Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com)
Nad možnostmi financování fotovoltaických elektráren, aktualitami a budoucností solární energetiky diskutovali přední čeští odborníci. Stěžejními tématy online webináře s názvem Současná a budoucí podpora fotovoltaiky v České republice, který uspořádala Solární asociace, byla podpora podnikatelů ve fotovoltaice ze strany státu a plánovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která sníží výnosové procento.
V prvním bloku webináře vystoupil René Neděla, náměstek Sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO). Zabýval se otázkou, jak bude vypadat budoucí podpora pro fotovoltaiku v návaznosti na novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) a kontroly překompenzace. Kontroly je podle něj nutno provést, aby nehrozilo, že Evropská komise do budoucna zakáže vyplácení podpory pro stávající zdroje. K výši plánovaného IRR 6,3 % Neděla uvedl, že návrh MPO byl na horní hranici stanovené v notifikačním rozhodnutí, snížení udělala vláda. Samotné kontroly FVE z roku 2010 podle Neděly proběhnou ještě letos. K výsledkům kontroly pro zdroje z roku 2009 uvedl, že výsledky budou zveřejněny v okamžiku, kdy bude schválený zákon. Hlavními zdroji veřejného financování OZE bude modernizační fond, fond spravedlivé transformace a fond obnovy, operační program konkurenceschopnost a technologie, nová zelená úsporám, operační program životní prostředí a státní rozpočet a příspěvky spotřebitelů energie.
Podobu regulace, kontrol a cenových aspektů solární energetiky přiblížil Petr Kusý, člen Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podle něj lze s účinností novely zákona o POZE očekávat zásadní změny v podpoře obnovitelných zdrojů. „Zákon vnímáme jako velmi důležitý. Musí se nastavit nová schémata, nový systém podpor. Provozní podpory budou skrze nařízení vlády,” říká Petr Kusý, podle kterého po novele zákona nebude ERÚ hrát až tak zásadní roli. Cílem ERÚ je stanovit přiměřenou, předvídatelnou a transparentní podporu, která bude zcela v souladu s pravidly. Podle Kusého je nutné minimálně do roku 2030 očekávat zvyšování nároků na financování podpory, a to i bez významného rozvoje nových zdrojů.
Možností financování fotovoltaiky a obnovitelných zdrojů do budoucna představil Jan Tůma, vedoucí oddělení obchodování s emisemi odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR. V rámci Modernizačního fondu ministerstva vznikne v budoucnu 9 programů na podporu modernizace energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti. Jedním z nich, který bude vypsán již v příštím roce, je program Nové obnovitelné zdroje v energetice. Cílem je podpořit systém akumulace elektrické energie a vybudovat nové nespalovací OZE a prvky aktivního energetického hospodářství výstavbou fotovoltaických elektráren mimo plochy zemědělského a lesnického půdního fondu nebo větrných a malých vodních elektráren. „Nesnažíme se zvýhodňovat žádnou firmu, snažíme se využít modernizační fond optimálním způsobem. Samozřejmě počítáme s tím, že některé větší firmy, včetně ČEZu, budou mít zájem o investice do obnovitelných zdrojů a využití modernizačního fondu. To samozřejmě vítáme a nijak jim to nebudeme stěžovat. Ale ani nechceme nikoho zvýhodnit,” dodává Tůma.
Nedostatek stability v solárním sektoru
V druhé část webináře vystoupil Blahoslav Němeček, partner EY Česká republika, který se zabýval otázkou, kolik reálně stojí stát podpora solární energetiky. Jejich analýza výdajů veřejných rozpočtů na podporu fotovoltaiky a příjmů spojených s provozem fotovoltaických zdrojů ukázala, že se státu ročně vrátilo 14,1 miliard korun z celkových výdajů 29,2 miliard v roce 2018. Celkový příjem z odvodu daní do státního rozpočtu z této částky činí 6,9 miliardy korun, dalších 7,2 miliardy korun tvoří ostatní příjmy, jako jsou odvody za zaměstnance, příjmy obcí a další. Bilance výdajů státu je tedy oproti tomu, co pravidelně veřejně zaznívá, ve skutečnosti poloviční. „Na začátku zpracování analýzy jsme očekávali příjmy veřejných rozpočtů v úrovni nižších jednotek miliard korun. Skutečnost, že výsledné roční příjmy veřejných rozpočtů související s provozem FVE překročily hranici 10 mld. Kč bylo pro nás samotné překvapením,” komentuje hlavní zjištění analýzy Němeček. Ta tedy potvrzuje, že fotovoltaika nestojí daňového poplatníka a stát desítky miliard korun, jak je prezentováno. Jak co nejvíce využít potenciál fotovoltaiky v ČR a kde jsou nyní překážky rozvoje. Tímto tématem uzavíral webinář Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace. Podle prezentovaných dat během prvních osmi měsíců letošního roku vzniklo více než 2 700 nových střešních solárních elektráren na rodinných a bytových domech, roste také zájem o instalace solárních elektráren na střechách firem. To je téměř stejné množství, jaké se postavilo během celého minulého roku. Podle Krčmáře tato čísla v porovnání s okolními státy nejsou tak růžová. „Nejen v tradičně solárních zemích jako je Německo, ale i v uhelném Polsku či dlouho antisolárním Rakousku se dnes staví mnohem víc FVE, než v České republice. Dostatečně nevyužíváme potenciál, který u nás máme,” komentuje Jan Krčmář, podle kterého bychom se v tuzemsku neměli soustředit pouze na střešní instalace, ale využít potenciál brownfieldů, skládek, plovoucí FVE, atd. Klíčová je podle něj stabilita, která musí být vnesena do oboru fotovoltaiky.
I přes diskutované problémy se řečníci druhého bloku shodli, že budoucnost fotovoltaiky v České republice vidí pozitivně i přes negativní efekty, které další boom odkládají. „Česká republika za pět let, neřkuli v roce 2030, bude vypadat úplně jinak. Soláry budou na každém druhém domě, protože to bude zcela normální a běžné,” uzavírá Blahoslav Němeček z EY.
Zdroj: Solární asociace
Zájem o solární panely během COVIDu rostl
Během prvních osmi měsíců letošního roku vzniklo více než 2 700 nových střešních solárních elektráren na rodinných a bytových domech. To je téměř stejné množství, jaké se postavilo během celého minulého roku. Celkový instalovaný výkon nových solárních elektráren na střechách obytných domů je 12,6 megawattů. To je dokonce více než celkový součtový výkon rezidenčních solárních elektráren z loňského roku. Letošní průběžné výsledky potvrzují oblíbenost solárních systémů s akumulací energie do baterií. Nejvíce nových fotovoltaických instalací (1 606 kusů) vzniklo právě v kategorii se solárními zisky do 4 000 kWh/rok a minimální kapacitou lithiových baterií do 1,25 kWh na instalovaný kWp solárních panelů. Počty projektů vyplývají ze statistiky Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) poskytnuté Solární asociaci. „V praxi stojí takový systém s dvanácti solárními panely a akumulátorem po odečtení dotace okolo 170 tisíc korun a domácnost může díky vlastní čisté elektřině ze slunce ušetřit podle velikosti spotřeby okolo 13 tisíc korun za rok,“ říká Veronika Šilhová, výkonná ředitelka Solární asociace.
Raketový zájem firem zastavila absence stabilní podpory
Celkově bylo dosud v letošním roce do sítě podle dat distribučních společností připojeno 38 MW nových fotovoltaik, které byly realizovány zejména na podnicích. Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu k programu OP PIK bylo v rámci III. výzvy v roce 2020 podáno 436 žádostí za cca 2,6 mld. Kč na projekty instalací solárních elektráren na střechách firem. Proplaceno bylo prozatím 168 mil. Kč za asi 155 projektů. Výzva, která umožnila firmám získat podporu na fotovoltaické elektrárny instalované na podnicích, byla rekordně úspěšná. Původní alokace 500 milionů korun byla překročena čtyřnásobně. Odhaduje se, že pokud by ministerstvo průmyslu uspokojilo všechny žadatele, vzniklo by více než 130 MW nových solárních elektráren. „Instalace nových solárních elektráren podpořily české instalační a stavební firmy v regionech během zpomalení ekonomiky v důsledku pandemie koronaviru. Firmy mají o solární elektřinu zájem, protože jim pomáhá snižovat náklady na energii,” dodává Jan Krčmář. Další zájemci si budou muset počkat až na rozběh nových operačních programů nebo Modernizačního fondu.
.gif)
