Tomáš Novotný
Snaha evropského kontinentu zbavit se co nejrychleji uhelných ekonomik se zásadně propsala i do globálního obchodu s dalšími komoditami. A to přesto, že evropský trh představoval méně než 20 % celosvětového obchodu s uhlím. „Tradiční dodavatelé do Evropy, ať už šlo o Američany, Kolumbijce, Jihoafričany nebo Rusy, se všichni nuceně přeorientovali na Indo-pacifický trh. Podstatné je to i z hlediska dalších komoditních toků, které využívaly komplementarit v lodní dopravě. Třeba agrární komodity, kterým se v důsledku změny toků prodražila doprava,“ říká ve dvoudílném rozhovoru pro All for Power Tomáš Novotný, zakladatel investiční skupiny ResInvest, která se zaměřuje na komoditní aktiva po celém světě. Skupina investorů nedávno koupila například podíly v australských dolech na železnou rudu a zajímavé projekty rozvíjí i v Indonésii a dalších zemích Indo-pacifického regionu.
Profilujete se jako globální hráč v oblasti komodit, jak si vybíráte aktiva, do kterých investovat?
Myslím, že označení globální hráč je nadnesené, ale ano, budujeme pod hlavičkou EP Resources systematicky naši přítomnost v různých destinacích, které jsou pro nás relevantní a jsou opřené o určité znalosti globálních komoditních toků, to je pravda. Na druhé straně jsme vzešli z tohoto regionu a střední a východní nebo možná kontinentální Evropa jsou naším domovem, máme velkou část toků tady a jsme tady doma, takže jde o snahu o propojení lokální kompetence a globální přítomnosti. To je jeden ze stavebních kamenů naší strategie.
Nedávno jste koupili podíl v indonéských dolech, o jak velkou investici jde a kdo jsou jeho hlavní zákazníci?
Dnešní podíl ResInvestu ve společnosti GEO Resources dosahuje necelých 7 %. Hlavní zákazníci jsou velké asijské utility a průmyslové podniky, především v Číně a Indii, což jsou jedny z našich profilových destinací vzhledem k velikosti a struktuře poptávky. Jsme tam aktivní dlouhodobě a počítáme s dalším rozvojem našich aktivit v těchto zemích i do budoucna, a to i v jiných komoditních segmentech. Nedávno jsme úspěšně začlenili do portfolia toky železné rudy, aktivně pracujeme na zajímavé příležitosti v bauxitu. Čas ukáže, ale nejsme komoditně vyhranění, relevantní jsou pro nás různé typy hromadných substrátů, kde umíme zužitkovat naši kompetenci.
Plánujete v Geo Resources přikoupit další podíly?
To nevylučuji, GEO považujeme stále za dlouhodobě atraktivní investici i vzhledem k jejich infrastrukturním projektům, které značně překračují jejich současný záběr a vytvářejí další příležitosti i pro nás. Z tohoto pohledu se nám další akvizice podílu jeví jako dostatečně zajímavá.
Je to předzvěst dalších investic či akvizic v tomto regionu?
Indonésie je z pohledu komodit určitě velmi zajímavá geografická oblast, je jasné že na celosvětové mapě bude do budoucna hrát čím dál tím větší roli, takže ano, díváme se na další možnosti, jak naši prezenci tam zužitkovat. Máme dnes plnohodnotný tým na místě a určitě nechceme zůstat u jedné investice. Na druhé straně, obecně v oblasti Pacifiku je těch lokalit více, kromě Indonésie a Austrálie, kde jsme dnes již aktivní, sledujeme konkrétní příležitosti také ve Vietnamu. Už dnes máme nějakou pozici v Thajsku, v biomase aktivně sledujeme příležitosti i v Malajsii a jinde.
Změnil tlak EU na odchod od uhlí celosvětový trh s touto komoditou?
Poměrně zásadně, odchod Evropy od uhlí znamená, že tradiční dodavatelé do této části světa, ať už šlo o Američany, Kolumbijce, Jihoafričany nebo Rusy, se všichni nuceně přeorientovali na Indo-pacifický trh. Všechny to nějak poznamenalo díky celé řadě úzkých míst, která se tím odhalila. A to přesto, že Evropa na světovém trhu s uhlím představovala méně než 20 %. Podstatné je to i z hlediska dalších komoditních toků, které využívaly komplementarit v lodní dopravě. Třeba agrární komodity, kterým se v důsledku změny toků prodražila dopravna. Vlastně se dá říct, že tato změna poměrně významně zasáhla do všech oblastí hromadných substrátů a trh se musí nastavit na nový normál. Málokoho asi napadlo, že tenhle krok například sníží konkurenceschopnost evropského obilí v Africe, viďte.
Jak vypadá středoevropský trh s biomasou? Jsou oprávněné obavy z nedostatku suroviny? Má smysl investovat do nových zdrojů na biomasu? Dozvíte se v 2. části rozhovoru, který vyjde v All for Power č. 3.
V „nedaleké“ Austrálii jste investovali do dolu na železnou rudu, která je klíčová pro výrobu oceli. Nejvíce železné rudy dlouhodobě dovážela Čína, jaká je situace na trhu nyní a jaký očekáváte vývoj cen a poptávky?
To je velmi složité téma na několikahodinovou diskusi a nikdo nemáme křišťálovou kouli. V různých částech světa bude vývoj značně odlišný. Osobně se ale domnívám, že těžiště produkce oceli celosvětově i nadále zůstane v Indo-Pacifiku. Vnímáme krátkodobé ochlazení celosvětové poptávky, které je pravděpodobně dáno nejistotou ohledně vývoje celosvětové ekonomiky. Ale střednědobě vnímáme poptávku po železné rudě jako stabilní a my investujeme s dlouhodobým výhledem, nejde o krátkodobou spekulaci.
Jak mají doly v Austrálii diverzifikovaný odběratelský řetězec?
Jak jsem zmínil výše, klíčová teritoria z hlediska poptávky po většině námi obchodovaných komodit dnes leží v Indii a Číně, v obou těchto zemích jde ale o desítky nezávislých hráčů, celý ten trh je přes probíhající konsolidaci solidně diverzifikovaný, noví hráči do sektoru vstupují, k tomu jsou na trhu aktivní i střední a menší hráči v ostatních zemích. Trh se železnou rudou je z mého pohledu paradoxně dominovaný několika málo těžaři, je to typický „seller´s market,“ kde cenu na trhu určují dominantní producenti v Brazílii a Austrálii. To vytváří příležitosti pro aktéry našeho formátu, kdy dokážeme našim klientům nabídnout alternativu k oboustranné spokojenosti.
Plánujete investice i do dalších strategických komodit, které se těží v Tichomoří?
Ano, určitě jsme teprve na začátku a už teď máme rozpracovaných několik dalších projektů, které ale zatím nemůžu přiblížit. Naším cílem je vytvořit portfolio napříč několika komoditními segmenty, kde v každém segmentu chceme mít několik želízek v ohni, a to nejen v Tichomoří.
Jaká je návratnost investic do uhlí a železné rudy?
Díky naší letité zkušenosti naštěstí stále ještě dostatečně atraktivní pro investora našeho formátu. My musíme pracovat s nestandardně nízkým podílem externího kapitálu v důsledku různých limitů vyplývajících převážně z nových nařízení ESG, která se na nás jako evropskou strukturu vztahují. Ty z mého pohledu obecně významně snižují naši konkurenceschopnost například v porovnání s investory z Blízkého Východu nebo Asie. Takže musíme být o to šikovnější v identifikaci takových příležitostí. My dnes nemůžeme jít do projektů s IRR pod 12 %, protože si nemůžeme zásadně zlevnit zdrojové financování bankovními úvěry a je to poměrně velká škoda nejen pro nás, ale pro celý bankovní sektor. Díky naší poměrně unikátní kombinaci schopnosti investovat do ekvity a zajistit obchodní toky s těmito komoditami ale vytváříme zajímavou přidanou hodnotu pro naše partnery i naše spoluinvestory.
Petr Svoboda
