Současná energetická krize zcela mění zavedené pohledy na fungování trhu s energiemi, energetické investice a provozní modely. V Praze se politické proklamace avizující rozsáhlé investice do obnovitelných zdrojů a decentralizované, komunitní energetiky objevily už zkraje letošního roku. Technologie hlavního města Prahy, jako městem 100% vlastněná akciová společnost, navíc s blízkým vztahem k elektrotechnickým instalacím, má být jedním z hlavních hráčů v plánované masivní výstavbě lokálních energetických zdrojů.

Ambice, které dnes EU vkládá do tepelných čerpadel jsou obrovské. Tlak na efektivnější využívání energie, snižování emisí CO₂ a snaha o urychlenou náhradu zemního plynu má jedno synonymum – tepelná čerpadla. V ČR se téměř 30 % z celkové energie spotřebuje pro vytápění objektů, přičemž výroba tepla je dnes dominantně založena na uhlí a zemním plynu.

Před 60 lety, v roce 1962, definitivně začal na plný výkon fungovat pilíř moderní české energetiky – vodní elektrárna Orlík. Má několik českých „nej“: s výkonem 364 MW jde o největší českou vodní elektrárnu, hráz nad elektrárnou dosahuje rekordních 91 metrů a přehrada zadržující 720 mil. m³ vody je nejobjemnější akumulační nádrží v ČR. Každá ze čtyř turbín je pak vysoká 27 metrů, a dosahuje tak zhruba výšky panelového domu. Šedesátiny slaví i sousední elektrárna Kamýk, která s Orlíkem funguje jako jeden celek.

Plynové turbíny a motory jsou v současnosti jedinými relevantními technologiemi pro zpětnou konverzi zelených plynů na elektřinu a teplo. Novela POZE nastavuje pro plynovou KVET stabilní podmínky, zpožděná notifikace novely však zkomplikovala podporu výroben uvedených do provozu v roce 2022.

Do modernizace přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně letos ČEZ investuje více než 60 milionů korun. Peníze půjdou hlavně do zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrárny, která kromě dodávek elektřiny zajišťuje také stabilitu české přenosové soustavy.

Výrazné začlenění obnovitelných zdrojů do energetického mixu a dosažení uhlíkové neutrality v EU do roku 2050 je ambiciózní plán Evropské komise s názvem Zelená dohoda pro Evropu.

V České republice podobně jako v ostatních evropských zemích vznikají plány na rozvoj propojeného vodíkového hospodářství. Vodíkové strategie představují cíle v oblastech spotřeby vodíku, méně specifické jsou však již v oblasti jeho výroby.

Skupina ÚJV se už více než 10 let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti pokročilých energetických technologií spojených s perspektivními tepelnými oběhy a vysokokapacitní akumulací. Centrum výzkumu Řež v rámci řešení projektu EFEKT podpořeného TA ČR buduje unikátní experimentální zařízení SOFIA, které umožní testování hlavních komponent oběhů se superkritickým CO₂ (sCO₂).

Ostrov Pohnpei – Mikronézie. Ostrov ležící asi 2000 kilometrů od Nové Guineje. Ostrov, kde na výrobu elektrické energie používají dieselové agregáty. A právě na využití odpadního tepla z těchto dieselových agregátů se zaměřila česká společnost B:POWER, a.s.

EGEM úspěsně dokončil a předal do trvalého provozu moderní bateriové uložiště energie na území spolkové země Braniborsko v Německu. Vybudoval ho v areálu elektrárny Schwarze Pumpe v Dolní Lužici.