Pohled na displej manipulátoru při čištění povrchu TNR
Už koncem letošního června ŠKODA JS ze Skupiny ČEZ na prvním bloku Jaderné elektrárny Temelín během jeho pravidelné provozní odstávky úspěšně dokončila unikátní projekt s názvem Čištění tlakové nádoby reaktoru. Jeho cílem bylo jednak čištění vnějšího povrchu tlakové nádoby reaktoru (TNR) a také podlahy v prostorách pod reaktorem v místnosti GA301. Unikátnost spočívala v tom, že zvolená metoda čištění byla v rámci provozu českých jaderných elektráren v Temelíně využita úplně poprvé.
ŠKODA JS jako generální dodavatel na projektu spolupracovala s dalšími partnery (subdodavateli) - Ormonde a NARRAN. „Naším hlavním úkolem bylo ve spolupráci s ČEZ zejména navrhnout způsob čištění a následně i vybrané části projektu realizovat. Vytipovali jsme dva způsoby čištění – laserové a postřik tlakovou teplou vodou. Účinnost uvedených metod jsme předem zkušebně ověřili na vzorcích materiálu a pro jejich úspěšnost jsme také stanovili jasné kritérium. S ohledem na prostory, kterých se čištění týkalo, bylo zcela nezbytné, aby používané manipulátory byly vybaveny dálkovým ovládáním,“ uvedl Aleš Skřivan z Divize D2/Servis JE, Řízení a realizace zakázek ŠKODA JS
Podvozek ŠKODA JS s manipulátorem Ormonde
„Před samotným zahájením akce jsme nejprve v rámci pravidelné odstávky v daných místech odebrali stěry (vzorky) a po vyčištění jsme pro kontrolu úspěšnosti provedli kontrolní stěry. Projekt čištění jsme rozdělili do několika dílčích oblastí, a to dle přístupnosti a důležitosti,“ vysvětlil A.Skřivan
Jednotlivé oblasti jsou vidět na schématu/obrázku. Pro každou část specialisté ŠKODA JS zvolili jinou vhodnou variantu čištění.
Oblast č. 1 – TNR – oblast hrdel za pohyblivou biologickou ochranou – Vzorky z válcové části TNR v zóně nátrubků zajistila ŠKODA JS spolu s chemiky z ČEZ. Tyto vzorky potvrdily, že tato část není kontaminovaná a nemusí se čistit. Lokální dočištění provedla skupina DEKO společnosti ČEZ Energoservis.
Oblast č. 2 – TNR – nosný kroužek TNR – čištění postřikem (tryskou) tlakovou teplou vodou s inhibitorem uskutečnili pracovníci ŠKODA JS.
Oblast č. 3 – TNR – čištění laserem realizovali pracovníci ŠKODA JS s tím, že laserová hlava byla umístěna na stávajícím manipulátoru SK-187.
Oblast č. 4 – podlaha místnosti GA301 – čištění tlakovou teplou vodou dálkově řízeným manipulátorem prostřednictvím rotačních trysek a vyčištění kanálů vzduchotechniky zajistili pracovníci Ormonde.
„Tento projekt opět potvrdil, že náš zkušený tým si umí poradit nejen se standardními požadavky zákazníka, ale i s těmi unikátními, kde je třeba celý projekt navrhnout od základu. Vše dopadlo na výbornou a poděkování proto patří všem kolegům napříč ŠKODA JS, kteří se na akci podíleli. Stejně tak kolegům z dodavatelských firem a společnosti ČEZ. Jen díky bezvadné spolupráci a nasazení každého, kdo se na něm podílel, jsme mohli dosáhnout tak úspěšné akce,“ dodal Aleš Skřivan ze ŠKODA JS.
-red-
Speciální manipulátor určený pro čištění podlahy pod tlakovou nádobou reaktoru
podvozku ŠKODA JS jej dodala společnost Ormonde ze svého technického centra v Nizozemsku poblíž Rotterdamu. Je dálkově řízený a pracuje v prostorách pod reaktorem (GA301), kde není možný pohyb personálu. Konstrukce manipulátoru je sestavena z patentované stavebnice, což umožňuje rychlou dodávku, snadnou mobilitu a příznivou cenu. Zařízení je vybaveno nerezovou čisticí hlavou s rotačními tryskami Karcher, které efektivně odstraňují nečistoty z podlahy až ke stěnám pomocí pohyblivého hliníkového ramene. Poháněn je stlačeným vzduchem a čištění zajišťuje tlaková voda o teplotě 40–50 °C. Osazen je dvěma kamerami s tzv. wind-blade ofukem, který zajišťuje čistý obraz na displeji řídicího pultu. Celý systém je umístěn na kolejovém vozíku přesně přizpůsobeným kolejím v místnosti pod reaktorem. Během testování byl manipulátor předveden v simulovaných podmínkách, kde úspěšně zvládl čištění různých typů nečistot na povrchu podlahy. Výsledky testů potvrdily vysokou efektivitu čištění i v těžko přístupných místech. Automatizované manipulátory významně zvyšují celkovou bezpečnost provozu a zároveň přispívají ke zkrácení doby odstávky a optimalizaci provozu elektrárny.
