Jádro je klíčový bezemisní zdroj. Z klimatického pohledu dává smysl kombinace obnovitelných zdrojů a právě jádra

Pavel Cyrani Pavel Cyrani

Pavel Cyrani pracuje ve skupině ČEZ od roku 2006. Zažil retrofity uhelných zdrojů i nástup nových technologií, které v rámci ČEZ symbolizuje holding ESCO. Aktuálně má na starosti obchod i strategii celé skupiny. Kam se bude polostátní gigant ubírat v době, kdy energetika prochází obřími změnami? V době nastupující elektromobility?

„Chceme stát na vícero nohách. Uhelné elektrárny ještě budou plnit nějaký čas svou funkci, ale budou se postupně uzavírat. Otázkou bude jejich možné využití v rámci kapacitních mechanismů, tedy pro stabilitu sítě. Nebo zda se v těchto případech budeme opírat třeba jen o plynové elektrárny či bateriové systémy. Dalším bodem je jaderná energetika. Především jakým způsobem ji Evropa uchopí. I v Německu nyní slyšíme řadu hlasů, že by měl být postoj k jádru méně ideologický a že si máme více všímat jádra jako bezemisního zdroje. Obnovitelné zdroje jsou zase v EU preferovaný zdroj, který se díky politické podpoře i technologickému vývoji posunul obrovsky kupředu,“ říká Cyrani s tím, že velký byznys vidí ČEZ i v energetických úsporách.

Kam kráčí česká, potažmo evropská, energetika a jak to ve střednědobém výhledu ovlivní ČEZ a tuzemské energetické a průmyslové podniky?
Energetika teď prochází největší revolucí za několik desítek let a do budoucna bude sílit trend, kdy dosavadní centrální zdroje na klasickém trhu soupeří s novým paralelním trhem decentrálních a obnovitelných zdrojů. ČEZ se tak před několika lety vnitřně rozčlenil na dva paralelní týmy Provoz a Rozvoj. Tým Provoz se stará o klasické zdroje, jako jsou jaderné, uhelné a paroplynové elektrárny, a tým Rozvoj se věnuje mimo jiné právě hledání příležitostí v decentrální energetice. Pokud se chce ČEZ do budoucna udržet v první desítce evropských energetik, musíme nutně svou pozornost obracet i sem.

ČEZ tak začal nabízet malé energetické zdroje pro domácnosti (střešní solární elektrárny, tepelná čerpadla, plynové kotle a jejich revize) a založil speciální dceru ČEZ ESCO pro energetické potřeby firem, obcí a institucí. Výsledky ukazují, že jsme vsadili na správnou kartu. Například tržby ČEZ ESCO rostou každý rok o desítky procent. V tomto sektoru jsme silní i v Německu, které je tahounem moderní evropské energetiky. V Německu máme několik procent trhu a dvě úspěšné dcery – skupiny Elevion a Kofler Energies. Sektor ESCO rozvíjíme i v Polsku.

Paralelně ale probíhá i jiná debata. A to debata o dekarbonizaci, která jde napříč tímto dělením. Ukazuje se, že bez jaderné energetiky bude prakticky nemožné Evropu do roku 2050 zcela dekarbonizovat, a i tak to bude obrovský úkol. Z klimatického pohledu tak dává smysl kombinace obnovitelných zdrojů a jádra.

Kde vidíte největší rizika pro budoucí energetický byznys a s jakými modely vývoje pracujete?
Rizikem je těžká předvídatelnost energetiky. Přitom právě energetika je odvětvím, kde se plánuje na desítky let dopředu. Abyste postavili velký zdroj, je potřeba stabilita. I proto se v Evropě nyní prosazují systémy aukcí a kapacitních mechanismů, které, doufáme, brzy přijdou i do Česka. Tyto systémy umožňují alespoň trochu plánovat v odvětví, které je nyní taženo hodně politickými rozhodnutími, kde se vyvažují pozice národních parlamentů a vlád a pozice Evropské komise a Evropského parlamentu. Protože je evropská energetika nyní tažena zejména klimatickou politikou, jsou názory jednotlivých hráčů často odlišné. Jedno je ale jisté: uhelná energetika bude – možná pomaleji, možná rychleji – v Evropě končit. Na to se musíme všichni připravit. Deset států už teď z uhlí elektřinu nevyrábí, dalších dvanáct útlum plánuje. Co to znamená? Přestože je energetický  mix v kompetenci jednotlivých států, tak další BREF/BAT budou opět o dost přísnější a šrouby se pro uhelné zdroje zase utáhnou.

Jaká je aktuálně strategie ČEZ a jaký chcete mít ideální mix zdrojů, aby ČEZ vydělával i v delším horizontu? Plánujete ještě další vlnu akvizic prostřednictvím ČEZ ESCO?
Chceme stát na vícero nohách. Jak jsem již řekl: uhelné elektrárny ještě budou plnit nějaký čas svou funkci, ale budou se postupně uzavírat. Otázkou bude například jejich možné využití v rámci kapacitních mechanismů, tedy pro stabilitu sítě, když bude někdy nějaký větší výkon potřeba. Nebo zda se v těchto případech budeme opírat třeba jen o plynové elektrárny či bateriové systémy. Dalším bodem je jaderná energetika. Především jakým způsobem ji Evropa uchopí. I v Německu nyní slyšíme řadu hlasů, že by měl být postoj k jádru méně ideologický a že si máme více všímat jádra jako bezemisního zdroje. Ohledně obnovitelných zdrojů – je to nyní v EU preferovaný zdroj, který se díky politické podpoře i technologickému vývoji posunul obrovsky kupředu. Běžně se už dnes podpora z fotovoltaiky aukcionuje. To znamená, že přijde stát a řekne: potřebuju tolik a tolik kapacity z fotovoltaik, které začnou fungovat tehdy a tehdy. A na to reagují investoři, kteří se do aukce přihlásí. Stát pak vybere ty investory, kteří nabídli nejvýhodnější cenu až do výše požadované kapacity. Jednoduchá a elegantní tržní řešení. V Německu tak dosahuje nynější podpora v aukcích cenu okolo 50 eur za vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Od roku 2016 ale pořádá aukce na fovoltaiku i třeba Polsko. Je na tom vidět, jak velký pokrok technologie FVE udělala a jak trh dokáže podporu stlačit. Když probíhal fotovoltaický boom v Česku, nebyla s aukcemi zkušenost, technologie byly dražší a podpora byla osmkrát vyšší. Na námitku, proč teď potřebují FVE vůbec nějakou podporu, přichází odpověď, že investoři hledají v dnešním nestabilním prostředí jistotu zhodnocení a potřebují jasné podmínky. Nejde jim tolik o výhodnou cenu.

Další investice v ESCO plánujeme, protože chceme zvýšit svůj podíl na klíčových trzích. Kromě Česka a Slovenska to je i Německo a Polsko. Právě sektor ESCO bude ten, který bude plnit ambiciózní evropské cíle v oblasti energetických úspor, takže jde o velkou příležitost.

Bude jádro klíčovou součástí podnikání ČEZ i po odstavení stávajících bloků Dukovan? A jak do toho potenciálně zapadají malé jaderné reaktory?
Ano, jádro je pro ČEZ klíčový bezemisní zdroj. Jak a kdy se odstaví stávající bloky Dukovan, teď ale nikdo nedokáže s jistotou říci. Německo do roku 2022 odstaví své zbylé jaderné elektrárny a brexit znamená odchod jedné z jaderných velmocí z Evropské unie. To znamená, že se zmenší počet velkých států provozujících jaderné zdroje. Na druhou stranu jsou tu státy, které plánují, či již stavějí další jaderné bloky. Jde o Česko, Bulharsko, Finsko, Francii, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Důležitý bude v budoucnu zejména postoj Francie jako silného evropského hráče, který 75 procent elektřiny vyrábí z jádra. Proč o tom mluvím? Jak se k jádru Evropa postaví, se promítne i do podmínek pro prodlužování stávajících reaktorů – nejen v Česku, ale ve všech státech.

Malé modulární reaktory mohou být budoucností jaderného průmyslu. Jejich výhody jsou nepřeberné. Například jde o možnost je vyrábět relativně sériově a sestavovat jako stavebnici až na místě elektrárny, čímž odpadá nutnost dopravy obřích komponentů a shánění velkého počtu dělníků pro jednorázovou stavbu. Další velkou výhodou je, že je možné relativně jednoduše přidávat na stávajícím místě elektrárny postupně další a další výkon. Zároveň má jít o flexibilní zdroj, který bude lépe reagovat na momentální potřeby sítě. Malé modulární reaktory mají ale jednu velkou nevýhodu – ještě komerčně neexistují. Se společnostmi pracujícími na tomto řešení jsme ale v kontaktu. Podepsali jsme například vzájemnou úmluvu s firmou NuScale, která nyní pracuje na získání licence ve Spojených státech a první komerční reaktor chce spustit v roce 2027 v Idahu.

V jaké fázi je očekávaná dohoda ČEZ a státu ohledně výstavby nového bloku? Přijde vám deklarovaná cena 140-160 miliard splnitelná? A v čem se můžeme poučit z výstavby nových jaderných zdrojů v zahraničí?
Jednání probíhají, pro nás je samozřejmě důležité, aby byl jejich výsledek výhodný pro všechny akcionáře. Výsledná smlouva bude veřejná, takže se o tom budou moct všichni přesvědčit. Zároveň začal stát jednat s Evropskou komisí.

Pokud jde o cenu, tak vámi zmíněná čísla odpovídají tomu, co publikovala studie pro Evropskou komisi, která uvádí přehled nákladů na jednotlivé nové bloky. Pro nás budou směrodatné ceny, které vyjdou z konkrétních výběrových řízení. Mimochodem nedávno oznámená cena pro dalších šest francouzských jaderných bloků typu EPR, které si vyžádala francouzská vláda, ve výši cca 7,5-7,9 mld. EUR na blok také v přepočtu spadá do intervalu 140-160 mld. Kč, pokud náklady přepočteme na 1200 MW. Pro mě tedy není otázkou, zda máme na tuto cenu mířit, ale co musíme udělat, abychom jí dosáhli. Počínaje naším týmem a jeho kompetencemi, inženýringovými firmami, které si najmeme, organizací práce, licencováním, ale i všeobecným stavebním právem.

U jádra nejde evidentně jen o ekonomiku. Jaká jsou hlavní kritéria, podle kterých se rozhodujete, že do výstavby chcete jít?
My jako obchodní společnost musíme mít na zřeteli prospěch všech akcionářů, a návratnost každé investice je tak zásadní. Stát k tomu samozřejmě z logiky věci přistupuje s širší perspektivou a zohledňuje celospolečenská hlediska. To je ale otázka na stát.

Na jedné straně se podporují OZE, na straně druhé mají velké problémy klasické teplárny a další zdroje. Nepožírá „obnovitelná noha“ ČEZ tu „klasickou nohu“?
Jedna technologie postupně nahrazuje druhou, to je normální. Nastává doba, kdy uhlí pomalu končí svou historickou úlohu. Obnovitelné zdroje umožňují vyrábět bezemisní elektřinu s menším dopadem na životní prostředí. Je naprosto logické, že k této náhradě dochází. Pro elektřinu je to mimochodem dobrá zpráva, protože to bude znamenat elektrifikaci spotřeby v sektorech, které jsou nyní poháněny jinými fosilními palivy. Jde například o dopravu nebo o teplárenství. Podle studií renomovaných společností spotřeba elektřiny v Evropě díky dekarbonizaci poroste o desítky procent.

Jak vám OZE změnily byznys model?
Už jsem o tom do značné míry hovořil. OZE postupně pronikají do celé energetiky a mění nejen byznys model, ale od základu její fungování. Ať už jde o fungování velkých zdrojů, přenosových a distribučních sítí nebo dodávku elektřiny zákazníkům. Velké výrobní zdroje se musejí přizpůsobit tomu, že budou utlumovány nebo spouštěny na základě prognózy meteorologických vlivů, protože když je spotřeba malá a výroba z obnovitelných zdrojů naopak velká, tak může být cena elektřiny i záporná, takže nemá moc smysl některé zdroje nechat běžet. Distribuci zas obnovitelné i jiné decentrální zdroje vedou k chytrým sítím, protože se mění centralizovaný model toku elektřiny směrem k zákazníkovi. Budoucností je i to, že zákazník bude naopak pomocí svého malé zdroje dodávat do sítě sám. V případě dodávek elektřiny podnikům nebo domácnostem pak roste zájem o samovýrobu v místě spotřeby, která umožňuje pokrýt část spotřeby z vlastního zdroje, například střešní fotovoltaické elektrárny.

Jaká je v rámci ČEZ budoucnost uhlí a plynu?
Nedávno jsme měli v centrále ČEZ konferenci o budoucnosti uhelných zdrojů v našem portfoliu. Velice otevřeně jsme informovali o maržích našich uhelných elektráren, nákladech na jejich obnovu a prakticky o všem, co s provozem uhelných zdrojů souvisí. Také jsme představili jasný plán útlumu našich uhelných zdrojů do roku 2040. Prezentaci z konference je možné najít na webu na stránce: https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/informacni-povinnost-emitenta/2019-10/vnitrni-informace-cez-031-2019_uhelna-energetika_v_cr.pdf. V kostce jsem to už zmínil – doba uhelná postupně končí a my máme jasný plán, jak budeme postupně uhlí utlumovat. Čekáme rovněž na výsledky vládní uhelné komise, která by měla dát na stůl jasná pravidla pro všechny doly a elektrárny, ať už patří komukoliv. Nemá smysl debatovat o jednotlivých zdrojích podle toho, která firma je provozuje. Je potřeba nastavit pravidla pro celý trh a pak se jimi řídit. Členy uhelné komise jsou i ekologické organizace, takže mají možnost se přímo na těchto pravidlech podílet.

Pokud obrátíme svou pozornost k plynu, tak půjde o zdroj, který je důležitý pro úspěšný přechod na bezemisní energetiku, což vidíme i dnes na příkladu Německa. V řadě lokalit, kde dnes provozujeme uhelné elektrárny, jsme připraveni postavit kombinace obnovitelných zdrojů, plynových elektráren i bateriových úložišť podle konkrétní potřeby trhu.

Jaké plánujete investice v rámci ekologizace zdrojů a jak to ovlivní důlní část firmy a uhelné zdroje? Už jste rozhodnutí, zda se zbavíte Počerad?
Ekologizovali jsme uhelné elektrárny, které stojí na našich uhelných dolech, kde dává delší provoz největší smysl. Jde o elektrárny Prunéřov, Tušimice a nový zdroj v Ledvicích. Ostatní elektrárny, které nemají teplárenské využití, budou postupně dožívat a budou nahrazovány ekologičtějšími zdroji. Specifické budou teplárny, kde se bude třeba postarat o dodávky tepla, například z modernizovaných zdrojů, z plynu a podobně.

Co jsou hlavní výzvy v rámci distribuce a jak se v tomhle směru vyvíjíte?
Půjde o digitalizaci a přechod na chytré sítě. Je to velký úkol nejen pro nás, ale i pro ostatní evropské distributory. Největší část investic Skupiny ČEZ putuje právě do distribuce, kam za první tři letošní kvartály zamířilo přes 9 miliard korun. Zajistit bezpečnost dodávek zákazníkům je pro nás samozřejmě zásadní.

Jaké další hlavní investice plánujete?
Kromě zásadních investic do distribučních sítí a již zmiňovaných ekologizačních opatření směrujeme další investice do decentralizace energetiky NEBO směrujeme další investice do decentrální energetiky, energetických úspor a obnovitelných zdrojů.

Kde vidíte hlavní roli ČEZ v rámci rozvoje elektromobility? Jak můžete v praxi jako energetika pomoci?
Elektromobilitě se věnujeme už od roku 2009. Dosud jsme zprovoznili téměř 180 dobíjecích stanic. Dobíjecí stanice budujeme zaprvé v místech, kde se shromažďuje větší počet lidí, tedy nákupních či kancelářských centrech, na nádražích a podobně. Druhou oblast představuje budování hubů, tedy větších shluků dobíjecích stanic, například u dálnic. Třetí oblastí je budování dobíjecích stranic v roli obsluhy firemních flotil. Ty rostou u sídel firem, v jejich areálech či v garážích.

Nabízíme také elektromobilitu jako komplexní službu pro naše zákazníky z řad obcí, krajů a veřejné správy, ale i firem. To znamená například plán rozvoje elektromobility, přechodu na elektromobilní flotilu, instalaci dobíjecích stanic a wallboxů, posílení elektroinstalace v budovách, což je nutný předpoklad a podobně.

S jakými predikcemi vývoje elektromobility pracujete? Není vývoj příliš překotný a kde vidíte největší smysl pro využívání elektromobility?
V horizontu tří až pěti let bychom mohli mít 500 a v horizontu pěti až sedmi let 1000 stanic. Samozřejmě ale bude záležet na tom, jak se elektromobilita bude rychle rozvíjet, co se týče růstu počtu elektromobilů na našich silnicích. Smysl elektromobility vidím v tom, že jde o krok, který pomůže významným způsobem ekologizovat dopravu. Důležitou otázkou bude dopad na evropský průmysl, který je založen na automobilech. Je důležité, aby zde byly i například továrny na baterie do elektromobilů.

Jak jste spokojeni s ČEZ Mobil a plánujete průnik i do dalších odvětví mimo energetiku?
ČEZ Mobil je tak trochu ojedinělou záležitostí. Naše cíle jsme si splnili a tento operátor má zhruba 80 000 zákazníků. Soustředíme se ale více na služby spojené přímo s energetikou, jako je výstavba střešních fotovoltaických elektráren nebo tepelných čerpadel a dalších řešení plus jejich propojení do inteligentních způsobů řízení, které umožňují ovládat spotřebiče v domě nebo třeba i garáž. Jsme jedním z hlavních hráčů na trhu. Letos jsme již instalovali přes 400 střešních fotovoltaik pro domácnosti a dalších 250 se připravuje. Většinu tvoří moderní řešení s akumulací do baterií, které umožňují elektřinu využít i přes noc, kdy elektrárna nevyrábí. Tepelných čerpadel jsme letos instalovali už 300 kusů.

Jak se budou vyvíjet ceny elektřiny, když na jedné straně se plánují rozsáhlé energetické úspory a na straně druhé masivní rozvoj elektromobility a dalších odvětví, která se bez elektřiny neobejdou?
To je opravdu věštění z křišťálové koule. Více než třetinu velkoobchodní ceny dnes tvoří povolenka, takže bude především záležet na tom, kam se vyvine ona. Každopádně s větším a větším podílem obnovitelných zdrojů v síti budeme svědkem většího kolísání spotové ceny, takže se může stát, že třeba o víkendu budou velkoobchodní ceny záporné a pak někdy během týdne zas krátkodobě vystřelí na opravdu vysoké úrovně. To ale budou řešit spíš výrobci a prodejci, domácnosti se tím trápit nemusí.


Pavel Cyrani
Člen představenstva a ředitel divize obchod a strategie ČEZ, a.s.. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor mezinárodní obchod, a titul MBA. v oboru finance získal v USA na Kellogg School of Management. Před nástupem do ČEZ, a. s., působil sedm let v management consultingu ve společnosti McKinsey & Company, kde se specializoval na sektor energetiky. Pavel Cyrani působí ve Skupině ČEZ od roku 2006 a kromě útvaru asset management řídil téměř čtyři roky útvar controlling v divizi finance.

Reklama

Vážené čtenářky a čtenáři,

od dubna 2020 jsme spustili nový web časopisu All for Power. Všechny historické články lze dohledat na „staré verzi webu“ - old.allforpower.cz. Pokud jste si na své firemní stránky některý z našich článků někdy vložili, upravte si v administraci odkaz - vložte slovo „old“, čili old.allforpower.cz/ … (link článku). Odkaz bude plně funkční.

Kalendář akcí

× Full - ES 2020