Distribuce prochází evolucí v tempu revoluce

Rozhovor s Martinem Zmelíkem, generálním ředitelem ČEZ Distribuce

Distribuce elektřiny přechází z analogu do digitálu. Robustní distribuční sítě, které byly postaveny jako jeden systém, teď fungují ve stovkách celků, které potřebují komplexní řízení. To zvyšuje tlak na provoz a nutí distributory masivně investovat do digitálních nástrojů a moderních řídících systémů. „A do toho samozřejmě nesmíte polevit v modernizaci sítě a uspokojit poptávku po nových připojeních,“ říká Martin Zmelík, generální ředitel ČEZ Distribuce s tím, že poslední tři roky byly pro distributory extrémně náročné. A to je na podzim čeká vlna žádostí o připojení samostatných bateriových úložišť.

V prvním čtvrtletí klesl počet žádostí o připojení ve vašich distribučních regionech o třetinu, zpomaluje se tempo decentralizace nebo je to jen klid před bouří?

Pokud bych si měl vybrat, tak spíše to druhé. Na konci září nás čeká připojování bateriových úložišť tzv. stand allone a křivka poletí zase nahoru. U ostatních zdrojů, jako je fotovoltaika, větrné elektrárny a další obnovitelné zdroje, jsme ale skutečně zaznamenali přirozený pokles. Trh už je v podstatě saturován a další navyšování kapacity je ekologicky i technicky velmi komplikované.

To platí napříč regiony?

V každém regionu je to jinak. Někde už nepostavíte nic, protože tam má červenou jak ČEPS, tak my. Jinde ještě kapacitní prostor je. Masivní nárůst žádostí o připojení už ale nečekáme. Už tak je objem rezervací výkonu 21 GW obrovský. Pro srovnání, v Národním plánu obnovy bylo uvažováno se 6 GW v roce 2030.

U fotovoltaiky se ukázalo, že investoři s připojením spekulují, očekáváte u baterií to samé?

Není důvod si myslet, že tomu bude jinak. Řada investorů si podá žádost, spustí proces a často se zaseknou už na územním plánu. Druhou věcí jsou dotace, jejichž udělení či neudělení může realizaci některých projektů ovlivnit. Co je u baterií specifické a kde čekám velký boj, je soutěž o příkon, který je třeba pro plné využití potenciálu bateriových úložišť. Uvidíme, kolik projektů se nakonec překlopí do ostré realizace.

INVESTICE JINAK

Jak se v takovém prostředí plánují investice do distribuční soustavy?

Výrazně složitěji než v minulosti. V celém procesu vidím tři místa, na která se musíme zaměřit. Udržet síť v kondici, aby byla stabilní a spolehlivá. Tady obnovu a rozvoj sítě koordinujeme s ČEPS a máme ji do detailu naplánovanou. Systematicky hodnotíme „zdraví sítě“ a víme tedy, které části sítě potřebují posílit nebo obnovit. Do toho pak také již zmíněný velký tlak na decentralizaci vyvolává potřebu síť zásadně digitalizovat. V tuhle chvíli jde na tento typ technologií asi 20 % všech investic, ale do budoucna počítáme s tím, že se podělí s „železem“ půl na půl. Probíhá obnova a zásadní rozšíření řídících systémů a dalších kritických komponent. A samozřejmě chodí požadavky od zákazníků, jejichž vypořádání je naše licencovaná povinnost. Zatímco dříve jsme měli náklady na nová připojení mezi 2-3 miliardami ročně, teď to bylo v peaku 9 miliard. Což je neuvěřitelný nárůst.

Co se v objemu investic skrývá?

Primárně jde o úpravy sítě kvůli investicím do větších energetických celků. Stavíme nové transformovny, posilujeme sitě, aby soustava nově připojené zdroje zvládla. A to nám samozřejmě blokuje finanční i dodavatelské kapacity pro jiné investiční akce. Jako příklad uvádím, že na vrcholu žádostí jsme potřebovali místo standardních pěti tisíc 70 tisíc nových průběhových elektroměrů. Zajistit rychle takovou dodávku není legrace. Nakonec jsme to zvládli, ale za cenu řady kompromisů, kdy se uprostřed roku rozhodujete, jak překopat investiční plán, který se připravuje pět let dopředu. Musím říct, že v tomhle jsme si jako distributoři sáhli na dno a klobouk dolů před všemi zaměstnanci, jak to zvládli.

To zní jako permanentní krizové řízení…

V podstatě ano. A paradoxně nám vlastně pomohlo, že jsme zvyklí na kalamity způsobené počasím. Tam se rovněž řídíme krizovými plány a musíme vše vyřešit v co nejkratším možném a co nejrychleji obnovit dodávku elektřiny. V tom vás nezachrání jen technologie nebo dodatečné investice, ale vlastní lidé, kteří se v krizi semknou a mají pozoruhodnou schopnost se adaptovat. Jsem přesvědčený, že přesně tohle nám pomohlo akcelerovanou dekarbonizaci zvládnout.

Tempo investic do distribučních soustav rozhodně nezpomalí ani v následujících letech, kde na to budete brát prostředky?

Jednou z cest, jak dodatečně zajistit prostředky pro masivní rozvoj naši distribuční soustavy jsou určitě různé dotační tituly. Platíme z nich například velkou část nasazení chytrých elektroměrů. A je to naprosto v pořádku, protože přecházíme na standardy, které Evropa vyžaduje. Pokud ale bude Evropská unie chtít, aby distributoři ještě navýšili kapacity, třeba z důvodu, že energetická síť bude potřebovat velkokapacitní bateriové úložiště, bylo by fér najít prostředky i v dalších fondech. Abychom byli schopni dokončit transformaci sítě, která pojme celou decentrální energetiku.

Co by měla Evropa zafinancovat?

Z mého pohledu by měla podpořit výstavbu a modernizaci větších celků. Tzn. linek, transformoven a dalších komponent soustavy. Jsou tam i projekty přeshraniční spolupráce, které jsou důležité pro přeshraniční výpomoc. Jinými slovy přesměrovat peníze z podpory decentralizace na obnovu infrastruktury.

Unesla by síť další vlnu rozvoje solárů?

Stálo by to neskutečné peníze. Muselo by se zainvestovat do vyšších napěťových hladin a troufnu si říct, že při současném nastavení bychom uspokojili zlomek zájemců. Z mého pohledu jsou v tomhle distribuční soustavy na limitu možného. A to se nebavíme jen o kapacitách připojení, ale nestačila by hlavně přenosová kapacita páteřních linek.

Jak vyvolané investice zamávaly s trhem dodavatelů?

Když se podíváte, co se v energetice dělo poslední tři roky, je jasné, že jsme museli úplně překopat investiční plán a strategii nákupu klíčových prvků v síti. Zároveň se do toho propsala vysoká inflace, rozkolísaný komoditní trh a taky výpadky dodávek, které ovlivňovaly naše dodavatele. A můžete mít vše do detailu připravené a zafinancované, ale pokud u některých komponent vypadnou dva tři velcí hráči, máte problém. Teď už se snad vše stabilizovalo a začínáme fungovat normálně, i když výpadky některých dodávek nám zpožďují některé klíčové stavby. Asi nejzásadnější vliv má v současné době je rušení izolačního plynu SF6.

Jak je to s cenami dodavatelských firem?

Ve spolupráci s centrálním nákupem na dodavatele hodně tlačíme a na vše vypisujeme aukce, abychom se maximálně přiblížili cenám před krizí. Specifikem českého trhu je jeho uzavřenost. Stojí za tím druhotná legislativa a normy, které nastavují bezpečnostní standardy, ale zároveň trh konzervují.

NASAZENÍ CHYTRÝCH ELEKTROMĚRŮ JE VRCHOL HARDWAROVÉ DIGITALIZACE

Mozkem decentralizované energetiky má být Elektroenergetické datové centrum (EDC), v němž máte akcionářský podíl. Jak jste zatím spokojení s jeho rozvojem a fungováním?

Vznik EDC je logickým závěrem decentralizace a rozvoje trhu. Pro nás je to důležitý subjekt, který má umožnit vstoupit do systému novým subjektům. Ať už v oblasti sdílení, agregace flexibility a akumulace. Proto jsme se jako distributoři rozhodli do datového centra kapitálově vstoupit. A znamená to pro nás dvojí roli. Jako distributor musíme zprostředkovat data ke všem činnostem, které jsem vyjmenoval. A zároveň poskytnout EDC akcionářskou podporu, aby se mohl rozvíjet.

Když se zastavím u sdílení, nečekal se větší zájem trhu o komunitní energetiku?

Někdo možná čekal statisíce subjektů, které budou chtít elektřinu sdílet, ale zatím jsme pořád na začátku. A podle mě je to dobře, aby se celý systém v klidu vyladil a byl co nejtransparentnější. My to jako distributor určitě podpoříme, máme na to vyčleněné kapacity i připravené know-how.

Když se bavíme s lidmi z oboru, často se shodnou, že je třeba maximálně sdílet data, ale v praxi se pak do toho firmám moc nechce. Jak vy přistupujete ke sdílení a ochraně dat?

Tím, že jsme provozovatel kritické infrastruktury, máme vlastní standardy na práci s daty a zároveň jasně dané postupy legislativou. A EDC je vlastně odpovědí na vaši otázku. To je podle mě správný směr, kde se data bezpečně sbírají za celý trh a zároveň to díky podílu máme pod kontrolou.Oproti jiným odvětvím má distribuce výhodu, že je monopolní celek. V konkurenčním prostředí může být sdílení samozřejmě mnohem citlivější.

Jaké jsou další kroky digitalizace sítě?

Možná bych to rozdělil podle funkcí. Potřebujeme komponenty, kterými monitorujeme síť, protože ta se výrazně defragmentovala. Je to důležité například pro dispečink, aby mohl rychle reagovat na nečekané situace. Dále instalujeme dálkové prvky, které nám umožní reagovat na to, co se v síti děje. V praxi je to třeba automatické vymezení místa poruchy s maximální eliminací omezení ostatních zákazníků. A takhle jdeme do stále menších částí soustavy a snažíme se je doplnit o prvky dálkového ovládání. S počtem nových dálkově ovládaných prvků a inteligentních funkcí roste potřeba rozšíření vysokorychlostních datových sítí. Proto rozšiřujeme počet kilometrů našich optických sítí. Poslední komponentou jsou instalace chytrých elektroměrů, které jsou završením hardwarové digitalizace. A pak je rozměr digitalizace firemních procesů. Zdigitalizovali jsme proces výstavby, řídíme na dálku osádek v terénu, zákazník může využít novou aplikaci a připravujeme řadu dalších vylepšení, do kterých investujeme.

Inspirujete se v jiných evropských státech, které už mají řadu z těchto kroků za sebou?

Hodně čerpáme zkušenosti z instalací chytrých elektroměrů, kde je Česká republika nikoliv technologicky, ale časově na chvostu Evropy. Itálie, Německo nebo Holandsko za sebou mají několik vln instalací a pro nás je to cenná inspirace. U chytrých elektroměrů například potřebujete znát spolehlivost dálkového odečtu. Existují třeba levnější technologie, které mohou být na některých frekvencích rušeny a jejich spolehlivost to snižuje. Dražší technologie například se SIM kartou jsou schopné se dostat vysoko nad 95procentní spolehlivost odečtu. Což je standard, který chceme držet. Výhodou provozovatelů distribučních soustav je, že si nekonkurují a ochota sdílet zkušenosti napříč Evropou je vysoká. I my pomáháme kolegům v oblastech, kde jsme silní. Patří sem například dispečerské řízení, provozování soustavy včetně krizového řízení, inovace a digitalizace.

Roll-out chytrých elektroměrů letos nabírá na rychlosti, jak jste zatím daleko?

Máme v síti prvních 30 tisíc elektroměrů a do konce roku jich bude cirka čtvrt milionu. A podle vyhlášky bude do roku 2027 instalováno 800 tisíc nových AMM. Z prvních dat, která máme, to vypadá, že jsme zvolili velmi dobrou technologii, která se pohybuje nad těmi pětadevadesáti procenty.

Roll-out probíhá napříč kraji?

Přesně tak, nasazujeme elektroměry po celém našem distribučním území. Chceme udržet v tempu celou firmu a správně naplánovat aktivity, proto se postupuje podle principu nejvyšší efektivity montáží. Legislativně je požadováno primárně osadit odběrná místa s roční spotřebou nad 6 MWh. Připravovali jsme se na to dva roky, aby lidé v terénu věděli, co přesně mají dělat. Má to i návaznosti do systémů, vnitřních procesů, buduje se databáze, která má pojmout až milion odběrných míst a další úkony, které s tím souvisejí.

DIGITALIZACE V KOSTCE

• Dálkově ovládané prvky a monitoring: Instalace dálkově ovládaných zařízení a monitorovacích systémů umožňuje rychlejší identifikaci poruch a efektivnější řízení sítě.
• Systémy řízení a regulace napětí: Implementace pokročilých systémů pro řízení a regulaci napětí zajišťuje stabilitu sítě i při proměnlivých výrobních a spotřebních podmínkách.
• Chytré elektroměry (AMM): Plánuje se instalace přibližně 800 000 chytrých elektroměrů v letech 2024–2027, pokrývajících 80 % spotřeby koncových zákazníků, což umožní detailní sledování spotřeby a efektivnější řízení sítě.
• Optická telekomunikační infrastruktura: Do roku 2025 je plánováno vybudování 6 800 km optických sítí, které podpoří rozvoj decentralizované energetiky a umožní rychlý přenos dat v rámci distribuční sítě. Do roku 2030 je v plánu vybudování 10 000 km nových optických sítí.
• Automatizace a robotizace procesů: Zavádění automatizovaných systémů a robotů, například pro přípravu realizace drobných staveb, kteří sníží administrativní zátěž a zvyší efektivitu interních procesů.

Jak změní dálkové odečty přístup k zákazníkům?

To je klíčová otázka, protože po určitý čas budeme část zákazníků spravovat digitálně a část ve standardním režimu. A pro obě skupiny musíte nastavit servis a fungování. To si myslím, že bude slušná porce práce pro pro celou ČEZ Distribuce.

Když to shrneme, jaké hlavní úkoly teď distribuci čekají?

Po letech vyvolaných investic ze strany trhu nesmíme polevit v modernizaci sítě, abychom mohli řídit decentrální energetiku. To je ultimátní cíl. Musíme pohnout s investičním programem, který nám ovlivní podzimní investiční vlna bateriových úložišť. A možná se to málo ví, ale v roce 2027 budeme vlastnit a provozovat 800 tisíc elektroměrů se SIM kartou. Na jednu stranu tak potřebujeme lidi, kteří rozumí elektřině, ale na straně druhé potřebujeme přitáhnout a nadchnout lidi, kteří rozumí i IT a telekomunikacím. A obě kultury propojit, protože na tomhle „hybridním“ spojení bude stát moderní distribuce v následujících dekádách.

A dalším rozměrem může být i následná analýza „big data“, která vám z toho vylezou.

Jak se v nadsázce říká, dejte technicky vzdělaným lidem nekonečné množství dat a můžete to zavřít. Analýza a správa dat je naprosto klíčová. Proto teď nabíráme lidi, kteří pomohou celý systém vystavět. Ono to možná zní nudně a odtažitě, ale bude to mít obrovský vliv na správu aktiv, ekonomiku provozu a fungování celé firmy do budoucna.

Petr Svoboda