Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com)
Provozní výnosy meziročně vzrostly o 29 % na 76,0 mld. Kč a provozní zisk před odpisy (EBITDA) o 25,8 mld. Kč na 43,7 mld. Kč. Čistý zisk dosáhl 26,7 mld. Kč, o 18,3 mld. Kč více. Výsledky hospodaření za I. čtvrtletí reflektují rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích, vysokou provozní spolehlivost elektráren a enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích. Navíc pozitivně působily specifické dočasné vlivy ve výši téměř 8 mld. Kč, které však budou během roku 2022 eliminovány. Skupina ČEZ přesto navyšuje celoroční výhled EBITDA na úroveň 95 až 99 mld. Kč a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy na úrovni 45 až 49 mld. Kč.
Bezprecedentní růst EBITDA segmentu VÝROBA byl částečně snížen poklesem výsledků hospodaření segmentu PRODEJ, na který růst cen komodit dopadá naopak negativně. EBITDA společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům, meziročně klesla o 1,6 mld. Kč a dosáhla za I. čtvrtletí ztráty ve výši 176 mil. Kč. Důvodem jsou stále vyšší pořizovací ceny elektřiny a plynu a také péče o nové zákazníky, o které se ČEZ Prodej postaral po dodavatelích, kteří selhali v loňském roce. Na standardní smlouvu již bylo převedeno 99,8 % zákazníků, kteří se v říjnu 2021 dostali do režimu DPI. I přes obrovské zatížení se podařilo nejen udržet, ale dokonce zvýšit zákaznickou spokojenost se společností ČEZ Prodej. V průzkumu IPSOS zaměřeného na ochotu zákazníků doporučovat služby firem dalším lidem (tzv. NPS skóre), získala nejvyšší hodnocení ze všech srovnatelných energetických společností a její úroveň překonala hodnocení i řady významných firem z jiných oblastí (např. bankovnictví či mobilní služby).
„Očekávaný čistý zisk za celý rok 2022 indikuje dividendu, v případě stanovení na horní hranici intervalu platné dividendové politiky, na úrovni 67–73 Kč na akcii. Příští rok tudíž bude pravděpodobně vyplacena nejvyšší dividenda v historii společnosti a majoritní vlastník český stát by mohl získat více než 27 mld. Kč,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Současná bezprecedentní geopolitická situace a její dopady na evropský trh zesilují dlouhodobé směřování Skupiny ČEZ k co největší soběstačnosti, bezpečnosti a k bezemisním zdrojům. Dne 17. března bylo zahájeno výběrové řízení na dodavatele stavby nového jaderného zdroje v Dukovanech. Dále byla schválena podpora pro první projekty z Modernizačního fondu ČR. ČEZ tak vybuduje 17 nových projektů fotovoltaických elektráren o celkové kapacitě 173 MW.
Výroba elektřiny z obnovitelných a jaderných zdrojů meziročně vzrostla o 1 % a dosáhla výše 8,9 TWh. Naopak výroba z emisních uhelných a paroplynových zdrojů klesla o 10 % a dosáhla úrovně 6 TWh zejména v důsledku propadu výroby elektřiny v paroplynové elektrárně Počerady o 40 %.
„Čistý dluh Skupiny ČEZ se v I. čtvrtletí snížil o 29 mld. Kč, přestože společnost ČEZ - stejně jako velcí evropští výrobci elektřiny - čelí enormním požadavkům na zajištění uzavřených komoditních obchodů a je nucena na burzy doplňovat značné finanční prostředky. K 31. 3. měl ČEZ z titulu maržových vkladů na burzách a u obchodních protistran vázáno celkem 57 mld. Kč a v prvních dnech března přesahovala hodnota těchto vkladů dokonce 100 mld. Kč. Vyjednáváme na evropské i národní úrovni o opatřeních a nástrojích řešících tuto bezprecedentní situaci a rizika skokové potřeby hotovosti. Peněžení prostředky, vysoce likvidní aktiva a volné úvěrové linky ČEZ činily ke dni 31. 3. 2022 celkem 82 mld. Kč,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o 4 %, klimaticky a kalendářně přepočtena pak o 1 %. Spotřeba u velkých podniků klesla o 1 %, spotřeba domácností klesla o 9 % zejména v důsledku nadprůměrných teplot v I. čtvrtletí 2022.
