Radim Seidler v Dětmarovicích, kde roste nová nízkoemisní teplárna
„S rostoucím výkonem biomasových kotlů počet dodavatelů dramaticky ubývá a u paroplynových cyklů konkurence prakticky neexistuje,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro All for Power Radim Seidler, člen představenstva a technický a investiční ředitel ČEZ Teplárenská. A podobně je tomu u některých klíčových komponent, jako jsou plynové turbíny. Výrobců není mnoho a poptávka je vysoká napříč Evropou. „Proto jsme přistoupili k rozdělení velkých projektů na menší obchodní balíčky. Osvědčilo se nám to v Dětmarovicích, kde si děláme EPC kontraktora sami a díky tomu se podařilo dostat do hry více zájemců a udržet ceny v rozumných mantinelech,“ zdůrazňuje Seidler s tím, že podobný model bude společnost aplikovat i v dalších lokalitách, kde ale vyrostou násobně větší zdroje.
Jak pokračuje dekarbonizace lokalit?
V rámci transformace teplárenství se posouváme dopředu, a to mě nesmírně těší. Pro mě jako technika je velkou satisfakcí, když projekt přechází z papírové přípravy do realizace. I přesto, že u některých zdrojů či lokalit řešíme složitější povolovací proces a legislativní překážky. S klesající rentabilitou uhelného provozu jsou alternativní zdroje nutné a jejich včasné dokončení bude mít pozitivní ekonomický vliv pro celou Skupinu ČEZ a naše zákazníky. V některých lokalitách se již podařilo dokončit první etapy nových teplárenských zdrojů. Zde mám na mysli především Prunéřov a Tušimice, kde se realizovaly plynové kotelny o špičkovém výkonu 10 a 26 MWt, ale také Dětmarovice, kde od roku 2023 provozujeme plynovou kotelnu o výkonu 18 MWt. A příští rok nás zde čeká zprovoznění větších a komplexnějších teplárenských zdrojů. Zároveň se podařilo podepsat smlouvu s konsorciem dodavatelů Homola – Gascontrol pro dodávku horkovodního propoje Prunéřov-Kadaň, i zde se tak v rámci druhé etapy výstavba pomalu rozbíhá.
Změnily se plány na skladbu zdrojů v jednotlivých lokalitách?
Palivová základna zůstala stejná. Stále primárně spoléháme na plyn v kombinaci s biomasou, navíc naše zdroje splňují podmínky taxonomie i v tom smyslu, že jsou připravené na spalování blendu zemního plynu a vodíku. V tuto chvíli a bez jakýchkoliv technologických úprav až na úroveň 15 %. A po částečných úpravách až na 40 %. Mění se spíše výkony jednotlivých zdrojů v závislosti na budoucím provozu.
Pomohlo v akceleraci příprav jednotlivých lokalit zřízení DESÚ?
Zřízení speciálního stavebního úřadu vnímáme velmi pozitivně. Je naším erudovaným protějškem v rámci povolovacího procesu a musím konstatovat, že spolupráce je nadstandardní. Snažíme se proaktivně s velkým předstihem komunikovat harmonogram povolovacího procesu jednotlivých staveb, aby mělo vedení DESÚ možnosti a čas se kapacitně posílit a zároveň vědělo, co je v povolovacím procesu v jednotlivých letech čeká. Je velkou výhodou, že povolovací proces má na starosti speciální stavební úřad, protože obecné nebo krajské stavební úřady zpravidla nemají zkušenosti s povolováním takového druhu stavby, jako je nová teplárna.
Jak přesně se mění výkony jednotlivých zdrojů?
Dochází k dílčím úpravám v závislosti na tom, jak plánujeme v budoucnosti provozovat teplárenskou síť v jednotlivých municipalitách. Například v Poříčí jsme v průběhu přípravy projektu navyšovali výkon plynové kotelny z 2x25 MW na 2x32 MW, a to z důvodu zachování budoucí parní dodávky v rámci parovodu Krkonoše (PAKR). Ale v principu se jedná o minoritní změny a stále pokračujeme dle nastavené strategie.
Změnil se váš přístup ke spalování odpadů?
ZEVO jsme zvažovali ve všech klíčových lokalitách a projekty máme připravené takzvaně v „šuplíku“. V první fázi transformace ale s energetickým využitím odpadů nepočítáme, protože jsou tyto zdroje investičně velmi náročné a v kombinaci se složitým povolovacím procesem by mohly být rizikem v tom ohledu, že transformaci teplárenství nezvládneme v plánovaném harmonogramu. Avšak primární stopkou pro menší projekty ZEVO je pro nás stále ekonomika. Teď se soustředíme na to, abychom zabezpečili dlouhodobé dodávky energií našim stávajícím zákazníkům i po konci spalování uhlí, a to především z biomasy a plynu. Ke spalování odpadu se pravděpodobně v menší míře obrátíme v budoucnosti. ZEVO však pro Skupinu ČEZ není neznámým pojmem a kolegové z Energotrans a.s. již budují velké ZEVO v Mělníce, které bude energeticky využívat odpad ze Středočeského kraje. Podobný projekt však svým výkonem nezapadá do energetické poptávky v našich dodávkově menších lokalitách.
MÁLO BIOMASY? PŘEJDEME NA JINÉ PALIVO
Jak máte připravenou infrastrukturu na spalování plynu a jak se změní logika provozu, kdy bude třeba velkých objemů plynu možná jen v určitých částech topné sezony a ve špičkách?
Když to vezmu komplexně, dostupnost plynu už dnes v Evropě není kruciální problém a podařilo se dobudovat rovněž tranzitní infrastrukturu. Co čeká nás jako Skupinu ČEZ, je plynofikace některých našich lokalit klasické energetiky. Týká se to primárně Hodonína a Poříčí, kam plyn prozatím doveden není, ale máme už zpracované projektové dokumentace a jsou v běhu povolovací procesy. Navíc ještě do konce tohoto roku vypíšeme výběrová řízení pro realizaci plynových přípojek včetně regulačních stanic plynu pro tyto lokality.
Máte vyřešené i výkupy pozemků?
Všechny majetkoprávní náležitosti, jako jsou věcná břemena, výkupy pozemků aj., máme s majiteli vyřešené. V tuhle chvíli tak máme zafixovány trasy budoucích plynovodů i odkoupené pozemky, kde budou stát regulační stanice. Kompletní plynofikace lokalit tak bude hotová nejpozději v roce 2027.
A pokud jde o spotřebu plynu?
Máme zpracované prognózy budoucí spotřeby včetně kapacitní dostatečnosti tranzitních plynovodů a zásobníků. Při standardním provozu problém v kapacitě nevidíme.
Druhou klíčovou komoditou pro nové zdroje je biomasa. Když jsme se bavili s klíčovými producenty biomasy, tvrdí, že komodity bude dost. Na různých odborných fórech se naopak šíří obavy, že bude biomasy málo. Jak s tím pracujete u vás?
Děláme si pravidelné bilance a sledujeme, jaké zdroje se připravují a staví. Momentálně se kloníme k tomu, že biomasy bude dostatek. V případě dočasného výpadku dodávek je možné jednoduše přejít na jiné palivo, v našem případě na plyn. To je jedna z výhod diverzifikace palivové základny v jednotlivých lokalitách. Ale v tuhle chvíli s biomasou počítáme a každé stavbě předchází uzavření dlouhodobých kontraktů s několika dodavateli, aby byla minimalizována rizika nedodávek. Například v Dětmarovicích, které budou mít kapacitu 25 kilotun ročně, máme zasmluvněny tři dodavatele na deset let dopředu. A stejně k tomu budeme přistupovat i v dalších regionech.
Počítáte při provozu s maximálním využitím výkonu biomasových zdrojů?
Vzhledem k tomu, že je budeme provozovat v base loadu, budeme v průběhu roku převážně na nominálním výkonu. Výjimky může představovat pouze letní provoz, kde bude k provozu na nižší výkon zákonitě docházet s ohledem na potřeby sítě.
NÁKUP DISTRIBUCE
Pro přestavbu lokalit je klíčová garance dlouhodobých odběrů energií, jak jste daleko se smlouvami s klíčovými odběrateli?
V Dětmarovicích máme uzavřené patnáctileté kontrakty s městskými distributory v Orlové a Bohumíně. V souvislosti s výstavbou nových teplárenských zdrojů v lokalitě Prunéřov a Tušimice jsme akvírovali distribuční společnost Actherm distribuce s.r.o., která byla distributorem energií v Chomutově. Vlastníme tak sekundární trh a máme zajištěný přístup až k zákazníkům. Stejně je tomu v Klášterci nad Ohří a v Jirkově. V Kadani jsme naopak podepsali dlouhodobou smlouvu s městským distributorem. Z pohledu teplárníka tedy nelze budoucí odběry zajistit lépe.
Jaká je situace v Trmicích, které zásobují Ústí nad Labem?
Máme podíl v městské společnosti THMÚ, která provozuje tepelné hospodářství v Ústí nad Labem. Tím je z našeho pohledu trh pro budoucí investici zabezpečený.
Řešíte i situaci na druhém břehu ve Střekově?
Na Střekově se podařilo dostát slibu, že do začátku letošní topné sezóny budou vybudovány a zprovozněny plynové kotelny, které zabezpečují teplo pro 90 % zákazníků. Místní zákazníci THMÚ tak nemusí mít strach, že by v zimě mohlo dojít k výpadku dodávek.
Druhou klíčovou podmínkou dekarbonizace jsou dotace, ať už formou investiční nebo provozní podpory, jak jste si vedli v nedávných aukcích a jak máte nastavenou ekonomiku přestavby teplárenství?
Uspěli jsme v aukcích na podporu KVET. Naše nabídka byla velmi blízko referenční aukční ceně a z tohoto pohledu jsme spokojeni, i když by nám samozřejmě nevadilo, kdyby referenční cena byla o něco vyšší. Pro zákazníka to každopádně znamená, že ceny tepla budou stabilnější. To zajistí i investiční dotace z Modernizačního fondu, kdy pro většinu našich nových zdrojů máme vydáno rozhodnutí ministra o přidělení dotace. Do přestavby teplárenství investujeme desítky miliard, ale bohužel bez subvencí ze strany státu a EU to nejde.
ČÍM VĚTŠÍ ZDROJ, TÍM MÉNĚ DODAVATELŮ
Pojďme k výstavbě. Vypsali jste řadu výběrových řízení, jaká je dostupnost klíčových komponent, jako jsou turbíny pro paroplynové cykly, plynové motory aj., a jak se hýbou ceny dodavatelských firem?
Začnu lehčí částí otázky. V rámci konstrukčně a technicky jednodušších zdrojů, jako jsou plynové kotelny nebo biomasové zdroje menšího výkonu, je dodavatelů stále poměrně dost a vnímáme stálý zájem, zdravé konkurenční prostředí a rozumné ceny. S rostoucím výkonem biomasových kotlů ovšem počet dodavatelů dramaticky klesá a u paroplynových cyklů je situace snad ještě složitější, protože konkurence v rámci českého trhu prakticky neexistuje. Analogická situace je u některých klíčových komponent. Pro plynové kotle a menší biomasy jsou výroba a dodací lhůty v pohodě. Naopak plynové turbíny, to je kapitola sama o sobě. Výrobců není mnoho a poptávka je vysoká napříč celou Evropou i v zámoří. Logicky tak roste cena a dramaticky se snižuje dostupnost. Což nám samozřejmě radost nedělá, protože to zvyšuje ceny, ohrožuje realizovatelnost projektů v plánovaných harmonogramech a celkově snižuje počet firem, které se nám pak hlásí do výběrových řízení.
Budete na to nějak reagovat?
Plánujeme úpravu nákupních procesů pro větší projekty.
Týká se to i Trmic, kde je rozjeté výběrové řízení?
Výběrové řízení na nové zdroje v Trmicích chceme dokončit tak, jak bylo vypsáno. A s dodavatelem budeme jednat takovým způsobem, aby došlo k podpisu smlouvy jak na výstavbu biomasového zdroje, tak paroplynového cyklu. V lokalitě proběhly rozsáhlé demolice včetně složitých přeložek sítí a na novou výstavbu jsou nyní staveniště připravená, a to především pro biomasový zdroj.
Na slotový systém přechází už i výrobci plynových motorů, nevznikne paralelní trh s nedostatkovým zbožím z projektů, které se nepostaví?
V podstatě se to již děje. Sledujeme řadu projektů, jejichž realizace je na hraně, ale zároveň byly zajištěny klíčové komponenty. Sloty mají potenciál stát se cenným artiklem. Avšak přeprodej již dodaného motoru nebo spalovací turbíny třetí straně může být s ohledem na parametry původní kupní smlouvy od výrobce nerealizovatelný.
Některé byznysové skupiny v Česku měly ambici stát se novým EPC dodavatelem, z vašich slov vyplývá, že se tak nestalo?
V našich soutěžích se to rozhodně neprojevilo. A nemyslím si, že by nějaká nová velká kapacita vůbec vznikla. Vnímám kapacitní vyčerpání českého trhu a v budoucnu doufám v širší zahraniční účast.
Čím si vysvětlujete, že se do soutěží zatím zahraniční zájemci nehlásí?
Dílem je to zapříčiněno tím, že mají dost práce doma a dílem je pro ně možná méně čitelné české byznysové prostředí. A pokud zde nemají českého partnera, s kterým by měli dlouhodobou zkušenost spolupráce, vnímají vstup na náš trh jako obchodní riziko. Z našeho pohledu proto dává smysl, aby budoucí soutěže zejména těch velkých celků nebo nedostatkových komponent byly otevřenější i pro další zájemce a tyto firmy se nebály vstoupit samostatně na náš trh.
A tlačit ceny dolů.
To je přirozená součást konkurenčního boje a zdravého trhu.
DĚTMAROVICE PŘED DOKONČENÍM
Jak jste obchodně postupovali v Dětmarovicích?
V Dětmarovicích si prakticky děláme EPC kontraktora sami. Velmi se osvědčilo rozdělení projektu na několik obchodních balíčků. Díky tomu se podařilo dostat do hry více zájemců a udržet ceny v rozumných mantinelech. Podobný model plánujeme ve vetší či menší míře aplikovat i v dalších lokalitách.
Jak pokračují práce na výstavbě nových zdrojů?
Na jaře byla zprovozněna regulační stanice plynu a začali jsme s výstavbou hlavních zdrojů. Mezi ně patří biomasová kotelna, plynové motory a následně se rozběhla ještě výstavba plynové kotelny a administrativní budovy, které byly dosoutěženy později. Po stavební stránce jsou zdroje téměř dokončeny a probíhá montáž technologií. Klíčové komponenty (biomasový kotel a plynové motory) jsou usazené na pozicích. Dokončena je hrubá stavba centrální elektrické stanice a na pozici jsou transformátory, dieselagregát a rozvaděče.
Kdy bude hotovo?
Počítáme s tím, že v prvním kvartálu příštího roku budou dokončeny montáže práce a zdroje, krom plynové kotelny, budou připraveny ke zkouškám. Ty by měly proběhnout ještě na konci topné sezóny na jaře roku 2026. Zdroje by pak měly být připravené a odzkoušené pro ostrý provoz od začátku topné sezony 2026/2027.
Říkal jste, že dodavatelských firem je málo, jak fungují na „Dětmarkách“?
Musím potvrdit, že jsme zatím velmi spokojení. Firmy i přes změny drží harmonogram realizace a kooperují perfektně. Ať už jde o konsorcium PPA a Invelt, které dodává plynové motory. Nebo kolegové z ČEZ ESL, kteří odvádí dobrou práci v rámci biomasového zdroje. Na plynové kotelně pak působí sdružení Areas a Systherm, což jsou rovněž profíci, kteří vědí, co dělají. Ale působí zde i řada místních společností s republikovým přesahem. Např. Gascontrol v rámci regulační stanice plynu, a pak samozřejmě řada dalších nejen lokálních firem, které se na výstavbě podílejí. Jako komplikovanější se jeví realizace obslužných technologických celků, jako je centrální elektrická stanice a čerpací stanice s potrubními mosty, ale i zde přes drobné posuny rámcový harmonogram držíme. Vcelku mi to dává naději, že i v dalších lokalitách snad dekarbonizaci zvládneme včas. I když si samozřejmě jsem vědom toho, že Dětmarovice jsou, v porovnání například s projekty v Trmicích nebo Prunéřově, objemově daleko menším projektem.
Dětmarovicím by určitě slušel ještě další energetický zdroj, jaké máte s lokalitou plány?
V rámci Skupiny ČEZ je plánů celá řada. Nejvíce se skloňuje možný elektrárenský paroplynový zdroj, máme zajištěnou investiční podporu pro bateriové úložiště a v delším horizontu je v souvislosti s touto lokalitou skloňován i SMR. Dětmarovická lokalita je pro nás rozhodně velmi cenná a počítáme s jejím dalším rozvojem.
Petr Svoboda
