Rozhovor s Romanou Zadrobílkovou
Jedna z největších energetických lokalit v Česku rozjela transformaci, na jejímž konci bude soustava nízkoemisních zdrojů v čele s třemi paroplynovými cykly, které mají nahradit tradiční uhelný provoz do poloviny roku 2028. „Klíčové smlouvy pro výstavbu jsme podepsali na konci léta. Jde o důležitý milník v naší transformaci, protože nové plynové zdroje budou úzce navázané na naši stávající technologii a postupně převezmou roli hlavního výrobního základu,“ říká v rozhovoru pro All for Power Romana Zadrobílková, výkonná ředitelka Elektráren Opatovice.
Opatovice jsou tradiční uhelnou lokalitou, která má projít rozsáhlou konverzí na nízkoemisní zdroje. Jak jste s jejich přípravou daleko?
Zatím je naším jediným palivem stále hnědé uhlí a jiné zdroje zatím v provozu nemáme. Výrobou zásobujeme Hradec Králové, Chrudim, Pardubice a obce v okolí, to jen pro kontext, jak důležitým energetickým zdrojem Elektrárny Opatovice pro region jsou.
Naše sesterská společnost EOP Distribuce zajišťuje veškerou distribuci tepla a v rámci soustavy provozuje i záložní zdroje, které mohou spalovat zemní plyn nebo lehký topný olej (LTO). Tyto zdroje slouží k zajištění kontinuity dodávek – naposledy jsme je využili 19. ledna 2023 kvůli havárii hlavních napaječů, kdy bylo nutné celou soustavu dočasně odstavit.
Jaký objem uhlí spalujete?
Roční spotřeba uhlí je silně závislá na průběhu zimního období a vývoji cen elektřiny, které ovlivňují objem výroby. Pro letošní rok předpokládáme spotřebu přibližně 850 tisíc tun, což je výrazně méně než v minulých letech, kdy se vrcholy objemů pohybovaly až na dvojnásobku. Uhlí dovážíme z dolů v Bílině a z Tušimic.
ČEZ před létem vydal prohlášení, že utlumí těžbu hnědého uhlí dříve, to vás nějak ovlivňuje?
Oznámení společnosti ČEZ o dřívějším utlumení těžby hnědého uhlí nás nijak zásadně neovlivňuje. V rámci skupiny plánujeme ukončit spalování uhlí do roku 2030 a do té doby máme dodávku zajištěnou.
Jak budou postupně nabíhat nové zdroje, které mají uhlí nahradit?
Se spuštěním nových plynových zdrojů počítáme v letech 2027 až 2028. V této fázi plánujeme postupně snižovat výkon uhelných bloků, které budou dočasně sloužit jako doplňkové a stabilizační zdroje. Zbylé zásoby uhlí budeme využívat cíleně v obdobích, kdy to bude ekonomicky nejvýhodnější – například při výpadcích jiných zdrojů nebo v době vysokých cen elektřiny. Tento přechod bude řízen s ohledem na plynulost dodávek tepla a bezpečnost provozu.
O jaké zdroje půjde?
Na konci léta se nám podařilo podepsat tři z celkových čtyř smluv, které jsou zásadní pro výstavbu nových paroplynových cyklů s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Čtvrtá, poslední smlouva, pak přibyla začátkem září. Dnes tak máme všechny klíčové dohody uzavřené a můžeme se naplno soustředit na přípravné práce směřující ke spuštění výstavby.
Jde o důležitý milník v naší transformaci – nejen z pohledu technického posunu, ale i jako potvrzení toho, že celý projekt má jasný směr a silné partnery. Nové plynové zdroje budou úzce navázané na naši stávající technologii a postupně převezmou roli hlavního výrobního základu.
Ten bude napojený do stávající parní soustavy?
Ano, nové plynové turbíny budou napojeny na stávající parní soustavu, což představuje nejefektivnější způsob využití energie obsažené v primárním palivu. Použití technologie s výměníkovým kotlem HRSG (Heat Recovery Steam Generator – pozn. red.) nám umožní zachytit odpadní teplo z plynové turbíny a přeměnit jej na páru, která bude dále využívána v již provozovaných, případně nově budovaných parních turbínách. Tento model zajišťuje vysokou účinnost výroby i ekonomickou efektivitu díky propojení s naším již existujícím technologickým zázemím.
PROZÍRAVÝ NÁKUP TURBÍN
Kdy začnete stavět?
Díky uzavření klíčových smluv jsme opět o krok blíže samotné realizaci. Celkový investiční rámec projektu je již definován a výběrová řízení přinesla konkrétní technické i obchodní podmínky. V současné době probíhá příprava staveniště a zahájení demoličních prací očekáváme ještě do konce letošního roku. Nové zdroje budou vznikat v areálu stávající elektrárny, ale mimo dosud provozované technologie, což umožní současně udržet provoz uhelných bloků, dokud to bude nezbytné. Tento přístup významně přispívá k plynulosti přechodu na nový, nízkoemisní energetický mix.
Měli jste dost nabídek? Přeci jen se připravuje řada paroplynových cyklů napříč Českou republikou, nemluvě o dalších plynových zdrojích po celé Evropě…
Byli jsme sami zvědaví, jak silná bude účast ve výběrových řízeních, zvláště s ohledem na to, kolik paroplynových projektů se v současnosti připravuje nejen v České republice, ale i v Evropě. Nabídek dorazilo méně, než jsme očekávali, což souvisí právě s omezenými kapacitami dodavatelů a vysokou poptávkou po obdobných technologiích. Největší současnou výzvou však zůstává dostupnost plynových turbín. Proto jsme společně s United Energy a Plzeňskou teplárenskou zahájili veřejnou zakázku na jejich dodání s výrazným předstihem. Díky tomu máme již nyní zajištěné výrobní sloty u společnosti Siemens Energy. Tento krok výrazně snižuje riziko zpoždění výstavby a zajišťuje kontinuitu realizace.
Co ještě může zbrzdit výstavbu?
Největší riziko představuje měnící se legislativa a obecná nejistota v nastavení podpůrných mechanismů. Typickým příkladem bylo dlouhé zpoždění při vyhlášení výzvy na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), která je klíčová pro ekonomickou návratnost těchto investic. I když chápeme, že zdržení bylo částečně způsobeno schvalovacím procesem na úrovni Evropské komise, rozhodování o miliardových projektech v podmínkách legislativní nejistoty je mimořádně složité.
Tu ale výrazně ovlivňuje trh s povolenkami a systém ETS 2, jak se k němu stavíte?
Možná to bude znít překvapivě, ale rozšíření systému emisních povolenek ETS 2 vnímáme převážně pozitivně. Doposud byly povolenkami zatíženy pouze velké zdroje, což vytvářelo nerovné konkurenční podmínky. ETS 2 tuto disproporci alespoň částečně vyrovnává. Pokud jde o další vývoj trhu s povolenkami, i přes řadu diskusí a návrhů na jeho reformu panuje spíše názor, že k žádné zásadní změně pravděpodobně nedojde. My tento stav vnímáme realisticky a začleňujeme ho do našich investičních strategií. V tomto kontextu plynofikace zůstává smysluplnou cestou i při současném nastavení systému obchodování s emisemi.
Zároveň si ale uvědomujeme, že rozšíření ETS 2 dopadne i na domácnosti, zejména na ty s nižšími příjmy. I proto je důležité, aby klimatická politika zůstala citlivá vůči sociálním dopadům a aby se změny nedotkly těch nejzranitelnějších více, než je nezbytně nutné.
Lokalitu na plyn máte připravenou?
Příprava na plynofikaci má dvě klíčové roviny – jednak samotnou připravenost lokality pro výstavbu plynových zdrojů, a jednak zajištění dodávky paliva. V oblasti povolovacích řízení jsme již získali veškerá potřebná stanoviska. U paroplynových cyklů šlo o standardní správní proces, který se díky předem připravené dokumentaci a umístění projektu uvnitř stávajícího energetického areálu podařilo úspěšně absolvovat během několika měsíců. Na rozdíl od ZEVO, kde je proces výrazně komplikovanější. Co se týče samotného připojení na plyn, lokalita má výhodu ve své poloze – v naší těsné blízkosti se nachází páteřní síť společnosti Gasnet, která disponuje dostatečnou kapacitou pro pokrytí našich budoucích potřeb.
Mění situaci, že Gasnet patří ČEZu?
Vlastnická změna ve společnosti Gasnet pro nás neznamená komplikaci. Máme platnou smlouvu o připojení. Neočekáváme tak žádné omezení nebo změnu podmínek.
Jaká je návratnost investice do „paroplynů“?
Pokud by investice do paroplynových zdrojů nenabízela reálnou návratnost, tak bychom do tak rozsáhlé přestavby nešli. Konkrétní čísla ovšem nelze jednoznačně uvést, protože návratnost závisí na celé řadě proměnných – zejména na tržních cenách elektřiny, vývoji cen emisních povolenek a budoucím vývoji regulace. Klíčové pro nás je, že potřebujeme dlouhodobě zajistit bezpečné dodávky tepla i po ukončení spalování uhlí. V tomto ohledu hraje zásadní roli podpora kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), která významně snižuje investiční riziko a zvyšuje stabilitu celého projektu.
Jak reagují na investice klíčoví zákazníci?
Reakce klíčových zákazníků jsou zatím velmi vstřícné. Věří, že spolehlivost dodávek z Opatovic bude zachována i v budoucnu. Určité komplikace se objevují při připojování nových objektů, zejména v případech, kdy se jedná o instituce se striktními požadavky na bezemisní energetické zdroje. Vzhledem k tomu, že jsme v současnosti stále uhelným zdrojem, naše možnosti jsou v tomto ohledu omezené. S postupujícím přechodem na nízkoemisní technologie ale očekáváme, že se naše vyjednávací pozice výrazně posílí.
Jak se dělá byznys plán elektrárny, která je v přestavbě a pohybuje se na trhu, kde roste počet dní se zápornou cenou elektřiny?
Není to jednoduché. Vytvářet byznys plán pro elektrárnu, která je v přestavbě a zároveň se pohybuje na trhu s vysokou volatilitou, vyžaduje pečlivé zvažování mnoha faktorů. Opíráme se především o reálná data z let 2023 a 2024, která už ukazují jisté trendy, se kterými lze pracovat. Základní část plánování představuje elektřina z kogeneračního provozu – tedy z kombinované výroby tepla a elektřiny. Další přidanou hodnotu pak vidíme v kondenzační výrobě, kterou spouštíme jen tehdy, když jsou podmínky na trhu příznivé.
Například letošní květen byl chladnější, než se čekalo, takže se topilo déle – a to se promítne pozitivně i do ekonomiky provozu. Zároveň se snažíme co nejlépe využívat výkyvů na denním trhu s elektřinou. Díky flexibilitě našich technologií na ně dokážeme rychle reagovat a z toho těžit. Právě tyto dvě složky – stabilní dodávky a obchodní flexibilita – tvoří základ našeho byznys modelu.
V podstatě mluvíte o službách výkonové rovnováhy (SVR), které ale logicky lákají i další investory. Počítáte s tím, že ceny mohou klesat?
Ano, zisk ze služeb výkonové rovnováhy skutečně klesá, ale pořád jde o důležitou součást našeho portfolia. Stále se nám daří být v tendrech úspěšní a věřím, že tomu tak bude i v budoucnu. Právě nové plynové zdroje, které připravujeme, jsou pro tyto typy služeb ideální. Počítáme s tím, že díky jejich flexibilitě si na trhu své místo udržíme.
ZEVO JAKO „BLACK BOX“
Pojďme krátce k ZEVO. Jak jste daleko se získáním všech povolení?
Na začátku loňského roku jsme získali kladné stanovisko v rámci posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), což byl pro nás zásadní milník. Dále jsme zvolili variantu sloučeného územního a stavebního řízení, ve kterém již máme vydané rozhodnutí – aktuálně ještě nepravomocné. Proti němu se odvolalo několik subjektů, takže nyní čekáme na rozhodnutí nadřízeného správního orgánu. Pokud bude vše probíhat bez komplikací, doufáme ve vydání pravomocného stavebního povolení do konce roku. Projekt plánujeme realizovat na vlastním pozemku, který je snadno přístupný z veřejné infrastruktury. I z tohoto důvodu věřím, že by nemělo dojít k žádnému zásadnímu zpochybnění záměru.
Odpůrci spalovny argumentují spíše vlivy na životní prostředí…
Otázky dopadů na životní prostředí jsou naprosto legitimní a je dobře, že se o nich veřejně diskutuje. I proto musel být celý záměr ZEVO podroben posuzování v rámci procesu EIA, který probíhal velmi důkladně a transparentně. Veškeré připomínky – ať už ze strany veřejnosti nebo úřadů – byly v jeho průběhu řádně vypořádány. Výsledné kladné stanovisko pak potvrdilo, že projekt splňuje všechny nároky z hlediska ochrany životního prostředí.
Znamená to, že výběr dodavatele rozjedete ještě před vydáním stavebního povolení?
Výběrové řízení jsme zahájili už v polovině července a aktuálně běží lhůta pro podání žádostí o účast, která končí 15. září. Vzhledem k délce povolovacích procesů v Česku nejde o nic neobvyklého – pokud má projekt postupovat podle plánovaného harmonogramu, je potřeba s přípravami začít včas. Nechceme ztrácet čas čekáním na formální kroky. Důležité je, aby se projekt plynule posouval kupředu.
Jak k soutěži přistupujete?
Zvolili jsme model zadání ve formě tzv. Black Boxu. To znamená, že stanovujeme klíčové výstupní parametry, kterých má projekt dosáhnout, a necháváme na uchazečích, s jakým technickým řešením přijdou. Je to přístup, který umožňuje firmám nabídnout to, v čem jsou silné, a zároveň nám dává prostor pro porovnání různých koncepcí.
Bude soutěž otevřená i firmám mimo holding EPH?
Ano, výběrové řízení je otevřené. Nejde o interní uzavřenou soutěž. Věříme, že konkurence přináší zajímavá řešení, zvlášť u tak významného projektu, jakým je zařízení pro energetické využití odpadu. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že na trhu není moc firem, které by takhle rozsáhlou zakázku zvládly.
Jedna věc jsou české firmy, ale není tajemstvím, že se do soutěží v Česku příliš neženou zahraniční subjekty. Jak si vysvětlujete nezájem zahraničních EPC dodavatelů?
Chápu, že pro české firmy jsou podobně rozsáhlé projekty velkou výzvou, zvlášť když se jich na trhu aktuálně realizuje víc najednou. Firmy, které mají zkušenosti a potřebné kapacity, si proto logicky vybírají. A pro společnosti, které teprve plánují vstup do role EPC dodavatele, je tohle naopak až příliš velké sousto na rozjezd. Aktuálně projevil předběžný zájem o účast v jedné z námi realizovaných soutěží jeden zahraniční hráč. Uvidíme, zda se nakonec skutečně prokvalifikuje.
Petr Svoboda
