Rozhovor s Václavem Černým, generálním ředitelem skupiny Litostroj. 

Komerční banka bude mít jako první banka v Česku na střeše fotovoltaickou elektrárnu. Přispívá tak ke svému cíli být do roku 2026 uhlíkově neutrální. Instalaci už dokončila společnost ČEZ ESCO, která se zaměřuje na energeticky úsporná a klimaticky šetrná řešení pro firmy, obce a veřejnou správu.

Společnost EG.D jako první distributor v Česku nasazuje pro zákazníky tzv. mapu připojitelnosti. Jedná se o online nástroj, který zájemcům o fotovoltaiku umožní zjistit možnosti připojení přímo v místě, kde plánují elektrárnu instalovat. Minimalizuje se tak možnost zamítnutí žádosti o připojení v průběhu instalace.

Společnost ČEZ Distribuce přijala za loňský rok neskutečných 70 212 žádostí o připojení výrobny elektřiny a připojila k síti rekordních 21 325 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 174 MW. Více jak 80 procent žádostí se týkalo mikrozdrojů do 10 kW na hladině nízkého napětí. Letos ČEZ Distribuce investuje do nutných úprav distribuční soustavy pro připojení obnovitelných zdrojů 6,5 miliardy korun.

Do roku 2040 chce Vídeň ukončit spalování fosilních paliv a dosáhnout klimatické neutrality. Jednou z cest se nejen pro rakouskou metropoli může stát rozsáhlé využití vodíku. Městský energetický podnik proto s dalšími rakouskými a německými partnery přestavuje jednu z největších rakouských plynových turbín tak, aby ji mohl vedle plynu pohánět i vodík. Výsledky pokusu očekává Vídeň ke konci příštího roku, zajímavé ale budou pro celou Evropu – na starém kontinentu je v provozu přes 115 shodných turbín.

Současná energetická krize zcela mění zavedené pohledy na fungování trhu s energiemi, energetické investice a provozní modely. V Praze se politické proklamace avizující rozsáhlé investice do obnovitelných zdrojů a decentralizované, komunitní energetiky objevily už zkraje letošního roku. Technologie hlavního města Prahy, jako městem 100% vlastněná akciová společnost, navíc s blízkým vztahem k elektrotechnickým instalacím, má být jedním z hlavních hráčů v plánované masivní výstavbě lokálních energetických zdrojů.

Ambice, které dnes EU vkládá do tepelných čerpadel jsou obrovské. Tlak na efektivnější využívání energie, snižování emisí CO₂ a snaha o urychlenou náhradu zemního plynu má jedno synonymum – tepelná čerpadla. V ČR se téměř 30 % z celkové energie spotřebuje pro vytápění objektů, přičemž výroba tepla je dnes dominantně založena na uhlí a zemním plynu.

Před 60 lety, v roce 1962, definitivně začal na plný výkon fungovat pilíř moderní české energetiky – vodní elektrárna Orlík. Má několik českých „nej“: s výkonem 364 MW jde o největší českou vodní elektrárnu, hráz nad elektrárnou dosahuje rekordních 91 metrů a přehrada zadržující 720 mil. m³ vody je nejobjemnější akumulační nádrží v ČR. Každá ze čtyř turbín je pak vysoká 27 metrů, a dosahuje tak zhruba výšky panelového domu. Šedesátiny slaví i sousední elektrárna Kamýk, která s Orlíkem funguje jako jeden celek.

Plynové turbíny a motory jsou v současnosti jedinými relevantními technologiemi pro zpětnou konverzi zelených plynů na elektřinu a teplo. Novela POZE nastavuje pro plynovou KVET stabilní podmínky, zpožděná notifikace novely však zkomplikovala podporu výroben uvedených do provozu v roce 2022.

Do modernizace přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně letos ČEZ investuje více než 60 milionů korun. Peníze půjdou hlavně do zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrárny, která kromě dodávek elektřiny zajišťuje také stabilitu české přenosové soustavy.