především nerezových a uhlíkových ocelí. Jak se vyvíjí tento obor, ve kterém působíte a to z pohledu firem, které nabízejí povrchové úpravy či naopak klientů, kteří si u vás tuto službu nechávají realizovat?
Největší změnu, důležitou pro naši práci, vnímáme v obměně sortimentu zboží. Dříve jsme pracovali především s polotovary a hrubě opracovanými díly. Tento druh materiálu nepotřeboval speciální režim zacházení, balení a kontroly. V současné době pracujeme čím dál tím víc s finálními výrobky. Ztenčují se plechy, konstrukce jsou složitější, nároky na kvalitu prací a manipulaci s díly jsou vyšší a vyšší. Tento trend nás posouvá dopředu v rámci kvality prací.

Pojďme si uvést pár příkladů, kdy se vámi upravené nerezové a uhlíkové oceli dále využívají v oboru energetiky?
To je velmi obšírná otázka. Energetika je spolu s chemickým průmyslem a průmyslem ochrany životního prostředí oborem, který moření a pasivaci nerezových ocelí využívá nejčastěji. Speciálně v energetice se jedná o tepelné výměníky a obecně teplosměnné plochy, dále nádrže, potrubní vedení, technologická zařízení apod. Specifická je energetika jaderná, kde je mořený a pasivovaný povrch dlouhodobým předepsaným standardem. V rámci montážních prací máme bohaté zkušenosti s prováděním moření a pasivace na blocích jaderných elektráren Dukovany, Temelín a v posledních dvou desetiletích na slovenských Mochovcích.

V poslední době stoupá objem zakázek pro farmaceutický průmysl. Moří a pasivují se vnitřní povrchy potrubních rozvodů, kotlů a zásobníků, a to na vysokou čistotu, např. pro injekční vodu, čistou páru, čistou vodu apod.

Hodně se hovoří o kvalitě povrchových úprav … I přes stále propracovanější technologie a procesy jsme občas svědky, i v případě nerezových a uhlíkových ocelí, že zde existují problémy. Čím to je?
Častěji než dříve se setkáváme s tím, že ocel nemá deklarované chemické složení. To pak může způsobit její nestandardní chování při procesu moření. Naopak kvalita svarů a výroby celkově se zvyšuje. A samozřejmě se neustále zvyšuje tlak na vizuální kvalitu mořených dílů. Tu ovlivní jak vlastní provedení prací při moření, tak i činnosti předcházející, tedy výroba, manipulace, doprava.

Specifické jsou problémy vzniklé špatnou volbou nerezové oceli do určitého prostředí. Typickým příkladem pro laickou veřejnost může být koroze nerezových prvků a okolních konstrukcí u plaveckých bazénů. Upravovaná bazénová voda je díky chlorování pro nerezový materiál velmi agresivní a běžná nerezová ocel, i když správně vymořená a pasivovaná, nedokáže v tomto prostředí dlouhodobě odolávat vzniku koroze. Správné řešení je v tomto případě zvolení materiálu s vyšším obsahem legujících prvků a tedy vyšší korozní odolností, případně i vhodná údržba nerezových povrchů.

Nabídka vaší společnosti zahrnuje moření a pasivace legovaných antikorozních ocelí a tryskání nerezových ocelí, dále speciální povrchové úpravy, tryskání a nátěry uhlíkových ocelí, chemické čištění hliníku a mědi a další činnosti. Jak zasáhla váš obor pandemie koronaviru?
Tato krize, z našeho pohledu vyvolaná pouze českou a zahraniční politikou, náš obor naštěstí zatím výrazně nezasáhla. Výjimkou byl, díky uzavřeným hranicím, krátkodobý výpadek návozu zboží ze Slovenska a celkový útlum na přelomu března a dubna. Samozřejmě mírné snížení objemu prací registrujeme i nyní. Na případné výpadky zakázek jsme připravení právě díky novým provozům, které umožňují provádění všech činností rentabilně i v případě nižšího objemu prací. Navíc je portfolio našich zákazníků velmi široké a týká se prakticky všech oblastí průmyslu, takže výrazný propad zakázek neočekáváme.

Součástí vašich služeb je i „mobilní mořírna“? Jaký je podíl zakázek této mobilní mořírny na celkovém objemu? Cítíte v tomto nějaký trend?
Objem prací na mobilním mořícím pracovišti se postupně snižoval. Jako firma jsme s tímto typem prací začínali a z počátku činil 100 % našich činností. V současné době je to cca 15 až 20 %. Samozřejmě je to dáno především tím, že jsme již brzy po vzniku firmy zprovoznili mořírnu a její kapacity neustále rozšiřovali až do dnešní podoby.

Obecně se naši zákazníci snaží zajistit provedení chemických povrchových úprav spíše mimo své provozovny. Pokud se tyto činnosti provádí v halách, tak kvůli dodržení všech bezpečnostních a ekologických předpisů představují určité omezení firmy a jejich pracovníků. Oproti devadesátým letům minulého století má mnoho firem nové provozy a chemické úpravy v nich provádět nechce. Většinu těchto zakázek tedy realizujeme mimo hlavní pracovní dobu našich zákazníků, případně v exteriéru. Tady jsme ovšem závislí na počasí. Ale i přes uvedené je stále dost zakázek, které je nutné a možné provést pouze u výrobce nebo v místě instalace technologie, případně zákazník tuto variantu preferuje z finančního hlediska.

Významný přesun prací od mobilního pracoviště do mořírny již neočekáváme. Pro tento způsob moření máme veškerá potřebná povolení, vhodnou technologii a špičkové pracovníky.

Mnoho firem, které vznikly po „sametové revoluci“ nyní stojí před nutností generační obměny. Jak jste na toto reagovali vy?
Díky neustálému rozvoji společnosti jsme nemuseli tuto otázku řešit obměnou. Pracovníků starší generace si vážíme po stránce dlouholetých zkušeností. I přes to jsme za poslední dva roky přijmuli hned několik kolegů ve věku do 30 let na technické i dělnické profese pro zajištění dynamického chodu společnosti a získání nového pohledu na fungování moderní firmy. Kromě této obměny samozřejmě dodržujeme také rodinnou tradici společnosti.

Ing. Stanislav Cieslar,
šéfredaktor časopisu Konstrukce