Evropa ještě nečelila takové surovinové krizi. Ohlédnutí za konferencí „Vyšší energetická a surovinová bezpečnost zemí EU“

Ve čtvrtek 22. září 2022 proběhla v Praze mezinárodní konference Vyšší energetická a surovinová bezpečnost zemí EU, konaná pod záštitou ministra pro evropské záležitosti pana Mikuláše Beka.

Mezinárodní rozměr konference vycházel nejen z toho, že spoluorganizátorem byl FEAD (Evropská asociace firem v odpadovém hospodářství, sponzorem byla EXPRA (Aliance rozšířené odpovědnosti producentů), významným účastníkem byl CEFIC – Evropská rada chemického průmyslu a také EuRIC – Evropská asociace recyklačního průmyslu, ale i z velkého zájmu nadnárodních korporací, zabývajících se např. výrobou z recyklovaných surovin.

Diskutovala se celá řada otázek, proto byl program pro přehlednost účastníků v sále Marriott hotelu Praha či online rozdělen do 3 částí:

  • Energetika,
  • Recyklace,
  • Ekonomika a klima.

Doba konání konference byla naprosto unikátní: Evropa ještě nikdy nečelila takové krizi v zajištění surovin, jako je tomu nyní. I tzv. ropná krize OPEC z roku 1973 svým rozsahem a dopady byla nesrovnatelně menší.

Každá, i sebevětší krize, však s sebou nese možnosti kladných změn, realizaci dlouhou dobu nevyslyšených výzev. Z mého pohledu bývalého politika by PŘEDEVŠÍM mělo dojít k odstranění tzv. demokratického deficitu rozhodování Evropské unie. Ptáte se jak?

Reprezentace EU si musí uvědomit:

  • Rozdílný stav ekonomik a připravenosti členských zemí EU nejen na přechod na cirkulární ekonomiku, ale např. i na akceptaci cílů Green Dealu (GD). Oproti době, kdy byl GD vyhlášen, máme energetickou krizi a válku na Ukrajině, která se týká celé Evropy.
  • Z výše uvedeného vyplývá, že bude jistě po dlouhou řadu let nejméně „dvourychlostní Evropa“ – dělítkem bude délka členství, resp. obratnost v uplynulých dekádách, jak prosazovat v EU své národní zájmy.
  • Pro tak nutnou změnu fungování EU jako nezbytný předpoklad je s tím spojené prosazení aplikace principu zpětné vazby v rozhodování Evropské rady, Evropské komise i Evropského parlamentu.
  • A to, co je z pohledu České republiky snad nejdůležitější: EU do budoucna nesmí být nástrojem k jakoby demokratickému prosazování zájmů roztodivných lobby, často vedených ekonomicky nejsilnějšími členy EU. Každá nová regulace, nejen pro odpadové hospodářství, musí být povinně provázena tzv. impaktovou studií, co nová nařízená regulace udělá s ekonomikou.
  • Vše výše uvedené vypadá jako euroskepticismus, ale pokud nedojde k těmto krokům, během několika let z EU 27 zbyde jen nemohoucí torzo.

Jen na okraj zdůrazním, že si jako občan EU, bývalý zaměstnanec Delegatury EK v ČR z let 1994 a 1995 (vedl jsem jako ředitel PMU PHARE programu pro rozvoj neziskového sektoru) z celého srdce přeji funkční Evropu, demokratickou, efektivní, nikoli jako rejdiště lobbistů a místo věčného boje s byrokracií.

Jde o to, že vedení EU musí slézt z bílých obláčků unijních představ o ambiciózních cílech, nekonečných zdrojích (Zdroje jsou… kdo to kdy říkal??) a jít do reality, reality krize, válečného stavu a hrozící bídy významné části Evropanů.

Miloš Kužvart
ČAObH