Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com)
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) Skupiny ČEZ dosáhl za první tři čtvrtletí 50,9 mld. Kč a meziročně vzrostl o 14 %. Zvýšení zisku je způsobeno zejména růstem realizačních cen vyrobené elektřiny v ČR díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu a stabilnímu bezpečnému provozu jaderných zdrojů. Čistý zisk dosáhl hodnoty 13,6 mld. Kč. Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy však meziročně vzrostl o 27 % a ukazatel čistý zisk očištěný, relevantní pro dividendovou politiku společnosti, dosáhl úrovně 18,7 mld. Kč. Obdobným tempem o 28 % vzrostlo provozní cash-flow na úroveň 52 mld. Kč. Za celý rok 2020 očekává Skupina ČEZ EBITDA na úrovni 64 mld. Kč, přičemž aktuální odhad celkového negativního dopadu COVID-19 činí přibližně 3 mld. Kč.
„Hospodářské výsledky za tři čtvrtletí a očekávané celoroční výsledky potvrzují, že Skupina ČEZ je nadále stabilní hospodářský subjekt, který dává jistotu akcionářům, obchodním partnerům a dodavatelům i v době ekonomických propadů. Daří se nám naplňovat klíčovou prioritu – bezpečný a stabilní provoz jaderných elektráren. A navíc jsme o 4 MWe navýšili výkon 2. bloku v Temelíně díky instalaci nových separátorů páry v nejaderné části elektrárny. K rychlejšímu naplnění ambice snižovat uhlíkovou stopu Skupiny ČEZ přispěje navíc uzavřená dohoda o prodeji elektrárny Počerady o tři roky dříve. Průměrné emise CO2 na vyrobenou elektřinu celé Skupiny ČEZ v roce 2021 díky tomu očekáváme na úrovni téměř o 20 % nižší, než činí měrné emise nových paroplynových zdrojů,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Provozní výnosy dosáhly 155,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,5 mld. Kč, tj. o 5 %. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů meziročně klesla o 6 % zejména v důsledku růstu cen emisních povolenek, poklesu cen elektřiny vlivem COVID-19 a s ohledem na načasování odstávek výrobních zdrojů. K meziročnímu snížení výroby přispívá též útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1. Výroba elektřiny ve zdrojích z oblasti nové energetiky vzrostla o 7 %, zejména díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku. Investice do pořízení dlouhodobého majetku dosáhly 18,9 mld. Kč, meziročně o 0,3 mld. Kč více. Nejvíce investic směřovalo do distribuční sítě v České republice.
„Celoroční EBITDA i očekávaný čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy potvrzujeme na horní hranici dosud udávaného rozpětí. EBITDA na úrovni 64 mld. Kč a čistý zisk očištěný 23 mld. Kč. Čistý zisk ve čtvrtém čtvrtletí však bude zatížen opravnými položkami v souvislosti s prodejem rumunských aktiv. Opravné položky však nejsou peněžním výdajem, ale důsledkem historického vývoje měnového kurzu RON/CZK a negativních regulatorních zásahů v Rumunsku v minulosti, zejména do regulace OZE. Prodejem rumunských aktiv získá naopak Skupina ČEZ významné prostředky, které v souladu s aktuální strategií Skupiny ČEZ přispějí ke snížení dluhu, budou využity na rozvojové investice v ČR a ve stabilních zemích a umožní vyšší dividendu pro akcionáře. Skupina ČEZ si nadále udržuje silnou likvidní pozici a přiměřenou míru zadlužení. Sledovaný ukazatel Čistý dluh/EBITDA dosahuje úrovně 2,43 ,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce během prvních tří čtvrtletí meziročně poklesla o 4,6 %, především vlivem COVID-19. Spotřeba u velkých podniků klesla o 8,9 %, spotřeba domácností naopak vzrostla o 4,3 %.
Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ
