Jan Prachař
Magdaléna, Janoch nebo Čertovka, to jsou jen některá jména z celkem devíti lokalit, které v současné době stát zkoumá s důrazem na to, zda by v jedné z nich v budoucnu mohlo vzniknout hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Výběrem vhodné lokality je pověřena státní organizace SÚRAO, tedy Správa úložišť radioaktivních odpadů. Jejím ředitelem je Jan Prachař.
Co si vůbec představit pod názvy jednotlivých lokalit? Podle čeho byly pojmenovány?
Jména byla zvolena podle některé přírodní dominanty kraje – nejčastěji kopce. Tak je tomu třeba v případě Janochu u Temelína nebo lokality Čihadlo v Jihočeském kraji.
V lokalitách, které zkoumáte, je více než 50 obcí. Jak s nimi komunikujete? Jsou pro vás vůbec partnery k diskusi?
Jednoznačně! A velmi důležitými partnery, do SÚRAO jsem ostatně sám přišel proto, aby se zlepšila komunikace, informovanost a SÚRAO se více otevřelo. SÚRAO je perspektivní státní organizace, která má velkou budoucnost, protože řeší unikátní problematiku, před kterou nemůžeme strkat hlavu do písku, dříve nebo později to budeme muset vyřešit. Navíc se nezabýváme jen připravovanými úložišti, ale spravujeme i tři úložiště stávající – Richard, Bratrství a Dukovany. Obcím a dalším zájemcům jsme zpřístupnili výsledky našich výzkumů, po kterých se dlouho volalo, a nyní si je mohou zájemci najít na našich webových stránkách. Snažíme se zástupce obcí více informovat, jezdíme přímo do lokalit a zveme starosty i občany na naše akce a informujeme je o tom, jaké práce na lokalitách probíhají. Představujeme jim i různé přístupy týkající se konce palivového cyklu v zahraničí. V září jsme například jeli s představiteli obcí do Finska, kde vzniká první hlubinné úložiště na světě, a měli jsme tam možnost diskutovat i se zástupci jejich dotčené obce, abychom poznali jejich přístup k tomuto specifickému oboru.
V nejbližších měsících by mělo proběhnout dlouho plánované zúžení lokalit. Z devíti by měly být vybrány čtyři…
Ano. A i u tohoto procesu by měli být přítomni zástupci obcí. SÚRAO proto založilo Poradní panel expertů, kde jedním ze sedmi odborníků je člen, kterého nominovaly obce. Zastupitelé jednotlivých lokalit mohou být také u jednání přítomni jako pozorovatelé a mít tak informace z první ruky. Chceme, aby byl proces otevřený a transparentní, ne aby se něco domlouvalo za zavřenými dveřmi.
Poradní panel expertů bude na procesu zužování počtu lokalit spolupracovat, je zřízen jako poradní orgán ředitele, a kromě zástupců obcí v něm zasedají také odborníci z ČVUT, Státního úřadu radiační ochrany nebo Masarykovy univerzity. Na hodnocení lokalit se podílí největší špičky v oboru.“
Na základě čeho se lokality vybírají?
Na prvním místě je jednoznačně bezpečnost, technická proveditelnost a to, jak by toto specifické zařízení ovlivnilo životní prostředí. Stručně řečeno: hledáme dostatečně velký a robustní blok stabilní horniny, kde by jednou v budoucnu mohlo být úložiště umístěno.
O tom, které lokality nakonec budou mezi těmi čtyřmi, rozhoduje SÚRAO?
SÚRAO je technická státní organizace, máme v týmu nejlepší odborníky. SÚRAO vybere z technického hlediska nejlepší lokality, které předloží ministerstvu průmyslu a obchodu, které následně předloží výběr vládě.
Proč bychom vůbec měli mít v Česku hlubinné úložiště?
SÚRAO řeší problematiku materiálu, který vznikal, vzniká a vznikat bude na území našeho státu. Neděláme nic, co by neřešili i jinde ve světě. Tady vůbec nejde jen o ryze českou záležitost, naopak. Takové úložiště řeší řada dalších států v EU i po světě. Každý stát, který spotřebovává energii z jaderných elektráren, bude muset tuto problematiku dříve či později řešit. Nelze před tím strkat hlavu do písku. Na poli výzkumu a vývoje SÚRAO s mnoha státy intenzivně spolupracuje. Pomáháme také zemím, které jsou teprve na začátku procesu, a podílíme se i na mnoha dalších mezinárodních aktivitách.
Pokud hlubinné úložiště bude vybudováno, stane se tak nejdříve za 30 let. Proč je nutné jej řešit už nyní?
Přestože se stavba samotného hlubinného úložiště dle státní Koncepce plánuje až od roku 2050 a zahájení provozu od roku 2065, projekt hlubinného úložiště s předstihem připravit musíme, i když není vůbec vyloučeno, že se najdou jiné a lepší technologie, které budou schopny efektivněji vyřešit konec životního cyklu tohoto druhu materiálu. Jedná se o projekt, který se musí připravit dopředu, aby budoucí generace, v případě, že v roce 2050 nebudou lepší technologie, nemusely začínat od nuly. Budou mít od nás připravené řešení, technologie a místo, kde budou moci řešení bez problémů zrealizovat. Jsem přesvědčený, že pokud jsme se v České republice vydali cestou zajištění našich energetických potřeb jadernou energetikou, jejímž důsledkem je i vznik radioaktivních odpadů, pak je zodpovědné se o ně postarat a neodhodit zodpovědnost a starost s tím spojenou na budoucí generace.
