Podpora výzkumu a vývoje v České republice

V České republice mají firmy několik možností, jak podpořit svůj výzkum a vývoj (VaV) pomocí veřejné podpory a dotačních nástrojů. Nejčastěji se jedná o Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), účelovou podporu skrze Technologickou agenturu České republiky (TA ČR) a využití veřejné podpory v nepřímé formě prostřednictvím daňového odpočtu na podporu VaV. Cílem VaV je především navýšení tržeb pomocí nových či inovovaných produktů či služeb. Tento článek je zaměřen na aktivity firem ve výzkumu a vývoji v energetice a popisuje některé aspekty přímé podpory VaV z procesního charakteru.

Během několika posledních let se čerpání dotací stalo ve společnosti velmi diskutovaným tématem, a to s ohledem na dotační skandály a na projekty postrádající pochopení u veřejnosti. Bez znalosti problematiky v širším kontextu, bez potřebného vzdělání a v neposlední řadě i díky mediální masáži jdoucí naproti senzačním zprávám je velmi jednoduché odsoudit celou problematiku poskytování dotací. Ač v některých minoritních případech jde skutečně o projekty postrádající jakýkoliv smysl, tak v drtivé většině případů se jedná o projekty podporující zaměstnanost, technologický pokrok a zdravější prostředí pro život. V České republice je možné získat dotační prostředky zejména skrze strukturální fondy Evropské unie a z národních zdrojů. Projekty z národních zdrojů jsou bez přispění EU a odráží priority vlády ČR, která tyto projekty financuje ze státního rozpočtu. Oproti tomu jsou prostředky ze strukturálních fondů financovány z EU, do kterých každý členský stát přispívá podle předem daného klíče, a tyto prostředky jsou směřovány zpět do členských států na projekty (programy) preferované EU navíc s dílčím kofinancováním (přispěním) daného členského státu.

Výzkum a vývoj je důležitou součástí vyspělých světových ekonomik. Podporou VaV je zajištěna prosperita a konkurenceschopnost podnikatelských subjektů, které dokážou předpovídat vývoj a reagovat na dynamické změny, které se odehrávají v energetice či průmyslu. Stát tím, že tyto progresivní aktivity podpoří, dosáhne vlivem zvýšení tržeb podnikatelských subjektů vyšších daňových odvodů a finanční kruh se uzavírá. Podporou VaV je tedy zajištěna jak reakce na aktuální dění a konkurenceschopnost firem, tak ekonomický profit ČR či EU. Existuje vícero možností, které má firma k dispozici, aby zahájila činnosti VaV a podpořila tím svůj růst a tržby v následujících letech. Každá z dále analyzovaných možností má svá specifická úskalí a zároveň benefity, které je vhodné využít. Nelze objektivně tvrdit, která z uvedených možností je nejvhodnější, lze je ovšem analyticky porovnat a poukázat na rozdíly zejména z procesního charakteru.

EVROPSKÉ STRUKTURÁLNÍ A INVESTIČNÍ FONDY

Dne 1. listopadu 1993 byla formálně založena Evropské unie. Evropská unie si klade za cíl být jednotnou politickou a ekonomickou unií a její ekonomickou snahou je zvyšování hospodářské úrovně jejich méně vyspělých členů. Tato snaha je také realizována pomocí dotační politiky. Žádost o členství v EU podala ČR dne 17. ledna 1996 a dne 1. května 2004 se stala Česká republika její nedílnou součástí a mohla téměř okamžitě čerpat finanční prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF – European Structural and Investment Funds) pomocí specificky zaměřených operačních programů. Důvodem možnosti čerpání financí z prostředků ESIF byla skutečnost, že ČR nedosahovala v porovnání se zeměmi EU alespoň 75 % průměru hrubého domácího produktu (HDP) dle parity kupní síly. Z principu participace na pozitivech dosažených v EU plyne snaha o snižování diverzity hospodářské úrovně členských států formou dotací skrze evropské operační programy.

V návaznosti na vstup České republiky do Evropské Unie se naskytla možnost čerpání financí skrze Operační program průmysl a podnikaní 2004–2006 (OPPP), který cílil na zvyšování ekonomické úrovně, posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb. Česká republika tak měla možnost využívat financí ze strukturálních fondů EU s výjimkou hlavního města Prahy. Z alokace 8,1 mld. Kč bylo k 11/2021 čerpáno 8,0 mld. Kč pro 1201 investičních a VaV projektů. V návaznosti na úspěšný program OPPP byl v roce 2006 schválen program Operační program Podnikání a inovace (OPPI) na následující období (2007–2013). Jelikož doba trvání programu OPPI již byla standardní, bylo čerpáno mnohem více financí než v předchozím programu, konkrétně 95,6 mld. Kč a dotace byla přiznána celkem 12 412 projektům. V současnosti je stále aktivní Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), který byl schválen v roce 2014 pro období 2014 až 2020. Program cílí zejména na poskytování konkurenčních výhod pro firmy, které jsou schopny implementovat strategii, která vytváří vyšší a kvalitnější produkt pro zákazníka a její konkurenti ji nejsou schopni v krátkém čase kopírovat či napodobovat. Z alokace 99,7 mld. Kč bylo k 10/2021 čerpáno 59,4 mld. Kč pro 12 161 projektů. Toto slabé čerpání je dáno několika faktory, zejména velmi vysokou administrativní zátěží, pozdním zahájením čerpání (např. program Aplikace až od r. 2017), přerušením čerpání vlivem kontrol velikostí podniků apod. Přímý nástupce OP PIK se bude jmenovat Operační program technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) a bude probíhat v období 2021 až 2027. Bude disponovat alokací ve výši 81,5 mld. Kč. Schéma operačních programů je přehledně znázorněné na Obrázku č. 1.

Aktuálně stále platný Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je rozdělen na pět prioritních os (PO) a řeší 5 tematických cílů. Jedním z jeho dílčích programů je program Aplikace z PO1, který řeší rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace. Program Aplikace je především vhodný pro činnosti firem ve VaV v sektoru energetiky a průmyslu a zároveň má v rámci OP PIK přidělenu jednu z nejvyšších alokací. Z celkových 99,7 mld. Kč na investiční a VaV projekty připadá na program Aplikace 23,54 mld. Kč. Výše alokací všech vyhlášených výzev jsou patrné z Tabulky č. 1.

Poskytovatelem podpory je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a na programu spolupracuje také Agentura pro podnikání a inovace (API), která plní roli zprostředkujícího subjektu pro OP PIK, tedy přijímá žádosti o podporu, vyřizuje dotazy, komunikuje s žadateli a spolu s MPO provádí hodnocení projektů. Podporovanými subjekty programu Aplikace jsou zejména malé a střední podniky spolu s organizacemi pro šíření znalostí. Zájem podniků se účastnit v programu Aplikace je nižší než v jiných programech VaV. Je to dáno nejvyšší mírou dokladování údajů, složitým administrativním procesem, nutností poskytovat velmi citlivé údaje skrze informační systém MS2014+ a také omezeným množstvím počtu žádostí, které může firma podávat (ať už z pozice řešitele či spoluřešitele). Zájem vysokých škol a jiných výzkumných organizací je také většinou nízký a plynoucí z nutnosti kofinancovat své projektové aktivity v minimální výši 15 %, z vysoké míry administrativy a z nízké výše režie ve vztahu k ostatním dotačním programům.

Nejvýznamnější položkou ze způsobilých výdajů v programu Aplikace tvoří mzdy a pojistné. Specifikum projektů poskytovatele MPO je skutečnost, že způsobilým nákladem nejsou (či je to velmi obtížné) dovolené, nemocenské, sick-days, služební cesty, povinná školení a další (v případě, že zaměstnanec nepracuje na projektu 100% úvazkem), a to i přes fakt, že tyto náklady tvoří nedílnou součást mzdových nákladů. Ze způsobilých výdajů je poté kalkulována výše dotace, která je přímo úměrná velikosti podpory. Pro stanovení míry podpory (někdy též nazývané intenzity podpory) je zcela zásadní určení velikosti podniku a typu prováděných výzkumných činností. Podniky lze rozdělit do tří kategorií, a to malé, střední a velké. Kategorie závisí na počtu zaměstnanců, ročním obratu a tržbách, a to nejen podniku samotného, ale také v součtu s údaji v propojených (mateřských a dceřiných) podnicích. Pro modelový příklad středního podniku v režimu účinné spolupráce se jedná o kombinaci míry podpory za průmyslový výzkum a experimentální vývoj, max. 62,5 %. Pro výzkumné organizace se jedná o jednotnou podporu 85 %. Maximální míra podpory za celý projekt je omezena na 70 %, což je vysoká míra podpory s ohledem na ostatní dotační možnosti pro firmy.

Specifika podávání žádostí o podporu do programu Aplikace z pohledu podniku:

• Při podávání žádosti o platbu je velmi vysoká administrativní zátěž pro doložení různých dokumentů a příloh, a to jak za žadatele, tak za partnery s finančním příspěvkem. Zapojení partnera do projektu je obtížné z pohledu jeho kofinancování VaV činností a nízkých režií. Na podávání žádostí o podporu jsou velmi často najímány dotační agentury, které se na komplikované podání specializují. Tyto agentury mají také významný vliv na poskytovatele MPO, který má v OP PIK aktuálně problém utratit alokované finance a vychází často vstříc požadavkům zprostředkujících dotačních agentur o posunutí termínu ukončení příjmů žádostí. Příkladem může být VIII. výzva, která měla termín ukončení nejprve do 15. 12. 2020, následně jej prodloužila do 15. 1. 2021 a později ještě do 1. 2. 2021. Odůvodněním byla covidová situace. Při poslední výzvě (IX) nastala shodná situace (již bez významného ovlivnění pandemií), kdy původní termín 31. 7. 2021 byl prodloužen do 1. 9. 2021, přičemž o změně MPO informovalo až 27. 7. 2021. S ohledem na délku přípravy podání žádosti o podporu bez využití dotačních agentur je takové oznámení podáno velmi pozdě. Názorným příkladem jsou statistiky přijímání žádosti o podporu, viz následující obrázek.
• Není jasný termín, kdy budou vyhlášené výsledky. Závisí to na počtu podaných žádostí do jednotlivých výzev a rychlosti formálních i věcných kontrol. Doba od odeslání žádosti o podporu do systému po oznámení výběrové komise činí nejméně 3 měsíce, při podání na konci (prodloužené) doby není výjimkou ani 6 měsíců. Na druhou stranu žadatelé mohou uplatňovat své náklady již od data podání žádosti o podporu, byť nemají jistotu, zda bude jejich žádost podpořena.
• Při podrobné znalosti hodnoticích kritérií pro výběr žádostí není obtížné získat finanční podporu, resp. docílit minimálního počtu bodů. V programech Aplikace je množství alokovaných finančních prostředků velmi vysoké a při vyšším počtu žádostí se standardně i navyšuje. Neprobíhá tedy soutěž mezi projekty, jež obdržely doporučení k podpoře, podpořeny jsou vesměs všechny projekty, které splní minimální požadovanou bodovou hranici (většinou 60–63 b ze 100 možných). Na druhou stranu pro firmu bez účinné spolupráce nesídlící v postiženém regionu, která chce např. vyvinout SW pro prodej v ČR, je dosažení hranice 60 b téměř nemožné.
• Při řešení projektu je velmi složitý proces žádosti o platbu, který zahrnuje značnou administrativní náročnost a je vyloženě nepřátelský k případným finančním změnám po celou dobu trvání projektu. Příkladem může být kariérní posun zaměstnance a jeho navýšení mzdy, kdy toto navýšení není posouzeno jako způsobilé. Program Aplikace uvažuje max. rozdíl mezi požadovanými mzdami a skutečností na konci řešení projektu (standardně tedy za 3,5 roku od zahájení příprav na žádosti o podporu) 10 %. Proces žádosti o platbu je řešen systémem ex-post a obvyklá doba na vyřízení činí 2 měsíce a většinou zahrnuje opravy žádosti o platbu a krácení na straně API/MPO.
• V případě bezproblémového chodu projektu za celou dobu jeho řešení není obtížné obhájení projektu při oponentním řízení, kdy v některých případech nemusí být přítomen oponent ani poskytovatel.

PROGRAMY TECHNOLOGICKÉ AGENTURY ČESKÉ REPUBLIKY

Technologická agentura České republiky vznikla v roce 2009 a od té doby poskytuje podporu aplikovaného výzkumu. Její hlavní úlohou je příprava a realizace programů státní podpory, jejichž smyslem je podnítit propojení výzkumných organizací aplikovaného výzkumu s inovačními aktivitami ve firmách i státní správě, a tím přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti a k hospodářskému růstu České republiky. Programy podpory jsou cíleně zaměřovány dle sektorů a typů spolupráce.

Jestliže v rámci ESIF a Operačního programu OP PIK je vhodným programem program Aplikace, tak ekvivalentem (s jistými rozdíly) jsou v rámci TA ČR programy Alfa, Epsilon, Théta a Zéta. Aktuální z těchto programů je již pouze program Théta. Cílem programu je prostřednictvím výstupů, výsledků a dopadů z podpořených projektů přispět ve střednědobém a dlouhodobém horizontu k naplnění vize transformace a modernizace energetického sektoru v souladu se schválenými strategickými materiály. Program je členěn na tři podprogramy podle zaměření, a to Podprogram 1 – Výzkum ve veřejném zájmu, Podprogram 2 – Strategické energetické technologie a Podprogram 3 – Dlouhodobé technologické perspektivy. Pokud máme určit ekvivalentní podprogram k programu Aplikace, je jím Podprogram 2 – Strategické energetické technologie.

Z pohledu výše alokace se jedná o 4 000 mil. Kč za celou dobu trvání programu Théta, tedy období 2018–2025, tj. 8 let. Pro Podprogram 2 je nejvyšší alokace ze všech 3 podprogramů. Přesné číslo se neustále vyvíjí, přibližně se jedná cca o 50 %. Sumárně lze říci, že Podprogram 2 disponuje cca 2 000 mil. Kč, což je méně než 1/10 programu Aplikace za přibližně stejné období trvání. Je však korektní uvést, že program Théta je vyloženě zaměřený na sektor energetiky, kdežto program Aplikace zahrnuje i další obory, např. strojírenství, hutnictví, chemie, elektrotechniku, automotive, zemědělství aj. Nejvyšší povolená míra podpory na projekt u Podprogramu 2 je pak 60 %. Pro modelový
příklad středního podniku v režimu účinné spolupráce se jedná o kombinaci míry podpory za průmyslový výzkum a experimentální vývoj, max. 75 % (při 100 % průmyslového výzkumu). Pro výzkumné organizace se jedná až o podporu 100 % za podmínky dodržení míry podpory za celý projekt (60 %).

Při podávání žádostí do programů Technologické agentury ČR se využívají dotační agentury na zpracování a monitoring žádostí ve velmi malé míře oproti programům OP PIK. Je to dáno několika faktory. Tím zásadním je zejména přehlednost informačního systému IS TA při vypracování žádosti o podporu. Druhým faktorem je většinou výraznější zapojení akademických pracovišť do těchto projektů z důvodu výše intenzity podpory a možností čerpat režie ve vyšší míře. Akademická pracoviště mají značné zkušenosti s projekty VaV, proto není většinou pomoc dotačních agentur nutná. Taktéž potřeba dokládat různé přílohy je výrazně nižší než v programech OP PIK.

Zásadní odlišností je způsob financování, etapizace projektů a místa realizace projektu. V rámci programu Aplikace jsou finance poskytovány v režimu ex-post. Při nejkratší možné době se jedná o cca 10 měsíců od zahájení čerpání. Nejkratší možná délka etapy je 8 měsíců a doba administrace žádosti o platbu většinou trvá 2-3 měsíce. Žadatel může navrhnout etapy dle jeho libosti tak, aby uceleně zahrnovaly dílčí celky v projektu, a to i skrze kalendářní roky (což je velmi doporučováno API/MPO). Oproti tomu jsou v programu Théta poskytovány finance ex-ante, a to na celou etapu. Etapizace v programech Théta je dána kalendářními roky, tedy začíná a končí s kalendářním rokem (nemusí platit v případě první a poslední etapy). V programech OP PIK je vyloučena oblast Prahy, protože její HDP je nad průměrem EU. Naopak 3 hospodářsky problémové regiony (kraje Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský) jsou bonifikovány v hodnoticích kritériích. V programech TA ČR nejsou žádné vyloučené ani bonifikované lokality.

Ve výzvách programu Aplikace I.–VII. bylo podpořeno 895 projektů z 1870 podaných žádostí o podporu (do současné doby 2. 11. 2021), což činí úspěšnost 48 %. Po započtení dvou posledních výzev se dá očekávat mírně vyšší úspěšnost. V případě projektů v Podprogramu 2 (za 1., 2. a 4. z důvodu chyby na jejich webových stránkách) se jedná o 87 podpořených projektů a shodný počet nepodpořených projektů, tedy 50% úspěšnost. Úspěšnost je tedy velmi podobná, byť procesně je výběr projektů k podpoře v programu Théta pečlivější než u projektů v programu Aplikace. V programu Aplikace figurují 2–3 odborní hodnotitelé a výběrová komise, která na základě jejich hodnocení ne/doporučuje projekt k podpoře. V programu Théta se jedná taktéž o 3 odborné hodnotitele, dále o zpravodaje projektu, kolegium odborníků, odborný poradní orgán a předsednictvo TA ČR. Hodnoticí proces je tedy o 3 kroky delší a projekty jsou vybírány s ohledem na jejich přínos. Nejen hodnoticí proces, ale zejména hodnoticí kritéria, jsou zcela odlišná mezi programy Aplikace a Théta. Je na každém žadateli, aby si tato kritéria nastudoval a pokusil se udělat odborný odhad, ve kterém programu má vyšší šanci uspět.

ZÁVĚREM

V textu byly zmíněny některé možnosti, jak může žadatel získat prostředky pro výzkum a vývoj v sektoru energetiky. V prostředí ČR se jedná zejména o hojně využívané programy Aplikace a Théta. Tyto programy mají svá specifika, která by měl žadatel znát dříve, než se rozhodne pro uplatnění VaV skrze žádost o podporu. V textu článku autor poukazuje na přibližně stejnou intenzitu podpory u obou programů (70 a 60 %). Je vhodné také doplnit zmínku o možnostech daňových odpočtů na VaV, kde se jedná o daňové zvýhodnění ve výši 19 %, tedy nepřímé úspory, které mohou být ekvivalentní intenzitě podpory výše zmíněných programů.

Společnost EGÚ Brno, a. s., výhodně využívá kombinaci výše zmíněných programů (a mnohých jiných) k efektivnímu výzkumu a vývoji nových produktů a služeb a zároveň k efektivnímu čerpání finančních prostředků. Úspěšnost při podávání žádostí o podporu je vysoká s ohledem na účelné propojování aktivit s akademickými pracovišti a také s ohledem na zapojení zaměstnanců do všech procesů VaV, a to od žádosti o podporu, přes realizaci a obhajobu projektů i do procesů nastavení programů a hodnocení projektových žádostí jiných subjektů.