Daniel Procházka
Tradiční plzeňský výrobce turbín Doosan Škoda Power exportuje po celém světě, ale největší byznys očekává doma. „Pokud bychom se podíleli na nových blocích v Dukovanech, šlo by pro nás samozřejmě o nejdůležitější a nejprestižnější projekt za poslední desetiletí,“ říká v rozhovoru pro All for Power COO společnosti Daniel Procházka. Další příležitosti vidí v přestavbě městských tepláren napříč středoevropským regionem a komerčním využití malých modulárních reaktorů. „V této oblasti jsme velmi aktivní a pracujeme na přípravě vybraných projektů v zahraničí,“ nastiňuje Procházka, pod jehož vedením letos Doosan Škoda Power atakuje pětimiliardové tržby.
Evropa se rozhodla pro velkou změnu svého energetického mixu, jak se díváte na vývoj celého sektoru a jak se v takovém prostředí plánuje byznys?
Není pochyb o tom, že se situace v energetice mění a vývoj za posledních minimálně deset let dává naznačit razantnímu ústupu od klasických zdrojů, zejména uhlí. Nejsem ale bohužel přesvědčen o tom, že se Evropa jako celek rozhodla a především dohodla, jakým směrem se bude energetický mix vyvíjet. Všichni vnímáme různé zájmy a preference jednotlivých zemí, velkou úlohu hraje geopolitická situace a dostupnost přírodních zdrojů. Jistě nelze srovnávat podmínky pro splnění bezemisních zdrojů například z vodních elektráren mezi Rakouskem a Polskem, jiné země budou nadále spoléhat na jaderné zdroje a tak podobně. Koneckonců nedávný unijní summit ukázal, nakolik se názorově liší jednotlivé státy EU a mimo unii je tento rozpor ještě větší.
Při plánování byznysu na evropském trhu je tak třeba sledovat jednotlivé investiční pobídky a trendy v podpoře výstavby zdrojů, velkou úlohu hraje servis těch stávajících a související tlak na úpravu technologií vedoucí ke snížení emisí CO2. Mimo Evropu pak záleží na konkrétních podmínkách dané země, skutečně nejde nastavit jednotnou strategii. Obecně vidíme na trzích mimo země OECD pokračující (i když omezenou) výstavbu a prodlužování životnosti uhelných zdrojů, ale určitě nejde o trend, na kterém by si evropská dodavatelská společnost mohla založit byznys plán.
Jak to ovlivnilo trh s turbínami?
Podstatně. Prodej nových turbín pro velké uhelné zdroje je prakticky nulový, vyjma čínských a indických dodavatelů se jedná o jednotky instalací rozdělené mezi zbývající světové výrobce. Poklesly i dodávky pro elektrárny spalující zemní plyn (tzv. kombinované cykly).
Naopak výrazně roste trh elektráren spalující biomasu a komunální odpad. Mírně posilují i instalace turbín pro tzv. CSP, tedy solární elektrárny s koncentrací tepla výrobou energie pomocí parních turbín.
VÍCE MALÝCH TURBÍN
Jak velký je globální trh s turbínami a jak velký koláč si z něj ukusujete?
V loňském roce byl podle našich analýz celkový trh někde kolem 56 gigawattů, tedy takový je kumulativní výkon všech parních turbín kontrahovaných v roce 2020. Pro identifikaci našeho trhu je ale třeba vyčlenit projekty v Číně, kde existují restrikce pro jiné než místní dodavatele, parní turbíny, u kterých je vyžadováno spojení v tzv. „single shaft“ s plynovou turbínou stejného výrobce a trhy, které jinak omezují přístup pro volnou konkurenci například daňovým znevýhodněním pro importéry (typicky Brazílie pro segment pod 100 MW). Zbývá tedy zhruba 10 gigawattů a náš podíl na tomto trhu je kolem 10 %. Tedy pokud jde o turbíny navrhované a vyráběné Doosan Škoda Power v České republice. Spolupracujeme ale i na dodávkách společně s naší korejskou mateřskou společností a kumulovaný prodej parních turbín celého koncernu Doosan je několikanásobně větší.
V minulých letech neklesal počet prodávaných turbín, ale jejich velikost. Platí to stále a bude to i trend téhle dekády?
Ano a máme za to, že co do počtu bude trh parních turbín spíše dále růst.
TEPLÁRNY I MALÉ JADERNÉ ZDROJE
Jak velkou turbínu v průměru vyrobíte?
Co se týká turbín pro nové instalace, v posledních letech se nejvíce realizují projekty s turbínami menších výkonů od 10 MW do 100 MW typicky pro spalovny komunálního odpadu a biomasy. Nicméně i v tomto oboru se staví několik opravdu velkých projektů. Například v příštím roce budeme expedovat turbínu o výkonu 215 MW pro světově největší spalovnu komunálního odpadu v Dubaji nebo turbosoustrojí 300 MW pro papírenský průmyslový komplex ve městě Kemi ve Finsku.
Nezanedbatelné jsou i naše servisní aktivity, při kterých modernizujeme a prodlužujeme životnost stávajících elektráren, klasických i jaderných. Z posledních zejména úspěšná modernizace turbín na Jaderné elektrárně Mochovce na Slovensku nebo generální oprava v elektrárně Tušimice. Posilujeme také v servisu turbín jiných dodavatelů.
Vedle velikosti samotné turbíny nás ale zajímá rozsah ostatních dodávek a služeb v rámci projektu. V Doosan Škoda Power jsme schopni naprojektovat, dodat, vystavět a konečně uvést do provozu větší celky přesahující samostatný turbinový ostrov. Máme mnoho referencí z projektů v České republice i zahraničí a rádi bychom tyto naše schopnosti využili v rámci očekávané přestavby městských tepláren ve střední Evropě. Tento trh obecně považujeme za nejvíce dynamický v rámci našeho regionu.
Jak máte rozdělené s korejskou matkou, do kterých zakázek můžete jít?
Obecně platí, že projekty do 350 MW a všechny projekty v České republice bez ohledu na výkon turbíny realizuje Doosan Škoda Power.
Když se podíváte na jednotlivá paliva, která se v energetice využívají, kde vidíte největší dlouhodobé příležitosti pro plzeňskou výrobu?
Jak jsem již uvedl výše, odpad a biomasa budou pro blízké příští roky hlavní paliva pro elektrárny s parní turbínou. Pozorně sledujeme také vývoj v oblasti teplárenství, kde bude hrát významnou úlohu zemní plyn.
Pro velké „utility“ elektrárny je s plynem také třeba počítat; s tímto vědomím společnost Doosan vyvinula svoje vlastní plynové turbíny, které již prošly zkušebním provozem, a probíhá výstavba prvních komerčních bloků. Je logické, že tyto elektrárny budou obsahovat také parní turbíny a máme tedy, společně s naší mateřskou společností, připravenou strategii pro tento segment trhu.
Neobejdeme se zcela jistě ani bez jádra, vedle výstavby nových bloků v ČR a Polsku, o kterých se dnes často hovoří, to v delším časovém horizontu budou zejména malé modulární reaktory. V této oblasti jsme velmi aktivní a pracujeme na přípravě vybraných projektů v zahraničí.
Neposledně se také zaměřujeme na nové trendy v ORC technologiích pro využití ztrátového tepla nebo turbíny pro výrobu energie ze stlačeného nebo zkapalněného vzduchu.
BRITÁNIE I REUNION
Zažíváme celosvětovou erozi klasické energetiky nebo je to z vašich zahraničních zkušeností „jen“ pohled z Evropy?
Zažíváme změnu vyvolanou urgentními environmentálními dopady klasické energetiky. Je podle mého názoru logické, že bohaté evropské státy mají v této iniciativě vedoucí úlohu a jakkoliv je tato cesta složitá, má už konkrétní pozitivní výsledky. Například při poslední dražbě elektrické energie z obnovitelných zdrojů v Chile se cena z fotovoltaických elektráren dostala pod 25 USD za MWh. Těžko si toto představit před patnácti lety, a právě boom v tomto oboru pomohl snížit cenu na uvedenou úroveň.
Stále obtížněji dostupné financování a některá vyjádření velkých zemí jako je Čína nebo Indie v neprospěch nových uhelných bloků vede k předpokladu, že ostatní země budou následovat tento trend.
V žádném případě to však neznamená konec parních turbín. Poslední velkou turbínu pro uhelný blok jsme dodali před téměř osmi lety, a přesto se nám ekonomicky daří a dobře se orientujeme na měnícím se trhu.
Můžete přiblížit některé projekty z poslední doby?
Za posledních několik let je náš obrat tvořen ze zhruba 90 % z exportních projektů. Dodáváme od Austrálie, přes Jihovýchodní Asii, Střední Východ, Evropu po USA a Latinskou Ameriku. Nerad bych vynechal některého našeho zákazníka.
Hodně si například ceníme úspěchu na japonském trhu, který je silně protekcionistický a kde soutěžíme s mnoha lokálními dodavateli; přesto se nám podařilo dodat turbosoustrojí o výkonu 75 MW pro elektrárnu na biomasu, kde hlavním kritériem byla účinnost stroje.
Mnoho našich turbín je v provozu ve Velké Británii, kam jsme za posledních 5 let dodali pro projekty s celkovým výkonem přes 800 MW, tedy zhruba jako výkon dvou bloků v Jaderné elektrárně Dukovany.
Letos jsme podepsali smlouvy na dodávku našich turbín na další exotická místa, například ostrov Guam nebo ostrov Reunion.
NA NOVÉ BLOKY PŘIPRAVENI
Jak vidíte celosvětovou budoucnost jádra?
Jaderná energetika má budoucnost, zejména v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Spolupracujeme s hlavními světovými společnostmi, které se SMR zabývají. Věříme, že začátek výstavby prvních projektů je otázka velmi blízké budoucnosti.
V České republice se připravuje nový blok v Dukovanech, jak jste na tendr kapacitně připraveni? Počítáte s případnou výrobou v Plzni?
Jsme připraveni nejen kapacitně, ale i z pohledu technologického řešení a referencí. V poslední době se účastníme mnoha jednání s potenciálními dodavateli a zástupci investora, prezentací a odborných konferencí, při kterých vysvětlujeme a prokazujeme naši schopnost vyprojektovat, vyrobit a dodat moderní parní turbínu, která splní nejpřísnější požadavky na účinnost, bezpečnost a provozní spolehlivost.
S výrobou počítáme v našem závodě v Plzni, té ale předchází desítky tisíc hodin práce našich inženýrů. Přes 40 % našich zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání, přidaná hodnota projekčních prací tedy zůstává v ČR a bude dále využita pro naše exportní projekty. Samotná výroba je pak zajištěna v našem výrobním závodě, kde vznikly i turbíny podobného výkonu pro JE Temelín s využitím našich nejmodernějších strojů, do kterých jsme za poslední roky masivně investovali. Velmi důležité jsou samozřejmě i zkušenosti našich kolegů z výroby.
O jak rozsáhlou zakázku by pro vás šlo?
Šlo by samozřejmě o nejdůležitější a nejprestižnější projekt za poslední desetiletí.
Doosan Škoda Power je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu, patříme k největším exportérům v českém strojírenství a je logické, že se chceme účastnit takto významného projektu. Věříme, že naše účast je důležitá i z pohledu bezpečnosti provozu a údržby zařízení. Například rotory nízkotlakých částí turbíny jsou jistě jedny z největších a nejtěžších dílů, které několikrát během životnosti opustí elektrárnu k pravidelnému servisu ve výrobní dílně. Dostupnost našeho závodu v Plzni je tedy důležitým faktorem.
LÁKAVÉ USA
Působíte celosvětově, jsou ale ještě trhy, na které byste chtěli výrazněji proniknout?
Velký potenciál vidíme v servisu parních a plynových turbín v USA. Spolu s naší sesterskou společností Doosan Turbomachinery Services z Houstonu pracujeme na strategii vstupu na tento trh. K tomu využíváme i referencí ze sousedního Mexika, kde máme instalováno několik turbín o celkovém výkonu přes 1 000 MW.
Má česká firma šanci dostat se na světové projekty jinak než se zahraničním EPC partnerem?
Z otázky vyplývá, že jinak znamená přes české EPC nebo samostatně. Je spoustu českých společností, kterým se daří dodávat větší investiční celky, v našem oboru je jich ale bohužel minimum.
Nám se vyplácí strategie přímých dodávek pro vybrané projekty, zejména v servisních činnostech. Samozřejmě to vyžaduje prokázání schopností dodavatele na referenčních projektech, dobré zkušenosti máme i s lokálním obchodním zastoupením. V některých teritoriích je to dokonce nezbytné. Doporučuji vždy zvážit konkrétní omezení a rizika daného právního a daňového prostředí, případně využít podpory českých zastupitelských úřadů a organizací pro podporu exportu.
K jakému obratu letos míříte a jak vám výrobu ovlivnily zvyšující se ceny materiálů a energií?
Obrat plánujme v hodnotě 4 až 5 miliard Kč. Ceny materiálů a energií mají samozřejmě přímý dopad do našich cen a obecně do hospodářských výsledků. Větším rizikem je ale celková nejistota dodávek výchozích materiálů z některých zemí, kde tradičně nakupujeme například odlitky a výkovky. Do toho vstupují i zvýšené náklady a nestabilita v oblasti dopravy nadrozměrných dílů.
Kde vidíte svoji konkurenční výhodu?
Je to zejména špičkové technické řešení a schopnost přizpůsobit se požadavkům zákazníků.
