Plovoucí jaderná elektrárna připlouvající do Peveku.
Od prosince loňského roku se v Peveku na severovýchodě Sibiře spouští plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov. Tento projekt ruské korporace pro atomovou energii Rosatom představuje vysoký stupeň modularizace malých jaderných reaktorů.
Princip modularity bývá jmenován jako důležitý charakteristický rys malých reaktorů, ale každý dodavatel si jej představuje trochu jinak. Někteří si pod tímto termínem představí výstavbu z prefabrikovaných modulů, jiní škálování výkonu pomocí modulů a další zase vyvíjejí moduly, které budou procházet údržbou ve svém mateřském podniku.
Akademika Lomonosova bychom skutečně mohli zařadit mezi elektrárny malého výkonu, protože jej tvoří dva reaktory KLT-40S, které mají v souhrnu elektrický výkon 70 MWe a tepelný 50 Gcal/h. Loď má na své palubě kromě reaktorů také zázemí nezbytné pro běžnou údržbu a stroje pro výměnu paliva.
Tovární výstavba
V petrohradské loděnici podniku Baltijskij Zavod – Sudostrojenije, který staví i novou generaci ruských jaderných ledoborců, byl postaven trup lodi. Pracovníci zde provedli i montáž palubních systémů, včetně reaktorů a všech komponent nezbytných pro výrobu elektřiny. V loděnici se také odehrála první část testů celého plavidla, zatím však nejaderných.
V květnu 2018 bylo plavidlo převezeno do Murmansku, kde se nachází domovský přístav ruské flotily jaderných ledoborců. Zde jaderné ledoborce nejen kotví, ale probíhá zde i výměna paliva a pravidelná údržba. Do obou reaktorů plovoucí elektrárny tady bylo zavezeno palivo a tím odstartovala další řada testů celé lodi, tentokrát především jaderných.
Mezitím probíhala v Peveku stavba pobřežní infrastruktury: mola, které loď chrání před ledovými krami a vlnami, transformační stanice pro vyvedení výkonu a teplárenská stanice pro vyvedení tepla. Stavbu komplikovaly přírodní podmínky, protože na Čukotce teplota klesá až k 50 stupňům pod nulou. Většina materiálů a zařízení musela být dovážena po moři a kvůli tomu, že moře je v těchto místech několik měsíců pokryté tlustým ledem, sem nemohly nákladní lodě směřovat celoročně.
Po ověření správné funkce celého bloku bylo plavidlo uvázáno za remorkéry a přetaženo 4770 kilometrů arktickým mořem do Peveku. Zde zakotvilo a začalo jeho energetické spouštění. Od svého připojení k síti 19 prosince 2019 do 26. února 2020 dodala elektrárna do sítě 21 GWh elektřiny. Dodávka tepla začne postupně rozjíždět po uvedení elektrárny do komerčního provozu a v roce 2021 bude připojena poslední část města Pevek. S najetím Akademika Lomonosova na plný výkon skončí dvě místní elektrárny, které dosud pokrývaly spotřebu v izolovaném Čaun-Bilibinském energetickém uzlu: stará Čaunská uhelná teplárna z roku 1944 a Bilibinská jaderná elektrárna ze 70. let min. stol.
Moduly
Akademik Lomonosov není stacionární elektrárnou, ale jen modulem připojeným k pozemní infrastruktuře. Po třech palivových kampaních (v případě reaktorů KLT-40S se vyměňuje celá aktivní zóna zaráz), které odpovídají zhruba 9 rokům, bude Akademik Lomonosov odvezen do mateřského přístavu a tam bude použité palivo vyjmuto ze skladovacích bazénů a naplněn sklad čerstvého paliva. Rovněž zde proběhne komplexní údržba celé lodi.
Před tím ale do lokality remorkéry přitáhnou jinou plovoucí jadernou elektrárnu, která zajistí dodávky elektřiny a tepla pro region. Tato elektrárna zatím není k dispozici, ale Rosatom pracuje na projektu tzv. optimalizovaných plovoucích jaderných elektráren, které budou mít modernější reaktory RITM-200M a díky nim i vyšší výkon. To znamená, že díky takovému stupni modularizace není lokalita závislá na konkrétním typu reaktorů.
Vladislav Větrovec
