Správci budov mají kopec jiných starostí než řídit energetiku

Rozhovor s Pavolem Fraňo, generálním ředitelem ENESA

Trh energetických úspor rychle roste a už dávno není jen o úsporách, ze kterých se projekt zaplatí. Připravované projekty čím dál více zahrnují energetické úspory spojené s řadou dalších stavebních úprav, od výměny oken po regulaci vytápění. „Trh se posunul ke komplexním řešením. Investoři hledají partnery, kteří jim pomohou se složitou administrativou, ale hlavně jim nabídnou modernizaci a kompletní řízení energetiky v balíku s dalšími investicemi,“ říká v rozhovoru pro All for Power Pavol Fraňo, generální ředitel společnosti ENESA, která je členem společnosti ČEZ ESCO. I proto je přesvědčený, že Česko čeká boom projektů realizovaných metodou Design and Build, která přenáší odpovědnost za projekty na realizační firmy. 

Trh s energetickými úsporami je poměrně dynamický, jaké byly v posledních letech akcelerátory růstu?
Trh se podařilo významně zvětšit a hlavním pozitivním faktorem je samotný produkt, který má při relativně nízkých nákladech vysokou efektivitu. Zároveň se změnila i pravidla dotací, která teď berou v potaz komplexnost EPC projektů a dokážeme do nich dostat i části projektů, které by dříve nesplňovaly požadovanou návratnost. Typově jde o rekonstrukce střech budov, opláštění a další činnosti, které zvyšují komfort uživatelů a vyplatí se je dělat v jednom balíku s energetickými úsporami. 
Velkou výhodou pak je, pokud pracujeme s jedním velkým investorem, který pod sebou sdružuje desítky objektů. Kupříkladu krajská města mají pod sebou školy, nemocnice, dopravní podniky a další objekty, kde ten balík úspor může být opravdu velký. 

Trh se tedy posunuje do komplexnějších řešení?
Jednoznačně. Mám pocit, že řada investorů pochopila, že rozsekávat celky na co nejvíc soutěží je pro ně obrovská zátěž. Pravděpodobně dosáhnou na nižší cenu, ale často od firem bez zkušeností, u kterých nemusí mít jistotu, jestli tady třeba za tři roky ještě budou. Ve výsledku tak nejenže neušetří, ale ještě nad tím stráví čas, který by mohli věnovat jiným projektům. Naše kapitálová síla je naopak velká a v podstatě můžeme slíbit, že tu jako realizátor a garant kvality budeme i za deset let.

Došlo by k akceleraci i bez vysokých cen elektřiny v minulých letech?
Jsem přesvědčený, že ano. Protože vysoké ceny elektřiny tady přetrvávaly necelé tři roky a na vrcholu se držely lehce přes rok. Trh EPC naproti tomu rostl před i po energetické krizi. Mohlo to pomoci u nerozhodných zákazníků, kteří váhali, jestli projekty neodložit, protože EPC je v přípravné fázi pracnější než klasické stavební činnosti. Ale odměna pak stojí za to. 

DŮKLADNÁ PŘÍPRAVA JE KLÍČOVÁ
Původní koncept EPC byl postaven na tom, že se investice zaplatí z úspor. Platí to stále?
Je fér uvést, že kompletně z úspor už to nejde. Klíčové jsou dotace a ochota investorů dívat se za horizont rychlé návratnosti a posuzovat projekty komplexně, protože oproti klasickému výkazu výměr je přidaná hodnota EPC projektů opravdu velká. Nemusíte řešit každou modernizační akci zvlášť, postaráme se o kompletní přípravu projektové dokumentace i realizaci, abychom správcům rozvázali ruce k dalším činnostem. 

Změnil se systém dotací, co další předpisy a legislativní zásahy?
Hodně pomohla změna pravidel zadlužování organizačních složek státu. Tím se trh zvětšil a otevřel novým byznysovým možnostem. Vznikla například pracovní skupina mezi ministerstvy zdravotnictví, životního prostředí a financí a po roce 2029 čekám, že se změny začnou projevovat i v konkrétních EPC projektech. 

Proč tak pozdě?
U EPC je klíčová důkladná příprava a organizační složky státu nejdříve potřebují celou problematiku navnímat, zaučit nové úředníky a vytipovat vhodné budovy, aby dávaly projekty smysl. První soutěže se tak můžou rozbíhat v letech 2027 a 2028. A u těchto typů projektů se velmi dbá na přesnou specifikaci zakázky, proto očekávám realizace až v roce 2029.

Pomáháte s vytipováním vhodných objektů?
Aktivně chodíme za investory a nejsme v tom sami. Osvětu se snažíme s kolegy z branže šířit přes Asociaci poskytovatelů energetických služeb, kde sedí i lidé, kteří se živí energetickým a právním poradenstvím. Právě oni jsou často prvním kontaktem investora se světem EPC projektů. 

Jak dlouho trvá příprava EPC projektu?
Obvykle osm měsíců až dva roky do podpisu smlouvy.

Co se děje po podpisu smlouvy?
Po podpisu rozlišujeme tři období. Prvním je verifikace smlouvy, která trvá obvykle tři měsíce, ale může se protáhnout i na půl roku. Například u nemocnic se mění tisíce svítidel, v soutěži jich je definováno namátkou 5000 a my musíme ověřit, jestli jich je 4800 nebo 5200, aby se čísla ve smlouvě precizovala. Mezitím se projektuje a následně přichází realizační fáze, která trvá obvykle dvanáct až osmnáct měsíců, výjimečně i dva roky. Vše systémem Design and Build. 

A třetí fáze je doba návratnosti?
Přesně tak, ta je samozřejmě nejzajímavější a trvá 8-12 let. V tomto období participujeme na dispečinku a vyhodnocujeme opatření, jestli opravdu vedou k úsporám nebo ne. Dále se snažíme hledat další vylepšení pro zvýšení úspor a uživatelského komfortu. V průběhu celého období má tak od nás zákazník na oplátku navíc ještě partnerskou službu. Protože ze své zkušenosti mohu potvrdit, že správci budov mají kopec jiných starostí než řídit energetiku. A je to pro ně opravdu velká pomoc. 

Pokračujete v servisu i po ukončení EPC projektu?
U většiny projektů je logické pokračovat ve spolupráci a ve výsledku to není ani tak drahé. Obvykle se pohybujeme mezi tři sta tisíci a jedním milionem korun za celoroční monitoring. 

Jaký je objem trhu a potenciál jeho rozvoje i vzhledem ke kapacitám technologických firem?
Pěkně to ilustruje historické srovnání. Přibližně do roku 2005 dominovaly zakázky v objemu 20-40 milionů korun. Čtyřicetimilionová zakázka byla už opravdu velká a dvě takové zajistily provozní náklady ENESA na celý rok. V další dekádě se projekty pomalu zvětšovaly a celý trh měl objem kolem 200 milionů pro všechny subjekty. Nyní se pohybujeme mezi 2-4 miliardami. Je to dáno tím, že projekty jsou komplexnější a počítají se do nich i stavební práce, nejen technické zařízení budov. I tak jsou ale řádově větší než kdysi. Pokud bychom měli započítat povinnou obnovu 3 % veřejných budov ročně, což je záměr legislativy, která se stále odkládá, tak je potenciál v desítkách miliard ročně. V kapacitách nevidím zásadní problém, i takový objem práce bychom s partnery zvládli. 

PRVNÍ STUDIE DO MĚSÍCE
Jsou hlavní motivací investorů ušetřené peníze nebo se výrazně projevují i další vstupy, jako je například tlak na snížování uhlíkové stopy?
V různé míře platí asi obojí. Snížení uhlíkové stopy šikovně využili třeba v Kongresovém centru k nalákání nového kongresového byznysu. A zároveň je to jeden z finančně velmi úspěšných EPC projektů, který se splatil během čtyř let a celková úspora se vyšplhala na čtvrt miliardy. A také jeden z těch případů, kdy nám prodloužili smlouvu na monitoring a hledáme i další dílčí vylepšení, která by se ještě dala realizovat. A neopomíjel bych i další velkou motivaci, a tou je často havarijní stav budov. 

Ve kterých sektorech cítíte největší potenciál?
Řada projektů probíhá logicky v nemocnicích, na školách, opravdu velký prostor k úsporám vidíme v univerzitních kampusech, v krajských budovách, ale i projektech pro vesnice, které musí řešit svou energetiku. 

Co dopravní podniky?
I tam jich několik proběhlo, ale u nich vidíme příležitosti i v oblasti elektromobility a instalací fotovoltaik v kombinaci s bateriovými úložišti. Osobně jsem přesvědčený, že by tam byl prostor i pro klasické EPC projekty, ale zatím jsou především ve fázi teoretických debat s dopravními podniky. 

Pracujete i s dalšími obnovitelnými zdroji?
V malé míře jsme schopni využít větrné instalace, ale primárně využíváme fotovoltaiku a tepelná čerpadla, pokud mají ekonomický smysl. Tam si myslím, že máme pro zákazníka solidní expertízu, aby nekupoval zajíce v pytli. 

Jak dlouho trvá, než zákazníkovi zpracujete studii, jestli do EPC projektu jít?
Prvotní studii zpracujeme do měsíce, pokud máme zrovna více volných kapacit, často i za dva týdny. Investoři se nemusí bát, že by čekali dlouho. Když nás kontaktují, vyžádáme si potřebné dokumenty, faktury za energie, projdeme zvažované objekty a za měsíc dokážeme kvalifikovaně říct, jestli a do čeho má smysl investovat. Pak přichází čas pro energetické a právní poradce, kteří jdou do většího detailu. Tam už musí zákazník počítat s dvěma až třemi měsíci důkladné přípravy. 

Staré i nové objekty potřebují i vějíř dalších služeb, namátkou regulace vytápění, měření. Je to směr, kterým půjdete?
Už teď využíváme synergie napříč mateřskou skupinou ČEZ ESCO i v rámci mého klastru Energetika budov. Základem je řízení toku energií, který řeší naše společnost Domat Control System, která je technologicky velmi silná. U vzduchotechniky využíváme na větší zakázky společnost AZ Klima z Brna a na menší společnost AirPlus, která nám realizuje i projekci a instalace fotovoltaik a bateriových systémů. A nově jsme integrovali společnost EL-ENG, která se specializuje na silno-, i slaboproud. 
Kde ale vidím velkou budoucnost, tak je to metoda Design and Build, kdy si investor za jasně definovaný objem peněz nadefinuje parametry a my se do nich v soutěži snažíme co nejlépe napasovat. Tady vidím velký prostor pro spolupráci firem v rámci skupiny i klastru. 

Což ale nese větší rizika pro vás jako zhotovitele…
Design and Build je náročná disciplína, ale podle mého přesvědčení má být pánem klient. Ten má nadiktovat, co potřebuje. Naše role je pak využít know-how, které máme a nechat si za to rozumně zaplatit. 

Slyší na to investoři? Předpokládám, že za vaše know-how chcete i vyšší marži.
Zatím je takových investorů málo, ale řada z nich začíná chápat výhody takového přístupu. Jednotkově sice zaplatíte o trochu více, ale veškerá rizika přenášíte na dodavatele, který se musí vejít do rozpočtu. Zároveň nepotřebujete násobně více lidí, kteří by se o projekty starali. My na to máme vyškolené experty. V balíčku je projektování, příprava, jednoduše příprava od A do Z. 

NEJNIŽŠÍ CENA, NEJNIŽŠÍ KVALITA
Využíváte IoT a AI?
IoT samozřejmě ano, abychom věděli, jestli nám energie někde neutíká. AI velmi omezeně, nebo lépe řečeno spíše v automatizaci administrativy. Běží nám souběžně kolem třiceti velkých projektů a každý z nich může mít i dvacet odběrných míst. Tam se hodí AI k vytěžování dat z faktur. 

Jsou projekty, které zásadně posunuly vaše know-how?
Asi se to neposlouchá dobře, ale často jde o projekty, které nejdou podle plánu nebo se na nich rovnou spálíte. Zmínil bych EPC projekt pro Dopravní podnik Praha, kde v rámci přípravy soutěže nebyla dostatečně známá statika střechy vozovny a nešlo tak realizovat jednu velkou fotovoltaiku, která byla důležitá pro splnění podmínek dotace. Jednoduše bychom nedokázali naplnit úsporu u primárních a sekundárních zdrojů energií, i když úsporu CO2 bychom asi zvládli.

Po verifikaci smlouvy jsme museli napnout všechny síly a postavit nový systém fotovoltaiky vč. umístění na fasádu a do různých částí areálu. Ve výsledku je tak výkon větší, než je objekt schopný spotřebovat, a podařilo se nám vyvést zbylý výkon do trakce metra, které je naštěstí blízko. Pro nás to byla úplně nová zkušenost a osobně jsem měl velkou obavu, aby realizace neměla vliv na provoz metra. Na Dopravním podniku jsou naštěstí v téhle oblasti špičkoví odborníci a velmi nám s tím pomohli. Díky nedostatku informací na začátku jsme se tak paradoxně naučili něco, co by nám před pár lety přišlo nemyslitelné. 

Na jaké projekty v nejbližší době cílíte?
Rádi bychom vyhráli velký EPC projekt na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde očekávám náročný konkurenční boj a kdo vyhraje, získá opravdu pěknou, i když technologicky a realizačně náročnou zakázku. Připravuje se i druhá etapa Nemocnice Na Homolce, tam bychom také rádi uspěli. A řada menších projektů, na které cílíme. 

Co čekáte od trhu v dalších letech?
Očekávám, že bude růst podíl projektů, které se realizují metodou Design and Build. S tím souvisí i přesvědčování veřejných investorů, aby nesoutěžili na nejnižší cenu, protože často dostanou i nejnižší kvalitu. Soukromé investory bychom zase rádi přesvědčili, aby se na EPC projekty nedívali optikou finančních ředitelů, kteří můžou mít „životnost“ 2-5 let, ale více strategicky. A v rámci realizací čekám daleko větší důraz na špičkové certifikace, jako jsou BREEM a LEAD.

Členem ČEZ ESCO je i společnost Capexus, která se zaměřuje na vizuální stránku projektů a dobré pracovní prostředí, jak ji vnímáte vy?
Upřímně jsem nečekal, jak moc pozitivní dopad bude mít pro klienty i pro naše vlastní lidi. Je vidět, že se doba posunula a design pracovního prostředí je pro firmy opravdu důležitý. I proto jsem rád, že Capexus ve skupině máme.

Petr Svoboda