Dny kogenerace 2021
Čtrnáctý ročník konference Dny kogenerace se po loňském webináři opět uskutečnil v příjemném prostředí hotelu Aquapalace v Čestlicích. Novela POZE, nový model podpory, podpůrné služby, transformace teplárenství a plynárenství a další aktuální témata, přilákala do Čestlic rekordních 170 účastníků.
Jen den před konferencí byla novela uveřejněna ve sbírce zákonů pod č.382/2021 Sb. Tím však pro MPO práce nekončí. Novelu je třeba tzv. znotifikovat u Evropské komise z hlediska souladu s evropskými pravidly pro státní podporu. Jak uvedl na konferenci náměstek Neděla, MPO s komisí intenzivně komunikuje s cílem dosáhnout notifikace do konce roku tak, aby mohl být nový systém podpory, potřebný pro nové a modernizované zdroje, spuštěn pokud možno již od 1. 1. 2022.
Jak vysvětlil v následném příspěvku pan Jirásek, MPO taky připravuje celou řadu prováděcích vyhlášek. Z pohledu plynové KVET je důležitá zejména vyhláška o modernizaci. Dalším úkolem pro MPO vyplývajícím z novely je příprava nařízení vlády, kterým se stanoví druhy a objemy podpory jednotlivých zdrojů na roky 2022-2024.
Celá řada změn pro plynovou KVET
Oproti jiným zdrojům nebyla dosud doba podpory výroby elektřiny z plynové KVET přesně stanovena. Již při notifikaci původního zákona č. 165/2012 Sb. MPO s Evropskou komisí dohodlo, že doba podpory bude 15 let. Toto pravidlo platí i zpětně pro zdroje uvedené do provozu od 1.1. 2013. Další zásadní změnou je implementace pravidel EEAG (Environmental and Energy State Aid Guidelines), která vyžadují soutěžit o podporu nad 1 MW v aukcích. Dle data uvedení do provozu a výkonu budou mít tedy výrobny rozdílné podmínky (Tab. 1).
Nový model podpory představil ředitel odboru POZE Kristián Titka z ERÚ. U plynové KVET budou nově kategorie 0-50 kW, 50-200 kW a 200-1000 kW. U kategorie 0-50 kW bude roční podporovaný projezd 6000 h/rok, celková doba podpory 90 000 hodin, v dalších kategoriích ERÚ o ročním podporovaném projezdu ještě nerozhodl (zvažována je hodnota 4000 h). K technicko-ekonomickým parametrům proběhla letos již dvě kola veřejných konzultací, finální parametry budou zveřejněny ve vyhlášce, kterou ERÚ plánuje vydat ještě letos.
Počínaje rokem 2022 bude tedy v cenovém rozhodnutí samostatně zelený bonus pro stávající kogenerační jednotky do 5 MW, které budou pokračovat ve stávajícím systému podpory 3000/4400 h, a zvlášť zelený bonus pro nový model podpory pro výrobny/zdroje do 1 MW, uvedené do provozu od 1.1.2022.
Aukce podpory pro výrobny nad 1 MW
Novela popisuje jen základní postupy aukcí a zplnomocňuje MPO v nařízení vlády stanovit konkrétní podmínky aukcí, ty MPO nyní začíná připravovat.
Možnost podpory na zdroj
Novela též obecně umožňuje podporovat i jednotlivé zdroje, nejen celé výrobny jako dosud. To přichází v úvahu např. při modernizaci jednoho ze zdrojů ve výrobně nebo při doplnění dalšího zdroje do stávající výrobny. Detailní podmínky, zda a za jakých podmínek podpora na zdroj bude možná, však musí stanovit vyhlášky MPO, resp. ERÚ.
Plynová kogenerace je nezbytným krokem při dekarbonizaci energetiky
I v nejmodernějších paroplynových elektrárnách je účinnost výroby elektřiny pouze 60 %, zbylé teplo odchází nevyužito. Pokud tedy bude nutné v budoucnu vyrábět elektřinu z paliva, což by mělo být zejména v obdobích s nedostatečnou výrobou elektřiny z jaderných zdrojů a OZE, tak by to mělo být přednostně formou kombinované výroby elektřiny a tepla. Při ní se energie paliva využije i pro výrobu elektřiny a tepla s celkovou účinností až 90 %, což je výhodné zvláště v našich klimatických podmínkách, kde teplo tvoří téměř polovinu celkové spotřeby energií a je tak dvojnásobná oproti spotřebě elektřiny.
Pro úspěšnou transformaci energetiky bude klíčová modernizace současného, převážně na uhlí založeného teplárenství, které zásobuje teplem třetinu domácností. Podíl nízkoemisních zdrojů se bude postupně zvyšovat: odpady, odpadní teplo, tepelná čerpadla, solární termika či fotovoltaika. Částečně i biomasa či bioplyn. To však je běh na dlouhou trať.
Druhým pilířem proto musí být plynové kogenerační jednotky, jejichž výstavba je relativně rychlá a jsou tak schopny během příštího desetiletí nahradit převážnou část výroby tepla z uhlí. Tyto zdroje doplněné velkokapacitními akumulátory tepla budou primárně provozovány dle potřeb trhu s elektřinou, včetně možnosti startu za tmy a ostrovního provozu pro zajistění energetické bezpečnosti měst a aglomerací. V neposlední řadě budou tyto lokální zdroje snižovat nároky na posilování sítí při očekávaném masivním rozvoji velkých teplárenských i individuálních tepelných čerpadel. Dle projekce EGÚ Brno prezentované na konferenci (Tab.1) by mělo být instalováno přes 3,5 GW takových zdrojů, se všemi výše uvedenými přínosy vysokoúčinné a decentralizované KVET. Při plánování náhrad uhelných elektráren by tedy měla být první volbou plynová kogenerace. Až pak má smysl uvažovat o případné stavbě plynových elektráren. Novela POZE je z tohoto pohledu krok správným směrem, důležité však budou parametry i dalších zatím připravovaných prováděcích předpisů.
Milan Šimoník,
výkonný ředitel COGEN Czech
