Jaslovské Bohunice V1 - realizace havarijní nádrže
říká v rozhovoru pro All for Power Jiří Husárik, který na divizi 8 Metrostavu řídí stavební projekty na jaderných elektrárnách, ať už jde o novostavby, rekonstrukce objektů či jejich likvidace. Dále se těší, až se bude moci zapojit do přípravy nabídky nového bloku v Dukovanech.
Co všechno v rámci jaderné energetiky na divizi 8 umíte?
Řešíme většinu stavebních konstrukcí a některé technologické dodávky pro všechny jaderné elektrárny v České republice a na Slovensku. A to umíme řešit v primárním i sekundárním okruhu elektrárny.
Co vše to zahrnuje?
Podle toho, co investor vypíše, tak řešíme vzduchotechniku, elektro, potrubní systémy a další investiční akce. Uměli bychom i některé části údržbových prací v rámci odstávek, ale tam aktuálně nemáme smlouvu ani s jedním z investorů. A samozřejmě jsme připravení na potenciální stavbu nového bloku v Dukovanech. Tam jsme připravení dodávat kompletní stavební část.
Jednu z velkých zakázek aktuálně realizujete v Jaslovských Bohunicích, můžete ji popsat?
V Jaslovských Bohunicích máme na starosti kompletní vyčištění areálu od všech technologií včetně kabeláže kromě primárního okruhu (demontáž je řešena samostatně). Jde o pětiletý projekt, na jehož konci zůstanou jen holé zdi. A navázat by na něj měla následná demolice všech objektů. V minulosti jsme zde již několik projektů úspěšně zrealizovali a nyní zde máme také více projektů současně. Vyřazování jaderné elektrárny JE V1 v Jaslovských Bohunicích pod vedením společnosti JAVYS, a.s. je spolufinancované ze zdrojů Evropské unie skrze Mezinárodní fond na podporu vyřazení z provozu JE Bohunice (BIDSF), který je spravovaný Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD).
Proč je potřeba tolik času?
Souvisí to s projektovou dokumentací pro jadernou energetiku, kde licencování projektu likvidace trvá výrazně déle než u standardních stavebních likvidací či demolicí. Potřebujete řadu věcí kvůli radiaci, práci s radioaktivními látkami a proces trvá déle, protože prochází schvalováním nejen u investora, ale i na jaderném dozoru. Když to vztáhnu konkrétně na Jaslovské Bohunice, nemůžeme použít všechny standardní a jednodušší defragmentační metody, protože by mohlo dojít ke zvýšení rozsahu kontaminovaného odpadu. V případě demolic, které bude investor realizovat v navazujících projektech, nebude rovněž možné používat všechny standardní postupy a technologie, protože v areálu jaderné elektrárny nelze používat z důvodu bezpečnosti např. trhaviny. Mimo jiné by navíc při nestandardních otřesech mohlo dojít z důvodu bezpečnosti ke snížení výkonu reaktoru v sousedním areálu funkční elektrárny. Podobně jsme na Dukovanech potřebovali razit malé štoly ve velmi tvrdé hornině, kde by se za normálních okolností využila trhavina, ale v areálu elektrárny jsme si museli vystačil s mechanickým rozpojováním. A to vše se promítá do času zakázky.
Co je hlavním cílem likvidace jaderné elektrárny?
Jednoznačně aby se minimalizoval objem kontaminovaného materiálu. Respektive aby zůstalo co nejméně materiálu, který se dekontaminovat nedá. Dám příklad. Likvidujeme potrubí a snažíme se pomocí různých metod a technologií maximálně zajistit, aby se radiace nezatavila do materiálu. Tzn. nemůžeme trubky rozpálit autogenem, ale naopak je musíme podchladit, rozřezat a následně zlikvidovat. A to jsou metody, které vymýšlíte na míru jednotlivým projektům.
Jsou v něčem Jaslovské Bohunice specifické?
Není moc jaderných elektráren v Evropě, které by byly v tak pokročilém stádiu likvidace. A když nemáte možnosti nasbírat zkušenosti na jiných projektech, tak musíte vyvíjet nové metody, jak si s projektem poradit. V tom jsou pro nás určitě unikátní a technicky náročné. Nicméně ve spolupráci s investorem JAVYS a.s., který tyto práce realizuje i na dalších projektech, se nám to úspěšně daří realizovat. Navíc v těsné blízkosti se nachází druhá, stále provozovaná jaderná elektrárna.
Víte dopředu, jak moc kontaminované jsou jednotlivé části elektrárny?
Ano, z databáze od investora, ale během prací jsou prováděny kontrolní měření hodnoty kontaminace.
Stanou se Jaslovské Bohunice vzorem pro další likvidace jaderných elektráren v Evropě a kontaktují vás potenciální investoři?
Vyřazování dvou bloků JE V1 Jaslovské Bohunice je vzorem zejména, pokud jde o množství kovového materiálu, které se uvolňuje do životního prostředí z demontáže technologických zařízení. Popírá to všeobecné přesvědčení o vysokých nákladech na radioaktivní odpad po vyřazení jaderné elektrárny z provozu. Metrostav realizací demontážních projektů přispívá k zvýšení podílu uvolněného materiálu v rámci vyřazování jaderné elektrárny. Což je i o naší strategii na Metrostavu, zda a jakým způsobem se budeme chtít podílet třeba na likvidaci jádra v Německu nebo i dalších zemích. A v budoucnosti i u nás, protože i Dukovanům bude jednou končit životnost. Nemluvě o tom, že do jádra významně zasahuje politika.
Jaké práce vás v Jaslovských Bohunicích ještě čekají?
Když to shrnu, máme na elektrárně tři projekty. První zajišťoval vymístění technologií potřebných pro chod skladu vyhořelého paliva ze stávajících objektů určených k likvidaci do nově budovaných objektů. V rámci druhého projektu jsme likvidovali části zařízení na primárním úseku. Kontaminované i nekontaminované části potrubí, čerpadla a další zařízení. A v rámci třetího projektu zlikvidujeme během pěti let v podstatě technologické vybavení ve zbytku areálu. Aktuálně máme dokumentaci, u níž se dokončuje schvalování a ty části, které už dostaly povolení, postupně realizujeme.
Co práce na dalších jaderných elektrárnách?
Na Mochovcích už také děláme několik let a aktuálně nám tam dobíhá projekt vyššího stupně seismického zodolnění. Což souvisí s novými pravidly po havárii ve Fukušimě. Zpevňovali jsme havarijní nádrže a další objekty, vždy podle toho, jestli jsou z betonu či oceli, aby nedošlo při zemětřesení ke zborcení budov nebo jakémukoliv zásahu do klíčových částí elektrárny.
A přesuneme-li se do České republiky?
V Dukovanech řešíme rekonstrukce střech a připravují se další projekty, na kterých bychom se chtěli podílet. Primárně jde o zakázky, které zvyšují bezpečnost elektrárny. A v minulosti jsme se třeba podíleli na potrubí ke koncovému jímači tepla.
A na Temelíně?
Tam jsme v poslední době dělali dost. Kromě opravy fasád řešíme řadu projektů v rámci rekonstrukcí objektů, a to i v kontrolovaném pásmu. Zní to banálně, ale třeba na výměnu stoupaček, z nichž část prochází kontrolovaným pásmem, můžete použít jen lidi s povolením, kterých zas není tolik. Nemluvě často o náročných podmínkách, kdy musíte mít speciální obleky, řešíte velké teplo v objektech atd. Aktuálně řešíme i velký projekt přístavby k budově BAPP (Budova aktivních a pomocných provozů), který začal demolicí staré přístavby a přes základy nové budovy, výstavbu ocelové nosné konstrukce, opláštění a kompletního vybavení technologiemi nakonec vznikne zcela nový objekt, který bude fungovat v principu kontrolovaného pásma. Takže se rozhodně ani na Temelíně nenudíme.
Co vás na práci v jaderných elektrárnách baví?
Že se neopakuje. Každý projekt je unikát, nad kterým musíte přemýšlet a posune vás technicky dál. Což je pro mě osobně hodně důležité, protože dělat pořád to samé, by mě rozhodně nebavilo ani nenaplňovalo.
