V roce 2020 se koryto řeky Bečvy přiblížilo ke stožáru č. 215 vedení přenosové soustavy 220 kV V253/254 Prosenice–Lískovec na vzdálenost přibližně čtrnácti metrů. Na tuto situaci musel jeho provozovatel, společnost ČEPS, reagovat a provést taková opatření, aby nedošlo k eventuálnímu podemletí základu stožáru a tím i jeho pádu. ČEPS zároveň považovala za zásadní vyjít vstříc požadavkům ochrany přírody a najít environmentální řešení blízké přírodě.
Provozovatel přenosové soustavy (PS) v současné době zpracovává studii, která bude řešit přeložku části vedení PS v katastrálním území Sušice u Přerova, v blízkosti transformovny Prosenice. Důvodem je ohrožení některých stožárů přibližujícím se přírodním korytem řeky Bečvy. Tato situace má prvopočátek v roce 1997, kdy Bečva při povodních „ignorovala“ lidmi provedená opatření na regulaci toku, našla si přírodní trasu a posunula se místy až o 180 metrů. Stožáry vedení PS tím bezprostředně neohrozila, při každém větším průtoku, například při srážkách, kdy jeho hodnota v dané lokalitě přesahuje 40 m3, se však koryto nepatrně posouvá a pomalu si ubírá část břehů. Tento průtok zhruba odpovídá takzvané třicetidenní vodě – to znamená, že podobný nebo vyšší průtok se každý rok vyskytuje průměrně 30 dní.
Řešení používané v Severní Americe
ČEPS bohužel nemohla rovnou zrealizovat finální řešení, respektive případnou přeložku stožárů na nové místo, neboť neměla dostatečné podklady k tomu, jak se bude koryto řeky v dané lokalitě dále vyvíjet. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravuje studii o vývoji koryta Bečvy v této lokalitě s predikcí pěti, 20 a 50 let, která však dosud nebyla dokončena. Provozovatel PS proto hledal způsob, jak okolí ohroženého stožáru stabilizovat na období minimálně pěti až deseti let, tedy do doby, kdy plánuje stožáry vedení PS přeložit a některé z této lokality vymístit.
Při zpracování projektu jsme využili zkušeností týmu vedeného Ing. Martinem Suchardou z firmy Design for landscape, s. r. o. Na přípravě se dále podíleli odborníci z České zemědělské univerzity, Českého vysokého učení technického a místní přírodovědci. Výsledkem bylo řešení používané např. v Kanadě či USA. Stabilizace okolí stožáru je založena na biotechnických stavebních objektech napodobujících přirozené struktury ve vodním toku. Využity byly tři jejich typy: rozražeč, výhon a opevnění břehu. Rozražeč je určen k zachycení a rozražení povodňové vlny, výhon k odklonění povodňové vlny od místa stožáru a opevnění břehu zabraňuje dalšímu sesuvu půdy v okolí stožáru.
Přírodě blízké objekty vytvářejí hodnotné biotopy
Konstrukce má maximálně přírodní charakter. Pro stavbu byly použity dubové stromy o průměru až jeden metr a délce devíti metrů s hmotností jednotlivých kusů až devět tun a lomový kámen o váze kusů přes 500 kg. Dubové stromy se nejprve zarazily jako piloty do říčního koryta a následně podélně i příčně provázaly a svázaly ocelovými lany s dalšími stromy. Vnitřní část rozražeče a výhonu byla postupně vyskládána kamenivem. Stavební objekty obsahují rovněž materiál z místního říčního koryta a jsou osázeny místním vrbovým proutím. Celková doba od přípravy projektu přes vyřízení povolení po realizaci trvala přibližně jeden rok. Stavba byla dokončena takzvaně za pět minut dvanáct, neboť říční koryto se v lednu 2022 přiblížilo k ohroženému stožáru na vzdálenost pouhých 3,5 metru.
Realizované opatření má kromě samotné stabilizace stožáru pozitivní vliv na přirozený stav lokality. Přírodě blízké objekty vytvářejí samy o sobě hodnotné biotopy a dále se podílejí na pestrosti prostředí řeky vytvářením tůní a štěrkových lavic. Realizovaná akce ukazuje, že střet přírodních lokalit a technické infrastruktury lze řešit nejen bez negativního vlivu na přírodu, ale dokonce s pozitivním efektem.
Ing. Ladislav Paul
ČEPS, a. s.
